Ekonomie a mzdová diskriminace žen

Mises.cz: 08. února 2021, Lukáš Pazderník, komentářů: 0

Vztah gender wage gap a teorie hodnoty

Gender wage gap nebo také gender pay gap je nejen ve feministicky laděných kruzích v současnosti žhavým tématem. V dikci feministických teorií je totiž západní společnost jakožto tyranie patriarchátu vedená modlou bílého heterosexuálního muže překypujícího tzv. hegemonní maskulinitou bytostně nespravedlivá a diskriminující. To se mimo jiné projevuje také propastí mezi mediánovými mzdami mužů a žen pracujících ve stejných ekonomických segmentech. Tuto nespravedlnost hodlá řešit i EU. Evropská komise vydala v roce 2016 strategický dokument, kde se zavazuje usilovat o genderovou rovnost mužů a žen. Zajímavý pro tuto sérii článků bude konkrétně bod, kde autoři/autorky mluví o rovnosti finanční odměny za práci rovné hodnoty mezi muži a ženami.

Pojďme se společně zamyslet nad tím, co nám v této problematice může prozradit ekonomická věda a jaké jsou její limity.

Pracovní teorie hodnoty a klasikové politické ekonomie

Otázka ohledně hodnoty a její působení na vznik cen trápila myslitele nejen ekonomického ražení celá staletí. V krátkosti lze shrnout tyto snahy do třech otázek:

1. Ontologická rovina: Existuje hodnota jsoucen per se (sama o sobě)?

2. Etická rovina: Kdy je a kdy není směna spravedlivá?

3. Ekonomická rovina: Jak se tato hodnota projevuje při tvorbě cen v tržní směně?

Pro náš problém nejsou relevantní antičtí a středověcí filozofové. Bodů 1 a 2 se tedy dotkneme jen okrajově. Exkurz začínáme až dobou pozdního osvícenství datující vznik politické ekonomie. Smith, Ricardo a další se zabývali teorií hodnoty ve vztahu k výši mezd a zisků, potažmo cenotvorby. Smith rozdělil hodnotu statku na užitnou a směnnou. Užitná hodnota podle něj vychází z fyzikálních vlastností statku (jakými způsoby lze statek užít). Směnná hodnota je nezávislá na hodnotě užitné, jelikož diamanty jsou méně užitečnější než voda, ale jejich směnná hodnota je vyšší. Ricardo na něj navazuje. Tvrdí, že užitečnost je podmínkou existence hodnoty. Není však její příčinou, tou je jen a pouze vykonaná práce a náklady jsou pak jejím měřítkem. To se také projevuje v cenotvorbě. Tržní cena může v důsledku zvýšení či poklesu poptávky krátkodobě kolísat ale vlivem reakce ze strany nabídky je stlačena či naopak navýšena na svou přirozenou úroveň, na které z dlouhodobého hlediska setrvává.

Na Ricarda navazuje Marx, který tento analytický nástroj používá k rozboru kapitalistických výrobních vztahů a dochází k závěru, že jsou námezdní dělníci vykořisťováni, jelikož jim skrze mzdy není kompenzována nadhodnota, kterou vytvářejí svou prací.

Problémy pracovní teorie hodnoty

Čím je výroba statku nákladnější, tím je dle nákladové teorie statek hodnotnější a naopak. Prostým pozorováním lze doložit, že produkt švýcarských hodinářů je na trhu lépe ohodnocen než laciná kopie téhož výrobku z Číny. Jak ale vysvětlit to, že mnozí zákazníci, jsou za takřka totožný kus oblečení (řekněme tričko) ochotni zaplatit až stonásobek běžné ceny jen kvůli značce výrobce? Pokud se nemýlím, tak je nákladová teorie ve vysvětlení takového jednání bezradná.

Trh je ze své podstaty prostředím konkurenčním a inovace jsou nástrojem efektivnějšího uspokojení potřeb a překonání konkurence. Připomeňme si Ricardův předpoklad o dlouhodobém směřování k přirozené cenové hladině odpovídající průměrným výrobním nákladům statku. Řekněme, že spotřebitelé osvětlují domácnosti pomocí petrolejových lamp a svíček. Cena se pohybuje na přirozené hladině. Po vynaleznutí žárovky a jejím masovém rozšíření však odbyt svíček a petrolejových lamp výrazně poklesne a jejich výrobcům leží plné sklady ladem. Ti se produkty snaží prodat a jsou ochotni jít s cenou nízko, jsou totiž závislí na poptávce spotřebitelů, kteří teď ve velkém nakupují žárovky. Cena zastaralých produktů spadne a jen stěží se dostane opět na její minulou úroveň.

Marxova teorie vykořisťování

Zatímco Smith či Ricardo používali pracovní teorii hodnoty jen jako explanační rámec, Karl Marx ji používal jako etický normativ ve své teorii nadhodnoty. Dělníci v továrnách mísí svoji práci s kapitálovými statky a vytvářejí produkt. Zaměstnavatelé jim však platí jen (blíže nespecifikované) minimum nutné k udržení jejich pracovní síly. Měsíční mzda však neodpovídá celkové hodnotě práce. Dle Marxe dělníci na svou reálnou mzdu pracují jistý počet hodin čímž vytvářejí hodnotu. Ve zbytku měsíce pracují dále, ale vyprodukovanou nadhodnotu získává pouze kapitalista. Takto probíhá vykořisťování, jehož míra je určena poměrem těchto dvou veličin.

Podobně jako Ricardo, tak i Marx předpokládal, že výše ceny je v dlouhodobém horizontu určována nabídkovou stranou. Marx touto analýzou reaguje na trýznivou situaci dělníků v polovině 19. století, kdy v důsledku masového stěhování do měst vzniká na pracovním trhu převis nabídky. Vysoká konkurence mezi pracovníky značně stěžovala jejich možnosti vyjednávání. Marx se však zmýlil, když předpokládal, že tento stav je inherentní a neměnnou součástí tržního hospodářství, a tudíž je postupným nárůstem a následnou vzpourou vykořisťované dělnické třídy odsouzeno k záhubě.

Marginalismus a subjektivní teorie hodnoty

Menger, Jevons a Walras přicházejí paralelně s revolučními teoriemi, z nichž je pro nás zajímavá zejména subjektivní teorie užitku. Podle ní spotřebitel porovnává subjektivní užitek, plynoucí ze spotřeby statku v daném čase a za daných okolností v relativním srovnání s ostatními jemu přípustnými alternativami. Jednáním maximalizuje svůj užitek. Prodávající se snaží prodat co nejdráže a kupující koupit co nejlevněji. Shodou obou stran dochází ke směně, ze které obě strany vycházejí lépe než před jejím uzavřením. Tento vyjednávací mechanismus je stabilizován vlivem působící konkurence. Celkový souhrn těchto aktů a jejich vzájemné ovlivňování utváří na trhu cenu. V subjektivistickém pojetí je hodnota nikoliv jsoucnem existujícím per se, ale vztahem hodnotícího a hodnoceného, je tedy relativní. Nejen subjektivní teorie užitku byla součástí tzv. marginalistické revoluce v ekonomické vědě – změně paradigmatu. Současní autoři hlavního proudu sice kritizují teorii volného trhu (např. v pojetí rakouské školy) a argumentují nutností regulačních institucí, ale na hodnotovém subjektivismu se shodují.

Aplikace teoretických perspektiv na výzkumný problém a závěr

Pojďme výše zmíněné teorie aplikovat na náš problém gender wage gap a z výsledků vyvodit možné závěry. Pracovní teorie hodnoty by mluvila v prospěch feministek. Práce vytváří hodnoty a pokud je množství a kvalita práce stejné, ohodnocení by mělo být taktéž stejné. Bez ohledu na pohlaví či další vlastnosti zaměstnance. Pracovní teorii hodnoty jsme však již vyloučili ze hry, kvůli problémům, na které naráží – vizte Problémy pracovní teorie hodnoty.

Subjektivní teorie hodnoty nám v aplikaci na empirická data říká, že si zaměstnavatelé v průměru cení méně práce ženských zaměstnankyň. Z její podstaty však nemůže tvrdit, zdali je nebo by měla být její hodnota ve skutečnosti vyšší. Jednání ekonomických aktérů je ovlivňováno nejen maximalizací zisku a minimalizací nákladů, ale také mimoekonomickými faktory, jako jsou obecně sdílené normy a hodnoty v kombinaci s variabilitou osobních preferencí. Právě tradiční vnímání role ženy a muže je faktorem, ovlivňujícím pozice na trhu a ve svých důsledcích i vyjednávací možnosti o výši mezd. Jedná se však o téma sociologické, potažmo filosofické, nikoliv ekonomické. Pokud přijmeme weberovský požadavek hodnotově neutrální sociální vědy, role ekonoma je vysvětlovat a objasňovat funkce tržních mechanismů, případně vhodnost či nevhodnost jednotlivých ekonomických opatření vzhledem k zamýšleným cílům. Hodnocení spravedlivosti rozvrstvení mezd však ekonomické vědě v této tradici myšlení nepřísluší.

O filosofický rozbor této problematiky se možná pokusím příště. Pokud jste dočetli až sem, nezbývá mi než doufat, že pro Vás bylo čtení článku v nějakém ohledu přínosné.