Kam s ním? Aneb poplatek za komunální odpad pod drobnohledem
Mises.cz: 23. května 2012, HynekRk, komentářů: 88
Máme tu opět období, kdy je nutné zaplatit povinný poplatek za komunální odpad.
Máme tu opět období, kdy je nutné zaplatit povinný poplatek za komunální odpad. V Brně činní sazba tohoto poplatku dle obecně závazné vyhlášky 500 Kč za rok. Dle této vyhlášky jde přísně vzato o místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále v textu jen poplatek za komunální odpad). Poplatníkem je pak: „a. fyzická osoba, která má ve městě trvalý pobyt... b. fyzická osoba, která má na území města ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci (dále jen "stavba"), ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.“ [1] Na stránkách magistrátu města Brna se můžeme dočíst, že: „Poplatníci, kteří se nezdržují v místě trvalého pobytu, nejsou osvobozeni od poplatku.“ Je pravda, že některé osoby mohou být od tohoto poplatku osvobozeny [2]. Jak je patrné, tak poplatek za komunální odpad je nutné platit tam, kde má daná osoba místo trvalého pobytu. Dále pak platí, že poplatníci, kteří se nezdržují v místě trvalého pobytu, nejsou osvobozeni od poplatku [3]. Dle Wikipedie vybíralo poplatek za likvidaci komunálního odpadu v roce 2003-5 v ČR 91 až 97 % obcí [4].
V tomto příspěvku si podrobněji analyzujeme problémy spojené s tímto poplatkem (nicméně tento příspěvek si neklade za cíl být vyčerpávající). Prvním problémem spojeným s tímto poplatkem je fakt, že každý ho platí bez ohledu na to, kolik odpadu vyprodukuje. Pokud vyprodukujete odpadu méně (před zavedením poplatku bylo možné si třeba nechat vyvážet popelnici v Brně jednou za čtrnáct dní), tak de facto dotujete občany, kteří produkují odpadu více. Podobná situace nastává tehdy, pokud například pobýváte déle v zahraničí a doma žádný odpad neprodukujete. Dalším problémem je skutečnost, že zde dochází ke klasickému efektu požadování většího výstupu dané služby - tj. v tomto případě likvidace a nakládání s odpadem, protože je spotřebovávání této služby zcela odděleno od jejího placení [5]. Člověk zaplatí jednorázově polatek 500 Kč a již se nemusí starat o to, zda bude mít ve skutečnosti odpadu za 300 Kč nebo za 2000 Kč. Bude-li ho mít více, tak ho již nikdo v současném systému o další peníze žádat nebude. Nemusí se tak již v případě komunálního odpadu chovat hospodárně. Odpadu tak bude ceteris paribus celkově více, než by bylo za neexistence současného systému. Pochopitelně tomuto pak musí odpovídat i výše poplatku. Potíž z pohledu vedení obce je však v tom, že dle zákona č. 185/2001 Sb. platí, že sazbu poplatku tvoří: „a) částka až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 [odstavec 1 je prakticky totožný s výše uvedenou citací Obecně závazné vyhlášky města Brna, pozn. autora] a kalendářní rok, a b) částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu.“ [6] Maximální výše poplatku je tedy omezena.
Spojení maximální výše poplatku s jeho placením podle místa trvalého pobytu je zdrojem dalšího problému. Občan musí mít někde v republice trvalý pobyt, pokud ho tedy nemá někde v cizině. To však znamená, že někdo může mít trvalý pobyt v místě A, a přitom může bydlet v místě B. Jedná se například o studenty univerzit anebo pracující, kteří dojíždějí ze svého regionu za studiem a prací do míst, která jsou příliš vzdálená na to, aby bylo možné jezdit denně domů. Tito lidé pak volí například podnájem v místě studia a práce a pouze přes některé víkendy se zdržují doma. Nebo si můžeme vzít příklad dětí, které jezdí během létních prázdnin na prázdninový pobyt za prarodiči nebo jinými příbuznými. Čtenář vymyslí jistě další příklady. Uvedení lidé nemají mnohdy žádný důvod měnit své místo trvalého pobytu (to se ani neobejde bez určitých nákladů). Domov pro ně není místo, kde přes týden pracují, studují atp. V místě svého trvalého pobytu pak tito lidé produkují mnohem méně odpadu, než by ho produkovali, pokud by se zde zdržovali většinu času. Místo toho nyní produkují odpad v jiném místě, kde za jeho zpracování a likvidaci nic neplatí. Je snadné uhodnout, že tento problém zasáhne zejména velká města, která jsou centry rozsáhlejších oblastí, a která zároveň nabízejí více pracovních a studijních příležitostí. Předně to bude Praha, Plzeň a Brno, případně i jiná prosperující města. Náklady spojené s komunálním odpadem tak budou mít tendenci být v těchto městech vyšší.
Pro Brno se uvádí náklady na komunální odpad za rok 2009 431 Kč (171,667 mil. Kč versus 398 339 obyvatel) a za rok 2010 454 Kč (176,939 mil. Kč versus 389 908 obyvatel) [7]. Čtenář si může všimnout, že počet obyvatel s trvalým pobytem v Brně dle údajů magistrátu dokonce poklesl, skutečnost však je vzhledem k výše uvedeným „hostujícím“ obyvatelům zcela jiná. Ostatně samotní úřední činitelé nemají jasno, kolik obyvatel má v Brně místo trvalého pobytu [8], natož aby pak měli vědět, kolik se jich zde skutečně zdržuje většinu svého času. To ostatně neví nikdo: „Podle odborníků navíc nejspíš není přesné ani jedno z udávaných čísel [myšlena čísla o počtu obyvatel dle místa trvalého pobytu, blíže viz citovaný odkaz, pozn. autora]. Navíc počet lidí, kteří v něm fakticky pobývají, je rozhodně ještě vyšší než čtyři sta tisíc,“ poznamenal geograf Masarykovy univerzity Petr Daněk. Podle jedné ze studií brněnského magistrátu infrastruktura města denně snáší zátěž až pěti set tisíc lidí. „Řada z těch, kteří v Brně pracují, totiž trvalý pobyt hlásí jinde,“ podotkl Pospíšil [náměstek primátora, pozn. autora]. Platí to i pro přibližně dvě třetiny z celkem pětaosmdesáti tisíc vysokoškolských studentů, kteří v Brně jezdí městem dotovanou hromadnou dopravou. A vyhazují odpadky do popelnic, za které platí poplatky jiným městům.“ [9] Podobné to bude v Praze nebo Plzni, případně i jinde. Je jen otázkou času, kdy začnou tyto obce dotovat provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů z jiných kapitol svého rozpočtu. A zároveň začnou žádat po parlamentu a vládě nové intervence (vědomy si tohoto problému již jsou). Například ve formě zvýšení tohoto poplatku. Možná v tom i uspějí. Budou-li však tyto obce prosperovat dále, dojdeme časem k úplně stejným problémům. Navíc co bude bránit dalším obcím poplatek za komunální odpad zvyšovat bez toho, aby rostl počet účastníků a náklady v jejich systémech. Volby jednou za čtyři roky? Pro větší část voličů může být tento poplatek ve výši několika set korun za rok marginálním problémem, který ani nemusí ve volbách zvažovat. Co pak? Zřejmě pak ke slovu příjdou nějaká více či méně arbitrární kritéria (například počet obyvatel obcí), které hodí spolu do jednoho koše různé obce [10]. Jako velmi nepravděpodobné se mi jeví obnovení domovského práva a zákona o postrku, který by umožňoval výše uvedené „hostující“ obyvatele hnát postrkem kvůli poplatkům za komunální odpad zpět do jejich domovské obce [11]. Co přijde, se uvidí v budoucnu, ale současný stav není udržitelný.
Dalším problémem je to, že pokud lidé musí platit za odpad formou povinného poplatku, tak mají nižší motivaci vyhledávat alternativy. Nakládání s odpadem a jeho likvidace jsou pro většinu lidí vzácnými věcmi, s kterými je nutné náležitě hospodařit. Při tomto hospodaření čelí člověk různým alternativám. Pokud je mu jedna alternativa vnucena a musí za ni utratit peníze, tak mu zbude již méně prostředků na jiné alternativy. Jistě samotný poplatek za komunální odpad bude pravděpodobně při stávající výši pro mnoho lidí marginální věcí. Vše se však zkomplikuje v tom případě, že nakládání a likvidace odpadů může mít pro daného člověk i jisté přínosy. Například v podobě tepla, které získá ze spalování odpadů [12]. Za pět let vydám na tento poplatek 2 500 korun (inflaci pomíjím), ale kamna mohu pořídit již za 5000 korun. S kamny mohou být pochopitelně spojeny i další náklady: na zastavění kamen do domu, na provedení rozvodů, na opatřování uhlí nebo dřeva, na práci spojenou s jejich obsluhou atp. Jsou s nimi však spojeny výše uvedené přínosy v podobě produkce tepla a i některé další - sušení, popel jako hnojivo, jistá autonomie, romantický pohled na oheň atd. Pro příklad web „Energie 21.cz“ uvádí, že: „...plasty mají skoro trojnásobnou výhřevnost než hnědé uhlí či dřevo (přes 40 MJ/kg oproti 14,6 MJ/kg u [hnědého, pozn. autora] uhlí)...“ [13] Za takových okolností může již částka 500 korun za rok odradit daného člověka od hledání alternativy v podobě obyčejných kamen. Je pravdou, že pokud by chtěl takový člověk zohledňovat i ekologické hledisko, tak by nejspíše zvolil kombinaci vyvezení popelnice 1x za 2-3 týdny a pálení jen vhodného matriálu v kamnech (případně i kompostování). V případě použití dokonalejších kamen, krbu s vyšší účinností anebo v případě použití teplovodního krbu, který má ještě lepší ekologické vlastnosti, je pak částka 500 Kč za rok již méně významná (ceny zde jdou do deseti tisíců i výše), a tak by někdo mohl správně namítnout, že poplatek bude v tomto případě hrát o to menší roli. Nějakou však hrát pořád bude. A může hrát i výraznější roli, pokud člověk produkuje více odpadu. Za neexistence poplatku za komunální odpad by takový člověk musel často platit dle vyvezeného množství komunálního odpadu. Výše uvedený příklad by pak mohl vypadat třeba následovně: Za pět let vydám na vyvážení odpadu 10 000 korun (inflaci opět pomíjím), ale třeba účinnější kamna nebo krb mohu pořídit již třeba za 25 000 korun (+ nějaké další náklady). A vedle toho budu těžit z toho, že moderní kamna a krby mají zpravidla i vyšší účinnost. O dost vyšší účinnost má pak teplovodní krb (cena je ovšem ještě vyšší), v kterém se také dá navíc spalovat (myšleno z ekologického hlediska) již velmi pestrá paleta odpadků. Díky těmto pokročilým zařízením pak klesá potřeba zkoumaného řešení nakládání a likvidace odpadů - tj. například člověk by mohl nechat svoji popelnici vyvážet jen 1x za měsíc. V současnosti má však člověk s vyšší produkcí odpadu sníženou motivaci hledat alternativy, protože ho zadotují obyvatelé s menší produkcí odpadu.
K uvedenému je nutné si také uvědomit, že část komunálního odpadu se nespaluje ve spalovnách, ale jde pouze na skládky [14]. Samozřejmě nejde pouze o kamna a krby s vyšší účinností spalování anebo teplovodní krby. Možností může být více. Důležité zde je, že pokud jsou lidé odrazováni od poptávání určité alternativy, tak to pak znamená, že podnikatelé nejsou náležitě motivováni přesměrovat výrobní faktory do vývoje a produkce alternativy - do tohoto odvětví. Toto odvětví tak bude uměle podkapitalozováno a jeho produkce bude nižší, ceny produktů vyšší a inovace méně časté - tj. například zmíněná účinnější kamna a krby by mohly stát méně, být ekologičtější a účinnější. Anebo by mohly vzniknout úplně jiná řešení.
Na druhou stranu je nutné uvést, že částka 500 Kč za poplatek za komunální odpad není zase tak vysoká, aby řadu lidí odradila od spalování odpadu ve svých domovech (pravděpodobně úspěšnější bude poplatek při ukládání odpadu volně do přírody). I když jistý vliv, jak plyne z předchozích odstavců, v tomto směru poplatek má. Dnes je u nás spalování odpadu populární a děje se ve většině případů v kamnech za nízkých teplot. To je v případě spalování některých odpadů značně neekologické a i účinnost je nižší [15]. Kdybychom sledovali jen ekologické hledisko a chtěli bychom odradit větší počet lidí od spalování nevhodného odpadu, tak bychom museli poplatek za komunální odpad značně zvýšit. Tím bychom však ještě více podvázali hledání alternativ, které mohou být vedle jiných výhod dokonce i ekologičtější než spalování odpadu ve spalovně. Pokud je pravdou, že výše zmíněný teplovodní krb má o dost vyšší účinnost než spalování odpadu ve spalovně veřejného odpadu, tak by to byl zrovna tento případ (viz výše). Tím by totiž zároveň i odpadly náklady a emise spojené s dopravováním odpadu do spalovny, které účinnost spalování ve spalovně snižují [16]. Takovým zvýšením zkoumaného poplatku by zároveň byli postiženi i lidé, kteří nespalují nevhodný odpad nebo ho spalují ekologičtěji či ho likvidují jinak. Jinými slovy, vyřešením jednoho problému v jedné oblasti bychom zároveň vytvořili problémy v jiných oblastech a i v oblasti, kterou jsme chtěli řešit.
Ekologie je také jen jedna z mnoha oblastí, kterou lidé sledují. Lidé nebudou ochotni všechny své prostředky směřovat do této oblasti. Lze předpokládat, že ani jejich podstatnou část. Pokud se například vrátíme ke spalování odpadu v nevyhovujících kamnech, tak v některých oblastech jsou dopady tohoto spalování malé a v jiných oblastech mohou být větší. Stačí porovnat třeba Ostravsko s Jesenickem nebo Českomoravskou vrchovinou. Případně obec umístěnou v dolině s malou přirozenou cirkulací vzduchu a obec umístěnou na rovině anebo dokonce na nějakém vršku. I toto bude mít vliv na potřeby lidí a na jejich rozhodování o tom, jak naložit s odpadem a za kolik. Při takové rozmanitosti přírodních podmínek by minimálně mělo být rozhodnutí o zavedení poplatku za komunální odpad a o jeho výši zcela (a nikoliv částečně - k výši poplatku viz výše) na dané konkrétní obci, tj. mělo by být decentralizované. Tím se ovšem některým problémům nevyhneme. Vedle toho, že volby jsou jednou za čtyři roky [17] a že pro větší část voličů může být tento poplatek ve výši několika set korun marginálním problémem (viz výše), tak není vůbec zřejmé, že by se měla většina rozhodnout správně - tj. mít patent na rozum - a určit na základě volebního procesu, že zrovna v jejich obci je ekologie palčivým problémem, který je nutné řešit povinným odváděním prostředků od občanů. Tyto prostředky totiž pak již nemohou být vynaloženy na řešení jiných potřeb občanů. Navíc opět by byly poškozeni občané, kteří nevhodný odpad spalují ekologičtěji nebo ho likvidují jiným způsobem. Opět by byli někteří lidé dotováni na úkor ostatních. Opět by se podvazoval pokrok v hledání třeba i ekologičtějších alternativ. Odpadu by bylo pořád více, atp. Navíc některé obce mají různé části – jedna může být v údolí a druhá na vršku.
Je pravdou, že i dnes se za jiné druhy odpadu - jako je třeba stavební a demoliční odpad - platí osobně a podle množství produkovaného odpadu - viz například v Brně [18]. A tak tento odpad někdy končí skutečně v přírodě [19].
Jak je patrné z této (jistě neúplné) analýzy, tak poplatek za komunální odpad trpí celou řadou problémů. A i když je nutné připustit, že v některých oblastech může působit pozitivně, je nutné také připustit, že v některých oblastech působí negativně. Nabízí se pak otázka, zda má cenu udržovat takovýto rozporný koncept vůbec při životě a zda ho není lepší vykázat na smetiště dějin (anebo ho alespoň decentralizovat). Pravděpodobnější však bude, alespoň v krátkém a středním období, že se dočkáme dalších podobně rozporných intervencí, které se budou snažit popasovat se současnou intervencí.
[1] Obecně závazná vyhláška.
[2] Úhrada poplatku a Obecně závazná vyhláška. Osvobozen je v Brně například ten, kdo má místo trvalého pobytu na magistrátu města Brna, mezi lidmi zde „bydlícími“ je i spousta dlužníků.
[3] Úhrada poplatku.
[4] Wikipedie.
[5] Je tedy tomu podobně jako ve zdravotnictví nebo veřejné MHD.
[6] Zákon.
[7] Obecně závazná vyhláška a Komunální odpad. Celou problematiku zpravidla přemrštěných nákladů vykazovaných veřejným sektorem zde, výjma výše probíraného odděleného financování spotřeby a jejího placení, pomíjíme.
[8] Brno přichází.
[9] Ibid. Mezi studenty v Brně je i řada občanů jiných států, především občanů Slovenské republiky.
[10] Rozsáhlé problémy a lité spory by pochopitleně vyvstaly, pokud by měly velké obce nějaké právo - na základě ryze arbitrárních kritérií - na podíl z příjmů na poplatku za komunální odpad v menších obcích. Avšak stejným problémem jako velká prosperující města jsou pravděpdobně vystaveny i menší obce v okolí těchto měst, které se staly rovněž oblíbenými „letovisky“ „hostujících“ občanů (mezi taková místa lze třeba zařadit Kralupy nad Vltavou, Roztoky, Kuřim, Rosice atp.).
[11] Takové opatření (zmíněné autorem pro pobavení) by nejen vzbudilo rozsáhlou nevoli, ale zvýšilo by i náklady na policii a učinilo trh práce ještě více rigidnější.
[12] Některé odpady lze i kompostovat, což ocení zejména zahrádkáři.
[13] Využití odpadů. Výhřevnost černého uhlí je dle anglické Wikipedie 27 MJ/kg. Zmíněné skutečnosti platí především pro lidi bydlící v rodinných domech, u činžovních domů by bylo hledání alternativ poněkud složitější - například kotelna doplněná o spalovnu pro celý dům anebo několik domů atp.
[14] Ibid. Tento citovaný článek také mimo jiné prezentuje i následující názor: „Když zákazy nelze u občanů účinně kontrolovat, jedinou možností je osvěta. Ale nikoliv negativní, tj. „nespalovat odpady či plasty“, ale pozitivní, tj. „spalovat potenciální odpady ano, ale jen některé a za určitých podmínek a v určitých zařízeních“. Ke skládkám je nutné doplnit, že tyto mohou například kontaminovat spodní vodu, ale mohou se v budoucnu stát díky pokroku zdrojem účinněji zpracované energie a druhotných surovin – tj. potencionálními kapitálovými statky.
[15] To platí především pro staré modely kamen, protože i kamna podléhají pokroku, a tak pro některé nové typy kamen tento soud o účinnosti neplatí.
[16] Ibid. V tomto odkazu se přímo píše pro teplovodní krby: „Účinnost spalování domácích odpadů je zde trvale 80-95 %, což vysoce převyšuje energetické využití ve spalovně komunálního odpadu, kde je konečná účinnost (včetně svozu odpadu) kolem 50 %.“ Dle sdělení společnosti Sako je energetická účinnost (bez svozu) vlastní brněnské spalovny - tj. kolik energie se dá využít z odpadu - při spálení 84 %. Vytíženost spalovny za rok 2011 je 94 % (tj. rezervy jsou zde již dosti malé). Výkon motoru běžného popelářského vozu je zhruba 200-250 koní. Spotřeba například pro Renault Midlum 12.220 DCI s tahačem (spotřebu popelářského vozu se autorovi nepodařilo zjistit, firma Renault vyrábí i automobily pro svoz odpadu) je asi 22-25 l na 100 km. Autor děkuje společnosti Sako Brno a. s. za sdělení informace o energetické účinnosti a vytíženosti brněnské spalovny.
[17] To by se dalo přijetím zákonu o místním referendu technicky vyřešit.
[18] Ceník.
[19] Ne vždy však bez úplného užitku; všiml jsem si, že na vesnicích mají tendenci tento odpad vysypávat na nezpevněné cesty, a tak je zpevnit pro pohyb zemědělských a jiných strojů. I v případě komunálního odpadu může být pro někoho dnes výhodnější odpad hodit sousedům do popelnice, protože například jeho vlastní popelnice jsou za domem a parkoviště nebo zastávka autobusu jsou před domem a sousedovy popelnice jsou na cestě.
Odkazy:
1. Brno přichází o miliony. Kvůli neshodám v počtech [online, 2012]. Dostupný z (přístup 04/2012): http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/brno-prichazi-o-miliony-kvuli-neshodam-v-poctech.html, zajímavé jsou i některé z komentářů pod tímto článkem.
2. Ceník za odložení odpadů ve sběrných střediscích odpadů města Brna platný od 1.4.2010 [online, 2012]. Dostupný z (přístup 04/2012): http://www.sako.cz/sso/cenik/
3. Komunální odpad [online, 2012]. Dostupný z (přístup 04/2012): http://www.brno.cz/odpady
4. Obecně závazná vyhláška č. 18/2010, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů [online, 2012]. Dostupný z (přístup 04/2012): http://www.dokumenty.brno.cz/main/dokumenty/text.php?pla=1&cislo=1867&cislo1=1287&soubor=/main/dokumenty/vyhlasky/20101030-vyh18_2010.htm
5. Úhrada poplatku za komunální odpad [online, 2012]. Dostupný z (přístup 04/2012): http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-zivotniho-prostredi/oddeleni-spravy-poplatku-za-komunalni-odpad/mistni-poplatek-za-provoz-systemu-nakladani-s-komunalnim-odpadem/uhrada-poplatku-za-komunalni-odpad/
6. Využití odpadů v domácnostech k vytápění [online, 2012]. Dostupný z (přístup 04/2012): http://www.energie21.cz/archiv-novinek/Vyuziti-odpadu-v-domacnostech-k-vytapeni__s303x48706.html
7. www.wikipedie.cz, heslo „Místní poplatek“
8. Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů [online, 2012]. Dostupný z (přístup 04/2012): http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb01185&cd=76&typ=r