Internet a technologie s ním spjaté proměňují svět dříve nevídaným tempem. Během dvaceti let se z internetu stal nepostradatelný nástroj pro každodenní komunikaci, obchod, zábavu a informovanost miliard lidí po celé planetě.

Jedním z důvodů pro ohromující rozmach internetu je jeho vliv na snižování transakčních nákladů. Informace je pro člověka jedna z nejhodnotnějších komodit a její šíření bylo odjakživa spjato s nemalými náklady. Není náhoda, že významné pokroky ve snižování rychlosti a nákladnosti při sdílení informací (písmo, knihtisk, telegraf,…) se staly významnými milníky ve vývoji lidstva.

Internet umožnil okamžité sdílení textů, obrázků, zvukových a obrazových záznamů. Co ale čím dál palčivěji chybělo, bylo obdobně snadné sdílení finanční hodnoty. Posílat peníze přes internet bylo stále závislé na stávajícím finančním systému a jeho „reprezentantech“. Služby jako PayPal sice standardní finanční nástroje zefektivnily, ale byly stále dostupné jen vyvoleným s přístupem k tradičnímu bankovnictví. Představme si situaci, kdy by e-mail představoval pouhou nadstavbu služeb národních pošt. Takový byl stav věcí před vznikem kryptoměn jako bitcoin.

 

Absence instantních plateb bez využití prostředníka vedla k tomu, že se internet postupem času centralizoval okolo platforem, které tento problém částečně řeší. Jejich řešení má ale dva znepokojivé aspekty: platbu za obsah částečně nahradil obchod se soukromými daty uživatelů; a v případě zpoplatnění dostávají tvůrci obsahu po odečtení poplatků bankovním společnostem a dané platformě zlomek platby. Hlouběji vztah mezi platbami a centralizací rozebírá bitcoinový expert Andreas Antonopoulos.

 

Vznik a rozvoj bitcoinu v posledních letech umožnil vývoj skutečně decentralizovaných služeb. Bitcoin na rozdíl od národních fiat měn nemá centrálního emitenta a správce (těmi je proměnlivá síť těžařů a developerů) a pro jeho převod mezi dvěma uživateli není zapotřebí třetí strany. V určitém ohledu je podobný hotovostním penězům, které také fungují na principu z ruky do ruky, peer-to-peer. Bitcoin umožňuje to samé na celoplanetární škále. 

 

Jedná se o technologii, se kterou může pracovat každý s přístupem k internetu. Transakční náklady se tak mohou opět znatelně snížit.

 

Patrně nejrozvinutější decentralizovanou službou současnosti je tržiště Open Bazaar, které funguje bez centrálního serveru. Veškerá data o nabízeném zboží si mezi sebou sdílí síť uživatelů, obdobně jako tomu je u bittorrentu. Platby probíhají výlučně pomocí bitcoinu.

 

Nabídku obchodníků si můžete prohlédnout pomocí stránky Duosearch. V současnosti ji tvoří převážně „geekovský“ sortiment, jako jsou komiksy, oblečení s kryptografickými motivy a elektronika. Se spuštěním verze 2.0 by ale decentralizovaný trh měl oslovit širší skupinu uživatelů. Tato verze by podle plánu vývoje měla být dostupná během tří měsíců až roku.

 

V čem vlastně spočívá výhoda decentralizovaného trhu? Předně, stejně jako bittorrent, je nezastavitelný a necenzurovatelný. Veškerá komunikace a finanční transakce probíhají pouze mezi dvěma stranami – zákazníkem a prodavačem. Není v moci třetí strany jejich obchod jakkoli zastavit, omezit nebo zdanit (což platí zejména pro digitální statky; u fyzického zboží je samozřejmě zapotřebí počítat s omezenou bezpečností přepravní služby a celní kontrolou).

 

Zajímavé bude sledovat, až Open Bazaar ve verzi 2.0 umožní interakci uživatelů pomocí anonymizační technologie Tor. Velmi pravděpodobně pak vznikne další internetové černé tržiště, které však na rozdíl od všech dosavadních (Silk Road) nepůjde zavřít.

 

Bylo by však chybou automaticky považovat takové tržiště za semeniště zla. Uživatelsky bezpečný černý trh na internetu by umožnil například dostupnost antikoncepce v zemích, kde je z náboženských důvodů zakázána. Zpřístupnil by generická léčiva obyvatelům zemí, ve kterých farmaceutické korporace drží monopolní patentní práva. Dovolil by lidem bezpečně kupovat a užívat marihuanu, která podle dosavadního trendu bude beztak ve většině civilizovaných zemí dřív nebo později legalizována.

 

Ačkoli bývá Uber označován za peer-to-peer službu, ve skutečnosti jí není, jelikož řidiče a pasažéry propojuje standardní firma se sídlem v Kalifornii, která „pouze“ nabídla alternativu k taxi službám. Projekt Arcade city usiluje o plnou decentralizaci tohoto odvětví, za použití programovatelné kryptoměny Ethereum. Výhodou oproti Uberu by pak byla nemožnost projekt centrálně regulovat nebo zakázat; pomocí zákazníků-provokatérů by sice nadále bylo možné perzekuovat jednotlivé řidiče, nicméně takový způsob je nákladnější na čas i technickou zdatnost úředníků (platby v aplikaci nebudou probíhat pomocí platebních karet, ale speciální kryptoměny) a lze se vůči němu alespoň částečně bránit blokací práskačských účtů.

 

„Američané, nelíbí se vám váš nový prezident? Založte si vlastní národ!“ – Tak lákal 9. listopadu projekt Bitnation zhrzenou polovinu amerických voličů (a většinu nevoličů, kteří tvoří přes polovinu americké populace) k prozkoumání alternativních politických uspořádání. Digitální národ umožňuje například notářské služby, kdy jsou důležité dokumenty uloženy v databázi blockchainu. Veliký význam mohou digitální národy a blockchainové katastry získat v zemích, kde stát není schopen či ochoten tyto služby poskytovat (kam lze zařadit většinu Afriky a velkou část Jižní Ameriky). 

 

Někteří vývojáři jdou se svou vizí ještě dál a pracují na decentralizaci samotného internetu. Slabina současného modelu se ukázala v říjnu tohoto roku, kdy hromadný hackerský útok na jednoho z nejvýznamnějších amerických DNS poskytovatelů shodil několik desítek nejnavštěvovanějších stránek.

 

Rozprostření obsahu internetových stránek do sítě uživatelů by mohlo být prevencí útoků, které se postupem času mohou stát stále častějšími a intenzivnějšími (k útoku byly mimo jiné použity na internet napojené tiskárny, kávovary a dětské chůvičky).

 

Mezi nadějné projekty v této oblasti patří Maidsafe.net, zeronet.io, IPFS.io. Ty vycházejí z technologie kryptoměn, jako je asymetrické šifrování a blockchain, a specializované kryptoměny hodlají také využít ke koordinaci a motivaci uživatelů sítě.

Je jisté, že proti trendu decentralizace (nejen) v oblasti peněz budou etablovaní aktéři bojovat či před ním zavírat oči. Stejně, jako tomu bylo a je u vydavatelů novin, operátorů poštovních služeb, nahrávacích společností, knihkupců a taxikářů. Jakmile je však lidstvu k dispozici technologie, která masivně snižuje transakční náklady, je nejlepší taktikou přizpůsobení obchodního modelu. Můžete tesknit po starých dobrých časech, ty ale nic nevrátí.

 

Je dost dobře možné, že zmíněné služby se svou vizí neuspějí. Stanou se ale průkopníky nové technologie, kterou lidstvo už nezapomene. Trend decentralizace bude v budoucnosti pokračovat, a čím silnější bude motivace distancovat se od dosavadních centralizovaných institucí, tím hmatatelnější budou jeho výsledky.