Obžaloba duševního vlastnictví - část XI.

Mises.cz: 14. února 2012, Stephan Kinsella (přidal Jakub)

[Všechny kapitoly Obžaloby duševního vlastnictví naleznete v sekci literatura. Knihu je také možné zakoupit v našem eshopu.]

DUŠEVNÍ VLASTVNICTVÍ JAKO SMLOUVA

Copyright a patent

Jak by mělo být zřejmé, copyright a patent usilují o bránění vlastníkům hmotného majetku – vzácných zdrojů – v používání jejich vlastního majetku, jak uznají za vhodné. Například je jim patentovým zákonem zabráněno praktikovat patentované metody za použití vlastního majetku, či předělávání svého vlastního majetku na patentovaná zařízení i za předpokladu, že tuto metodu či zařízení vynaleznou nezávisle na původním vynálezci. Pod copyrightovým zákonem je třetím stranám, které nemají s autory žádnou smlouvu, bráněno kopírovat či profitovat z autorovy originální práce. Je zřejmé, že prodejci zařízení či literárních děl mohou uzavřít smlouvu s kupujícími, aby jim zabránili reprodukovat nebo dokonce znovu prodat daný předmět. Tyto smluvní sítě mohou být komplikované; autor novely může udělit licenci ke svému příběhu filmovému studiu pod podmínkou, že studio bude požadovat po všech kinech, aby požadovali po všech zákaznících, že nebudou reprodukovat zápletku filmu, a tak dále.

Přesto, jakmile třetí strana nevázaná smlouvou získá tuto informaci, může ji volně využít, jak se jí líbí. Přístup vyhrazených práv toto nemění. Bylo by tedy pravděpodobně obtížné udržovat za pomocí smluv cokoliv, co by bylo podobné našim současným zákonům o patentech a copyrightech.

Obchodní tajemství

Obchodní tajemství jsou jednodušeji ospravedlnitelná než patenty a copyrighty. Palmer argumentuje, že „vznikají“ ze zvykového práva, a jsou tedy legitimní.[73] Zákony o obchodním tajemství povolují kompenzaci škod nebo soudní nařízení vydaná, aby zabránila „zpronevěře“ obchodních tajemství. To může být aplikováno proti osobě, která nesprávně získala obchodní tajemství nebo proti tomu, kdo vyzradí obchodní tajemství navzdory smluvním závazkům a též proti ostatním, kteří vědí, že získávají od takové osoby tajemství.

Předpokládejme, že zaměstnanec A firmy X má přístup k obchodnímu tajemství firmy X, jako je třeba tajný recept na limonádu. Osoba A je subjektem pracovní smlouvy, která ho zavazuje uchovat tento recept tajný. A potom zaskočí za firmou Y, která je konkurentem firmy X. Firma Y chce použít vzorec, který se dozvěděla od zaměstnance A, aby mohla lépe konkurovat firmě X. Pod současnými zákony, pokud není recept na limonádu veřejně známý, může firma X získat soudní příkaz zabraňující osobě A ve vyzrazení tajemství firmě Y. Pokud A již vyzradil tajemství firmě Y, firma X může získat soudní příkaz, který zabrání firmě Y v používání a uveřejňování receptu.

Je zřejmé, že soudní příkazy a poškození proti A jsou správná, protože A porušuje svoji smlouvu s X. Diskutabilnější je soudní příkaz proti Y, protože firma Y neměla s X žádnou smlouvu. Nicméně v kontextu, ve kterém se tyto situace obvykle vyskytují, kde konkurent Y chce získat obchodní tajemství a ví, že přebíhající zaměstnanec je vázán smlouvu, by se dalo argumentovat, že konkurent Y konspiruje nebo je komplicem zaměstnance A při porušování (smluvních) práv držitele tajemství X. To proto, že A ve skutečnosti neporuší svůj závazek o obchodním tajemství, dokud toto tajemství nevyzradí firmě Y. Pokud firma Y aktivně přemlouvá A, aby to udělal, potom je Y komplicem či spolupachatelem při porušování práv X. Tak jako řidič únikového auta při vyloupení banky nebo mafiánský boss, který si objedná vraždu, jsou odpovědní za agresivní činy, které spáchají ostatní, se kterými jsou spolčeni. Třetím stranám lze, v úzce definovaných případech, zabránit v užití obchodního tajemství získaného od zloděje.

[73] Palmer: “Intellectual Property: A Non-Posnerian Law and Economics Approach,” str. 280, 292–93; a Palmer: “Are Patents and Copyrights Morally Justified?” str. 854–55.

Podobné články:

For a New Liberty: Vězení pro duševně choré
13. května 2012, Murray N. Rothbard (přidal Jan Mašek)

For a New Liberty: Soudy
7. května 2012, Murray N. Rothbard (přidal Jan Mašek)

Súkromné vlastníctvo k vesmírnym telesám
13. dubna 2012, Kolektiv Mises.cz

Rozdíl mezi etatistickou a anarchokapitalistickou společností
21. března 2012, Dailyanarchist.com (přidal Jakub)

Mýtus ústavy, alebo ako zabezpečiť spravodlivý právny systém?
24. února 2012, Filip Vačko

Komentáře k článku:

Zobrazit komentáře | Přidat komentář

Zobrazit komentáře | Přidat komentář

Přihlášení
Registrace

Hledání

Tagy

Šiřte tento článek dál

Sdílet na Facebooku

Tweet

Stephan Kinsella

Profil autora Stephan Kinsella

Jakub

Profil autora Jakub

Jak přispět?

Pokud chcete podpořit náš institut, napište pro nás článek, pošlete nám příspěvek nebo využijte jiný způsob, jak nám pomoci.
Více informací.