Bryan Caplan o minimální mzdě

Mises.cz: 10. července 2015, Bryan Caplan (přidal Vladimír Krupa), komentářů: 0

Na rozdíl od většiny oponentů minimální mzdy si nemyslím, že slavný výzkum Davida Carda a Alana Kruegera by byl udělán špatně. Jak potom mohu stále zastávat (a vyučovat!) klasický učebnicový pohled, že minimální mzdy mají výrazný negativní dopad na zaměstnanost nekvalifikovaných pracovníků?

Částečně to bude ukotvením v předchozích znalostech. Pokud schází specifické empirické důkazy, tak jsem si na 99% jistý, že náhodně vybraná poptávková křivka bude mít negativní sklon. Tohoto poznání se držím i v případech, jako je poptávka po nelegálních drogách nebo nelegální imigrace, kdy je to pro mě z ideologického hlediska nevýhodné. Jak si mohu být tak jistý? Každý nákup, který jsem kdy udělal nebo zvažoval – a všechny konverzace, které jsem kdy měl s jinými lidmi o nákupech, které oni udělali nebo zvažovali.

Druhý důvod, proč Card-Krueger nezměnil moji pozici: Navzdory mému obdivu k jejich šikovnosti, ve společenských vědách není ani ten nejlepší empirický výzkum tak dobrý. Očekávám, že pravdivé teorie budou předvídat data jen ze dvou třetin – a nepravdivé teorie z jedné třetiny. (Mnoho slabin v empirických společenských vědách je systematických, takže zákon velkých čísel není záchranou.)  Bayesovský závěr: Výzkum Card-Kruegera jen malinko snížil mojí vysokou důvěru v to, že minimální mzda způsobuje nezaměstnanost.

Předpokládejme ovšem, že se mnou nesouhlasíte v obou bodech. Předpokládejme, že máte slabé ukotvení v předchozích znalostech a zároveň si myslíte, že empirické práce v ekonomii jsou tím nejlepším, co máme. Nezavazují vás pak existující důkazy k pozici, že minimální mzda nemá žádný dopad na zaměstnanost?

Stěží. Proč ne? Protože máme daleko více „empirických důkazů“, než je vidět na první pohled. Výzkum nemusí být oficiálně o minimální mzdě, aby byl v debatě relevantní. Veškerá následující empirická literatura podporuje ortodoxní pohled, že minimální mzda působí nezaměstnanost:

1. Literatura o dopadu nekvalifikovaných imigrantů na domácí mzdy. Existuje silný koncensus, že vysoká imigrace nekvalifikovaných lidí má jen malý dopad na mzdy nekvalifikovaných domácích zaměstnanců. Samotný David Card je zde jedním z hlavních přispěvatelů s jeho studií Mariel boatlift. Tyto výsledky implikují velkou elasticitu poptávkové křivky po nekvalifikované práci, což zase implikuje, že minimální mzda bude mít velký účinek na zvýšení nezaměstnanosti.

Tento koncensus je mezi výzkumníky zabývajícími se imigrací natolik silný, že George Borjas nazval svou disentující práci „Poptávková křivka po práci je skloněná dolů.“ Pokud by šlo o práci o minimální mzdě, čtenáři by mohli předpokládat, že Borjas tvrdí, že poptávková křivka po práci je skloněná dolů a nikoliv vertikální. Protože ovšem píše o imigraci, tak tento název má poukazovat na to, že poptávková křivka po práci je spíše skloněná dolů než horizontální!

2. Literatura o dopadech regulací pracovního trhu v Evropě. Většina ekonomů, kteří studují evropské trhy práce, připouštějí, že striktní regulace těchto trhů je jednou z významných příčin zdejší dlouhodobé nezaměstnanosti. Když se zeptám náhodně vybraného evropského ekonoma, tak mi řekne: „Ekonomicky je to jasné; problém je politický.“ Evropské vlády se bojí deregulace, kterou potřebují, aby obnovily plnou zaměstnanost. Abychom byli poctiví, vysoké minimální mzdy jsou pouze jednou částí z evropské regulace trhu práce. Pokud ovšem vidíte určitý druh regulace, který zvyšuje náklady na práci, snižuje zaměstnanost, tak je rozumné z toho vyvodit, že jakákoliv regulace zvyšující náklady na práci má podobný účinek – samozřejmě včetně minimální mzdy.

3. Literatura o dopadech cenových kontrol obecně. Existuje rozsáhlá empirická literatura o dopadech cenových kontrol na trh s bydlením (regulace nájemného), zemědělstvím (cenové podpory), energetikou (kontrola cen ropy a plynu), bankovnictví atd. Celá tato literatura podporuje učebnicový příběh o účincích cenových kontrol – takže ipso facto podporuje učebnicové závěry i co se týče pracovního trhu.

Pokud namítnete: „důkazy o dopadech regulací nájemného jsou relevantní pouze pro trh s bydlením, nikoliv pro trh práce,“ tak lze odpovědět: „v tom případě jsou studie dopadů minimální mzdy v New Jersey a Pennsylvanii v roce 1994 relevantní pouze pro New Jersey a Pennsylvanii v roce 1994.“ Pointou je, že pokud nelze generalizovat empirické výsledky z jednoho trhu na další, tak nelze ani generalizovat empirické výsledky z jednoho státu na další nebo z minulé doby do budoucí doby. Pokud si tohle myslíte, tak je většina empirických prací zkrátka ztrátou času.

4. Keynesiánská makroekonomie. Pokud jí znáte, tak budete vědět, že nominální rigidita mezd vede k velké nedobrovolné nezaměstnanosti. Pokud si myslíte, jako většina keynesiánců, že tento pohled má oporu v drtivém množství empirických důkazů, tak pro vás mám výzvu: Vysvětlete, jak může vést nominální mzdová rigidita směrem dolů k nezaměstnanosti, aniž by to zároveň implikovalo, že vládou zavedená minimální mzda vede k nezaměstnanosti. To je těžká výzva, protože účelem minimální mzdy je zintenzivnit právě to, v čem keynesiánci oprávněně vidí hlavní příčinu nezaměstnanosti: Nominální mzdy neklesají, takže se trh práce nečistí.

Minimální mzda ani zdaleka není tou nejškodlivější vládní regulací. Proč tedy kolem ní dělám tolik povyku? Protože je symbolem většího zla.

Z politického hlediska je minimální mzda symbolem názoru, že „feel-good“ opatření jsou uskutečnitelným řešením společenských problémů. „Pracovníci nedostávají dost? Přijměte zákon, který zaměstnavatele donutí platit víc. Problém vyřešen.“ Z hlediska společenských věd je minimální mzda symbolem krátkozrakého názoru, že k tomu, abyste se stali expertem na téma X, si stačí přečíst jednu slavnou studii, která se explicitně zabývá tématem X. „Snižuje minimální mzda zaměstnanost? Přečteme si Card-Krugera. Problém vyřešen.“

Měli bychom se zbavit minimální mzdy. Ale to je jen první krok. Naším dlouhodobým cílem by mělo být zbavit se omylů, které minimální mzda představuje.

Přeloženo z http://econlog.econlib.org/archives/2013/03/the_vice_of_sel.html