Mýtus mocných bohatých lidí v anarchokapitalismu

Mises.cz: 19. března 2018, Matthias Lukl, komentářů: 11

Když někomu poprvé představím myšlenku anarchokapitalismu, obvykle následují obavy o tom, že nebude nikdo, kdo by stavěl silnice, svět by upadl v chaos, „Systém bez zákonů nemůže fungovat!“ a podobně. Existuje ovšem ještě jedna poměrně zajímavá obava, která je vlastně přirozená, protože se svým způsobem přímo nabízí. A ta obava je založená na tom, že anarchokapitalismus je vlastně oligarchie. Tedy systém, kde vládnou bohatí.

Zbláznil ses? Anarchokapitalismus nemůže fungovat! Pokud někdo bude opravdu bohatý, bude mít naprosto neomezenou moc a nikdo mu nezabrání v tom, aby si nezotročoval celé vesnice, nevypaloval je a nevyvražďoval jejich obyvatele! Vždyť si může najmout třeba armádu a přepadnout celá města. Je jen otázkou času, než by nastolil nějakou svou krutovládu, kde by byl bohatým diktátorem.

Přál bych si, aby tento typ argumentace neexistoval a to, co tvrdím, byl jeden velký strawman, ale bohužel je to tak – skutečně mě odpůrci anarchokapitalismu s tímto typem myšlení konfrontují každou chvíli.

Pojďme se tedy podrobněji podívat na to, zda taková situace může nastat.

První věc, kterou je nutné říci, že nastat skutečně může. Je však nutné si uvědomit, že je to silně nepravděpodobné, a navíc taková situace sice může nastat v anarchokapitalismu, ale taktéž může nastat i v ostatních systémech – včetně demokracie.

Pokud bychom připustili, že v anarchii by armáda vojáků byla ochotna pro peníze vyvražďovat celé vesnice, musíme pak také připustit, že by armáda vojáků byla ochotna to samé dělat i ve státním prostředí. Čili může jít boháč a podplatit třeba českou armádu a policii, aby začala vyvražďovat vesnice? Pokud můj oponent tvrdí, že ne, a že armáda a policie by takové věci nedělala, musí potom uznat, že by tak nejednala i nějaká soukromá armáda a policie v anarchokapitalismu. A pokud trvá na tom, že ano, tak potom proč? Proč jednou nějaká skupina lidí je ochotna pro peníze něco dělat a podruhé ne?

Pravda je však taková, že je to celé nesmysl. Ve skutečnosti běžní lidé většinou nejsou ochotni zabíjet pro peníze. Člověk často není ochoten dělat pro peníze i mnohem méně hrozivé věci – například pracovat v třísměnném pracovním poměru nebo na nočních směnách. Celá ta úvaha stojí na předpokladu, že lidé jsou pro peníze všehoschopní – a někteří určitě jsou – ovšem domnívám se, že většina ne.

Důležité je se však také zaměřit na tvrzení, že bohatí lidé budou mít v anarchokapitalismu moc.

O jakém druhu moci zde ve skutečnosti hovoříme? Pokud míníme moc politickou, tak tu skutečně mít nemohou, protože anarchokapitalismus je založen na myšlence, že nikdo nemá moc nad nikým, pokud se dotyční nedohodnou zcela dobrovolně jinak. Každý má moc pouze nad svým vlastním majetkem (tělem, pozemkem, penězi, nemovitostmi a movitostmi). Nemůže však rozhodovat o pravidlech na pozemcích, které mu nepatří.

A pokud by si vynutil taková pravidla násilím, už by to nebyl anarchokapitalismus, ale spíše něco jako stát.

Nutné je však si uvědomit odkud se moc bere. Jak říkává Varys z Game of Thrones, moc je tam, kde lidé věří, že je.

A skutečně! Pokud lidé platí daně, dodržují zákony a respektují stát, je to proto, že v něj věří. Nabízí se námitka, že to přece není o víře. Pokud poruším zákon (například budu prodávat trávu), tak trest je reálný. Dojde policie a zabaví mi majetek. To se opravdu stane. Zde je nutné se ale ptát, proč to policie udělá? Inu, opět to samé – protože věří, že je to správné. Stejně jako všichni věří, že je správné mít stát, prezidenta, vládu, zákony. Celý tento systém stojí jen na víře v autoritativní centralizovaný systém jako takový. Ostatně jsem na toto téma již jeden článek napsal.

Anarchokapitalismus můžeme mít teprve tehdy, až se tato víra ztratí. Tak jako se vytratila víra v to, že bychom měli poslouchat krále, jednou se vytratí i víra, že bychom měli dělat něco jen proto, že o tom rozhodli politici a úředníci.

S jistou nadsázkou (ale možná i bez nadsázky) můžeme prohlásit, že až jednou bude bezstátní anarchokapitalistická společnost, tak v ní lidé budou mít trochu jinou mentalitu či spíše hodnoty. A stejně jako dnes už lidé odmítají otroctví, rasovou segregaci nebo útlak žen, tak v budoucnu nebudou respektovat násilím vnucené autority.

A tady se vracíme na začátek. Jak může bohatý člověk mít velkou moc, když v jeho moc nikdo nebude věřit? Aby mohl mít moc, museli by druzí věřit v jeho moc a uznávat jeho nařízení. Pokud ne, nebude schopný jim nijak vnutit své rozkazy – kromě násilí. Ale ani násilí nemusí být efektivní, protože spoustu lidí se násilí bude bránit a budou bojkotovat taková nařízení.

Ostatně představme si dnes – co se stane člověku, který poruší zákon sám? Zatkne ho policie. Co by se ale stalo, kdyby ho naráz začali porušovat úplně všichni? Jak bychom je donutili to nedělat? Policie v takovém případě už nic nezmůže. Kdyby třeba 95 % všech obyvatel ČR začalo prodávat trávu, nebylo by je možné potrestat. Nebylo by možné ten zákaz vynutit.

Kromě politické moci tu může být moc ve smyslu větších možností. Bohatý člověk může například lépe šířit nějaký svůj názor. Může si koupit billboardy, může vydávat knihy, propagační materiály, reklamy. To mu dává moc. Může takto ovlivňovat masy dobrým marketingem. Ovšem něco takového bohatí mohou dělat i dnes. Takže ani tudy cesta nevede, pokud bychom chtěli dokázat neomezenou moc bohatých.

Nakonec se tedy pojďme podrobně podívat na situaci, které se mnoho odpůrců anarchie obává – že bohatý vezme armádu a pošle ji vyvraždit nějakou vesnici.

Nejprve je nutné se zeptat, kde takové peníze vlastně vezme. Když vynecháme, že mohl vykrádat banky a budeme předpokládat, že je získal poctivě, můžeme říci, že mu je lidé dali sami a dobrovolně.

On zkrátka lidem nabídnul něco užitečného, za co chtěli dát své peníze, a proto je bohatý. Šéf společnosti Playstation je bohatý, protože lidé chtějí jeho hry a herní konzole. Šéf Googlu je bohatý, protože druzí chtějí jeho vyhledávač a služby a Youtube a tak dále.

Do jisté míry můžeme říct, že je bohatý díky svým zákazníkům, čili zákazníci nad ním mají moc. Pokud by se ukázalo, že šéf velké firmy provedl genocidu nějaké vesnice, zákazníci ho přestanou podporovat a přestanou kupovat jeho výrobky, akcie klesnou, čímž brzy o své bohatství přijde.

Dále se nabízí otázka, co by z toho ten bohatý člověk vlastně měl. Samotná logika, že by prostě byl zlý a krutý, nestačí. Proč by investoval obrovské částky a hromadu času a úsilí do něčeho takového? I kdyby byl čistě teoreticky prostě zlý, tak to ještě neznamená, že bude dělat šílené a nelogické věci.

Pravda je taková, že aby bohatý člověk získal v anarchokapitalismu moc, musel by ten anarchokapitalismus transformovat ve stát. A k tomu by musel postupně vybudovat od nuly mocenské struktury a přesvědčit drtivou většinu lidí, že je správné poslouchat nějakou centrální autoritu (což by bylo zhruba stejně těžké jako přesvědčit hromadu lidí dnes, aby znovu věřili v monarchii a feudalismus).

Ve skutečnosti bohatý člověk má mnohem větší moc dnes, kde tyto struktury budovat od nuly nemusí. On se ve skutečnosti jen napojí na již vybudované struktury a začne šplhat po žebříku moci nahoru (příkladem budiž Babiš).

Takže takovou moc mají bohatí v anarchokapitalismu…