Jak to vlastně bylo s výbory Petra Macha?

Mises.cz: 26. července 2014, Kolektiv Mises.cz, komentářů: 29

[Autorem článku je Miroslav Jahoda.]

Ještě do dnešních dnů doznívají výtky a nářky ohledně účasti Petra Macha ve výborech v Evropském parlamentu. A protože jsem je slyšel zaznívat i z vlastních řad, rozhodl jsem se, že napíšu taky svůj pohled.

V médiích se dá dohledat, že před evropskými volbami Petr Mach řekl: „Zapojovat se do výborů mi užitečné nepřijde, nechci se nijak specializovat. Mám i podezření, že členství ve výborech je trochu úplatkem EU. Poslanci jezdí do Bruselu pro příspěvky, a stávají se tím zajatci Unie.“

Je pravdou, že řekl něco ve smyslu, že se do výboru nechystá, ale rozhodně to neznělo jako nějaký slib „Nikdy nikam nepůjdu.“ Petr Mach také neřekl, že členství ve výborech je uplácení, ale že má podezření, že EU tímto může poslance tak trochu uplácet. To již také zní úplně jinak, že? Pokud by si někdo myslel, že za účast ve výborech je nějaký extra plat, není tomu tak. Evropský parlament uhrazuje diety za každý den účasti na jednání. Ty jsou určeny pro poslance, kteří musí cestovat například z Prahy do Bruselu, tam si objednat hotel, zaplatit stravování, dopravu z letiště nebo jiné výdaje. Pokud však třeba Petr Mach nebude považovat aktuální jednání za přínosné, nedostává za neúčast nic.

Není tudíž pravda, že by si vydělal nějaké horentní peníze tím, že „sedí“ ve výboru. Je to naopak starost navíc. Ano, možná poslanci, kteří v Bruselu žijí nebo pobývají déle a naplánují si do týdne několik placených dnů v parlamentu, jsou na tom lépe. Možná tento případ by se i blížil tomu termínu uplácení. Dále je třeba upozornit, že Petr Mach je členem výboru jednoho, tzv. doplňkového. Toto členství mu dává tu výhodu, že má přímý přístup k důležitým dokumentům a může zde vyjednávat o změně smluv v EU ve prospěch České republiky a dobrovolného eura.

Takže shrnu-li to: Co vlastně předseda Svobodných tak hrozného provedl? Ano, asi úplně přesně hned zpočátku nevěděl, kde může nejlépe prosadit svůj program. Neřekl však rozhodně žádnou lež, neporušil ani slib, který nedal. Jediné, co se stalo, byl velký zájem novinářů, zoufalých, že na Macha není možné „vyhrabat“ nic horšího než nepřesné vyjádření o budoucí práci. A já se jako zastánce svobody jednotlivce a volného trhu ptám - je nutné, abychom nadávali na jediného politika, který jde proti mainstreamu? Neměli bychom se zaměřovat na kritiku skutečně škodlivých politiků, jejichž prohřeškem není jedna nepřesnost, ale aktivní hájení zájmů úzké elity EU na úkor našich? Je potřeba, aby jiní zastánci svobody řešili to, co hlásají média ovládaná levicovou a euronadšeneckou ideologií? Za sebe si myslím, že ne. A že bychom se naopak měli kohokoli, kdo chce zastavit prohlubování socialismu v Evropě, zastat.