O bitcoinech s Markem Palatinem

Mises.cz: 19. listopadu 2012, Vladimír Krupa, komentářů: 25

Vladimír Krupa (VK): Na začátek našim čtenářům můžeš popsat, čím se zabýváš a jak dlouho už se tím zabýváš.

Marek Palatinus (MP): K projektu Bitcoin jsem se dostal na jaře roku 2010. Tehdy jsem našel odkaz na hlavní stránku v mailing listu projektu Tahoe-LAFS a zpočátku jsem vůbec nepochopil, o čem je řeč. Můj první dojem byl velmi negativní, říkal jsem si „zase další blbost pro online hry“.

Když ale Zooko (projektový leader Tahoe-LAFS) na podzim 2010 zveřejnil Bitcoin adresu na hlavní stránce projektu s tím, že začal akceptovat příspěvky v bitcoinech, řekl jsem si, „v tom bude něco víc,“ a teprve tehdy jsem pochopil, s čím mám tu čest.

VK: Tady bude dobré říci, co je projekt Tahoe-LAFS.

MP: Tahoe-LAFS je projekt distribuovaného diskového úložiště. Něco jako Dropbox nebo Microsoft SkyDrive, ale bez centrální autority. Ta technologie má k Bitcoinu velmi blízko, a tak není překvapením, že hodně lidí z Tahoe-LAFS komunity miluje Bitcoin a naopak.

VK: Zajímal ses před tím o ekonomii nebo o peněžní teorie a fungování dnešního peněžního systému, nebo to bylo něco, co šlo mimo tebe?

MP: Nemohu říct, že bych se o peněžní teorie zajímal nějak do hloubky, ale často a rád přemýšlím o věcech kolem sebe. Pochopit princip peněz je určitě základ pro člověka, který chce vidět dál než na hranice jeho vlastní profese. Bitcoin samozřejmě můj zájem o peněžní teorie  výrazně posílil.

VK: Takže by se dalo říct, že tě k bitcoinu vedl zprvu spíše programátorský/profesní zájem než ideologická motivace nějak se vymanit ze závislosti na dnešních státních penězích?

MP: Na konci roku 2010 byla Bitcoin komunita velmi malá. Většinou se jednalo o hackery (v pozitivním významu) a o pár skalních libertariánů, kteří tam už tehdy viděli nějaký politický potenciál. A já se zpočátku zajímal hlavně o tu technologickou část. Sice jsem před zhruba osmi lety četl Peníze v rukou státu a ta kniha mě velmi zaujala, ale tehdy jsem ještě netušil, jak s těmi informacemi naložit. Teprve jak jsem poznával více lidí kolem Bitcoinu, uvědomil jsem si, jaký potenciál Bitcoin obsahuje.

VK: Když říkáš velmi malá - dá se nějak kvantifikovat, kolik lidí to asi tak bylo a jakou rychlostí se pak rozrůstala? Jsou třeba už k dispozici nějaká data o objemu obchodů sjednaných v bitcoinech, kde by byl vidět ten nárůst v čase?

MP: Docela dobrým indikátorem je počet registrací na bitcointalk.org fóru. Moje registrace má číslo 2167 a v současnosti je zde registrovaných 70 tisíc uživatelů. Navíc dřív měl registraci na fóru v podstatě každý, protože to bylo jediné místo pro sdílení informací. Dnes se ten poměr hodně změnil a řekl bych, že na jednoho registrovaného může připadat až deset dalších lidí. Já na své webové aplikaci pro kolektivní těžení bitcoinů (http://mining.bitcoin.cz) mám přes 130 000 registrací a takových aplikací dnes existuje mnohem víc.

Určit objem obchodů je docela komplikované, kvůli principu fungování sítě. Každý uživatel může mít neomezený počet bitcoinových adres, takže nelze říct, „teď proběhla transakce mezi dvěma lidmi.“ Stejně tak lidé používají různé webové peněženky a transakce uvnitř těch aplikací jsou neveřejné. Takže vlastně opravdový objem obchodů nikdo nezná.

VK: Jakožto (skoro) přímý účastník těch samotných počátků - můžeš nám popsat, jak vypadalo to první bitcoinové obchodování? Jaké věci a při jakých cenách (v bitcoinech) si ta komunita mezi sebou začala obchodvat?

MP: Nějaké informace o objemu obchodování lze zjistit z historie bitcoinových burz, například mtgox.com.

V úplných počátcích se vedly velké diskuze, jestli může mít nějaký token vygenerovaný počítačem vůbec nějakou hodnotu. Neexistoval žádný precedens, protože všechny elektronické měny v historii byly „zajištěny“ nějakou jinou komoditou, nebo alespoň slibem provozovatele.

Zásadní zlom v historii Bitcoinu nastal 21. května 2010, kdy proběhla směna 10 000 bitcoinů za objednávku dvou pizz. V přepočtu na dnešní ceny to byla asi nejdražší pizza na světě. Takhle vypadala: http://heliacal.net/~solar/bitcoin/pizza/.

VK: Tím se dostáváme k jednomu z hlavních témat debat okolo bitcoinu - totiž jak ta měna mohla začít. Pro mě se odpověď na to osvětlila, když jsi na besedě v Zajíci řekl, že existují i možná nepeněžní využití bitcoinu, takže to nebyl jen „počítačem vygenerovaný token“. Můžeš ta využití našim čtenářům přiblížit?

MP: Technicky je Bitcoin decentralizovaná (a veřejně dostupná!) účetní kniha, do které se zapisují převody mezi jednotlivými účty. Kdokoliv může kdykoliv nahlédnout do té databáze a zjistit, která adresa aktuálně drží jaké množství jednotek. Stejně tak lze kryptograficky silně ověřit, jestli má nějaká entita právo přesunout jednotky z jednoho účtu na druhý.

Tohle všechno musí Bitcoin splňovat, aby byl použitelný jako elektronická měna, ale zároveň je možné ty vlastnosti využít i pro jiné aplikace. Existuje například koncept smart property, který využívá možnosti sledovat pohyb nějakého konkrétního bitcoinu. Je tedy možné například svázat vlastnictví jedné konkrétní mince s vlastnickým právem nějakého reálného objektu, třeba auta. Ten, kdo drží specifický bitcoin, je jeho vlastníkem. Prodej auta proběhne jednoduše tak, že pošlu tento tzv. „obarvený“ bitcoin novému vlastníku.

Před pár dny jsem musel na registr silničních vozidel. Ten den se na mě bohužel nedostala řada a tehdy jsem si uvědomil, že kdyby stačilo pro převod vlastnictví vozidla poslat Bitcoin, hodně lidem by se zjednodušil život.

VK: Jak si mi to popisoval v Zajíci a jak mi to popisuješ tady, tak já jsem si bitcoin představil jako následující analogii - jako když někdo vytvoří velmi dobrý bezpečnostní klíč a pak se v podstatě čeká na to, až se začnou vyrábět zámky, u kterých by se ty klíče daly použít. Řekl bys, že to je odpovídající analogie?

MP: Ta možná nefinanční využití pro Bitcoin jsou spíš vedlejším produktem celého konceptu a já si nemyslím, že Satoshi (originální autor Bitcoinu) s takovým využitím počítal. V současnosti se vede intenzivní diskuze, jestli je vůbec správné do té „účetní knihy“ zapisovat i jiné než finanční transakce. Já si myslím, že ta diskuze je zbytečná, protože Bitcoin je decentralizovaný a pokud dost lidí usoudí, že nefinanční transakce pro ně mají přidanou hodnotu, nikdo jim to využití nemůže zakázat.

Ten koncept je totiž neskutečně nadčasový a unikátní, takže lidé teprve objevují ta další možná nefinanční využití. Ačkoliv státem uznaný registr vozidel postavený nad Bitcoinem je spíš extrém a patří do kategorie sci-fi, existuje celá řada jiných využití a mnoho chytrých lidí již dnes pracuje na tom, aby se stala realitou. V tuto chvíli bohužel nemohu být konkrétnější.

VK: Je prostředí bitcoinu spíše freebankingové s institucemi obchodujícími s bitcoiny postavenými na částečných rezervách, nebo jsou všechny transakce 100% kryté základními bitcoiny?

MP: Jestli to chápu dobře, tak prostředí bitcoinu je krásným příkladem free bankingu. Nejsou zde žádné regulace nebo centrální banky a v podstatě kdokoliv může založit svoji vlastní „banku“. Já myslím, že takový systém může fungovat, ale pouze za předpokladu, že lidé chápou rozdíl od klasického bankovního světa.

VK: Jsou nějaké instituce vydávající závazky splatit na požádání bitcoiny, které je nemají 100% kryté?

MP: Největší směnárna mtgox.com podle různých informací spravuje 1-2 miliony bitcoinů. Nikdo ale neví, co by se stalo, kdyby všichni uživatelé požádali o vyplacení všech bitcoinů.

Stejně tak všechny převody bitcoinů v rámci účtů jednotlivých webových peněženek jsou pouze virtuální, protože nedochází k zápisu takové transakce do bitcoinové databáze. Je pouze na svědomí a strategii vlastníků jednotlivých burz, jestli jsou ty transakce kryté nebo nikoliv.

Jedna burza dokonce veřejně přiznala, že po hackerském útoku přišla o 250 000 USD, tj. o většinu peněz uložených věřiteli. Majitel burzy poté prohlásil, že burza je již technicky zajištěna a budoucí zisk z provozu burzy bude postupně použit na splacení všech závazků. To je jinými slovy potvrzení existence nekrytých bitcoinových substitutů.

VK: Tak teď už na závěr několik praktických informací. Kdybych si chtěl pořídit bitcoinový účet a nějaké bitcoiny na něj, kde a jak to můžu provést?

MP: Záleží na mnoha faktorech. V Čechách neexistuje oficiální bitcoinová burza a nemyslím, že pro tak malý trh vůbec někdy existovat bude. Pokud chce někdo nakoupit větší částky za co nejméně, je asi nejlepší nakoupit přes mtgox.com. Jinak ale rozhodně doporučuji najít nějakého prodejce na http://localbitcoins.com. Taková transakce je většinou mnohem rychlejší než mezinárodní bankovní převod a pro menší částky to bývá i o něco levnější.

Hodně lidí řeší problém, jakým způsobem bitcoiny bezpečně uložit. Pokud se jedná o menší částky, pak bych se nebál využít nějaké důvěryhodné webové peněženky. Provozovatel takové peněženky má zpravidla lepší úroveň zabezpečení než běžný uživatel na svém domácím počítači. Spravování větších částek je v současnosti ale opravdu problém, protože již dnes existují počítačové viry zaměřené na krádeže bitcoinů. Dá se očekávat, že ty viry se budou dále zdokonalovat, takže ani peněženka krytá heslem nemusí být na 100 procent bezpečná.

Já v současnosti pracuji na projektu hardwarové peněženky, která řeší přesně tento problém. Teprve s bitcoiny uloženými na speciální klíčence mimo dosah počítačových virů si totiž může být člověk jistý, že o mince jen tak jednoduše nepřijde.

VK: Díky za rozhovor.