Mises akademie
Mises.cz: 08. února 2011, Mises.org (přidal Jan Mašek), komentářů: 0
Přemýšleli jste o kursech na Mises Academy?
Před více než sto lety si jeden mladý muž přečetl knihu a jeho život se od základu změnil. Ba co víc. To, že si přečetl tu knihu, změnilo celý svět. Před necelým rokem spustila svůj provoz jedna online akademie. Jak spolu tyto dvě události souvisí vysvětlím v následujících řádcích.
Tou knihou, kterou si onen mladý muž přečetl, byly Zásady ekonomie od Carla Mengera a tím mužem samotným byl Ludwig von Mises. Mises později napsal, že četba Zásad ekonomie „ze mě udělala ekonoma“. Toho dne začala intelektuální odysea: projekt souvislého intelektuálního rozvoje, který trvá až do dnešního dne. Tento Misesův projekt měl vědecký i pedagogický rozměr, protože jak vědecké bádání tak výuka jsou dvě strany téže mince duševního rozvoje. Pomocí vědy poznává člověk pravdu; pomocí pedagogiky jí poznávají další generace.
Jeho brilantní mysl umožnila Misesovi využít poznatky klasické politické ekonomie a Mengerovy ekonomie a vytvořit z nich jednu celistvou vědu o člověku, která nám pomáhá se zorientovat ve velkých politických otázkách, jejichž řešení máme před sebou.
Ovšem vědecká byla jen jedna strana mince. Tou druhou byla výuka. Pro Misese bylo předávání znalostí obzvláště důležité, protože převládající ideologie té doby se pokoušela popřít všechny zákony lidského jednání. Podle Misese se západní svět honil za chimérou socialismu a přitom se řítil po hlavě do „krize intervencionismu“, která ohrožovala samou existenci civilizace. Představte si, jak by se asi musel cítit epidemiolog, kdyby se pomocí stroje času přemístil do Evropy 13. století zasažené morem. Představte si, jak mocně by bil na poplach. Potom získáte představu, jak se asi musel cítit Mises s jeho znalostí ekonomie ve světě zasaženém politicko-ekonomickým šílenstvím.
Naneštěstí pro celý svět měl Mises velké problémy se sháněním místa, kde by mohl učit. Jak prohlásil Jeffrey Tucker ve své skvělé řeči „Publikování disidentských myšlenek tenkrát a nyní“, lidé se často diví, když zjistí, že Mises nikdy nebyl profesorem na plný úvazek na vídeňské univerzitě. Podle Tuckera měl Mises v očích tehdejší německy mluvící akademické obce tři škraloupy: byl žid, nebyl socialista a byl zásadový.
Nicméně, jak dále popisuje Tucker, Mises si nezoufal a nevzdal se a místo toho si prostě našel jiný způsob. Našel si práci u rakouské obchodní komory a vedl soukromé ekonomické semináře ve své vlastní kanceláři. Jak píše Lew Rockwell ve své působivé eseji „Ekonomie a morální statečnost“, z tohoto semináře, původního Misesova kruhu, se postupně stala „plnohodnotná ekonomická společnost“. Brzy ovšem vlna národního socialismu donutila Misese opustit Rakousko a členové Misesova kruhu se rozprchli po světě.
O několik let později musel Mises prchnout před nacisty až do Spojených států. Ovšem ani v „zemi svobodných“ se nenašlo volné akademické místo pro skutečného a opravdového liberála. Ale Mises se opět nevzdal a znovu si našel jiný způsob. Lew Rockwell píše, že několik amerických obdivovatelů Misese se složilo na fond, pomocí něhož se mohl stát profesorem na newyorkské univerzitě. Sama univerzita ho neplatila, jeho výuka a psaní bylo financováno soukromou sbírkou.
Většina Misesových vrstevníků si vybrala jednoduchou cestu přizpůsobení se většinovému názoru (typickým představitelem byl Hans Mayer, jeho rakouský kolega), ale Mises sám před nečestným kompromisem vždy preferoval složitou, ale intelektuálně poctivou cestu.
Tento zásadový postoj Misese a Murraye Rothbarda později inspiroval Lew Rockwella, když zakládal Mises institut. Vtéto souvislosti poznamenal Jeffrey Tucker ve výše zmíněné řeči:
„Přesně to je duch Mises institutu. Často jdeme mimo oficiální proud a snažíme se uspět. Tuto tradici jsme zdědili.“
Mises institut ctí tuto tradici mnoha způsoby. Na Mises univerzitě a v Misesových kruzích se vyučuje čistá misesovská věda bez kompromisů. Na svém webu Mises institut publikuje knihy a články a nyní byla mimo oficiální proud odstartována Mises akademie. Mises akademie nenabízí státem uznávané kredity. Místo toho nabízí skutečnou znalost fungování světa.
My totiž bohužel s Misesem sdílíme jednu věc. Rovněž žijeme v době politicko-ekonomického šílenství. A stejně jako Mises se nesmíme poddat hrozící katastrofě, ale ještě více proti ní bojovat (viz Misesovo životní motto: Tu ne cede malis, sed contra audentior ito. Pozn. překladatele). Jak Mises napsal v závěrečné kapitole své knihy Socialismus:
Společnost žije a jedná jen jako jednotlivci v ní žijící, není nic víc než soubor jejich postojů. Každý člověk nese na svých ramenou část společnosti. A žádný jednotlivec nedokáže sám sebe zachránit, pokud se společnost řítí do záhuby. Proto se každý člověk, ve svém vlastním zájmu, musí vrhnout do souboje ideí. Nikdo nemůže stát nezúčastněn; zájmy každého člověka závisí na výsledku tohoto intelektuálního souboje. Ať už chce nebo ne, každý člověk je vtažen do této historické bitvy.
Nicméně můžete se ptát, jak se může „každý člověk“ zúčastnit této historické bitvy? Což není taková bitva idejí jen pro odborníky? Jen pro docenty, profesory a lidi s PhD či DrSc. za jménem? Mises si samozřejmě uvědomoval, že kreativních géniů je poskrovnu, ale s takovým závěrem přesto nemohl souhlasit. Jak napsal v Lidském jednání:
Ekonomie nesmí být vyhoštěna do přednáškových síní a statistických úřadů a ponechána v ezoterických kruzích. Ekonomie je filozofií lidského života a jednání a zabývá se každým a vším. Je jádrem civilizace a lidské existence člověka.
Nikdo se nemůže nijak zbavit své osobní zodpovědnosti. Kdokoli se vzdá snahy posoudit dle svých nejlepších schopností podstatu veškerých dotčených problémů, dobrovolně se vzdává svých práv ve prospěch samozvané elity nadlidí. V takto klíčových záležitostech je slepé spoléhání na „experty“ a nekritické přijímání populárních sloganů a předsudků rovno vzdání se sebeurčení a poddání se nadvládě jiných lidí. V dnešní situaci neexistuje pro žádného inteligentního člověka nic důležitějšího než ekonomie. Osud jeho samotného a jeho potomků je totiž v sázce.
Jen pár lidí je schopno přispět zásadním způsobem k rozvoji ekonomického poznání. Všichni rozumní lidé by se ale měli s učením ekonomie seznámit. V naší době je to základní občanskou povinností.
Ať se nám to líbí, nebo ne, je skutečností, že ekonomie nemůže zůstat ezoterickým druhem poznání, jež je přístupné jen malé skupině vědců a specialistů. Ekonomie se věnuje základním problému společnosti; týká se každého a patří všem. Přestavuje hlavní a správný předmět studia každého občana.*
Do těchto dvou citovaných pasáží o 14 větách vměstnal Mises celé manifesto: všeobecné volání do intelektuální zbraně, které by se dalo nazvat „Misesův povolávací rozkaz“.
Mises institut vyslyšel toto volání více než kterákoliv jiná organizace způsobem, který někteří posměšně nazývají „populistický“, ale který by šlo přesněji nazvat „veřejné vzdělávání“ v nejlepším smyslu tohoto termínu.
V pedagogické misi Mises institutu byla Mises akademie logickým a přirozeným dalším krokem. Díky neúnavné práci pana Tuckera a jeho týmu jsme už měli k dispozici rozsáhlou knihovnu a mediotéku volně přístupnou online. Díky vzdělávací programu Murraye Rothbarda a jeho studentů už jsme měli vynikající pedagogy. Zejména díky práci Rona Paula jsme měli širokou základnu potenciálních studentů. A už jsme měli komunikační katalyzátor v podobě internetu a konečně i technologii, která umožňuje online výuku. Mises akademie spojila tyto čtyři sloučeniny dohromady a výsledek byl vynikající.
Celé to začalo na jaře 2010 jediným kurzem „Jak porozumět hospodářským cyklům“ vedeným Robertem Murphym. Na kurz se přihlásil obrovský počet studentů, přes 200. Hodnocení studentů po skončení kurzu bylo veskrze nadšené a pozitivní. V létě jsme potom nabídli tři kurzy i z ekonomické historie.
Když už byly letní kurzy v plném proudu, zčistajasna došlo k obrovskému nárůstu zájmu široké veřejnosti o Hayekovu klasiku Cesta do otroctví (Glenn Beck, populární televizní moderátor ze stanice Fox News, ji představil ve své show, pozn. překladatele). S rychlostí a flexibilitou, kterou lze vidět jen v soukromém sektoru orientovaném na potřeby zákazníka, chytla Mises akademie příležitost za pačesy a okamžitě jsme vypsali kurz zaměřený na tuto knihu vedený Thomasem DiLorenzem. Tento kurz byl další ohromný úspěch. Na podzim Akademie rozšířila pole své působnosti a nabídla kurzy z politické historie, právní historie a dokonce i teorie práva.
Každý další semestr studentů přibývá a přibývá. Nejnovější kurz Roberta Murpyho, Anatomie FEDu, pokořil dosavadní rekord a má přes 250 studentů.
Stovky studentů již prošly fascinujícími a ohromně důležitými předměty vyučovanými těmi nejlepšími učenci v misesovské tradici. A studenti svou akademii milují.
A proč? Toto není online výuka z dob minulých, která povětšinou nabízela maximálně tak seznam doporučené četby. Vyučovací hodiny na Mises akademii mají živě vysílané video a chatovací prostor, kde se můžete v reálném čase ptát ekonomů jako je Robert Murphy, Thomas DiLorenzo a Peter Klein, historiků jako Tom Woods, David Gordon, Doug French a Hunt Toolley a dokonce i libertariánského právníka, Stephana Kinselly. Všichni tito učenci významně přispěli a nadále přispívají k rozvoji liberalismu v tradici rakouské školy.
Nespočet studentů už se nikdy nebude dívat na Lincolna tak jako dříve díky DiLorenzovi, na duševní vlastnictví díky Kinsellovi, nebo na krach z roku 2008 díky Woodsovi. Nyní si můžete nalít sklenici vína nebo si otevřít pivo, nastartovat laptop a studovat s těmito vynikajícími mysliteli z pohodlí vašeho gauče.
Jedinečnou součástí zkušenosti zvané Mises akademie jsou „konzultační hodiny“, které následují po každé přednášce. Nejenže studenti mohou využít této příležitosti, aby se zeptali na cokoliv, čemu ve výkladu nerozuměli, ale oblíbené jsou rovněž z toho důvodu, že studenti mají příležitost si s profesory popovídat na jakékoliv téma. Došlo na debaty o strategii ke svobodě, současných politických a ekonomických tématech i na vtipné historky o Ronu Paulovi a Murray Rothbardovi.
K tomu všemu přidejte studijní program kompletně vybavený hyperlinkovými odkazy, archivované přednášky ve videu i audiu, diskusní fórum a volitelné známkované úkoly jako jsou testy a eseje a získáte vynikající vzdělávací zážitek. Schválně se zeptejme studenta Marca Abely, který se zúčastnil kurzů se Stephanem Kinsellou, Dougem Frenchem a Robertem Murphym.
Díky moc za tu skvělou práci – hodně málo kurzů dramaticky změnilo můj život. No, vlastně byly jen tři. A všechny tři byly na Mises akademii - nejdřív Kritika duševního vlastnictví, potom Bubliny a Soukromá obrana.
Důvody, proč jsem se přihlásil byly: 1) je to zábava 2) sebevzdělávání 3) pochopit to, co se kolem nás děje, abych jednou mohl být součástí řešení, nebo alespoň přestal být součástí problému.
Kurz o duševním vlastnictví byl naprostá bomba – konečně (konečně) to dávalo smysl. Všechny tři kurzy mi pomohly zásadně změnit vnímání světa. Abych řekl pravdu, tak to stále ještě vstřebávám. Hodně málo událostí způsobilo, že bych chtěl, aby mi zase bylo patnáct. Díky.
Patří vám můj obdiv za tu skvělou práci, kterou jste všichni odvedli.
V zimním semestru jsme náš repertoár ještě více rozšířili o dalších šest kurzů na tak rozličná témata jako základy ekonomie, logika, Lincoln, libertariánské právo, FED a Internet. Kromě toho jsme také využili digitálních úspor z rozsahu a snížili ceny o 40%.
Mises říkal, že „každý člověk se, ve svém vlastním zájmu, musí vrhnout do souboje idejí“. Doufáme, že pro tuto bitvu se Mises akademie stane vaší zbrojnicí.
*Citováno z knihy Lidské jednání od Ludwiga von Misese, vydaného Liberálním institutem roku 2006, uveřejněno na http://www.libinst.cz/stranka.php?id=260