Návrat starých časů: Kapitola 8
Mises.cz: 11. dubna 2014, Henry Hazlitt (přidal Vladimír Krupa), komentářů: 0
Román o znovuobjevení kapitalismu od Henryho Hazlitta – „Pokud by byl kapitalismus zničen, bylo by nezbytné ho znovu vynalézt – a tento objev by se právem zařadil mezi největší objevy v dějinách lidstva. To je hlavním poselstvím mé knihy.“
[Z originálu přeložil Vladimír Krupa.]
Stalenin vzal kus papíru a napsal na něj svůj podpis. Pak ho posunul k Petrovi.
„Zkus to napodobit.“
Petr se snažil.
„Zkus to znovu.“
Druhý pokus dopadl o něco lépe. Stalenin si vzal čistý list a šestkrát na něj napsal svůj podpis.
„Vezmi si to. Ať se nikdo nedozví, že to máš, ale neustále nacvičuj můj podpis.“
„K čemu to ale bude-“
Stalenin si významně ukázal na srdce a pak udělal vágní gesto směrem ke své hlavě. „Můžeme mít méně času, než jsem si myslel.“
Podíval se hodnotícím pohledem na Petrovu novou, ale nepadnoucí uniformu Náměstka.
„Tady máš adresu mého osobního krejčího.“ Podal Petrovi kartičku. „Vezme ti míry na uniformu Ochránce, ale tu budeš nosit, až přijde čas. A teď“ – jeho tón se stal nečekaně mírným – „existuje něco jiného, co bys chtěl?“
Petr sebral svou odvahu: „Bylo by možné, otče, abych dostal klavír?“
„V téhle době si nemůžeme dovolit, abys plýtval svým časem tlučením-“
„Jenom na hodinu denně každý večer? I v tvých organizovaných rekreačních četách existuje–“
„Budu o tom přemýšlet.“
Ve vládní knihovně Petr zjistil, že by potřeboval speciální přídělové lístky, aby dostal knihy, které mu doporučil Bolšenkov. A že i potom by jejich dodání trvalo nejméně týden. Pak ho náhle napadlo, že by si mohl ty knihy půjčit v městské knihovně, kde pracuje Edit.
Od svého útěku se neodvažoval za ní zajít. Ale napadlo ho, že jeho nová náměstkovská uniforma mu dává příležitost dát věci do pořádku…
Její pohled byl nepřátelský.
„Chtěl bych se omluvit za ten polibek-„ začal. „O to nejde. Když jsi věděl, že tě sleduje státní bezpečnost a přivedl si je k našemu domu-“
„Ale zjistil jsem, že mě nesledují proto, že by mě podezírali, ale proto, že uvažovali o mém povýšení. Vidíš?“ Ukázal hrdě na svojí novou uniformu Náměstka.
Samotného ho překvapilo, jak věrohodně toto vysvětlení znělo, a jak si říkal, nebylo ani daleko od pravdy.
Nejenže dostal knihy, ale dokonce se mu povedlo domluvit si schůzku na další den.
Noc pak strávil v pokoji na ubytovně usilovným nacvičováním podpisu svého otce.