Petice výrobců myček

Mises.cz: 07. dubna 2013, Dominik Stroukal, komentářů: 6

Petice výrobců myček, mycích tablet a leštidel, mycích prostředků, také jiných nástrojů i přístrojů k mytí v myčkách určených, nádobí na jedno i více použití a veškerého dalšího k mytí určeného zboží a pracujících v úklidovém a mycím průmyslu a službách, jakož i vlastníků vodovodů, studní, vodních ploch a všeho ostatního, co souvisí s mechanizovaným mytím nádobí

Vysoce váženým členům Evropského parlamentu.

Dámy a pánové!

Jste na dobré cestě. Přestože jste v roce 1845 okamžitě nevyhověli Petici výrobců svíček [1], stále chcete docílit, aby domácí trh sloužil výhradně domácímu průmyslu. Stále pevně bojujete po boku domácích výrobců proti konkurentům, kteří zaplavují náš domácí trh zbožím za pohádkově nízké ceny. Je potěšující zprávou, že se evropským výrobcům svíček [2] podařilo prosadit alespoň cla na dovoz levných svíček z Číny [3]. 150 let je dlouhá doba, ale je důležité, že se věci pohnuly správným směrem a petici podporujete.

Správně jsme již onehdy předvídali námitky proti vašim krokům, dámy a pánové; a nebyla mezi nimi ani jedna jediná, kterou byste nebyli nalezli v těch plesnivých starých knihách sepsaných přívrženci svobodného obchodu. [4]

S potěšením jsme sledovali, jak jste před dvaceti lety, v roce 2005, po dlouhém vyjednávání (nicméně mnohem kratším než u předchozí petice) vyhověli také Petici výrobců triček. [5] A to i přes další ohavnou kampaň proti vašemu správnému rozhodnutí. [6]

Nyní, když vidíme, jak jste s pevnou vírou v dobrou věc vyhověli předchozím peticím, žádáme vás, abyste ve své laskavosti přijali zákon, jenž nařídí (I) bezpodmínečný zákaz dovozu, koupě i užívání myček, mycích tablet a leštidel, také jiných nástrojů i přístrojů k mytí v myčkách určených, nádobí na jedno i více použití a veškerého dalšího k mytí zjevně určeného zboží mimo jurisdikci Evropského parlamentu vyrobeného, jakož i užívání vody z těchto zemí dovezené. (II) Nadto žádáme okamžitý legislativní zákaz mytí nádobí muži, ženami, ale především dětmi, jakožto i všemi ostatními, kteří nejsou k takovému výkonu na řádný pracovní poměr zaměstnáni. Žádáme vás, v této Petici výrobců myček, abyste se drželi svých předchozích rozhodnutí a náš návrh podpořili.

Ve dvacátých letech 21. století se již nemusíme obávat nízkých cen. Nám, výrobcům myček, jakož i ostatním domácím výrobcům, nevadí nízké ceny, kterých by bylo dosaženo férovou soutěží. Nebojíme se tržního prostředí a konkurence. Avšak vadí nám, stejně jako vám, porušování lidských práv. Naše principy se změnily, ale vaše praktiky zůstaly. [7]

Proti (I) zákazu dovozu zboží ze zemí, které svým zaměstnancům upírají lidská práva, neexistuje ba ani jediná rozumná námitka. Avšak mohli byste namítnout, že zbytečně žádáme zákaz veškerého zboží neevropského, nikoliv, jak bývalo tradičně zvykem, pouze zboží ze vzdálených a velmi chudých zemí. [8] Uvažte však, jak velkolepě může náš zákon pomoci nejen velmi chudým zemím, ale i našim jen o málo chudším sousedům. Totiž jaký může být důvod chtít pomáhat zemím africkým a nechtít pomoci pracujícím v Severní Americe, v druhém nejbohatším regionu, avšak stále nedosahujícím úrovně naší? Cožpak máme jakýchkoliv předsudků vůči těmto lidem, abychom jim nepomohli?

Ze zkušeností s předchozími peticemi věříme, že tuto část naší žádosti bez výhrad podpoříte. [9]

Avšak, a to aniž bychom chtěli ponížit naše přátele z blízkých i dalekých zemí, mnohem zásadnější je pro nás (II) pomoc těm, kterým upíráme lidská práva nejvíce, a zároveň jsou nám nejbližší. I považte, může nám být bližší někdo více než naše vlastní ženy, muži a naše děti? Přesto je necháváme mýt nádobí bez nároku na mzdu, neřku-li sociální či zdravotní pojištění, stravenky a jiné zaměstnanecké výhody, kteréžto tolik dopřáváme zákony našimi všem ostatním pracujícím!

Přiznejme těmto pracujícím mzdu, a pokud jim nebude vyplácena, nechť jsou svých mycích povinností zbaveni.

Považte, kolik lidí by mohlo být zaměstnáno touto prací, jak významně by to snížilo naši nezaměstnanost! Většina mužů a žen vykonávajících tyto úkony totiž již zaměstnání má, tedy o žádné tímto zákazem nepřijdou, jakož i děti, které jsou školou povinné. A to není vše; považte, kolik kilometrů silnic, dětských hřišť a nemocničních lůžek bychom mohli vybudovat, byla-li by tato práce zdaněná!

Budou nás nazývat nekalými konkurenty, budou nám podsouvat snahu o vylobbování výhod, které budou nazývat soukromým zájmem, ale uvažte, co může být více veřejným zájmem než ochrana lidských práv? [10]

Budou vám říkat, že útočíme na lidskou svobodu a dobrovolnost, ale copak je na práci bez mzdy svobodného? Budou tvrdit, že je to volba dobrovolná, ale kdo z vás by dobrovolně pracoval za nic?

Otázka, kterou vám nyní ryze formálně klademe a na kterou chceme znát odpověď, zní: Co chcete pro Evropu — dobrodiní dobrovolnosti, anebo služby, které sice musí být zaplaceny, avšak podle našeho mínění jsou přesto výhodnější? Zvolte si jednu z těchto alternativ, ale řiďte se logikou; neboť jestliže ochraňujete domácí trh — a vy tak skutečně činíte — před zahraničním uhlím, železem, obilím a textilem a vaše rozhodnost přitom roste v přímé úměře k tomu, jak špatné jsou podmínky a jak nízké jsou mzdy zahraničních pracovníků, pak jen uvažte, jaká by to byla nedůslednost, kdybyste před špatnými pracovními podmínkami a nulovou mzdou nechránili své vlastní obyvatele?

Za petiční výbor a signatáře

Dominik Stroukal

[1] V roce 1845 napsal patrně nejslavnější francouzský ekonom všech dob Fréderic Bastitat esej nazvanou „Petice výrobců svíček“ (v českém překladu dostupná online: bastiat.cz/petice-vyrobcu-svicek/), ve které, jak bylo jeho zvykem, dovedl argumentaci obhájců protekcionismu argumentem ad absurdum do úsměvného návrhu výrobců svítidel, kteří požadovali zákaz užívání levného „zahraničního“ slunečního světla v domech, čímž by byl podpořen domácí průmysl. Bastiat se tak ohradil proti „klasickému“ protekcionistickému lobbingu. Tato esej obsahuje pasáže původního textu.
[2] ECI – European Candle Institute (viz online: www.eci-candles.com/), nezisková lobbistická organizace se sídlem v Bruselu.
[3] „Nařízení Rady (ES) č. 393/2009 ze dne 11. května 2009 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla z dovozů některých svíček, svící a obdobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky.“ Dostupné online: eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:119:0001:0018:CS:PDF
[4] Hlavním představitelem liberálního pohledu na mezinárodní obchod byl Adam Smith. Následován byl Davidem Ricardem, jehož komparativní výhody jsou stále předním argumentem proti protekcionismu. Argumenty současných obhájců (i odpůrců) volného obchodu se od dob Smitha či Ricarda příliš nezměnily (Gordon Tullock, The Welfare Cost of Tariffs, Monopoly and Theft. Western Economic Journal 3: 224-232. 1967.).
[5] Smyšlená Petice výrobců triček zde odkazuje na přechodovou fázi mezi „klasickým“ protekcionismem a „neoprotekcionismem“, založeném na ochraně lidských práv. Zájmové skupiny, především evropští výrobci textilu, se obraceli na zákonodárce jak s argumentem ochrany domácího trhu před levným čínským textilem, tak s argumentem nedodržování lidských práv ze strany Číny. (Nick Assinder, Bra War Threatens Blair China Talks, BBC NEWS ONLINE, 5. 9. 2005, dostupné online: news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/politics/4213110.stm)
[6] Maxine Frith, Revealed: How Bra Wars Devastate World’s Poor, THE INDEPENDENT, 27. 8.2005, dostupné online: archive.truthout.org/article/revealed-how-bra-wars-devastate-worlds-poor. Viz také Kate Rankine & David Rennie, “Bra Wars” May Push up Price of Clothes, TELEGRAPH, 25. 8. 2005, dostupné online: www.telegraph.co.uk/news/uknews/1496884/Bra-wars-may-push-up-price-of-clothes.html. Pro rozsáhlou analýzu protekcionismu mezi EU a Čínou viz Wei Shi, Intellectual Property in the Global Trading System: EU-China Perspective, Springer, 2008.
[7] Pro analýzu ochranářské společnosti viz Robert Ekelund & Robert Tollison, Mercantilism as a Rent Seeking Society. College Station: Texas A&M University Press, 1981.
[8] Tradičním argumentem pro takový zákaz či cla je snaha vyvinout tlak na tamní zaměstnavatele, kteří budou usilovat o jejich stažení zlepšením pracovních podmínek a zvýšením mezd. (Viz např. John Waggoner, Human Rights: America's New Name for Protectionism. World Politics Review, 6. 12. 2006) Takový argument však předpokládá možnost zlepšit podmínky či zvýšit mzdy. Obvykle takové opatření vede naopak ke snížení zisku, a tedy k propouštění, snižování mezd či zhoršování podmínek. (Viz např. Floris van Hees, Protection v. Protectionism: The Use of Human Rights Arguments in the Debate for and against the Liberalisation of Trade. Åboakademi, 2004.)
[9] Fenomén „klasického“ lobbingu za protekcionistická opatření je stále přítomen a nezdá se, že by se chystal ustoupit. (Wendy Takacs, Pressures for Protectionism: An Empirical Analysis. Economic Inquiry 19 (4): 687-693. 1981.) Opírá se však nově o lidská práva, přestože v pozadí stále stojí argument ochrany domácího průmyslu a zaměstnanosti. Proto je obsažen i v Petici výrobců myček. Lze předpokládat, že v následujících letech bude tento argument sílit a získávat na popularitě.
[10] Snaha lobbovat za veřejný zájem jednoduchými a populárními frázemi je vysvětlena například Ekelundem a Tollisonem (op. cit.). Lobbování je výhodné, dokud stojí méně, než ochrana jiným způsobem (například snížením cen či inovací). Lze tedy odvodit, že důraz na veřejné (případně globální) problémy je snahou o přenesení nákladů lobbingu na veřejnost a další instituce. Široká síť zájmů potom vede k rozložení dalších a nezvyšování původních nákladů prvního lobbujícího, přičemž zachovává jeho výnosy. Vedle lidských práv, dětské práce a chudoby lze tedy v budoucnu očekávat další přesun zájmu „nového“ lobbingu k jiným globálním tématům, například k životnímu prostředí, udržitelnosti, náboženským a politickým svobodám, krizím, válkám, globalizaci, finančnímu systému apod.