Jak patentový troll bratří Wrightů dusil inovace

Mises.cz: 04. dubna 2018, HynekRk, komentářů: 1

[Vyšlo 5. února 2018 na Mises.org, autor: Chris Calton]

Standartní obhajobou patentové ochrany je to, že bez vládou garantovaného monopolu by u inovací došlo k prudkému poklesu jejich množství. Lidé inovují, jen pokud očekávají, že vydělají peníze, a tato forma ekonomického protekcionismus je tak v kapitalistické ekonomice nutná.

Tak zkrátka praví velcí vykladači nepotistického kapitalismu.

Ale když jeden začne studovat historii technologií, tak patenty demonstrují docela jasně, že takový protekcionismus je zátarasem na cestě k inovacím, spíše než jejich poháněčem. Mohu citovat množství případů (hasičská výzbroj, televize atd.), ale věřím, že nejvíce nám řekne historie letectví.

Podle našich učebnic dějepisu jsou bratři Wrightové slaveni jako vynálezci letadla. To je obecně poněkud přehnané. Orville a Wilbur Wrightovi předložili důležitou inovaci, která sloužila jako krok směrem k udržitelnému letu - jmenovitě vyvinuli systém pro řízení letadla kroucením konců křídel letadla - ale poté, co učinili v oboru letounů tento krok vpřed, strávili bratři většinu své kariéry zajišťováním toho, aby nemohly následovat žádné další inovace. To je tím, že to, co standardní historie nazývá "vynalezením letadla", je právě dáno garancí patentu vládou.

Patentovaná technologie byla důležitá, ale pořád vyžadovala závažná vylepšení předtím, než se letadlo mohlo stát životaschopným prostředkem pro dopravu. Ale s patentem v jejich rukou se novátorská brilantnost těchto dvou mužů přesměrovala od konstrukce nových strojů k vyvíjení právních strategií, jak komukoliv zabránit ve vylepšování jejich vynálezu. Časopis "Time" označil bratry Wrightovy jako "patentové trolly".

Většina velkých inovací v létání nepřišla od bratří Wrightových, ale od jejich velkého konkurenta Glenna Curtisse. Ačkoliv Wrightové byli prvními, kteří provedli úspěšný řízený let, odmítli demonstrovat tuto schopnost před veřejností. Místo toho si patentovali svoji technologii a žárlivě si strážili svůj vynález, zatímco Glenn Curtiss pilně vynalézal lidem na očích a bez velkého strachu z toho, že mu lidé "ukradnou" jeho myšlenky.

Ve dvou prvních dekádách 20. století Curtiss vyvinul několik inovací v letectví - daleko překonávajících křídla kroutící novinku bratří Wrightových. Fakticky ve snaze obejít jejich patent, vyvinul svůj vlastní systém řízení letadla, který je předchůdcem moderní technologie: křidélko.

Bratři Wrightové nárokovali, že křidélko - které bylo tehdy nazýváno jako "horizontální směrovka" připevněná ke konci křídla - porušuje jejich patent na kroucení křídel z roku 1906. Místo vylepšování jejich vlastního vynálezu Wrightové utráceli svoji energii v soudních síních vedením soudních procesů proti jakékoliv konstrukci, kterou Curtiss navrhl.

Glenn Curtiss se mezitím méně zabýval patenty a více se zabýval inovacemi. Odpovídal Wrightům překonstruováním a vylepšováním svých letadel - včetně toho, že přicházel s dalšími inovacemi, jako byly lehčí motory a letadla, která mohla vzlétat a přistávat na vodě. Utratil jmění na snahu vyhnout se Orvillovým a Wilburovým právním podnětům, zároveň pokračujíce ve vylepšování technologie letu.

Ale jestliže Curtiss vyhrával na poli vynálezů, Wrightové by vyhráli soudní při. Nakonec soudy rozhodly, že Curtissovy konstrukce nemohou být legálně prodávány, dokud Curtiss nezískal licenci od bratří Wrightů a nezaplatí jim 25% licenční poplatek za každý letoun, který vyrobí. Do té doby měl za sebou moře leteckých konstrukcí - každou z nich lepší než cokoliv, co Wrightové mohli vyrobit - ale nebylo mu právně dovoleno s nimi přijít na trh bez licence, kterou mu bratři Wrightové nebyli ochotni prodat.

S vládou zaštítěným monopolem se bratři Wrightové stali jedinými výrobci letadel ve Spojených státech. A jako v mnoha takových podnikáních - s trhem uměle chráněných před konkurencí - postrádali motivy k vylepšování svého produktu. To je samozřejmě přesně opačný efekt, než jaký je dle apologetů patentů důvodem pro patentové ochranářství.

Stav leteckého průmyslu ve Spojených státech stagnoval, až se vláda Spojených států konečně rozhodla provést akce, které měly stimulovat další vylepšení. S počátkem první světové války byly letouny Wright rychle překonány německými inženýry, kteří nebyli pod jhem monopolní ochrany Wrighta. Když USA vstoupily v roce 1917 do války, měly zřejmý zájem na vylepšování letadel, včetně výrazného omezení patentu bratří Wrightů. Vláda zredukovala licenční poplatek z 20 % na pouhé 1 %, a co bylo důležitější, odstranila Orvillovo právo na prodej či odepření licencí jeho konkurentům (Wilbur Wright zemřel v roce 1912, přenechávajíce patent výhradně v rukou svého bratra).

S efektivně odstraněnou patentovou ochranou patentu drženého Orvillem Wrightem zažily Spojené státy explozi inovací v leteckém průmyslu - mnoho z nich bylo inovacemi, které již existovaly, ale bylo jim uměle bráněno, aby se objevily na trhu. Opačně k teorii patentů, bratři Wrightové nebyli motivováni k inovacím právě kvůli perspektivě patentové ochrany, ale použili svůj patent právě k udušení inovací jak ve své vlastní společnosti, tak k udušení inovací jejich potencionálních konkurentů, kteří se odvážili vylepšovat jejich konstrukci.