7 návyků skutečně efektivních libertariánů

Mises.cz: 13. července 2018, Eduard Horák, komentářů: 4

V roce 1989 vydal Stephen R. Covey, americký kouč leadershipu, lektor a autor motivační literatury, knihu 7 návyků skutečně efektivních lidí¹. Kniha se stala světově proslulým bestsellerem přeloženým do čtyřiceti jazyků a s prodejem přes pětadvacet milionů výtisků po celém světě.

Zkusme se s trochou nadsázky a odlehčení podívat na těchto Coveyho 7 návyků pohledem libertariána. Jak být efektivnější? Jak docílit toho, aby ostatní lidé vnímali a naslouchali anarchokapitalismu? Jak je přesvědčit? Jak být sám se sebou spokojen a dosáhnout uznání i od jiných?

Sedm návyků skutečně efektivních libertariánů musí být nerozlučně spjato se změnou paradigmatu každého z vás. Co to znamená? Paradigma je váš pohled na věc, paradigma je určitý vzorec, kterým se řídíme při svém jednání. A každý libertarián poučen Misesem ví, že lidské jednání každého individuálního jedince je paradigmatem základním. Pro libertariána by mohl být platný tento vzorec: Na svém, za své, po svém. Kdybychom ho chtěli rozebrat, je v něm jak princip nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, tak princip neagrese (tzv. NAP).

Tyto principy dávají dohromady anarchokapitalistické paradigma. Dívat se na svět z pozice svobodně jednajícího člověka, který není omezen ničím agresivním jednáním a nikdo neporušuje jeho vlastnická práva. Stejně tak musí jednat on sám. Každý libertarián by měl začít sám u sebe bezpodmínečně dodržovat jak princip neagrese, tak princip nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Samozřejmě, že princip neagrese v sobě nedotknutelnost soukromého vlastnictví logicky zahrnuje. Považuji ale za přínosné hlavně pro neortodoxní libertariány a osoby dosud váhající tento axiom libertariánského myšlení zdůraznit.

Pojďme si tedy 7 návyků skutečně efektivních libertariánů představit blíže.

1. Buďte proaktivní

Každé naše jednání je odrazem nás samotných. Setkáváme se z nepřeberným množstvím podnětů, na které reagujeme dle dané situace. Jde tedy o návaznost podnět -> odezva. Mezi každým podnětem a odezvou na něj máme určitý čas. Někdy více, někdy pouze zlomek vteřiny. Ale vždy tam nějaký prostor pro svobodnou volbu je. Výjimku tvoří pochopitelně automatické reflexní reakce, které neovládáme svým myšlením, jako například reakce na popálení, bodnutí nožem a jiné. Zde prostě reaguje naše tělo, nikoliv naše svobodná mysl. Princip proaktivity znamená převzít zodpovědnost. Převzít zodpovědnost za naše jednání, za ten prostor mezi podnětem a odezvou. Každý libertarián musí jednat tak, aby ho jeho okolí vnímalo jako svobodného, otevřeného, přátelského a mírumilovného jedince, který nevidí chyby jen u jiných, který zdůrazňuje dobré stránky a nedá se odradit nebo otrávit někdy nepřátelským a mnohdy nedůvěřivým okolím. Je třeba být aktivní. Nikdo tuto práci za vás neudělá. Vy musíte být těmi, kdo bude šířit myšlenky svobodné společnosti bez státních intervencí, vy musíte obhajovat principy, na nichž je idea svobody vystavěna. Každá situace má řešení a vy musíte být pánem každé situace. Ovládejte své pocity a buďte vstřícní.

Uvědomte si, čemu věnujete svůj čas a na co skutečně soustřeďujete své síly. Všechno toto spadá do vašeho okruhu zájmu. S některými věcmi, které spadají do našeho okruhu zájmu, nic nenaděláme. Prostě se dějí nezávisle na naší vůli a úsilí. Je proto zcela neefektivní nadávat v hospodě na inflační politiku České národní banky. Místo toho uspořádejte diskuzi, přednášku, napište článek, přečtěte si další knihu vysvětlující filozofii a etiku libertarianismu. Buďte zkrátka proaktivní. Snažte se, aby bylo čím dál více věcí, které chcete a které také aktivně ovlivníte. Váš okruh zájmu by měl s vaším okruhem vlivu téměř splynout. Vynechejte ze svého slovníku slova „kdyby“, „ale“ a všechny výmluvy. Nikdo za vás není zodpovědný, jen vy sami. Jen vy můžete změnit své chování. Přiznejte si své chyby a omyly a poučte se z nich. Plňte své sliby a závazky. Staňte s důvěryhodnými. Začněte co nejdříve a vrhněte se na aktivní život plný šíření myšlenek svobody pomocí proaktivního přístupu.

2. Začínejte s myšlenkou na konec

Zkuste zapřemýšlet, co je váš cíl a definovat ho. Klidně si ho i napište. Předpokládejme, že váš cíl (může být identický s cílem životním) je, abyste přesvědčil např. vaši rodinu, popřípadě vaše kamarády, že anarchokapitalismus je logicky a dle praxeologie i rothbardovské etiky jediným možným uspořádáním lidské společnosti. Abychom měli i časové ohraničení, dejte si na tento cíl třeba deset let. Konec je tedy ten, že za deset let si budete v rodinném kruhu i s kamarády v hospodě povídat o nově vyšlém třetím vydání Anarchokapitalismu od Urzy a všichni zúčastnění budou přesvědčeni o správnosti argumentů ve prospěch svobodné společnosti. S tímto cílem přistupujte k vašemu vzdělání, vaší snaze, entuziasmu a libertariánské argumentaci.

Vypracujte si svoji osobní vizi, své poslání. Čím chcete být? Co chcete dokázat? Jak vidíte sám sebe za deset let? Chcete napsat nějakou úspěšnou libertariánskou knihu třeba o Rakouské teorii hospodářského cyklu a stát se odborníkem v této oblasti? Nic vám přece nebrání se již dnes pustit krůček po krůčku k naplnění tohoto cíle. Zdokonalte, popřípadě se naučte anglicky, prostudujte Rothbarda, Huerto de Sota, Misese, Hülsmanna, Hoppeho a další a vyprávějte ostatním o vašich nově nabytých znalostech. Nezapomeňte, že tím, že vlastními slovy povídáte o svých vědomostech ostatním, se naučíte nejvíce!

Plánujte a své plány rozdělte na každodenní, střednědobé a dlouhodobé. Nenechejte se odradit, z chyb se poučte a postupujte stále kupředu k vašemu vytyčenému cíli. Vaše jednání založte na principech.

Ke svému cíli můžete snáze dojít i tím, že přijmete a identifikujete se s některou z vašich životních rolí. Pokud budeme předpokládat, že vaším životním cílem je šířit myšlenky libertarianismu, vaše životní role bude lektor, moudrý učitel, ekonom, odborník… Všechny tyto výrazy jsou v našem případě synonyma.

3. To nejdůležitější dávejte na první místo

Abyste mohli proaktivně plnit své cíle, je potřeba se naučit řídit si svůj čas. Čas využíváme jedním ze čtyř způsobů. Řešíme věci: Naléhavé a důležité, Naléhavé a nedůležité, Nenaléhavé a důležité a konečně věci Nenaléhavé a nedůležité. Klíčem k efektivnějšímu využívání našeho času je poznání, na kterých věcech zapracovat, kterým se skutečně věnovat a které se snažit eliminovat, či se je naučit přehlížet. Naléhavé a důležité věci představují věci, vyžadující okamžitou reakci. Často se jedná o krize a náhle vzniklé problémy. Někdy se takové věci řešit musí. Ovšem když se těmto záležitostem budeme věnovat příliš, nic v podstatě neuděláme. Pořád jenom zažehnáváme vzniklé nebezpečí. To nás také nejvíce vyčerpává.

Naléhavé a nedůležité záležitosti nás vyrušují a odčerpávají naši energii. Obtěžuje vás někdo telefonickými hovory, které v konečném důsledku nepřináší žádný posun při uspokojování vašich potřeb a nepřináší vám užitek? To jsou přesně tyto případy. Nevěnujte jim přílišnou pozornost.

Stejně tak věcem, které lze označit jako Nenaléhavé a nedůležité. To jsou rutinní činnosti, běžné vyřizování, ale i vaše oblíbené činnosti.

Nejdůležitější je pro nás uvědomění, že je třeba se věnovat záležitostem, které sice nejsou naléhavé, ale jsou pro nás důležité. Zde se vytváří prevence, zde se předchází krizím. Pokud nebudete zanedbávat tyto činnosti, můžete zamezit náhlým krizím i eliminovat nedůležité a otravné záležitosti, které vás pouze zdržují od toho důležitého, od naplnění vašich cílů.

Buďte pánem svého času. Když si řeknete, že se každý den budete věnovat hodinu studiu teorie libertarianismu, dodržujte to. Nenechejte si tuto hodinku nikým ukradnout. Je pro vás tento čas důležitý? Je. Je ale naléhavý? Není. Nebojte se proto říci „ne“. Váš cíl je přece pro vás to nejdůležitější. Ustanovte si své priority a svůj čas uspořádejte dle těchto priorit. Věci, které vás otravují a které lze delegovat, přesuňte na někoho jiného.

4. Myslete způsobem výhra – výhra

Myslete na to, že při vaší argumentaci, vašem přesvědčování a učení druhých lidí je třeba určité úrovně vystupování, výrazné empatie a porozumění i důvodům druhé strany. Rozpoznání a pochopení detailů a nálady vašich posluchačů se odrazí ve vnímání vaší prezentace. Na konci každé vaší sociální komunikace by měli mít všichni pocit, že neutrpěli újmu, ale že se loučíte něčím obohaceni a že jste si oba polepšili oproti stavu před vašim setkáním.

Je naprosto chybné se domnívat, že jakýkoliv intelektuální souboj, byť se zarytým etatistou a socialistou, je hra s nulovým součtem. Takto se sice můžeme plácat po ramenou a obdivovat vlastní schopnosti někoho zdolat a zvítězit silou svých argumentů, ale skutečná výhra to není. Za opravdový úspěch lze považovat pouze situaci, kdy se setkají libertarián s etatistou a loučí se dva spokojení libertariáni.

5. Nejdříve se snažte pochopit, potom být pochopeni

S předchozím návykem je úzce spojen návyk tento, který spočívá v empatickém naslouchání, metodologickém individualismu a subjektivismu. Každý člověk je jiný, každý má jiné motivace. A my musíme být opravdoví odborníci na komunikaci, abychom zvládli veškeré kličky, porozuměli druhé straně a nabídli takové řešení, ze kterého budou mít prospěch všichni zúčastnění.

Musíme stanovit diagnózu, identifikovat problém a teprve potom vymyslet a aplikovat nějaký postup řešení. I když jste stoprocentně přesvědčeni o své pravdě, zkuste se na celou věc podívat z druhé strany, pohledem vašeho partnera, „protivníka“ či kolegy. Teprve tehdy lze rozpoznat tu pravou taktiku, to pravé řešení, které „ušijete na míru“ konkrétnímu člověku.

Při komunikaci nechejte stranou svůj postoj a životní zkušenosti a zaměřte se druhého pochopit a porozumět mu. Nereagujte ihned, uvědomte si prostor mezi podnětem a odezvou a využijte ho k nalezení co nejefektivnější reakce. Zkuste sledovat komunikaci druhých lidí, pusťte si videa přednášek vašich oblíbených ekonomů. Sledujte, jak navazují kontakt s publikem, jaká používají gesta, tón řeči, verbální a neverbální komunikaci. Sledujte, jestli je jim dobře porozumět, jestli nemluví na příliš odborné úrovni, jestli dovedou posluchače zaujmout a čím. Udělejte si poznámky, čím zaujali právě vás a čím vás na druhou stanu nezaujali, nebo kde vidíte prostor pro zlepšení. Zkuste si to. Udělejte takovou přednášku pro své blízké, pro přátele, pro kolegy. A zkuste se při tom nahrát. Potom každého požádejte o zpětnou vazbu. Vezměte kritiku jako výzvu, poslechněte si svůj hlas a dobře se pozorujte. Myslíte, že dokážete zaujmout? Jste dostatečně přesvědčiví, sympatičtí a nasloucháte ostatním?

Ze všeho se poučte, udělejte ze sebe vypravěče, kterého bude každý rád poslouchat a se kterým se rád pustí do debaty.

6. Vytvářejte synergii

Jakmile si osvojíme pravidla komunikace, začneme myslet způsobem výhra – výhra a nejdříve se budeme snažit o pochopení druhých a teprve potom o to být pochopen, můžeme přistoupit k synergické komunikaci. Co to znamená? K synergické komunikaci je třeba otevřít vlastní mysl novým možnostem, názorům a pohledům. Výsledkem takové komunikace by měl být stav, který všichni účastníci dané situace budou hodnotit jako stav zlepšení. Vy získáte nové posluchače, či přesvědčíte ty stávající o vaší pravdě, což bude pro vás úspěch a oni se budou cítit moudřejší a otevřenější vašim názorům a ztotožní se s nimi. Odhoďte své ego a aroganci. Při svobodné směně přeci z hlediska opačných preferencí vydělají oba účastníci transakce. Stejné to musí být v případě komunikace.

Pokud proběhne komunikace naprosto neúspěšná, tedy ta, která skončí hádkou, ublížením či poškozením zúčastněných stran, můžeme ji vyjádřit vztahem 1 + 1 = 0,5; pokud vznikne kompromis, jednalo by se o vztah 1 + 1 = 1,5. Při kompromisu tratí obě strany. Nejedná o výhody ani pro jednu, ani pro druhou stranu. Pokud se ovšem naučíme komunikovat systémem výhra – výhra, dojdeme k výsledku 1 + 1 = 3 a mnohdy i několikanásobně více. Získají obě strany. Svou empatií, schopností vcítit se pozice protistrany. Když budete chtít někoho přesvědčit o správnosti anarchokapitalismu, těžko toho docílíte tím, že z něj budete dělat člověka nevzdělaného, s nižším IQ a téměř nesvéprávného jedince, který je těžce pod vaší úrovní a kterého prostě intelektuálně „převálcujete“. Musíte mu vysvětlit výhody libertariánské filozofie, čím má být poutavá a výhodná právě pro něj, čím prospěje mu a jeho blízkým. Zvlášť u tohoto problému si musíte uvědomit, že ti, se kterými budete komunikovat, vidí pravděpodobně ze začátku situaci zcela odlišně a že jejich paradigmata jsou diametrálně odlišná od vašich.

7. Ostřete pilu

Poslední návyk z Coveyho knihy je založen na obnově sil. Veškeré úsilí nás totiž stojí nemalé síly. Tyto síly musíme obnovovat a načerpat nové. Obnova sil se skládá ze čtyř částí (dimenzí): Fyzická, společenská/citová, duchovní a mentální. Fyzická dimenze představuje péči o naše tělo. Představme si ji jako kombinaci cvičení, odpočinku a správné výživy. Všechny tyto aktivity prospějí pochopitelně i naší psychické kondici.

Společenská/citová dimenze nás nezavazuje vytvořit si speciální čas na obnovu sil v této oblasti. Jedná se o zdokonalování komunikace a ve vztazích z druhými lidmi. Většinou se jedná o vztahy rutinní, kde si ani neuvědomujeme, že můžeme něco zanedbávat, něco vylepšovat.

Duchovní obnova spočívá v obnově vnitřních, krajně intimních psychických sil. Je u každého jiná. Pro někoho znamená vyluštit si křížovky, někdo si přečte své oblíbené pasáže z Rothbarda. Něco, co vás nabije novou energií. Přečtěte si své články, knihy a poznámky. Uvědomte si, co byste mohli zlepšit. Ve své hlavě si znovu promítněte minulý den a zkuste zrekapitulovat, co jste udělali pro splnění vašeho cíle.

Mentální síly načerpáme, obnovíme a procvičíme učením se novým věcem a opakováním věcí, které jsme už mohli zapomenout. Toto je velice důležité. Nesmíte zakrnět ve svém vzdělání. Neustále se musíte ptát: Co se ještě mohu naučit? Čím přispěji k šíření myšlenek bezstátní společnosti?

Sledujte vaše oblíbené weby, jestli nevyšel nový článek, nová kniha. Zjistěte si, jestli se v blízkosti vašeho bydliště nekoná nějaká přednáška. Zdokonalujte se v cizích jazycích, abyste nemuseli čerpat pouze z česky psaných a mluvených zdrojů. Přečtěte si knihy, na které jste již zapomněli, nebo které si už nepamatujete. Ti opravdu odvážní mohou v každém věku pouvažovat o studiu na vysoké škole, doplnění či rozšíření svých znalostí a kompetencí. V létě se lze přihlásit na některou z letních univerzit či prázdninových kurzů.

Bonus

8. Objevte svůj hlas a inspirujte druhé, aby i oni objevili svůj hlas²

Patnáct let po vydání 7 návyků skutečně efektivních lidí napsal Stephen R. Covey pokračování, ve kterém představil ještě jeden, osmý návyk. Kniha se opět setkala s obrovským ohlasem. Čím ale může být prospěšná nám, libertariánům? Když si vezmeme samotný název návyku, první, co nás zaujme, je slovo „hlas“. Co tím Covey myslel? Hlas je pojem, který autor používá pro jedinečnost, výjimečnost a ducha každého jednotlivého člověka a který představuje výjimečnost každé individuální lidské bytosti.

Vy, kdož čtete tento článek a jste libertariáni, máte nespornou výhodu a dar. Možná díky náhodě, ale hlavně vlastní píli (bez které byste nedospěli až k filozofii svobody), jste rozpoznali a identifikovali obrovské kvantum problémů, objevili jste, co znamená Lidské jednání, proč v socialistickém společenství dochází k chybné alokaci zdrojů a selhává ekonomická kalkulace, proč nedůvěřovat státu, že demokracie není v lidských dějinách krokem vpřed, že na každého člověka se musíme dívat rozdílně, že každý jednotlivý člověk má své individuální potřeby a rozdílnou hodnotovou škálu, která nelze kvantitativně porovnávat s nikým jiným.

Seznámili jste se také prostřednictvím jejich děl s řadou úžasných osobností, ekonomů a teoretiků, kteří vás neustále inspirují. Oni totiž objevili svůj hlas, rozpoznali, že to, v čem vynikají, co chtějí dělat a jaké je jejich poslání, představuje šíření myšlenek libertarianismu.

Pokud chcete být jako oni, pokud chcete zasvětit svůj život myšlenkám a zásadám, které stály u vzniku a formovaly euroatlantickou civilizaci, musíte dodržovat několik zásadních rad a doporučení.

Buďte sami vzorem pro ostatní, svým jednáním si vybudujte důvěru druhých, jděte příkladem svým charakterem a kompetentností, staňte se vůdcem, který bude rozšiřovat svůj vliv a svým charismatem působit na lidi kolem. Mějte svou vizi, kterou budete naplňovat pomocí disciplíny provázené elánem a nadšením. Inspirujte druhé, aby vás následovali a sami se začali věnovat zdokonalení vlastního individua pomocí principů a myšlenek svobody. Staňte se onou přirozenou elitou, která v současné společnosti plné státem placených intelektuálů chybí. Máte na to odvahu? Jdeme na to?

1) Viz COVEY, Stephen R. 7 návyků skutečně efektivních lidí: zásady osobního rozvoje, které změní váš život. 3. rozšířené vydání. Přeložil Aleš LISA. Praha: FC Czech, zastoupení FranklinCovey v ČR a SR, 2016. ISBN 978-80-7261-403-5.

2) Viz COVEY, Stephen R. 8. návyk: od efektivnosti k výjimečnosti. 2. vydání. Přeložil Aleš LISA. Praha: FC Czech, zastoupení FranklinCovey v ČR a SR, 2015. ISBN 978-80-7261-359-5.