Chcete nás vrátit do středověku!

Mises.cz: 02. července 2012, Murray N. Rothbard (přidal Dominik Stroukal), komentářů: 37

Základním omylem tohoto rozšířeného klišé je zmatení mezi technologií a takovými aspekty lidského života, jakými jsou morálka či politické principy. Technologie se po staletí vyvíjí, od prvního kola přes koňské povozy a železnici k tryskovým letadlům. Při pohledu zpět na tento dramatický pokrok je snadné chybně uvěřit, že všechny rysy společnosti se nějak vážou k technologické úrovni dané doby. Každý technologický pokrok potom musí vyžadovat určitou změnu hodnot a institucí. Ústava Spojených států byla sepsána během období koňských povozů. Neznamená to, že by měla zásadně změněna pro období železnic? A pro období tryskáčů? Když se podíváme zpět do historie, zjistíme, že od roku 1776 se naše technologie vyvíjely a vládní role v ekonomice rapidně rostla. Toto klišé tedy jednoduše předpokládá, že technologický pokrok vyžaduje růst státu.

Když se nad touto myšlenkou zamyslíme, odhalíme její chyby a nedostatky. Proč by měl technologický pokrok vyžadovat změnu Ústavy, morálky nebo hodnot? Jaké změny morálky nebo politiky vyžaduje vynález tryskáče?

Neexistuje žádná nutnost změny morálky nebo politické filozofie kvůli změně technologie. Fundamentální lidské vlastnosti - potřeba mísit práci se zdroji k výrobě spotřebních statků, touha po společenském životě, potřeba soukromého vlastnictví apod. - jsou vždy stejné, ať jsme kdekoliv v historii. Ježíšovo učení nebylo vhodné pouze pro dobu pluhu v Palestině prvního století. Ani Deset přikázání „nevyšlo z módy“ kvůli vynálezu kladky.

Technologie se může během staletí vyvíjet, ale morálka lidského jednání nutně nemusí; ve skutečnosti se může snadno a významně zhoršit. Netrvalo staletí, aby se člověk naučil plenit, zabíjet a užívat násilní proti ostatním lidem. Vždy existují lidé, kteří se tak chtějí chovat. Technologicky je historie historií pokroku, ale morálně je to nekonečné stoupání a klesání od morálního k nemorálnímu, od svobody k donucení.

Žádný specifický technologický nástroj nemůže nijak determinovat mravní zásady, pravda je dokonce obrácená. Aby mohla technologie pokročit, lidé potřebují alespoň špetku svobody, svobody experimentovat, hledat pravdu, odhalovat a vyvíjet kreativní nápady. A pamatujme, že každý nápad musí pramenit z jednotlivce. Svoboda je nutná pro technologický pokrok. Když je svoboda ztracena, technologie upadá a společnost se vrací zpět do doby temna, do skutečného barbarství.

Toto zvláštní klišé se snaží spojit svobodu a malý stát s koňským povozem. Socialismus a silný stát je potom lstivě předpokládán jako šitý na míru tryskáčům a televizím. Přitom je to navíc právě socialismus a státní plánování, co je staletí staré, od divošského orientálního despotismu starověkých říší až k totalitnímu režimu Inků. Svoboda a morálka si bojovala cestu pomalu během staletí, až umožnila rozšířená svoboda velký technologický pokrok průmyslové revoluce a rozkvět moderního kapitalismu. Obrat ke stále většímu etatismu hrozí návratem zpět k barbarství starověku.

Etatisté o sobě vždy mluví jako o „progresivních“ a o libertariánech jako o „reakcionářích“. Tato označení vychází přesně z klišé, které jsme zde rozebrali. Tento „technologický determinismus“ jako argument pro etatismus započal s Karlem Marxem a pokračoval s Thorsteinem Veblenem a jeho početnými žáky, skutečnými reakcionáři naší doby.

Tento článek vyšel jako Clichés of Socialism Number 7, publikován byl díky Foundation for Economic Education. Jde o článek ze série boření socialistických mýtů.