Kresten Buch: Afrika je příští velká věc

Mises.cz: 16. prosince 2014, Josef Tětek, komentářů: 0

[Článek vyšel na Finmag.cz.]

„Velkých věcí dosáhnete metodou pokusu a omylu. V podstatě jediné, co můžu dělat, je investovat do opravdu chytrých lidí, kteří budou podstupovat ony pokusy. Někteří uspějí, jiní ne. Taková je naše filozofie. Investujete do pár chlapíků tisíce dolarů a oni vám po čase přinesou miliardu dolarů. Hodnota kapitálu se v dnešní době snižuje, hodnota lidí naopak roste závratným tempem,“ vysvětluje se zápalem Kresten Buch, zakladatel jednoho z předních afrických akcelerátorů.

Zprávy z afrického kontinentu nebývají plné optimismu. Po pádu koloniální nadvlády je Afrika zmítána občanskými válkami, hladomory a epidemiemi. Ač zdánlivě beznadějná část planety, Afrika je při bližším pohledu na vzestupu. Nikoli následkem desítek let zahraniční rozvojové pomoci, organizované západními státy a filantropy, ale díky obdobnému receptu, jaký přinesl hospodářský zázrak v Evropě a Spojených státech. Kresten Buch v dnešním rozhovoru vysvětluje, proč je Afrika obrovskou ziskovou příležitostí.

S Krestenem jsem se setkal před pěti lety na Prague Conference on Political Economy a vždy mi vrtalo hlavou, co že v té Africe vlastně dělá. Nedávno jsem se tedy odhodlal jej vyzpovídat přes Skype.

Kresten Buch, ač původem z Dánska, tráví poslední léta ve třech afrických zemích – Nigérii, Keni a Jihoafrické republice. Jeho cílem je spojit příjemné s užitečným: vydělat velké peníze na africkém technologickém boomu a pomoct místním začínajícím podnikatelům uskutečnit jejich sny. Krestenův nejoblíbenější film je Návrat do budoucnosti (název jeho firmy 88mph odkazuje na hraniční rychlost nutnou k cestě časem). V Keni pomohl oživit legendární fotbalový klub Nakuru Allstars.

Během své kariéry jste založil či vedl mnoho společností. Jste na některou z nich obzvláště hrdý?

Roku 1997 jsem do Dánska uvedl australskou sázkařskou společnost Centrebet. Po pěti letech tato dánská pobočka tvořila dvě stě milionů dolarů v ročním obratu. V té době krachovala dotcom bublina – byli jsme úspěšní, když se virtuální svět hroutil. Prozatím to byl nejúspěšnější podnik, kterého jsem se účastnil – možná ne finančně, ale co do rozsahu. Na druhou stranu myslím, že důvod pro hrdost ještě přijde.

Váš hlavní počin je v současnosti společnost s názvem 88mph. Prosím popište, čím se společnost zabývá.

Jedná se o investiční fond, který investuje do start-upů ve velmi brzké fázi. Naším zaměřením jsou vznikající trhy, zejména v Africe.

Na stránkách 88mph vidím, že mezi vaše sponzory patří Google a Microsoft. Jak se vám to povedlo?

Google se věnuje spoustě věcí. Má jednu speciální divizi – Google pro podnikatele. Úkolem této divize je vytvářet developerské komunity po celém světě, učit je programovat pro Android. A lidem z Googlu se zamlouvalo, co v Africe děláme, tak nás začali sponzorovat, abychom jim pomohli s nastavením místní infrastruktury.

Takže ze strany Google se nejedná o žádnou charitu, spíše investici do rozvoje místního trhu?

Cílem jejich aktivit je hledání bystrých developerů. Ve společnosti o velikosti Google se děje v jednom okamžiku spousta věcí. Ne všechny jsou přitom zaměřeny na generování krátkodobého zisku – divize jako Google pro podnikatele slouží k dlouhodobému rozvoji a vybudování růstového potenciálu v regionech, které nejsou tak nasycené jako Spojené státy a Evropa. 

A tady přicházíme na řadu my. Naším úkolem, jak ho chápe Google, je pomoci vytvořit podhoubí místní tvorbě aplikací a navázat kontakty s  řadou místních podnikatelů. V samotném investování do konkrétních projektů ovšem zapojeni nejsou.

Zásadní v souvislosti s africkým on-line businessem je, že tu zatím není moc lokálního obsahu. Většina zdejších internetových uživatelů surfuje na amerických či evropských stránkách. Jednou z motivací Google je umožnit tvorbu lokálního obsahu.

A jak jste přiměli ke sponzoringu Microsoft?

Microsoft si založil vlastní investorský fond, v rámci kterého hledají investiční partnery na trzích s velkým potenciálem růstu. Na nás přišli při jednom z našich „demo dní“, kde představujeme společnost potenciálním investorům. Oslovil je náš investiční model a šli do toho s námi.

Tyto společnosti nyní objevují Afriku. Vidí, že je zde masa nových zákazníků a vysoká penetrace chytrými telefony. Rozpoutává se zde bitva o dominantní platformu.

V jednom z dřívějších rozhovorů jste uvedl, že „Afrika je naprosto zjevně ‚příští velká věc‘“. Na základě čeho tak usuzujete? Týká se to celého kontinentu, nebo pouze vybraných zemí?

Máte pravdu, že mezi jednotlivými zeměmi v Africe je velký rozdíl. Hlavní členění bývá mezi severní a subsaharskou Afrikou. My působíme v subsaharské Africe, kde jsou nejzajímavější Nigérie, Ghana, Keňa a Jihoafrická republika. Tyto země jsou v lecčems napřed, je zde zejména vysoká penetrace mobilními telefony. Některé země je doženou, v jiných to bude asi trvat déle. Byl jsem nedávno v Etiopii, tam je to beznadějné – jeden telekomunikační monopol a žádná penetrace, lidé jsou bez přístupu na internet. Jiné země mají problém s gramotností, pochopitelně máte jako podnikatel v on-line byznysu problém, když osmdesát procent populace neumí číst. V gramotnosti je mezi jednotlivými zeměmi veliký rozdíl – v Keni dosahuje gramotnost okolo devadesáti procent.

Pokud jde o tu „příští velkou věc“ – Afrika je panenské území, které rapidně roste. Zatímco ve Spojených státech je trh již detailně rozdělený, Afrika je v mnohých ohledech netknutá. Mobilní telefony, které jsou pro Afričany především důležitým nástrojem, v posledních letech značně zlevnily. Pro místní je chytrý telefon často jediným přístupovým bodem na internet. Ať se bavíme o finančních službách, zábavě, médiích, je zde spousta ziskových příležitostí. Samozřejmě cílovou skupinou nebývají ti nejchudší.

Jste aktivní hlavně ve městech, že?

Ano, například Lagos, hlavní město Nigérie, má okolo dvaceti milionů obyvatel, mnoho z nich má mobilní telefon. Vrátím se ještě k otázce o „příští velké věci“ – mobilní telefony jsou naprosto zřejmě disruptivní technologií, která převrací dosavadní ekonomiku naruby. Zejména pak v zemích, kde nejsou ještě etablovaní velcí hráči.

Akcelerátor 88mph je aktivní v Keni, Jižní Africe a Nigérii. Při pohledu na Index ekonomické svobody zjišťuji, že tyto země jsou na příčkách 114, 74 a 120. To není moc dobrá pozice. Proč jste si zvolili pro působení právě tyto země? Proč ne například Botswanu, které je – jakožto třicátá v pořadí – nejsvobodnější zemí kontinentální Afriky?

Abych pravdu řekl, o Botswaně toho příliš nevím. Až na jedno – není to právě veliká země. A velikost je při mé práci klíčová. Chci investovat do podniků, které skrývají velký potenciál škálovatelnosti. K tomu je zapotřebí velikost. Kolik má hlavní město Botswany?

[… po poradě s Wikipedií…] Hlavní město Gaborone má dvě stě tisíc obyvatel.

Dvě stě tisíc, to je jako nějaké město na českém venkově. Tam bychom moc úspěchu neslavili. Respektive můžete tam začít s podnikáním, ale po čase budete muset expandovat do okolních zemí. Samotná Botswana by vás neuživila. Dalším důvodem je jazyk. V Botswaně (kromě angličtiny) mluví jazykem setswana, který ovládá pár milionů lidí. V Keni a celé východní subsaharské Africe mluví svahilštinou okolo šedesáti milionů lidí. To už je zajímavá cílová skupina.

Ohledně indexu ekonomické svobody – ačkoli tyto země mají celkově slabé skóre, na internetový byznys to nemá velký vliv, není tam příliš velký prostor pro korupci. Investujete do lidí, kteří programují, a do software, který je uložen v cloudu. Je to tak nové odvětví, že o něm zdejší úředníci v podstatě nic neví. V Evropě podléhá internet mnohem větší regulaci než v Africe. V podstatě se dá říci, že tam regulace neexistuje.

Na druhou stranu v zemích jako Keňa je velmi těžké podnikat v klasickém smyslu. Majitele firmy na rozvoz pizzy jednou navštívil byrokrat s ultimátem, že jeho řidiči musí mít drahé licence, jinak pro něj nemůžou pracovat. Službu tento požadavek položil. Na internetu často nemají, čeho by se chytili. Také hraje roli fakt, že investice do start-upů jsou poměrně malé – nezakládáte koneckonců továrnu – takže nejste tak na ráně.

Jedna z charakteristik daných zemí je, že je v nich velmi rozvinutý telekomunikační trh bez státních monopolů. V Nigérii je konkurence opravdu silná – čtyři hlavní operátoři mají po dvaceti milionech zákazníků, další po osmi či pěti milionech. Všichni operátoři také silně motivují své zákazníky k využívání dat.

Tyto země jsou zkrátka svobodné tam, kde je to pro nás klíčové – v telekomunikacích. V Keni například není problém velmi levně telefonovat do Spojených států amerických, ve městě Nakuru jsem přistupoval na internet přes 3G a v Maasai Mara přes edge. Pokrytí a spolehlivost sítě je tu často lepší než na jihu Evropy.