Dobrovolnost

Mises.cz: 29. října 2018, Matthias Lukl, komentářů: 16

A myslel jsem si, že dobrovolnost je něco velice jasného, jednoznačného, co se nedá snad vykládat různě. Každý přece chápe, že rozdíl mezi darem a krádeží, sexem a znásilněním, návštěvou a vloupáním, je čistě jen v dobrovolnosti. Ovšem mnoho debat, které jsem na toto téma vedl, mi ukázalo, že to tak úplně jasné zase není. A není divu, ve skutečnosti se v běžné lidské řeči slovo dobrovolnost používá v trochu jiném významu, než ho používají anarchokapitalisté či libertariáni.

V běžné lidské řeči se nedobrovolnost používá ve smyslu "musím dělat něco, co dělám nerad". Nedobrovolně chodím na vysokou školu, protože bez titulu si nenajdu práci. A nedobrovolně chodím do práce, jelikož musím platit účty. A nedobrovolně chodím k zubaři. Nesnáším ho, ale zuby nepřestanou bolet jen tak...

Každopádně anarchokapitalista používá slovo dobrovolné či nedobrovolné ve smyslu násilného donucení a obvykle je spojeno s principem neagrese (tak zvaně "NAP"). Pokud něco musím udělat či neudělat, jinak mě čeká ze strany jiného člověka nějaký násilný trest (pokuta, vězení, zastřelení), dělám to nedobrovolně po pohrůžkou násilí.

Někteří odpůrci kapitalismu často argumentují, že člověk je v takovém systému nucen dělat spoustu věcí nedobrovolně. Nedobrovolně "otročí" pro velkou korporaci, jen proto, aby měl na jídlo. Nebo je nucen nakupovat produkt jen od jedné korporace, protože nemá na výběr. Popřípadě, že je donucen něco koupit draze, protože je v krizi (hoří mi dům = jsem ochoten zaplatit velkou částku za uhašení požáru).

Je pochopitelně celá řada věcí, ke kterým může člověk být okolnostmi přinucen je dělat, aniž by chtěl. To ani nesouvisí s kapitalismem, taková je spíše realita obecně. Každopádně můžeme věci, které je někdo nucen dělat okolnostmi, považovat za nedobrovolné. Ovšem slovo "nedobrovolné" má v takovém případě úplně jiný význam, než v jakém ho používají libertariáni. Jsou to vlastně dvě různé věci.

Když si tedy představíme diskuzi, kdy libertarián tvrdí, že daně jsou odevzdávány nedobrovolně pod pohrůžkou násilí a antikapitalista reaguje: "v kapitalismu je také celá řada věci zcela nedobrovolná, třeba že musím makat pro kapitalistu", porovnávají se zde dvě odlišné věci. V jednom případě se srovnává případ, kdy někdo někoho k něčemu nutí násilím a v druhém, kdy je někdo ekonomickými okolnostmi donucen dělat něco, co dělat moc nechce.

Je tedy dobré, když si obě strany, které spolu diskutují, definici slova dobrovolnost sjednotí. Protože jinak mohou vést poměrně zbytečnou diskuzi založenou jen na odlišném vnímání stejných slov.

Rozdílné vnímání dobrovolnosti ze strany libertariánů a nelibertariánů také často demonstrují některé zmedializované diskuze. Kupříkladu nedávno internetem proběhla kauza, kde se řešilo, jestli je v pořádku nutit děti psát domácí úkoly pod hrozbou trestu nebo to nechat na jejich libovůli.

V těchto diskuzích často zazníval argument: "Nemůžeme děti nechat se samy rozhodovat, jestli budou nebo nebudou psát domácí úkoly, protože pak to dělat nebudou. Musí zkrátka vidět, že mají nějaké povinnosti. To si jen tak nenapíšou domácí úkol, a co pak? Až budou dospělí, nebudou chodit do práce, protože se jim zrovna nechce? Řeknou šéfovi, že nebudou dělat tenhle úkol, protože se jim nelíbí?"

Docházka na základní školu je povinná ze zákona. Děti do školy chodit musí, protože to říká státní nařízení. A v případě absence hrozí různé sankce mezi ně patří i odebrání dítěte rodičům.

Zaměstnání je zcela dobrovolné. Člověk si volí sám, kde chce pracovat či jestli vůbec chce pracovat a nedá přednost podnikání či jinému životnímu stylu. A přes nástupem byl i srozumněn s podmínkami ve smlouvě, kterou podepsal.

Přestože jsou tyto dvě věci zcela odlišné, bývají analogicky srovnávány v diskuzích... Přičemž buď se zde nedobrovolnost školní docházky zcela opomíjí nebo si diskutující zkouší různými způsoby obhájit, proč je zaměstnání také svým způsobem povinné, přičemž se zde argumentuje určitými ekonomickými okolnostmi, což - jak už jsme se vysvětlili výše - není to samé jako být donucen dělat něco ze zákona.

Ještě tu máme jeden příklad. Během diskuzí o zákazu kouření v hospodách a restauracích, se někdy argumentuje tím, že někteří zaměstnanci hospod či restaurací musí být v zakouřeném prostředí, což dělají nedobrovolně, a proto je na místě zákaz. Ovšem pravda je taková, že zaměstnanci hospod sice nemusí dobrovolně dýchat kouř, ale především šli pracovat dobrovolně do hospody nebo restaurace. Čili do prostředí, které ví dopředu, že může být hlučné, živé či zakouřené.

Poslední věc o dobrovolnosti - dobrovolnost musí být vyjádřená individuálně. Někteří etatisté rádi argumentují stylem "ale ty daně platíš dobrovolně, protože jsme se jako společnost domluvili, že to bude tak fungovat!" nebo "všichni chceme demokracii a právní stát!", kdy se odvolávají na jakési neurčité kolektivistické "my", u kterého navíc mění definici toho, co to "my" vlastně znamená, jak se jim hodí.

Každý člověk je individuální a musí sám za sebe vyjádřit, jestli něco dělá dobrovolně nebo ne. Nikdo jiný to za něj nemůže rozhodnout.

Takže nyní už chápeme, že slovo nedobrovolné má různé významy. Anarchokapitalisté se tímto slovem obvykle odvolávají na princip neagrese.