Ne až tak divoký „divoký“ kapitalismus podruhé (2/3)

Mises.cz: 08. srpna 2012, HynekRk, komentářů: 0

Sirotčí spolky po první světové válce

Jak již bylo řečeno výše, po první světové válce byly sirotčí spolky přejmenovány na spolky „Okresní péče o mládež“ (dále jen OPM), které mohly mít podřízené tzv. „Místní péče o mládež“ (dále jen MPM). OPM pokrývaly celou Moravu. Jejich financováni bylo již hybridní - tj. soukromě-veřejné. V materiálu z roku 1926 se zmiňují dotace obdržené z veřejných rozpočtů, a to se snižující se intenzitou: „... Ministerstvo zdravotnictví rok od roku subvence na poradny snižuje tak, že okresní péče nemohou již samy nákladů správních i udržovacích dále hraditi.“ Podpora veřejných činitelů nebyla prý dostatečná i v jiných činnostech OPM. Celkově hospodařily OPM a zastřešující zemská péče s asi 8% deficitem, a to hlavně z důvodu škrtů ve veřejných rozpočtech, zvláště (moravském) zemském a státním. A proto „V důsledcích toho jsou naše organizace ve svých příjmech odkázány výhradně na dobročinnost, na dary a sbírky peněz neb naturálií.“ Slovo „výhradně“ zde není sice úplně na místě (nějaké veřejné dotace spolky dále dostávaly – viz začátek odstavce), ale tato věta ukazuje velkou důležitost výše zatracované „staré dobročinnosti“. Největším zdrojem příjmů byl tehdy „Dětský den“, jenž v roce 1925 vynesl 560 tisíc Kč [17]. Pro ilustraci činností prováděných spolky OPM a jejich rozsahu uveďme pár příkladů. Roku 1925 bylo vydržováno 175 poraden pro matky. V péči těchto poraden bylo víc jak 21 tisíc dětí. Poradny vydržovaly 9 jeslí, 2 útulky pro matky s dětmi a 2 rodinné kolonie. K péči o mládež ve věku 3-14 let sloužilo 42 dětských domovů, 30 rodinných kolonií a volná rodinná péče. V polévkových ústavech bylo stravováno 3 167 dětí. Ošaceno bylo 9 414 dětí a penězi a naturáliemi bylo poděleno 13 000 dětí atp. [18]

K podobným závěrům dochází i autoři historie města Třeště (jihozápadní Morava), kteří tvrdí, že možnosti OPM byly závislé doznačné míry na dobročinnosti obyvatel. Zpráva zdejší OPM (původně vznikla jako sirotčí spolek roku 1912) za rok 1938 pak uvádí, že cílem péče je snížit dětskou úmrtnost a zvýšit zdravotní stav všech dětí [19].

Faktem je, že stát se i přesto snažil získat na tyto spolky určitý vliv. Ministerstvo sociální péče vydalo pro tyto spolky roku 1921 vzorný návod stanov OPM, podle nichž měla být provedena obligatorně reorganizace dobrovolné péče ve všech okresech Českých zemí. Tato povinnost nebyla vyžadována nějakým zákonem nebo nařízením, ale byla spojena s udělením státní subvence. Kdo o subvenci pro péči o mládež nežádal, ten se nemusel stanovami řídit [20]. Těžko říci, zda měly takové jednotné stanovy smysl, když uvážíme regionální rozdíly, rozdíly mezi vesnicemi a venkovskými městy na jedné straně a velkými městy na druhé straně atp. Každopádně citovaný materiál zároveň považuje spoléhání se ve všech potřebách na stát za bláhové [21].

Okresní péče o mládež před druhou světovou válkou

OPM fungovaly po celou dobu tzv. první republiky. Tím také fungovalo i převážně soukromé financování sociální péče o děti (mládež). Dle výroční jubilejní zprávy OPM pro město Brno za rok 1937 pořádala tyto rozsáhlé sbírkové akce mezi občany na Svátek matek, ke vzniku státu, k Dětskému dni (ten se slavil tehdy v říjnu) a během dušičkových dní (hřbitovní sbírky). Zpráva obsahuje i poděkování široké veřejnosti za každé přispění, ať formou darů a dárků k vánočními stromu republiky, který živil dětský domov brněnské OPM, tak i za jakoukoliv jinou oporu. Naopak například tzv. mléčné akce, ošacování potřebných dětí v mateřských a národních školách a další ošacovací akce „Dobročinného komitétu - okresního ošacovacícho odboru OPM pro V(elké) B(rno)“ byly financovány hybridně - tj. ze soukromých i veřejných zdrojů. Zpráva uvádí i podrobnosti k oběma ošacovacím akcím. U první akce byly prováděny sbírky u jednotlivců, podniků a pouliční sbírky, které vynesly 95 976 Kč, z nichž ovšem 50 000 Kč pocházelo z veřejných zdrojů (od policejního ředitelství). Nepeněžní dary ze sbírek byly odhadnuty na 114 tisíc Kč. V případě druhé akce bylo rozdáno oblečení a látky za 76 364 Kč, subvence z Ministerstva sociální péče pokryla věci za 23 710 Kč a zbytek daly sbírky, dary a výnosy z kulturně zábavních podniků a vydání ročenky. Podobně jako tyto akce byla hrazena i prázdninová péče o děti (vlastně rekreace dětí) - tj. ze soukromých i veřejných zdrojů [22]. Ošacovací akce nebyly jen dílem vlastní OPM, ale byly dílem i jiných organizací a podřízených složek OPM, proto by neměly být součástí rozpočtu vlastní brněnské OPM, který budeme vzápětí zkoumat. Je nutné ještě dodat, že stejně jako výše, tak i u ošacovacích akcí platilo, že se situace potřebných dětí zvažovala a ne každé dítě bylo poděleno. Pokud byla žádost zamítnuta, tak to bylo zpravidla kvůli tomu, že děti pocházely z rodin, které byly při dobré vůli a hospodaření schopné ošatit děti samy [23].

Je možné se pokusit analyzovat příjmy rozpočtu brněnské OPM z hlediska soukromého a veřejného financování této organizace. Bohužel ve zprávě není nikde uveden přehledně rozpočet na rok 1937. Pochopitelně samotnou OPM vcelku nezajímalo rozlišení na prostředky pocházející ze soukromých nebo veřejných zdrojů. Ve zkoumaném matriálu je prezentován pouze stručný návrh rozpočtu na rok 1938. Tento návrh se ovšem dá interpretovat na základě informací za rok 1937. Taková interpretace nebude pravděpodobně příliš přesná, ale nic jiného v tomto případě nezbývá. Pro naplánování rozpočtu na rok 1938 byla jistě uvážena data z předcházejícího rozpočtu. Rozpočet měl příjmy naplánovány ve výšši 801 tisíc Kč (výdaje měly činnit 829 tisíc Kč), z toho měly tvořit subvence z veřejných rozpočtů 224 tisíc Kč, z veřejných rozpočtů byla hrazena i (neznámá) část příspěvků na ošetřování – celkem 115,8 tisíc Kč. Dary a pokuty měly tvořit 20 tisíc Kč. Dle rozpočtu za rok 1937 tvořily dary z veřejných prostředků v této položce pouze asi 12 % všech darů, o pokutách (zřejmě velmi malé položce) zkoumané materiály mlčí. Sbírky pak byly naplánovány ve výši 178,5 tisíc Kč a lze předpokládat, že za rok 1937 většina financí vybraných sbírkami pocházela ze soukromých zdrojů (typy sbírek viz výše). Převážně anebo zcela naplňovaly soukromé zdroje následující kapitoly plánovaného rozpočtu: členské příspěvky (5 tis. Kč), úroky (6,5 tisíce Kč) a výtěžky ze zábavních a kulturních podniků (200 tisíc Kč). Otázkou je kapitola různé s 51 tisíc Kč [24]. Pokud tuto kapitolu odečtu od plánovaných příjmů rozpočtu, tak předběžně odhaduji, že soukromé prostředky mohly financovat běh brněnské OPM tak z 55-60 % [25].

[17] Z činnosti.
[18] Ibid.
[19] Bukvaj, s. 170-171.
[20] Tůma, s. 18-20.
[21] Ibid, s. 16-17.
[22] Okresní, s. 30-31, 44, 47-49 a 56.
[23] Ibid, s. 48.
[24] Ibid, s. 57-59 a 30-31.
[25] Řekl jsem si, že příspěvky na ošetřovné byly hrazeny ze 2/3 z veřejných rozpočtů.

Původně vyšlo na webu Liberálního institutu