Anarcho-kapitalismus vs. anarcho-komunismus: Jedno je protimluv

Mises.cz: 21. září 2015, Kolektiv Mises.cz, komentářů: 6

(Napsal Tomáš Forgáč, v anglické verzi na svém blogu na liberty.me)

Anarchisté často sami sebe zařazují do jedné ze dvou kategorií: "anarcho-kapitalista" nebo "anarcho-komunista". Beze snahy o polemiku o kapitalismu vs. komunismu bych zde rád vysvětlil, proč je anarchismus kompatibilní pouze s jedním z těchto ekonomických uspořádání.

Začněme základní definicí. Kapitalismus vyžaduje soukromé vlastnictví výrobních prostředků (kapitálu), komunismus soukromé vlastnictví téhož zakazuje a anarchismus znamená, že neexistuje centrální autorita s monopolem na vymáhání práva a dodržování legislativy silovými prostředky.

Násilí by v anarchistické společnosti existovalo, protože někteří lidé budou mít vždycky sociopatické tendence, ale obecně se lidé neuchylují k násilí kvůli nákladům, riziku a následky s tím spojenými, ne-li kvůli amorálnosti téhož. Preferují dobrovolné interakce. Nechtějí násilí páchat, ale hlavně nechtějí, aby bylo násilí pácháno vůči nim. Hledali by služby, které by jiným bránily páchat násilí na nich.

Na svobodném trhu by se objevili dodavatelé takových služeb ve snaze profitovat z jejich poskytování. Seskupováním zdrojů a zvyšováním zákaznícké báze by snižovali ceny na přilákání více zákazníků, až by si jejich služby mohl dovolit takřka každý. Pro ty, kdo by chtěli namítat, že to není spravedlivé, protože dnes tu ochranu dostane zdarma (tj. z daní) úplně každý - ne, nedostane. Za skutečnou ochranu platíme vyšší cenou za bydlení v dobrých čtvrtích, protože v těch nejhorších policie prakticky nepůsobí. Konkurence a reputace by zabezpečily dostupnou, spolehlivou a spravedlivou ochranu.

Ochrana ale nemusí zahrnovat pouze naše tělo. Lidé chtějí ochránit i svůj majetek, a to zahrnuje podnikatele a jejich kapitál - pozemky, stroje, materiál atd. Na svobodném trhu by nebyl rozdíl ve službách poskytovaných firmám a jednotlivcům. Svobodný trh by zabezpečil ochranu vlastnictví výrobních prostředků a neexistuje svobodnější trh než anarchismus. Jediný způsob, jak zabránit firmám chránit svůj majetek a kapitál, je, že centrální autorita monopolizuje násilné prostředky a "ochrání" lidi a majetek selektivně proti jejich vůli.

Takzvaní anarcho-komunisté někdy volají po zrušení peněz. Tyto výzvy ale ignorují naléhavou příčinu vzniku peněz. Lidé vyhledávali univerzálně akceptovatelný prostředek výměny po tisíciletí, protože to snižuje transakční náklady. Řezník nemusí měnit maso za pečivo od pekaře, ale může jej vyměnit za něco, co pak použije na nákup u výrobce nožů. Peníze jsou přirozeně vzniklý fenomén, a proto znovu - jediný způsob, jak je zakázat, je existence centrální autority, která by zákaz vymáhala násilnými prostředky.

Volání po společnosti bez centrální autority a zároveň bez existence soukromého vlastnictví výrobních prostředků a peněz je kognitivní disonancí. Anarcho-kapitalismus je redundantní pojem a anarcho-komunismus je protimluv.