Je tzv. nedobrovolná nezaměstnanost vždy nedobrovolná?

Mises.cz: 27. září 2016, HynekRk, komentářů: 0

V dřívějších dobách se na nezaměstnanost hledělo jako na něco, za co si může člověk sám, a bralo se to jako morální selhání člověka. Tento pohled, byť možná často pravdivý, přehlížel fakt, že v dobách hospodářských krizí vyvolaných frakčním bankovnictvím se dočasně ocitne bez práce nedobrovolně zpravidla řada lidí. Rovněž tak tento názor nebral v potaz to, že potřeby lidí nejsou konstantní, ale proměňují se, a na to musí reagovat i výroba a tedy i struktura zaměstnanosti. To znamená, že i lidé, kteří chtějí pracovat, se občas musí bez práce ocitnout, protože je třeba opustit upadající odvětví, jejichž výrobky už spotřebitele neuspokojují a přesunout se do odvětví, které uspokojují potřeby spotřebitelů lépe. Použijeme-li historický případ, tak zaměstnanci museli opustiti výrobu povozů, klobouků a paruk a přejít do výroby lokomotiv, automobilů, ledniček, splachovacích záchodů, riflí atd. Takováto nezaměstnanost (ve standartním ekonomickém slovníku zvaná frikční) je pro hospodářství zcela nezbytná. A to bez ohledu na to, zda je zaměstnanec propuštěn anebo odešel dobrovolně. Dnes je však v pohledu na nezaměstnanost situace často opačná a řada lidí považuje nezaměstnanost za nedobrovolnou anebo převážně nedobrovolnou. Na nezaměstnanost se hledí často jako na selhání společnosti a společnost je volána k odpovědnosti. Avšak ve skutečnosti jde mnohdy o nezaměstnanost dobrovolnou. Někteří lidé pracovat buď nechtějí anebo v lepším případě pracují na černo, aby nemuseli platit daně a zároveň mohli pobírat dávky. O tom jsou následující vybrané zprávy, které jsem během pár let nasbíral (aniž bych je ovšem nějak zvláště aktivně vyhledával), a které dobrovolnou nezaměstnanost dobře ilustrují.

Slovensko

Začneme na středním Slovensku v roce 2011: "V septembri ponúkal Úrad práce v Kežmarku tristo ľuďom za prácu pri páse výplatu v čistom 500 až 600 eur. 'Robili sme výberové konanie pre automobilku Peugeot do Trnavy. Okrem zaujímavého zárobku mali zdarma ubytovanie, dvakrát náhradu cesty z Kežmarku a jedno teplé jedlo do dňa. Z tristo pozvaných prejavilo záujem o prácu iba jedenásť ľudí,' informoval šéf Úradu práce v Kežmarku Ivan Kotora. Túto pracovnú ponuku ponúkol úrad práce mladým ľuďom bez záväzkov, ktorí neboli na prácu viazaní miestom bydliska... V okrese Kežmarok je aktuálne bez práce 8 827 ľudí, čo predstavuje 29,5%. Kotora hovoril, že nezamestnanosť sa v okrese pohybuje od 28% do 29,5%... Podľa Kotoru je pre 6 000 ľudí z 8 827 uchádzačov práca zbytočná. 'Vďaka nastavenému sociálnemu systému zamestnanie pre nich znamená stratu príjmu,' dodal Kotora. Šéf úradu práce tvrdí, že ľudia zaradení v sociálnej sieti by kvôli práci prišli o množstvo sociálnych dávok, rôznych príspevkov za dochádzku do školy, na dopravu, na stravu, na učebné pomôcky, na bývanie a množstvo ďalších ako aktivačný či ochranný. Ak by šli napríklad rodičia s troma deťmi do práce za minimálnu mzdu, prilepšili by si dokopy o 65 eur. V prípade piatich detí by si prilepšili o 150 eur. 'To je rozdiel medzi mzdou a sociálnym systémom. V súčasnej dobe to pre nich nie je zaujímavý benefit,' dodal Kotora. Dlhodobo nezamestnaným sa neoplatí zamestnať aj kvôli priestupkovej imunite a rôznym nedoplatkom. Od občanov v hmotnej núdzi sú všetky finančné pohľadávky nevymožiteľné."  [1] To nezní jako nedobrovolná nezaměstnanost. 

Přesuňme se na jižní Slovensko, zde nebyla situace v době hospodářského růstu roku 2015 o moc lepší: "Okrem toho, že s dlhodobo nezamestnanými majú firmy viac starostí, prax ukazuje aj to, že mnohí pracovať ani nechcú. Dokazuje to aj nedávna skupinová ponuka práce v Komárne. Firma z odvetvia autopriemyslu z priemyselného parku v Lozorne [okres Malacky, pozn. autora] prišla do okresu s 15–percentnou nezamestnanosťou ponúkať prácu za 850 eur mesačne v hrubom. Zo 60 pozvaných prijali ponuku traja. Mnohým sa nepáčilo, že musia pracovať až 12 hodín, často postojačky. Pritom podľa miestnych pracovníčok úradu práce išlo po veľmi dlhom čase o najlepšie platenú ponuku za veľmi dobrých podmienok. Ľudia by pracovali štyri dni a ďalšie štyri dni by mali voľno. Približne 15 nezamestnaných si ani nevypočulo, čo im firma ponúka. Vstali a odišli z miestnosti hneď po výzve, že ak niekto nechce pracovať, môže okamžite odísť a nestrácať čas. 'Je to ďaleko. Chcela by som skôr niečo v okolí,' hovorí Olívia Kmeťková, ktorá je už dva roky nezamestnaná. Privyrába si len ako brigádnička. Niekedy si pozrie ponuky práce cez internet.... V podstate negatívna reakcia ľudí na ponuku práce v Komárne podľa odborníkov nie je ničím výnimočná. Situácia sa opakuje bez ohľadu na región či ponuku práce. 'Nízka mzda, cestovanie, zdravotný stav, starostlivosť o deti – to sú asi najčastejšie argumenty. Ale stretol som sa aj s takými extrémnymi dôvodmi, že 'ja už robím, ale načierno, kto by dával tomuto štátu'. Alebo 'mne stačí to, čo mám, nemám úvery, na dohodu zarobím, to mi stačí'. Je to akási životná apatia, žiadne ďalšie plány, zvyk,' uvádza príklady z praxe manažér personálnej agentúry McROY Branislav Holík. A tak ľudia radšej ostávajú na úrade práce či pracujú načierno." [2]. I zde je zatěžko hovořit o nedobrovolné nezaměstnanosti (s výjimkou zdravotního stavu, ovšem ověřeného lékařem). Spíše jde o to, že lidé buď vůbec pracovat nechtějí anebo chtějí dělat jen nějakou práci a jen za určitých podmínek (krátká doba dojíždění, určitá minimální výška platu, pracovní doba atd.). Dobrovolně se tak rozhodnou čekat na práci, která jim z jejich pohledu tyto podmínky splňuje. Hovořit o nedobrovolné zaměstnanosti v tomto smyslu by vzato do důsledku znamenalo například považovat za nedobrovolně nezaměstnaného i toho, kdo bere jen práci ředitele s platem minimálně 2 000 euro za měsíc.

České země

V srpnu 2016 vyšel zajímavý rozhovor s šéfem družstva Druchema (Praha), vedle informací o populárním lepidle Herkulesu anebo barvách na velikonoční vajíčka se v něm můžete dočíst, že: "Nedá se říct, že se nám lidi nehlásí na naše inzeráty. Ale podle mě 3/4 lidí nechtějí jít do práce. Oni se přihlásí zřejmě jen kvůli razítku pro úřady, ale ve finále těch lidí, kteří chtějí dělat, je skutečně zlomek. A to je opravdu celorepublikový problém. Proto jsme tu i měli a máme ukrajinské dělníky, se kterými – musím říct – máme jen pozitivní zkušenosti." [3] Hlavní město Praha hlásilo za červenec nezaměstnanost 3.9 %, okres Praha-východ jen 2.1 % a Praha-západ 3.5 %, ale nedaleký okres Kladno dokonce 6.5 % [4]. Přirozeně tato statistika nezahrnuje ty občany, kteří již aktivně práci skrze úřady práce nehledají. Tato věta bude platit i pro následující citované statistiky ohledně Nezaměstnanosti v krajích a okresech (od 1. 3. 2014). Zaměstnávání cizinců (populární u nás třeba ve stavebnictví, úklidu, skladech anebo na pokladnách) v době kdy je řada domácích lidí bez práce, je taktéž známkou toho, že domácím se do některých prací prostě moc nechce a jsou raději dobrovolně nezaměstnaní.

V roce 2013 provedl pracovní portál Profesia.cz zajímavý průzkum: „Desetiprocentní nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji je druhá nejvyšší v zemi, přesto jsou jeho obyvatelé nejméně svolní cestovat za zaměstnáním do jiného regionu. Z průzkumu pracovního portálu Profesia.cz vyplývá, že vůli opustit svůj kraj má jen každý šestý… Problém dojíždět za prací mimo svůj kraj vůbec nemají Středočeši, mezi kterými dvě třetiny hledají práci v jiném kraji. Přitom je zde se 6,7 procenta po Praze druhá nejnižší nezaměstnanost." Dle průzkumu do patnácti minut chce dorazit do práce každý šestý, do 30 minut je schůdná doba pro čtyři z deseti respondentů, do 60 minut by cestovala do práce necelá třetina lidí, do 90 minut by akceptovalo cestu do práce pět procent lidí [5].

V Šumperku se před časem rozhodli zaměstnat dva asistenty prevence kriminality, vybrat se jim však podařilo jen jednoho: "Dva bezpečnostní asistenty chtěl získat i Šumperk. V ulicích města se nyní pohybuje pouze jeden, druhého se v nedávném výběrovém řízení získat nepodařilo. 'Asistent se nyní zaučuje, hlídky absolvuje společně se strážníky. Druhého budeme přijímat v září, oba pak budou plnit úkoly společně. Například se počítá, že se budou pohybovat v blízkosti přechodů u základních škol,' sdělil zástupce ředitele šumperské městské policie Martin Urbánek. Město nové pomocníky strážníků vybírá z řad nezaměstnaných registrovaných na úřadu práce. Úřad také hradí jejich mzdy. Obsazení asistentského místa se v Šumperku ukázal jako problém, i když lidí bez práce je v registru stále dost. Protože v současnosti není velký problém zaměstnání sehnat, jde spíše o lidi, kterým život na dávkách vyhovuje víc než práce za patnáctitisíco­vou mzdu. Žádná zvláštní kritéria na místo asistenta přitom určena nejsou. Podmínkou není ani maturita jako u profesionálních strážníků. 'U asistentů požadujeme pouze bezúhonnost, čistý trestní rejstřík a také obstojnou fyzickou kondici,' uvedl ředitel městské policie Zdeněk Dočekal. 'Čekáme, že v září se na úřad práce začnou hlásit absolventi škol a na druhé asistentské místo už vhodného člověka najdeme,' dodal Martin Urbánek." [6] Okres Šumperk vykázal k červenci 2016 nezaměstnanost ve výši 6.1 % (Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska: Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1. 3. 2014) za červenec 2016, odkaz viz výše).

V magazínu novin Právo ze dne 27. IV. 2013 vyšel zajímavý článek s názvem: "Kraj, kde o práci nezavadíš". Mimo jiné se v něm píše o názoru Jany Frankové, ředitelky úřadu Okresní hospodářské komory Jeseník: „Jana Franková je ovšem přesvědčena, že peněz je mezi lidmi dost, a kdo je patřičně dravý a schopný, práci si vždycky najde. Jen je důležité shánět místo osobně a ne jenom rozesílat životopisy. 'A když se neprosadím tady, tak zvednu kotvy a jdu dál, ne? Nestačí jenom sedět doma a hořekovat, že nemám práci,' doporučuje energická třicátnice s ekonomickou nástavbou, která má sama zkušenosti s administrativní prací v Praze a na jižní Moravě, ale i jako au-pair v Německu… Recept, který má pro ostatní, vyzkoušela sama na sobě. Zkušenosti sbírala tam, kde dostala příležitost, a otrkaná s patřičnou dávkou asertivity se pak úspěšně ucházela o své současné místo v rodném kraji… volná místa tu každopádně jsou, protože neustále někdo odchází na mateřskou a do důchodu. Obchodní zástupci, kuchařky, číšníci… Ředitel jesenického úřadu práce Martin Viterna je ale jiného názoru: 'Poslední dobou říkám: kdo se ocitne v evidenci úřadu práce, je v podstatě bez šancí na vykročení z tohoto bludného kruhu, protože práce skutečně není. A kdo ji náhodou získá, často dělá za minimální mzdu, což se ne každému vyplatí. 'Jedna známá rozvedená s malým dítětem, si našla práci jako pokojská v hotelu, kde jí nabídli osm tisíc hrubého. Říkala, že to pro ni nemá smysl, protože díky příspěvkům ze sociálky, na bydlení a další potřeby se dostane na devět tisíc. O to by přišla,' uvádí příklad z první ruky ředitel Viterna.“ [7] To také moc nezní jako nedobrovolná nezaměstnanost. Dnes je situace s nezaměstnaností v okrese Jeseník o něco lepší, ale pořád nejde o málo lidí, nezaměstnanost zde dosáhla v červenci 2016 6.6 %. V únoru 2016 činila nezaměstnanost v okrese dokonce 10 % [8]. O zdejší výrobě kontejnerových buněk se můžeme z článku z února 2016 dočíst přesto toto: "Když procházíme výrobní haly, kolem je zhusta slyšet polština. 'Největším problémem jsou pracovní síly. Máme 300 dělníků plus 70 externistů. Oproti loňskému roku máme asi o 100 lidí víc. Další hledáme, kde se dá. V tomhle regionu je vysoká nezaměstnanost, ale lidem se tu moc nechce pracovat. Potřebujeme podlaháře, topenáře, řemeslníky všeho druhu. Bereme i lidi bez zkušeností,' vysvětluje [manažer Jan] Petr." [9]

I v časopisu vydávaném státním "Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí" si lze přečíst následující: "...po krátkodobém zaměstnání u obce s minimálním nebo dokonce negativním efektem na příjem rodiny [ve srovnání s dávkami a příjmem z nelegálních či pololegálních aktivit, pozn. autora], bude následovat další, lépe placené zaměstnání a že se vyplatí kvůli akvizičnímu opatření po určitou dobu odmítat nabídky na práci nelegální, přestože ty jsou zpravidla finančně výhodnější... Přesto jsme opakovaně svědky zklamání ze strany odborné veřejnosti, že se znevýhodnění pracovníci po skončení VPP vracejí do evidence nezaměstnaných." [10] Vzhledem k tomu, jak vysoké jsou daně z příjmu, se těmto pracovníkům ani nedivím.

Trocha nepříliš přesné statistiky

Před časem přišel Eurostat se statistikou ohledně mladých a jejich nezaměstnanosti: "Ze statistik Eurostatu vyplývá, že ve věkové skupině 15 až 24 let je v Česku bez práce celkem 8,9 procenta lidí. Zcela neaktivních je 3,5 procenta a 2,9 procenta přiznává, že žádnou práci ani nechce. Ve věkové skupině 15 až 34 let je podíl lidí bez práce téměř dvojnásobný, nezaměstnanost mezi nimi činí 15,8 procenta. Procento „nemakačenků“ však roste hned trojnásobně, více než deset procent lidí v této věkové skupině nevyvíjí žádnou aktivitu při hledání práce a devět procent přiznává, že o ni ani nestojí." Mezi nezaměstnané zde nejsou řazeni ti, kteří se vzdělávají nebo procházejí různými kvalifikačními či rekvalifikačními kurzy. [11] Čili z věkové skupiny 15 až 24 let bez práce bylo tehdy v ČR zcela neaktivních skoro 40 procent lidí a 32.5 procenta přiznávalo, že žádnou práci ani nechce (uvedená procenta se překrývají, protože stěží někdo bude aktivní při hledání práce a zároveň žádnou práci chtít nebude).  Z věkové skupiny 15 až 34 let bez práce bylo tehdy v ČR zcela neaktivních více jak 63 procenta lidí a 57 procenta přiznávalo, že žádnou práci ani nechce (uvedená procenta se opět překrývají). Někteří z neaktivních své hledání z beznaděje vzdali, bohužel tak však práci najít mohou jen stěží. Ovšem ti, co práci nechtějí, by neměli být zahrnuti mezi ty, co jsou nedobrovolně nezaměstnaní.

Pojďme se podívat na pohyb osob ze tří nezaměstnaností silně postižených okresů. Dle ČSÚ ubylo v okrese Jeseník mezi lety 2000 (respektive k 1. 1. 2001) až 2014 asi 6.7 % obyvatel – tj. 2 851 lidí, ale z toho se vystěhovalo jen 1 888 obyvatel, protože 8 442 lidí se odstěhovalo a 6 554 se přistěhovalo, zbytek salda je dán rozdílem mezi zemřelými a narozenými (zdá se však, že ne celý zbytek, nějací lidé chybí, to platí i pro další okresy), tj. vystěhovalo se jen 4.45 % obyvatel (bráno k roku 1. 1. 2001). [12] Analogicky pro okres Bruntál platí, že dle ČSÚ ubylo mezi lety 2000 až 2014 asi 5.7 % obyvatel – tj. 5 723 lidí, ale z toho se vystěhovalo jen 4 688 obyvatel, protože 17 719 lidí se odstěhovalo a 13 031 se přistěhovalo, zbytek salda je dán rozdílem mezi zemřelými a narozenými, tj. vystěhovalo se jen 4.67 % obyvatel (bráno k roku 2000). [13] Analogicky pro okres Karviná platí, že dle ČSÚ ubylo mezi lety 2000 až 2014 asi 9 % obyvatel – tj. 25 274 lidí, ale z toho se vystěhovalo jen 15 214 obyvatel, protože 33 066 lidí se přistěhovalo a 48 280 se odstěhovalo, zbytek salda je dán rozdílem mezi zemřelými a narozenými, tj. vystěhovalo se jen 5.4 % obyvatel (bráno k roku 2000). [14] Nejde tedy o vystěhování mnoha lidí, zejména v případě, pokud to vztáhneme k času patnácti let. Z okresu Jeseník se tak oficiálně vystěhovalo ročně asi 126 osob. Z okresu Bruntál 248 osob ročně a z okresu Karviná asi 1 014 osob ročně. Nicméně část těch, co zůstávají, zde zůstávají jen formálně, trvalé bydliště mají v daném okrese, ale již léta de facto žijí v Praze, Brně, Olomouci, cizině atd. Další část lidí za prací na pracovní týden dojíždí, což je populární zejména na Ostravsku. V prosinci roku 2014 vykazoval okres Jeseník nezaměstnanost 10.7 %, okres Bruntál 13.5 % a okres Karviná 12 % [15]. Lidem se z těchto okresů zřejmě moc nechce.

Co napsat závěrem? Bude-li někdo ve vašem okolí mluvit o tom, že dnešní nezaměstnanost je nedobrovolná, berte ho s rezervou.

Poznámky:

[1] Melníková, M. Nezaměstnaným sa máli práca za 500 až 600 eur [online, 2011]. Dostupný z (přístup VII/2016):  http://spis.korzar.sme.sk/c/6090820/nezamestnanym-sa-mali-praca-za-500-az-600-eur.html.
[2] Kušnírová, M. Ekonomike sa bude dariť, zamestnanosti nie. Ľudia nechcú pracovať [online, 2015]. Dostupný z (přístup IX/2016): http://iness.sk/stranka/10896-Ekonomike-sa-bude-darit-zamestnanosti-nie-Ludia-nechcu-pracovat-Sme.html.
[3] Strouhal, J. Jiří Daněk (šéf Druchemy): Lidé nechtějí práci, chodí jen kvůli razítku [online, VIII/2016]. Dostupný z (přístup IX/2016): http://www.dotyk.cz/byznys/jiri-danek-sef-druchemy-lide-nechteji-praci-chodi-jen-kvuli-razitku-20160816.html.
[4] Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska: Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1. 3. 2014) za červenec 2016. Pokud se vám odkaz nezobrazuje, použijte tuto adresu: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem a zvolte si žádaný rok a měsíc.
[5] Belica, T. Průzkum za prací se nám jezdit nechce, deník Metro (Jižní Morava), 5. IV. 2013.
[6] Krňávek, P. a Kubová, H. S kriminalitou v Jeseníku mají pomoci asistenti [online, VII/2016]. Dostupný z (přístup IX/2016): http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/s-kriminalitou-v-jeseniku-maji-pomoci-asistenti-20160712.html.
[7] Právo: magazín, 27. IV. 2013, s. 14.
[8] Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska: Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1. 3. 2014) za červenec a únor 2016: odkaz viz výše.
[9] Horký, P. Kontejnerová velmoc: Čeští výrobci obytných kontejnerů mají díky uprchlické krizi vyprodáno a nestíhají vyrábět, časopis Euro, číslo 6, 8. II. 2016, s. 42.
[10] Zieglerová, Al. Aktivizační programy pro uchazeče o zaměstnání z prostředí sociálně vyloučených lokalit. Poznatky z praxe Agentury pro sociální začleňování. Fórum sociální politiky číslo 1/2015, ročník 9, s. 29.
[11] Desetina mladých Čechů nestojí o práci [online, V/2013]. Dostupný z (přístup IX/2016): http://www.novinky.cz/ekonomika/303527-desetina-mladych-cechu-nestoji-o-praci.html.
[12] Vybrané ukazatele za okres Jeseník [online]. Dostupný z (přístup IX/2016): https://www.czso.cz/documents/11276/17839352/7101.pdf/e2037a21-8f27-46dd-9a75-0f80a6714565?version=1.19.
[13] Vybrané ukazatele za okres Bruntál [online]. Dostupný z (přístup IX/2016): https://www.czso.cz/documents/11288/26025763/CZ0801.pdf/a8f91c5b-e080-421c-b284-198ce4024a05?version=1.28.
[14] Vybrané ukazatele za okres Karviná [online]. Dostupný z (přístup IX/2016): https://www.czso.cz/documents/11288/26025763/CZ0803.pdf/88cf6e8d-4c4a-49a2-9c1a-2eb52fa587a0?version=1.26.
[15] Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska: Nezaměstnanost v krajích a okresech (od 1. 3. 2014) za prosinec 2014. Pokud se vám odkaz nezobrazuje, použijte tuto adresu: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem a zvolte si žádaný rok a měsíc.