Není všechno zlato, co se třpytí

Mises.cz: 09. února 2012, Jan Mašek, komentářů: 110

Mezi libertariány je investice do zlata velmi populární, to neřeknu objevnou věc. Podle názoru lidí označovaných jako „gold bugs“ je zlato obranou proti inflaci. Standardní poučka je ta, že zlato sice hodnotu nezískává, ale aspoň oproti papírovým penězům neztrácí. Papíry lze tisknout, zlato ne.

V tomto článku se ovšem nebudu věnovat propagaci zlata. Tak jako ve všech oblastech lidské činnosti i mezi prodejci zlata existují šejdíři a podvodníci, nebo by se dalo říci „zlatokopové“. Pro libertariány je to o to horší, že už tak musíme složitě přesvědčovat, že nejsme zastánci chudých umírajících bez zdravotní péče na ulici a tito lidé se za libertariány maskují, čímž nám zrovna nepomáhají. Často se dokonce zaštiťují jmény poctivých libertariánů, posílají videa s jejich projevy a předstírají, že jsou na jedné lodi. Nejsou, chtějí nás okrást. V tomto článku poukážu na některé jejich triky. Hned na začátku pro pořádek řeknu, že vycházím zejména z toho, co hlásá Peter Schiff, ačkoliv věty (a případné chyby) jsou mé vlastní. Schiff není zdaleka jediný, kdo před těmito triky varuje. Pokud ale z nějakého důvodu nevěříte jemu, dejte si bacha i na mě.

Taktika bait and switch

Bait znamená návnada a switch znamená přepnout. Bait and switch znamená, že ve své reklamě vás nalákají na levné standardní zlaté mince a až jim zavoláte, ukecaný broker vám bude chtít prodat drahé vzácné zinkové mince.

Například vám budou nabízet numismatické „vzácné“ mince. To jsou mince, jejichž hodnota se neodvíjí od obsahu zlata v nich obsaženého, ale většina jejich ceny se odvíjí od sběratelské hodnoty. Jsou tedy mnohem dražší, než kolik je v nich zlata. Pokud koupíte sběratelskou minci za 3200 dolarů, přičemž zlata je v ní za 1600 dolarů, tak i když zlato stoupne na dvojnásobek, tak vůbec nemusíte dosáhnout zisku, protože sběratelská hodnota se klidně může vypařit.

Možná si řeknete, že není důvod, aby se sběratelská položka celkové ceny vypařila. Ale i když se nevypaří a zůstane na 1600 dolarech (sběratelská hodnota je nezávislá na ceně zlatého obsahu), tak při onom stoprocentním růstu zlata bude mít vaše mince cenu 4800 dolarů, což je jen 50% růst. Mnohem spíše ale zjistíte, že se sběratelská položka ceny nevypařila, protože tam nikdy nebyla. Někteří prodejci za „vzácné“ mince vydávají staré mince, jako by staré znamenalo vzácné, ale ve skutečnosti jsou naprosto běžné. Jindy za vzácné mince vydávají mince vydané jako poctu nějakým památečným událostem jako např. 11. září. Na nich opět není nic vzácného, aby to ospravedlnilo obrovské cenové přirážky, a navíc často vůbec nemají téměř žádný zlatý obsah, jsou ze zinku a zlatem jsou jen natřené.

Ale i když koupíte regulérní vzácnou minci, uvědomte si, že jste neinvestovali do zlata o nic více, než oblek od Armaniho je investicí do vlny (příklad půjčený od Petera Schiffa). Trh s těmito mincemi je velmi málo likvidní, obchodují se prakticky jen na burzách a pokud sám nejste odborník, je téměř jisté, že odborník vás rychle prohlédne a... natáhne.

Jindy se někteří obchodníci snaží prodat mince za cenu mnohokrát vyšší, než je jejich zlatý obsah, a argumentují tím, že jejich mince mají certifikát kvality (investment grade). To je certifikát, který se hodí u starých a tedy obnošených mincí. Nejvyšší úroveň kvality je MS 70 (Mint State 70), což signalizuje krásnou, neopotřebovanou a zářící minci. Nicméně pokud koupíte běžnou standardní novou minci, tak každá bude krásná a zářící, protože je nová. Tento certifikát je pak úplně k ničemu. A zejména je úplně k ničemu za takovou cenu, protože běžně lze získat za 9 dolarů bez ohledu na cenu obsahu.

V podmínkách USA někdy prodejci straší možnou konfiskací zlata, jaké provedl Roosevelt v roce 1933. Argumentují přitom, že vzácné mince měly tenkrát výjimku a nebyly konfiskovány. Za prvé ale tenkrát zlato byly peníze, dnes nejsou a Obama má mnohem menší motivaci to udělat. Za druhé většina mincí, které dnes prodejci označují za „vzácné“, podle tejdejšího zákona vzácné rozhodně nebyly a konfiskaci by podléhaly zrovna tak. Za třetí zlato tenkrát lidé odevzdávali dobrovolně, protože měli hlavy popletené „vlasteneckou“ propagandou. Nikdo nebyl za neodevzdání zlata odsouzen. A za čtvrté, jen čtvrtina lidí ho skutečně odevzdala, zbytek si ho nechal.

Taktiku bait and switch bohužel využívají i některé „renomované“ firmy, které se objevují na obrazovkách a mají masivní reklamní kampaně. Je třeba si ale uvědomit, že na tyto kampaně mají spoustu peněz právě proto, že jejich produkty jsou strašlivě předražené. Ve své propagaci říkají spoustu věcí, se kterými rakušani souhlasí a vše se zdá v pořádku. Využívají známých osobností. Například Glenn Beck, známý konzervativní komentátor, bojovník proti hysterii globálního oteplování, podporovatel Tea Party a... mediální tvář Goldline, firmy vyšetřované za podvody.

Obchodování na leverage

Také se říká obchodování na marži nebo prostě na dluh. Vy nakoupíte zlato třeba za sto tisíc a obchodník vám půjčí dalších dvě stě tisíc, za které přikoupíte. Zde nejde o žádný podvod, je to běžná a legitimní taktika, ale nenechte se nalákat na slova o konstantně rostoucím trhu zlata. Ano, při obchodování na marži můžete vyhrát mnohem víc, než o kolik roste samotné zlato, ale taky prohrát mnohem víc, když zlato klesá. A že klesat umí, jsme se nedávno přesvědčili, když spadlo z 1900 na 1600 dolarů. Že cesta vede do nebes neznamená, že po ní nebude mnoho propadů. Ty propady vás ale při obchodování na marži můžou stát všechno, zejména když k tomu připočtete úrok za onen úvěr a poplatek, který se navíc samozřejmě počítá z celkového obchodu, tzn. včetně té části na úvěr.

Taktika pump and dump

Tato taktika se používá u obchodování s akciemi, ne zlatem. Používá se všude, a tedy i u „zlatých“ akcií, neboli akcií firem těžících zlato. Někdo rozhlásí informace o zaručeně skvělé firmě, podhodnocené a s hromadami zlata čekajícího na vytěžení, a že tutově půjde nahoru. Druhý den skutečně jde nahoru o desítky procent – právě díky tomuto přesvědčování, neboli fázi pump. Po nějaké době přestanou akcie doporučovat a sami je na vrcholu prodají, fáze dump. Akcie takto propagují buď sami ti, co je vlastní, nebo si za to nechávají platit od třetích osob. Za tímto účelem se hodí tzv. „penny stocks“, akcie s nízkými kurzy kolem pár dolarů nebo i centů s minimální tržní kapitalizací, aby se s nimi dalo jednoduše manipulovat. „Zaručené" zásoby zlata bývají vedené v kategorii „kopáme a doufáme, že tu nějaké je“.

Pokud si ve Wikipedii dáte heslo pump and dump, vyjede vám jméno Jonathan Lebed, který stojí za National Inflation Association. Když se podíváte na jejich web, je to, jako kdybyste četli mises.org. Všechno dává pro rakušana smysl, podporují Rona Paula, varují před inflací, používají stejný slovník jako Peter Schiff (některé články slovo od slova okopírovali, aniž by uvedli jeho jméno). Člověka by napadlo, že dělají medvědí službu libertariánům, dokud si neuvědomí, že jim o žádnou službu nejde.

V tomto smyslu se zdá, že „trh selhává“. Jenže neselhává, existuje spousta legitimních firem a tento článek je i důkazem, že trh si od plevele umí poradit a ostatní varovat. Naopak SEC, státní komise pro dohled nad kapitálovými trhy, nic nedělá, ač jí na stole leží upozornění na tento konkrétní případ. SEC je stejná komise, které přímo pod okny obchodoval Bernie Madoff.

Takže zlato ano, ale standardní a za spotovou cenu plus pár procent komise. Má smysl kupovat obyčejné zlaté mince, případně standardní a snadno rozeznatelné mince, jako je American Gold Eagle apod. Pozor na zlaté „vychytávky“.

Tento článek je můj vlastní, nevyjadřuje stanovisko Mises Institutu. Nevybízím k obchodování přes Petera Schiffa ani žádnou z jeho firem, já osobně žádný obchod s ním ani žádnou z jeho firem neudělal, ani s ním nejsem v žádném kontaktu a o tomto článku ani neví.