Bitcoin: Peníze budoucnosti

Mises.cz: 31. března 2016, HynekRk, komentářů: 2

V závěru roku 2015 se objevila kniha "Bitcoin: Peníze budoucnosti" od autorů Dominka Stroukala a Jana Skalického. Tato kniha pojednává o známé internetové měně bitcoin. Nejsem odborník na tuto měnu a vlastním jen 0.09 bitocionu, a proto chci tuto knihu spíše jen přiblížit.

Historie bitcoinu

Kniha je koncipována do čtyř hlavních oddílů. První oddíl pojednává o historii bitcoinu. Je zde popis historie od úplných začátků až po dobu vydání knihy. To vše je doprovázeno vhodně grafy. Nejprve však uveďme, že bitcoin (BTC) je digitální peer-to-peer (klienti spolu komunikují přímo bez existence centrálního serveru) měna, přesněji kryptoměna. Bitcoin není spravován žádnou centrální autoritou, která by se za něj zaručovala nebo měla možnosti "tisknout" nové peníze. Tuto měnu vytvořil roku 2009 vývojář Satoshi Nakamoto [1]. Ovšem dodnes není jasné, kdo to je, což však není pro fungování měny moc podstatné, protože tvůrce této měny nad ní nemá žádnou moc [2]. Důležité je, že tento člověk anebo lidé vyřešil problém tzv. dvojité útraty (někdo by mohl platit stejnými penězi dvakrát) aniž by k tomu byla potřeba centrální autorita, která by mohla padnout za oběť nějakému hackerskému útoku anebo útoku vlády. Řešení spočívá v tzv. blockchainu (spojový seznam bloků), tedy jak píší autoři jakési "účetní knize", která je veřejná a sdílená všemi uživateli bitcionu. Tito uživatelé potvrzují transakce podobně jako je tomu u centrální autority, avšak v tomto případě decentralizovaně [3]. Decentralizace je velmi důležitá, protože centralizované měny, které představovaly alternativu k dobrodějným státním měnám, byly již v minulosti vládami napadeny a zničeny. Vzpomeňme jen na Liberty Dollars nebo E-gold [4]. K tomu viz i dále.

Bitcoin a vlastnosti peněz

Bitcoin má některé vlastnosti dobrých peněz. Je dobře dělitelný. Dělí se na centibitcoiny (cTB), milibitcoiny (mBTC), mikrobitcoiny (uBTC) a podobně [5]. Dělitelnost je u bitcoinu prakticky dokonalá. Já osobně nakoupil přesně 0.08988 BTC. Bitcoinů může být maximálně 21 milionů [6]. Bitcoiny nejsou komoditními penězi. Bitcoin není ničím kryt (ani elektřinou či energií), bitcoin tedy nemá žádnou vnitřní hodnotu jako třeba zlato, které je možné použít ve šperkařství, na zuby a tak dále. Dle autorů na této vnitřní hodnotě nezávisí, ale záleží zde na něčem úplně jiném - na vzácnosti. Bitcoinů je omezené množství, což zajišťuje jejich vzácnost [7]. Obecně se rozlišuje poptávka po penězích na poptávku danou jejich užitím v nepeněžních užitích (viz ty šperky a zubařství) a poptávkou danou jejich užitím pro účely směny. Bitcoin tu první složku nemá. To je však jeho určitou nevýhodou, protože jeho hodnota v očích lidí může spadnout na nulu, pokud ho již nebude velká část lidí považovat za peníze. Bitcoin tak nemá žádnou kotvu, o kterou by se zachytil, tak jako zlato nebo stříbro (s poklesem jejich ceny by se daly tyto kovy použít do baterií anebo na povrchovou protikorozní ochranu atd., což by vedlo k zabrždění pádu jejich ceny). Pro lidi je bitcoin vzácný, protože je pro ně užitečný (v ekonomickém smyslu, nikoliv přímo ve fyzickém slova smyslu) jako prostředek směny a jeho množství je vzhledem k jeho možnému použití čili k uspokojení potřeb omezené. Pokud ho bude vzhledem k jeho možnému použití ke krytí potřeb příliš, stane se bezcenným a podobně se stane bezcenným, pokud přestane být pro lidi v ekonomickém smyslu užitečným - nebude sloužit ke krytí žádných potřeb, a v tomto případě bez ohledu na to, bude-li ho 21 milionů anebo jen 2 tisíce či jen dvě desítky. Přestane-li být bitcoin užitečný z hlediska směny, jeho užitečnost bude nulová a i jeho hodnota spadne na nulu. To se o komoditních penězích říci nedá. Ty si nějakou hodnotu udržují i nadále a mají tak větší potenciál pro regeneraci. 

Výhoda bitcoinu ve světě etatismu

To může být ovšem výhodou v časech silného státu, který reguluje kde co a snaží se zlikvidovat konkurenci své cinknuté měny. Nikde se totiž nenalézají sklady komodity, které by mohl stát napadnout a komodity zabavit [8]. Autoři přímo píší, že bitcoin: "Nemá žádné centrum, které se dá zavřít, žádný server, který se dá zabavit a žádného šéfa, kterému můžete vyhrožovat nebo ho zavřít." Ne, že by možnosti států byly nulové, ale jsou celkem omezené [9]. Jaký význam to má? Dost podstatný - vzpomeňme na Liberty Dollars nebo E-gold. Z tohoto může bitcoin a jiné podobné měny čerpat svoji sílu. Dalším zdrojem síly pro bitcoin či podobné internetové měny jsou "kvality" státních měn (inflace, manipulace s peněžní zásobou, okrádání střadatelů, podnikatelů, pracujících a chudých, hospodářské krize atd.). Švédský ekonomický novinář Andreas Cervenka píše: "Zájem o bitcoin je jedním z mnoha ukazatelů nedůvěry vůči dnešnímu finančnímu systému, která potrvá." [10]

Jinak nelze v případě bitcoinu říci, že by šlo o zcela nekomoditní peníze. Pravda, za žádnou komoditu, kterou lze použít i na nepeněžní účely, bitcoin nemůžete vyměnit, ale k jeho získání potřebujete mít reálná aktiva v podobě hardware. Jistě i pro tisk papírových peněz potřebujete reálné aktiva v podobě tiskařského stroje, ale nominální výstup takového jednoduchého tisku bankovek může být vzhledem k pořizovací ceně daného stroje obrovský a sám papír je velmi levnou záležitostí. To u bitcoinu neplatí, a tím se více podobá zlatu anebo stříbru, které je nutné těžit za pomoci sofistikovaných a nákladných zařízení.

Bezpečnost

Další výklad knihy se věnuje vzestupu a i občasným pádům bitcoinu. Například se zde můžeme dočíst o dnes již proslulém nákupu dvou pizz z května roku 2010. Cena tehdy byla 5 tisíc bitcoinů za jednu pizzu [11]. Od té doby bitcoin znatelně narostl na ceně. Přišly i pády, například ten z června roku 2011, kdy cena bitcoinu vyjádřená v dolarech klesla téměř o 70 %. Pak ještě přišly velké krádeže na bitcoinové burze Mt.Gox a cena šla ještě níže. A kradlo se i jinde [12]. Tím byly ovšem odhaleny nedostatky v nakládání s bitcoiny, což však vedlo a vede ke kreativnímu lidskému jednání, které vede k jejich omezení. Například bitcoinové automaty umožňují to, že nemusíte na burzu ani vstupovat [13]. Prostě peníze se občas kradou a je nutné je chránit. Příkladem vynalézání v oboru ochrany bitcoinů může být například hardwarová bitcoinová peněženka zvaná Trezor vyvinutá dokonce v ČR [14]. Postupně také přibývá příležitostí, kde je možné bitcoiny utratit. Velmi důležité je také tvrzení, že zakázat bitcoin ze strany vlády není zrovna jednoduché [15]. Nutno podotknout, že tato část knihy se čte doslova jedním dechem. Je to dáno jednak tím, že historie bitcoinu je sama o sobě napínavá, a za druhé tím, že tuto část napsal někdo, kdo má spisovatelský talent. Jedinou nevýhodou zde jsou grafy, protože některé z nich nejsou zrovna moc čitelné. Naopak plusem jsou boxy s vysvětlivkami použitých výrazů z oboru IT a kryptoměn.

Příručka uživatele bitcoinu

Druhou část knihy tvoří "Příručka uživatele bitcoinu". Zde se lze dočíst, jak si pořídit bitcoinovou peněženku a jak bitcoiny koupit. Nakoupit bitcoiny lze několikera způsoby: skrze bankomaty, od někoho, kdo je již má, nákupem od přátel, směnárny a burzy [16]. Mimochodem právě u nákupu (a prodeje) je fascinující, jak se v případě bitcoinů rychle stává lidská kreativita skutečnosti. Například někdo si povšiml roztříštěnosti individuálních prodejců a nakupujících a založil web, kde si můžete vyhledat prodejce podle lokality, navíc máte jejich nabídky seřazeny dle ceny [17]. Já si svoje první mBTC koupil právě na základě toho, že jsem z knihy zjistil, že se v mém bydlišti nachází bitcoinový bankomat, ovšem tyto bankomaty jsou dle autorů zatím jen ve dvou největších městech naší země. Nepotřeboval jsem si ani na internetu založit peněženku, protože bankomat mi ji rovnou vytiskl ve dvou kusech na papír. Peněženka má část Sdílej a Privátní klíč (záhodno držet odděleně) a nakoupené bitcoiny jsem si na tuto peněženku přímo bankomatem nechal poslat. Bankomat tiskne i doklad o nákupu bitcoinů. Bankomat přijímá bankovky cinknuté měny.

Dnes už spíše teoretickou možností je možnost si bitcoin vytěžit, i o této možnosti však kniha podrobně referuje [18]. Velmi důležitou kapitolou je kapitola "Jak bitcoin ochránit". Je to pochopitelné, majetek je nutné chránit a peníze zvláště. O Trezoru bylo pohovořeno už výše. Další možností jsou právě papírové peněženky [19]. Na tomto poli vznikne jistě ještě mnoho problémů a i mnohá vylepšení. Samozřejmě v knize nechybí kapitola o tom, kde může člověk své bitcoiny utratit, jak bitcoiny přijímat anebo jak na nich vydělat [20]. Zajímavostí je tu držba bitcoinů za účelem spekulace. Pokud začne tuto měnu používat část lidí jako alternativu k měnám s nuceným oběhem (tj. státním měnám), prudce se zvýší poptávka po bitcoinech, a tím i jejich cena vyjádřená v jiných měnách a ve zboží a službách. Riziko ovšem spočívá v některých státních regulacích a v tom, že se objeví jiná úspěšnější a lepší internetová měna [21]. Mluvíme-li o státních regulacích, jistě přijde vhod i kapitola o anonymitě [22].

Ekonomie virtuálních měn

Třetí část knihy pojednává o ekonomii virtuálních měn. Obsahuje i informace k internetovým měnám, které jsou alternativou k bitcoinu. Zajímavá je zde měna Dash, která pracuje s inovativním způsobem anonymizace transakcí nebo měna Bitshares, která se snaží decentralizovat správu jakýchkoliv aktiv [23]. V této části autoři ovšem přináší i pár poznatků, které ochlazují přílišný optimismus. Bitcoin se dnes používá především pro placení v oblasti hazardu a darů. Například pro nákupy potravin, placení nájmů anebo energií se prakticky nepoužívá. Dále uvádí důležitý poznatek, že bitcoin: "...se stane penězi, až v něm budou lidé provádět ekonomickou kalkulaci." [24] Taktéž je důležité to, že by bitcoin mohl vést k ukončení hospodářských krizí vyvolaných frakčním bankovnictvím a úvěrovou expanzí (Rakouská teorie hospodářského cyklu) [25]. Poslední významná část knihy se jmenuje "Budoucnost bitcoinu", tu už si bude muset čtenář přečíst sám. Autoři jsou však v pádu budoucnosti bitcoinu docela dost optimističtí. Nejsou sami, i An. Cervenka píše docela optimisticky: "Tak jako 11. září 2001 navždy změnil svět, se vší pravděpodobností se budou historikové dívat na 15. září 2008 jako na začátek nové kapitoly ekonomické historie lidstva." [26]

Závěr

Představte si, že internetové měny začne využívat pár procent populace. Budou si mezi sebou měnit služby anebo některé výrobky za bitcoiny. Přitom to stát nebude schopen významně regulovat a nebude z toho mít žádné velké daňové příjmy. Pro libertariána by mělo jít o příjemnou skutečnost. K regulaci bitcoinu autoři píší: "Ale - bitcoin roste. A tak se i čím dál více setkáváme a budeme setkávat se snahami všemožných vlád bitcoin tzv. zaimplementovat do legislativy, jinými slovy regulovat a měnit k obrazu svému. Jenže ono to moc nejde." [27] Například i přes regulace v Číně a Rusku obchod s bitcoiny v těchto zemích rostl [28]. Tyto skutečnosti by mohly potencionálně podkopat silné státy a odklidit velký stát blahobytu na smetiště dějin. Tvrdí-li keynesovský fundamentalista a propagátor inflace [29] Paul Krugman, že bitcoin je zlo, neměli bychom to brát na lehkou váhu, a něco na tom, že bitcoin je pro tyrany a zloděje zlo, zřejmě bude. Uvidíme, ovšem i tak přeji knize co nejvíce dalších vydání. Tolik mé stručné přiblížení této svěže napsané knihy a toho, co mne v ní zaujalo. Řadu dalších zajímavosti již nechám na zvídavém čtenáři.

[1] Stroukal, s. 20.
[2] Ibid, s. 23.
[3] Ibid, s. 24.
[4] Ibid, s. 26-29.
[5] Ibid, s. 29-30.
[6] Ibid, s. 30.
[7] Ibid, s. 32-33.
[8] Viz Ibid, s. 119.
[9] Ibid, s. 145.
[10] Cervenka, s. 123.
[11] Stroukal, s. 37.
[12] Ibid, s. 42-45, 52 a 56-58.
[13] Ibid, s. 58.
[14] Ibid, s. 88-90.
[15] Ibid, s. 53-54.
[16] Ibid, s. 64-79.
[17] Ibid, s. 73-74.
[18] Ibid, s. 80-86.
[19] Ibid, s. 90-92.
[20] Ibid, s. 93-109.
[21] Ibid, s. 105-106.
[22] Ibid, s. 110-113.
[23] Ibid, s. 133.
[24] Ibid, s. 121-122.
[25] Ibid, s. 125-127.
[26] Cervenka, s. 124.
[27] Stroukal, s. 143-144.
[28] Ibid, s. 162.
[29] Krugman, s. 70.