Dějiny 1.6. - Xenofón a správa domácnosti
Mises.cz: 05. července 2012, Murray N. Rothbard (přidal Dominik Stroukal), komentářů: 8
Většina Xenofónových nastínění byla obvyklým helénským opovrhováním prací a obchodem a vyzvihováním zemědělství a umění války, dohromady s voláním po masivním zvýšení vládních programů a zásahů do ekonomiky.
[Tento článek je kapitolou knihy Murrayho N. Rothbarda „Ekonomické myšlení před Adamem Smithem: Dějiny ekonomického myšlení pohledem Rakouské školy“. Všechny dosud vydané kapitoly naleznete v sekci Literatura.]
Žák a současník Platóna Xenofón (430-354 př. n. l.) byl athénský šlechtic a armádní generál. Xenofónovy ekonomické názory jsou roztroušeny v takových dílech, jakým je vzdělávání perského prince, pojednání o možnostech zvýšení vládních příjmů nebo knihy o „ekonomii“ ve smyslu myšlenek o technologii správy domácnosti nebo polí. Většina Xenofónových nastínění byla obvyklým helénským opovrhováním prací a obchodem a vyzvihováním zemědělství a umění války, dohromady s voláním po masivním zvýšení vládních programů a zásahů do ekonomiky. Mezi ně patřilo vylepšení athénského přístavu, vybudování tržišť a krčem, založení vládní obchodní flotily a obrovské navýšení počtu otroků vlastněných vládou.
Avšak v této obvyklé směsi neoriginalit byly roztroušeny některé pozoruhodné vhledy do podstaty ekonomie. V rámci svého pojednání o správě domácností Xenofón poznamenal, že „bohatství“ by mělo být nadefinováno jako zdroj, který daný člověk může a umí užít. V tomto smyslu tedy nemůže být součástí bohatství něco, co člověk nemůže nebo neumí užít.
Dalším postřehem Xenofón předeslal slavný výrok Adama Smithe o tom, že rozsah dělby práce ve společnosti je omezen rozsahem trhu po jejích produktech. Xenofón v důležitém rozšíření Platónova poznatku o dělbě práce dvacet let po napsání Republiky říká, že „v malých městech dělají ti samí dělníci židle, dveře, pluhy a stoly a často ti samí i staví domy...,“ zatímco ve velkých městech „má mnoho lidí poptávku, jež uspokojí každé odvětví,“ a proto „jedno, a velmi často i méně než jedno, celé řemeslo je dostatečné pro obživu člověka.“ Ve velkých městech „bychom nalezli muže, který dělá pouze pánské boty, a jiného, který dělá pouze dámské… jeden žije z krácení šatů a jiný z šití kousků dohromady.“
Jinde načrtává Xenofón důležitý koncept celkové rovnováhy jako dynamické tendence tržní ekonomiky. Tvrdí, že kde mnoho lidí doluje měď, tam se měď stane levnou a horníci zkrachují a začnou vykonávat jiné práce, a totéž se děje v zemědělství a v jiných odvětvích. Také si zřetelně všimnul, že nárůst nabídky určité komodity způsobí pád její ceny.