Ničení hodnot

Mises.cz: 07. listopadu 2011, Sheldon Richman (přidal Jakub Skala), komentářů: 12

V Clevelandu a dalších amerických městech dochází pět let po realitní bublině k boření domů, protože s nimi nejde dělat nic lepšího. V tom leží lekce z rakouské teorie hospodářského cyklu.

Ve světě nejistoty je plýtvání – ničení hodnot – nevyhnutelné. Lidské jednání, které se snaží nahradit horší podmínky lepšími, často zahrnuje práci, která transformuje vzácné zdroje z méně užitečné formy do více užitečné formy. Tak například já transformuji peníze vydělané vlastní prací do syrového hovězího (za použití času a benzínu, abych dojel do supermarketu, kde proběhne směna), potom toto syrové hovězí během časově náročného vaření přeměním v medium-well propečený hamburger. Poté co sním hamburger, si přeji, abych se svým časem a penězi býval udělal něco jiného (řekněme koupil si kuře), lituji svých činů a mám pocit, že jsem plýtval penězi a časem. Kdybych mohl znát budoucnost, vyhnul bych se tomuto plýtvání.

Věnovali jsme čas a zdroje projektům, o kterých jsme později zjistili, že to byly špatné projekty. To je cena za nedokonalé znalosti, které moří všechny lidské bytosti. Pokud máme štěstí, některé zdroje, které jsme použili, mohou být zachráněny a použity k jiným účelů, ale čas, úsilí a další suroviny jsou ztracené.

Stejná věc se samozřejmě objevuje i u komerční produkce. Podnikatel nakoupí vstupy a najme zaměstnance a myslí si, že výsledný produkt přinese tolik peněz, aby pokryly náklady a konkurenceschopný zisk, jen aby zjistil, že lidé daný produkt nechtějí, nebo alespoň ne tolik, aby za něj zaplatili jím očekávanou cenu. Ztráta představuje ničení hodnoty. To znamená, že se nakonec ukázalo, že vstupy měly před použitím větší hodnotu, než má statek z nich vyrobený.

Jak jsem řekl, toto se děje, protože naše znalosti jsou nedokonalé. Je to škoda, ale nikoliv tragédie – prostě životní skutečnost, se kterou se naučíme žít a kterou se snažíme minimalizovat. Přinejmenším se toto neděje všem naráz. V daném čase existuje spousta plánů, které mají úspěch.

Zmatené signály

Tragédie nastává, když vládní intervence pokřiví cenové signály a hromadně přiměje lidi, aby nevědomě dělali plány, které ničí hodnoty. To je část příběhu, který vypráví rakouská teorie hospodářského cyklu. V současném případě to byly nízké úrokové míry Fedu na začátku druhého tisíciletí a desetiletí dlouhé politiky snadného bydlení, které přiměly stavitele ke stavbě příliš mnoha domů v poměru k tomu, kolik domů by bylo poptáváno bez těchto neudržitelných politik. Výsledkem byl neslavný realitní boom a nevyhnutelný krach. S cenami realit, které mířily zřejmě nezastavitelně vzhůru, vládou krytými Fannie Mae a Freddie Mac a také too-big-to-fail bankami, které byly ochotné kupovat hypotéky bez ohledu na to, jak byly ve skutečnosti nestabilní, existovala obrovská hojnost stavitelů a kupujících. Koupit si více domů, než si člověk mohl dovolit, se zdálo chytré, když mohl dostat hypotéku s nízkou a přizpůsobitelnou úrokovou mírou s malými až žádnými splátkami a když mohl očekávat, že do půl roku cena nemovitosti významně vzroste. Když se úroková míra zvýšila, člověk mohl hypotéku refinancovat nebo prodat dům a odejít se jměním.

Ale když úrokové míry vzrostly, bublina praskla a poptávka prudce spadla, tenhle plán poněkud zkysnul. Domy stály neprodané a mnoho lidí nemohlo splatit svoje hypotéky, refinancovat nebo prodat se ziskem. Počet propadnutých hypoték vystřelil do nebe a mnoho lidí s domy pod vodou jednoduše zmizelo a zanechalo tak banky v držení moře prázdných domů, což je stálo peníze na daních, porušení zákoníku a tak dále. (Pro pochopení rozsahu těchto kolosálních potíží viz zde.)

Výsledkem toho banky raději darují domy vládou vytvořeným neziskovým pozemkovým bankám (land bank) a zaplatí za demolici domu, než aby je držely a doufaly v jejich budoucí prodej. Toto se děje v Clevelandu, ale Washington Post píše, že podobné programy jsou prodiskutovávány i jinde.

„Na konci srpna,“ píše Post, „měly podle RealtyTrac národní banky společně s Fannie Mae a Freddie Mac ve vlastnictví více než 816 000 zabavených domů, které čekají na kupce. A dalších 800 000 přibude, jen co projdou procesem propadnutí majetku.“ [1]

Zničená hodnota

Jakou to má souvislost s plýtváním identifikovaným teorií hospodářského cyklu? Domy byly vyklízené a bylo jim dovoleno uvadat, kvůli procesu popsanému výše. Demolice představují ničení hodnot, které lze připsat vládě. Bez přítomnosti neudržitelných, bublinu nafukujících politik by některé (většina – pozn. př.) z těchto domů nebyly postaveny, nebo pro případ starších domů by bylo postaveno méně nových, které by jim konkurovaly na realitním trhu. Byly by pořád obsazené, a tedy by byly udržované. Nebyla by žádná Velká recese a nezaměstnanost. Demolice by nebyla atraktivní alternativou (alternativou, kterou opět ve své nekonečné moudrosti vytvořil stát – pozn. př.).

Tragédií je, že kvůli vládní politice je demolice nejatraktivnější alternativou. Vzpomeňte si na zdroje a práci – která se nyní ukázala promarněná – která stála za tvorbou každého tohoto domu. Představte si, jaké produkty mohly být vytvořeny místo nich. Ale je to ještě horší: Každý produkt má svoje komplementy. (Ohledně toho viz Steven Horwitz.) Boom v realitách stimuluje produkci souvisejících statků a zařízení – nákupních center a office parků například, ale také milionu dalších věcí. Zdroje použité k vytvoření těchto produktů by byly také použity na jiné produkty. Nyní jsou všechny tyto zdroje společně s vynaloženou prací a časem jednoduše ztraceny – navždy – protože lidé ve vládě a její centrální bance si mysleli, že ví nejlépe, jak naplánovat realitní trh a makroekonomiku.

Je dost smutné, že plýtváme vzácnými zdroji a prací, protože jsme omylní. Je mnohem smutnější, když se tak děje, protože vládní politiky dovedou racionální lidi k tvorbě špatných rozhodnutí.

[1] Přepočteno přes počet obyvatel by to v ČR vyšlo na 53 000 domů. Kdybychom počítali 4 lidi na dům, pak by tyto prázdné domy mohly vytvořit čtvrté největší město v ČR s 212 000 lidmi. A to je dost!

Článek původně vyšel v The Freeman Online.