Fašismus - bipartijní neduh

Mises.cz: 04. července 2016, Ron Paul (přidal Tomáš Macháček), komentářů: 1

Kdyby neokonzervativci a progresivisté skutečně porozuměli fašismu, přestali by to slovo používat jako nadávku. To proto, že obě skupiny, spolu s většinou politických figur a komentátorů, si přisvojují fašistické ideje a politiku.

Význačnou charakteristikou fašismu je „smíšené hospodářství“. Na rozdíl od socialistů a komunistů, kteří usilují o zrušení soukromého podnikání, se fašisté spokojují s ponecháním podniků v soukromých rukou. Namísto toho užívají fašisté regulace, nařízení a daně k ovládání podnikání a řízení (a ničení) hospodářství. Tudíž je fašistický systém ten, ve kterém soukromý byznys slouží politikům a byrokratům, namísto spotřebitelům. Nesedí snad tento popis fašistického systému na moderní americkou ekonomiku?

Fašismus prospívá velkému byznysu, který si může dovolit náklady na přizpůsobení se vládním regulacím, na rozdíl od jejich menší konkurence. Velké podniky, které mají větší politický vliv než podnikatelé nebo malý byznys, má též výrazný prospěch ze státních dotací. Aby si udržel svou moc, financuje velký byznys „užší kruh“ – síť lobbistů, žurnalistů, think tanků, byrokratů a asistentů kongresmanů, kteří pracují za oponou, aby utvářeli vládní politiku.

Obamacare je příkladem fašismu, který je nesprávně označován za socialismus. Obamacare nevytvořila státem řízený systém „jednoho plátce“, jaký by existoval za socialismu. Místo toho rozšířila Obamacare státní kontrolu nad zdravotní péčí skrze nařízení, regulace a dotace. Nejvíce nechvalně známá část Obamacare – individuální mandát – nutí jednotlivce kupovat si produkt od soukromého odvětví.

Militaristická zahraniční politika moderní Ameriky zaměřená na ochranu a zdokonalování světa je dalším příkladem fašismu, který užívá silné podpory obou politických stran. Jak pravicoví neocons, tak levicoví humanitářští intervencionisté tvrdí, že naše údajně ušlechtilé cíle ospravedlňují jakékoliv a veškeré činy vlády Spojených států. A tak tito údajní zastánci lidských práv obhajují preventivní války, mučení a prezidentské seznamy smrti.

Mnoho politiků podporujících militaristickou zahraniční politiku je více zaneprázdněno rozdáváním dárků vojensko-průmyslovému komplexu, než šířením demokracie. To je důvod proč někteří údajně volnotržní konzervativci znějí jako Paul Krugman na steroidech, když hovoří o ekonomických výhodách vojenských výdajů. Podobně někteří protiváleční progresivci podpoří velké vojenské rozpočty, pokud bude část těchto peněz utracena v jejich státech či volebních obvodech. (1)

Hromadné šmírování a omezení osobní svobody jsou dalšími charakteristickými znaky fašistických režimů. I když existuje hnutí za „reformu“ policejního státu, jen málo lidí chce zrušit masivní šmírování, zabavování civilního majetku, militarizaci policie a jiná opatření policejního státu, přijatá ve jménu válek proti teroru a drogám. Federální vláda dokonce užívá sílu k zabránění lidem prodávat nepasterizované mléko! Snahy progresivců umlčet politické oponenty jsou dalšími příklady toho, jak mnoho údajně protifašistických Američanů přejímá fašistické zásady.

Růst zabezpečovacího a válčícího státu byl doprovázen růstem prezidentské moci. Tato centralizace moci a podpora, které se od politické třídy těší, je dalším ukazatelem fašistické povahy současného režimu. Samozřejmě, spousta lidí v Kongresu bude bojovat za přitažení uzdy exekutivy, dokud je obyvatelem Bílého domu člen opoziční strany. Dokonce i ti nejurputnější oponenti nadměrné prezidentské moci se okamžitě stávají jejími lokaji, když jejich strana získá Bílý dům.

Přes všechen jejich údajný antifašismus podporují neokonzervativní konzervativci a progresivci užití síly k přeměně společnosti a světa. Toto je určující vlastností nejen fašistů, ale též autoritářů. Skutečnými antifašisty jsou ti, kteří odmítají útočnou sílu. Pravá cesta ke skutečným svobodným trhům, míru a individuální svobodě začíná odmítnutím bipartijního autoritářství ve prospěch principu neagrese. 

(1) Jasná narážka na Bernieho Sanderse a stíhačky F-35, pozn. překl.

Copyright © 2016 RonPaul Institute. Povolení k šíření části či celého textu je s radostí uděleno za předpokladu, že je plně uveden zdroj a aktivní odkaz

http://www.ronpaulinstitute.org/archives/featured-articles/2016/june/13/fascism-a-bipartisan-affliction/