Dějiny 9.5. - Obchodníci a obchodní rada
Mises.cz: 14. listopadu 2013, Murray N. Rothbard (přidal Dominik Stroukal), komentářů: 0
Rozzuření obchodníci se zaměřili zejména na vládou udělovaná výsadní monopolní privilegia tzv. obchodním společnostem.
[Tento článek je kapitolou knihy Murrayho N. Rothbarda „Ekonomické myšlení před Adamem Smithem: Dějiny ekonomického myšlení pohledem Rakouské školy“. Všechny dosud vydané kapitoly naleznete v sekci Literatura.]
V červnu roku 1700 následoval král Ludvík XIV. radu u předních obchodníků svého národa a ustavil obchodní radu, ve které obchodníci z deseti předních měst volili svých deset zástupců, kteří sloužili jako jakýsi druh poradního ekonomického parlamentu. Král začal brzy tohoto kroku litovat, jelikož zástupci obchodníku se chopili příležitosti a spustili palbu útoků proti merkantilistickým opatřením vydaným Králem Slunce. [1]
Rozzuření obchodníci se zaměřili zejména na vládou udělovaná výsadní monopolní privilegia tzv. obchodním společnostem [2]. Řada obchodníků poukázala na to, že tyto monopoly omezují obchod a zvyšují ceny: „Je zcela jasné, že nic než soutěž a svoboda obchodu nemůže státu znamenat přínosný obchod a že všechny monopoly či exkluzivně přivlastněná doprava jsou nekonečnou zátěží a zhoubou.“
Nejvíce konzistentním a radikálním hlasem obchodníků byl zástupce ze západního přístavu Nantes Joachim Descazeux du Hallay, bohatý přepravce, obchodník a dřívější kolega Thomase Le Gendreho. Descazeaux ve své vehementní argumentaci proti výsadním monopolům omezujícím obchod rozšířil svůj argument na obecné velebení svobody a svobodné soutěže. Poukázal, že svobodná soutěž je dobrá pro veřejnost, které dodává hojnost zboží za nízké ceny. I ztráty podniků, tvrdil vnímavě, jsou pro veřejnost přínosem, jelikož pouze reflektují hojnou výrobu za nízké ceny. Nadto svoboda přináší inovace a naplňuje podnikatelskou duši:
„Svoboda je duší a podstatou obchodu; vzrušuje génia a píli obchodníků, kteří nikdy nepřestanou hledat nové metody objevování a hledání podnikatelských příležitostí. [Svoboda] rozněcuje neustálý pohyb, jenž všude přináší hojnost. V okamžiku, kdy tohoto génia obchodníků omezíme, zničíme obchod.“
[1] K těmto deseti voleným zástupcům král jmenoval dva obchodní „zástupce“ z Paříže. Nepřekvapivě se ve svém přístupu ke koruně projevili jako mnohem umírněnější.
[2] Tj. společnosti vzniklé k obchodu, kolonizaci a prozkoumávání, jako byla např. Britská Východoindická společnost, pozn. překl.