Ne až tak divoký „divoký“ kapitalismus podruhé (3/3)

Mises.cz: 11. srpna 2012, HynekRk, komentářů: 0

Místní péče o mládež před druhou světovou válkou

Přesnější informace lze získat ohledně financování MPM, které patřily pod brněnskou OPM. Analyzujeme si několik jejich rozpočtů z roku 1937. Do celkové výše rozpočtu je zahrnuta pokladní hotovost na začátku a konci roku. MPM v Řečkovicích (rozpočet 3 880,8 Kč a příjmy 2 023,9 Kč), Žabovřeskách (7 343,5 a 4 526,15 Kč) a Židenicích (8 518,85 a 7 050,7 Kč) hospodařily z darů, členských příspěvků, úroků a zejména sbírek (Svátek matek a hřbitovní sbírky) a případně i kulturně zábavních podniků. Jejich financování tak bylo zajištěno prakticky jen ze soukromých prostředků. MPM v Komárově (rozpočet 2 894,85 Kč a příjmy 1 655,15 Kč) a Černovicích (2 774,05 a 2 000,55 Kč) na tom byly podobně, dostaly jen dotaci od mateřské OPM ve výši 300, respektive 200 Kč. I pro tyto MPM byly hlavním zdrojem sbírky (Svátek matek, slavnost při otevření mateřské školy a denního útulku, Dětský den). Mnohem většími rozpočty a příjmy se mohly pochlubit MPM umístěné ve dvou velkých městských čtvrtích, které byly před připojením k Brnu samostatnými městy. Rozpočet MPM v Husovicích činil v roce 1937 28 124,7 Kč a příjmy činily 13 715,4 Kč. Největší část příjmů zde tvořila sbírka na Svátek matek, další sbírky a kulturně-zábavní podniky (9 607,2 Kč). Něco přinesly dary (1 196,5 Kč), úroky a splátka půjčky (632,7 Kč). Subvence pak činily jen malou část příjmů: od obce Sebranice to bylo 348 Kč (nazpět do obce však putovalo na podporách z rozpočtu 398 Kč), od Masarykova fondu 1 131 Kč a od mateřské OPM (jejíž financování bylo soukromo-veřejné - viz výše) 800 Kč. V Králově Poli bylo veřejné financování péče o děti silněji zastoupeno. Rozpočet zde dosahoval výše 37 048,25 Kč a příjmy byly 13 534,2 Kč. Sbírky (Svátek matek, dušičkové, tj. hřbitovní sbírky a malý zbytek z tryzny za TGM) vynesly 4 568 Kč, členské příspěvky 1 145 Kč, dary 450 Kč, vrácená spořitelní knížka (asi nález) 309 Kč a úroky 683,85 Kč. Příspěvek „Československého červeného kříže“ na prázdninovou kolonii pro děti ve výši 1 500 Kč je obtížně zařaditelný, protože tento spolek byl financován hybridně. Subvence z veřejných rozpočtů včetně daru městské spořitelny činily 4 878 Kč a byly použity z velké části na prázdninovou péči o děti (rekreaci). Na základě uvedeného lze odhadnout, že veřejné financování se u této MPM podílelo na celkových příjmech asi ze 40 % [26]. Nicméně v položce dary se mohly vyskytnout i dary od veřejných korporací, tak jako se v malém množství a hodnotě objevují mezi dary poskytnutými OPM za rok 1937 [27]. Na druhou stranu spolek OPM a jeho MPM poskytovaly některé služby veřejnému sektoru: například vykonávaly pro něj instituci generálního poručenství, distribuovaly poukázky ze státních stravovacích akcí a podílely se na očkování.

Podívejme se krátce na činnost jedné takové MPM. Výše jsme rozebírali činnost Sirotčího spolku v Žabovřeskách, a proto se teď podíváme na činnost MPM tamtéž. Spolek v roce 1937 rozdal 5 poukázek na potraviny a 40 vánoček rodinám nezaměstnaných za 241,2 Kč. Za obuv pro děti vydal spolek 445,8 Kč a za ošacení 45ti dětí vydal 327 Kč a dalších 300 Kč věnoval na stejný účel do sousedních čtvrtí. Místnímu dámskému odboru Národní jednoty poskytl na vaření dětem 500 Kč a na různých podporách rozdal 622 Kč, a to včetně toho, že dvěma rodinám zaplatil nájem ve výši 290 Kč. Mateřské OPM pak odvedl členské příspěvky za 658 Kč a zvýšil svůj zůstatek hotovosti o 1 432,15 Kč. Spolek dále provozoval poradnu pro matky všech vrstev a stavu. Tato poradna „Náleží v prvé řadě těm [matkám, pozn. autora], které v ošetřování dětí kladou velký důraz na preventivní péči o děti, mající za úkol boj proti dětským chorobám a dětské úmrtnosti.“ Poradna (lékař ordinoval 1 hodinu týdně) byla navštívena za rok 1937 1793krát, a to matkami s 240 dětmi. Navíc spolek (mimo uvedený rozpočet) odvedl vítěžek sbírky na Dětský den mateřské OPM a distribuoval – podobně jako ostatní MPM - státní poukázky ze státní stravovací akce (z rozvahy za rok 1937 plyne, že tak činil zdarma, tj. nic za tuto službu od státu nedostal – podobné to bylo i u jiných MPM) [28]. Jak je patrné, tak nepeněžní forma sociální pomoci není vůbec nový vynález. Zneužít peněžní sociální dávku je snadnější než nejprve najít kupce pro svrchník a až pak utržené peníze propít v hospodě. Všechny brněnské MPM za rok 1937 ošatily samy [29] 700 dětí za obnos 7 750,2 Kč a poukázkami na potraviny (hlavně cukr a tuk) podpořily 906 zdravotně ohrožených dětí za obnos 12 378,4 Kč. Vlastní OPM podpořila 127 dětí potravinami za 2 450,35 Kč a na jednorázové podpory, příspěvky na jízdné a jiné vydala dalších 5 293,1 Kč [30]. Přičemž zdravotní stav dítěte a potřebnost následné potravinové pomoci hodnotil lékař individuálně v dané poradně. Pro porovnání, tehdy stála polévka s příkrmem v komárovské školní kuchyni asi 1,1 Kč a školní oběd v Žabovřeskách přišel na 1,17 Kč [31].

Z analýzy těchto sedmi rozpočtů MPM brněnských čtvrtí lze vyvodit, že soukromé financování mělo pro MPM větší význam než pro OPM. Celkově lze na základě tohoto zkoumání alespoň pro město Brno tvrdit, že zde mezi válkami spočívala sociální péče o děti a mládež převážně na soukromém financování – tj. „staré dobročinnosti“ (porovnej s údaji o Třešti výše) a že dosáhla poměrně slušného rozsahu.

Další péče o děti a mládež

Sirotčí spolky a OPM, respektive MPM však nebyly jediné instituce, které realizovaly „starou dobročinnost“ ohledně péče o děti a mládež. Jak plyne z posledně citovaného materiálu, tak MPM v Brně si zjišťovaly pomocí dotazníků přehled o podpůrné péči pro děti a mládež poskytnuté ostatními spolky a korporacemi v obvodu jejich působnosti. Výsledky takového šetření jsou samozřejmě neúplné, protože ne každý spolek a korporace dotazník vrátila a ne každý musel být osloven. Využijme opět Žabovřesky. Zde byla péče ostatních spolků rozsáhlá. Děti zde podělovalo roku 1937 6 dalších spolků [32], byť spolek Národní jednota (respektive dva jeho odbory) částečně i z veřejných prostředků. Přitom některé za spolků měly úplně jiné zaměření než provozování dobročinnosti, a tak děti podělovaly vzdělávací a divadelní spolek, tělovýchovné jednoty Sokol a Orel anebo úsporný spolek. Sedmý spolek „Sbor dobrovolných hasičů“ pak vypomohl žabovřeské MPM svojí prací při sbírkových dnech. Vedle toho zde fungovala při místních školách i tři rodičovská sdružení, která rovněž podporovala chudé děti. V Králově Poli se nepodařilo získat nazpět všechny dotazníky, a tak je podpůrná péče zaznamenána u dvou dalších spolků a dvou církví [33]. V Komárově se podpůrné péči věnovaly vedle místní MPM dva další spolky, Dobročinný komitét (ten byl ovšem ošacovacím odborem brněnské OPM) a dva další dobrodinci [34]. A tak by se dalo pokračovat. Na úrovni celého města pak působily desítky dalších spolků, i když některé z nich byly zajisté financovány hybridně [35].

Závěr

Na základě této sondy do fungování péče o děti a mládež v podobě Sitočích spolků a později OPM a jejich MPM na Moravě a především v Brně - tj. ve velkém městě s významným sektorem průmyslu a služeb - lze říci, že tato péče spočívala v první řadě na dobrovolném soukromém financování (další výzkumy by byly záhodné). Přičemž před první světovou válkou - v době tzv. divokého kapitalismu - bylo toto financování prakticky zcela soukromé a za tzv. první republiky (již o něco méně kapitalistické) pak bylo financování převážně soukromé. Lze také říci, ža tato péče dosáhla na tehdejší dobu a při tehdejší úrovni bohatství společnosti docela slušného rozsahu a intenzity a také se týkala velkých počtů lidí. Zajímavé také je, že tato péče spočívala na práci v terénu - tj. často na osobním kontaktu a znalosti mnohdy různorodé místní situace. O udělení či neudělení pomoci se rozhodovalo často individuálně a po vyšetření situace nebo lékařské prohlídce dítěte [36]. Také nepeněžní podpora ve formě jídla, šatů, bot, zaplacení nájmu atp. byla běžná. Tyto skutečnosti omezovaly možnost zneužití poskytovaných podpor. Na závěr je nutné také podotknout, že Sirotčí spolky a později OPM nebyly žádným církevním projektem.

[26] Okresní Ibid, s. 90-93. Příjmy jsou očištěny o náklady na jejich získávání. Za rok 1937 zvýšilo značně svůj zůstatek 5 z těchto 7 MPM, 1 MPM ho zvýšila nepatrně a 1 MPM ho naopak výrazně snížila – koupila vybavení do porodnice. Celkem bylo v té době v Brně 14 MPM a další se zakládaly.
[27] Ibid, s. 57-59. Financování Čsl. červeného kříže by se musela věnovat samostatná vlastní analýza, která je však již mimo záměr tohoto příspěvku. K Masarykovu fondu: o jaký fond šlo, zůstáva pro autora otázkou; pokud by se jednalo o osobní fond prezidenta Masaryka, tak ten byl naplňován převážně z darů a nikoliv z veřejných prostředků, pak by se musela částka z tohoto fondu převést mezi soukromé prostředky.
[28] Ibid, s. 79-81 a 92.
[29] Tj. bez výše uvedených akcí, na kterých se OPM podílela, anebo akcí, které vedl její Ošacovací odbor - Dobročinný komitét.
[30] Ibid, s. 39 a 47.
[31] Ibid, s. 68 a 82. V Obřanech stál školní oběd ale jen 0,80 Kč – viz Ibid, s. 72.
[32] Vedle toho pak ještě 3 politické strany a jejich organizace – v době tzv. první republiky nedostávaly politické strany přímé dotace ze státního rozpočtu.
[33] A 1 politická strana.
[34] Ibid, s. 81-82, 71-72 a 68. Jeden z dobrodinců byl lékařem poradny komárovské MPM.
[35] Ibid, s. 94-98.
[36] To samozřejmě neplatilo pro poskytování informací v poradnách, protože tyto poradny měly v plánu poskytovat informace matkám bez ohledu na vrstvu, z které pocházely.

Literatura:

1. Z činnosti Okresní a České zemské péče o mládež na Moravě. Brno: Česká zemská péče o mládež na Moravě 1925.
2. Okresní péče o mládež pro Velké Brno: výroční zpráva: 25 (let): 1913-1937. Brno: Okresní péče o mládež 1938.
3. Bukvaj, F. aj. Třešť 1349-2001. Třešť: Město Třešť 2001.
4. Cekota, V. aj. Napajedla: příroda, dějiny, kultura. Napajedla: Město Napajedla 1998.
5. Jurok, J. aj. Dějiny města Příbora. Nový Jičín-Příbor: Město Příbor 2002, ISBN 80-238-9541-9.
6. Ličman, A. Slavkovský okres. Brno: Musejní spolek 1921.
7. Machačová, Jana: Tendence vývoje mezd dělnictva 1848–1914: Srovnání tzv. starých a nových průmyslových oblastí českých zemí. In: K hospodářským a sociálním dějinám 19. a 20. století. Opava, Slezský ústav ČSAV 1991.
8. Nekuda, V. aj. Vyškovsko. Brno: Musejní spolek 1965.
9. Nešpor, V. Dějiny města Olomouce. Brno: Musejní spolek 1936.
10. Tiray, J. Telecký okres. Brno: Garn 2008, ISBN 978-80-86347-98-1.
11. Tůma, A. Poměr státu k dobrovolné sociální péči o mládež. Brno: Česká zemská péče o mládež na Moravě 1923.

Archivní materiály:

1. Archív města Brna (dále jen ABM), značka R 130. Stanovy sirotčího spolku pro Žabovřesky z 25. května 1911.
2. ABM, značka R130. Schůze výboru spol(ku) 30/11 1913.
3. ABM, značka R130. Žádosti.
4. ABM, značka R130. Přihláška a Soupis darů na zakoupení loutkového divadla.
5. ABM, značka R130. Jednatelská zpráva za rok 1913.
6. ABM, značka R130. Protokol  o valné hromadě Sirotčího spolku v Žabovřeskách konané dne 7. března 1914.
8. ABM, značka R130. Součást protokolu o valné hromadě dne 1/3 1914: prvopis.
9. ABM, značka R130. Protokol z výborové schůze  sirotčího spolku v Žabovřeskách dne 7. února 1915.
Citace ponechány v původním znění (vyjma překlepů).

Původně vyšlo na webu Liberálního institutu.