Když zrušíme stát, vznikne zase stát

Mises.cz: 04. listopadu 2017, Matthias Lukl, komentářů: 30

Zde se, mimochodem, dostáváme do zajímavé úvahy o tom, jak by se teoreticky dal anarchokapitalismus „nastolit“.

Abychom mohli nad něčím takovým zauvažovat, musíme se nejdříve podívat na to, jak se anarchokapitalismus nastolit NEDÁ. A nedá se nastolit násilnou revolucí. My dokonce násilnou revoluci nechceme. Žádné puče, žádné defenestrace, žádné přestřelky v ulicích. Nejsme násilníci.

Kdybychom však provedli takovou revoluci ze dne na den a „nějak“ zrušili stát, pak by jistě platil argument, že když zrušíme stát, vznikne zase stát. Dnes by totiž takové násilné svržení vlády vedlo k vytvoření jiné vlády (ostatně kdybychom se i my anarchisté ujali moci, už bychom nebyli anarchisté). Protože jak jsem psal v jednom svém starším článku, moc je tam, kde lidé věří, že je. Dokud tedy lidé budou věřit ve správnost systému, nelze takový systém změnit. Jediná možnost změny je v postupném přesvědčování druhých, že tento systém stojí celý na násilí. A jediný způsob přesvědčení je vést diskuze, vzdělávat se a říkat pravdu.

Čili opakuji, kdybychom zrušili stát dnes (a to nějakým násilným způsobem), tak ano, zase vznikne stát, protože víra lidí v takový stát by nezmizela. Ovšem když postupně zanikne víra lidí ve stát, tak stát zanikne a už znovu pravděpodobně nevznikne. Podobně jako když lidé ztratili víru v království a dnes už by těžko šel znovu nastolit systém, ve kterém vládne jeden král. Stejně tak by už jen těžko šlo znovu zavést otroctví. A tak podobně.

Ostatně slovo „nastolit“ nebo „zavést“ nebo další synonyma předpokládá, že systémy se dají nějak vyměnit jako žárovky. Každý systém stojí na lidském myšlení.

Až jednou nastane bezstátní společnost, kde lidé budou žít bez nedobrovolných autorit, což bude v podstatě anarchokapitalismus (a já silně věřím, že se tak jednou stane), budou lidé mít trochu jiný přístup než dnes. Tak jako by dnes byli zděšeni a v šoku, kdybych jim řekl, že schvaluji otroctví, tak v budoucí hypotetické bezstátní společnosti by podobně reagovali šokem na to, kdybychom jim řekl, že má vládnout nějaká autorita fungující jako stát.

Takoví lidé nebudou možná vůbec věřit ve správnost toho, že by někdo měl mít nad někým moc, proto je malá šance, že by někdo moc získal a znovu vybudoval stát. Musel by všechny lidi zase přesvědčit, že je moc správná, což by bylo podobné jako dnešního člověka přesvědčit, že otroctví je správné, nebo že by měl vládnout jeden král.

A proto jsem přesvědčen, že zánikem státu a zánikem víry v něj nevznikne znovu další stát.

Každopádně věřím, že v anarchokapitalismu by klidně mohl dobrovolný stát fungovat. Pokud by se skupina lidí dobrovolně dohodla, že si koupí (nebo homesteadují) nějaké území a přestěhují se tam a vybudují stát, nemám s tím žádný problém. Klidně by tam mohli mít prezidenta, parlament, senát, daně, ústavu a tak dále. Ovšem takový dobrovolný stát by byl spíše firmou než státem.