Barack Obama tento týden [v polovině února] představil svůj  návrh rozpočtu na fiskální rok 2012 a výhled na roky následující. Učinil tak na střední škole Parkville Middle School & Center of Technology ve městě Baltimore (Maryland). Škola je známa pro vysokou úroveň výuky a moderní zázemí v oblasti technických oborů. Význam místa měl být proto symbolický. Jedním z hlavních témat 44. prezidenta Spojených států jsou totiž investice do vzdělání a nových technologií.

Z pohledu na hrubý nástin rozpočtu se však nelze ubránit dojmu, že si Obama toto místo plné nedospělých dětí vybral i z jiného důvodu. Jeho rozpočet je totiž tak neuvěřitelně naivní, že jej může nekriticky přijmout snad jen adolescentní publikum.

Jak by tedy měl vypadat americký rozpočet v nadcházejících letech? Předně již nebude rekordně deficitní. Současný deficit, který se má v roce 2011 vyšplhat na 1,65 bilionu dolarů, by měl v příštím roce klesnout o přibližně 550 miliard na 1,1 bilionu dolarů. V roce 2013 by měl dosahovat pouze 768 miliard a o rok později 645 miliard dolarů. Deficit by se měl tedy snížit ze současných 10,9 % HDP na 3,6 %.

Recept na takto dramatické snížení deficitu je jednoduchý. Podle Obamy by totiž již v roce 2012 měly stoupnout rozpočtové příjmy v porovnání s rokem 2011 o 20 % na 2,6 bilionu dolarů. V roce 2014 pak mají dosahovat 3,33 bilionu a vzrůst tedy proti letošnímu roku o přibližně 54 %. Část z tohoto růstu má pokrýt zrušení daňových výjimek pro osoby s vysokými příjmy a vyšší korporátní daň na některé podniky. To je však jen nepatrná složka dodatečných příjmů. Jejich naprostá většina do ekonomiky prostě přiteče sama od sebe díky silnému ekonomickému růstu, který Spojené státy v nadcházejících letech čeká.

Růst by přitom měl být skutečně velmi robustní. Již v roce 2012 má nominální HDP stoupnout o 5,2 %, aby v letech 2013 a 2014 rostlo dokonce o 6,1 %. To vše při inflaci, která po celou dobu nepřekročí dvouprocentní mez. Již od příštího roku tedy americká ekonomika začne růst asi takovým tempem, jako ve svém předkrizovém období, kdy se vezla na nafukující hypoteční bublině. Ponechme nyní stranou otázku, odkud se tento zázračný růst vezme v situaci, kdy úrokové sazby mohou již pouze stoupat, předlužené domácnosti se odmítají dále zadlužovat, ceny nemovitostí znovu klesají a nezaměstnanost by se podle samotných odhadů Fedu měla vrátit k „normálnějším“ úrovním nejdříve tak za čtyři až pět let.

Nejzajímavější na celém plánu je jiná skutečnost. Barack Obama totiž hodlá takto dramatického snížení deficitu docílit bez jediného ušetřeného dolaru. Skutečně. Vládní výdaje mají v roce 2013 dosahovat necelé 4 biliony dolarů a budou tedy o přibližně 4,1 % vyšší, než v roce 2011. Úspory by se měly týkat pouze roku 2012, kdy mají výdaje klesnout o zanedbatelných 90 miliard dolarů. Mandatorní výdaje, které se na rozpočtu podílejí přibližně z 60 %, pak budou růst zhruba stejným tempem, jako v minulosti.

Nezbývá tedy než prezidentu Obamovi popřát mnoho úspěchů. Pokud se jeho vize naplní, Spojené státy před sebou mají stejně vynikající budoucnost, jako například Řecko. To by mělo podle odhadů MMF v letech 2014 a 2015 svůj veřejný dluh (ještě v r. 2009 na 115 % HDP) snížit díky hospodářskému růstu a rozpočtovým přebytkům z plánovaných 158 % HDP na 150 %.