Obžaloba duševního vlastnictví - část V.

Mises.cz: 03. ledna 2012, Stephan Kinsella (přidal Jakub Skala), komentářů: 74

[Všechny kapitoly Obžaloby duševního vlastnictví naleznete v sekci literatura. Knihu je také možné zakoupit v našem eshopu.]

DUŠEVNÍ VLASTVNICTVÍ A VLASTNICKÁ PRÁVA

Vlastnictví a vzácnost

Udělejme teď krok zpátky a podívejme se zpět na myšlenku vlastnických práv. Libertariáni věří ve vlastnická práva k hmatatelnému majetku (zdrojům). Proč? Co je na hmatatelných statcích tak zvláštního, že jsou předmětem vlastnických práv? Proč jsou hmatatelné statky něčím majetkem?

Krátká úvaha nám ukáže, že je to vzácnost těchto statků – skutečnost, že o tyto statky může existovat konflikt více lidských účastníků. Samotná možnost konfliktu o zdroj zachycuje jeho vzácnost, a tak dává vzestup potřebě etických pravidel, která mají řídit používání daného zdroje. Tedy fundamentální společenskou a etickou funkcí vlastnických práv je zabránit meziosobnímu konfliktu nad vzácným zdrojem.[37] Jak poznamenává Hoppe:

„Pouze protože existuje vzácnost, existuje vůbec problém formulování morálních práv; dokud jsou statky nadbytečné („volné“ statky) není konflikt nad jejich používáním možný a žádná koordinace činností není potřebná. Tedy jakákoliv korektně koncipovaná etika musí být formulovaná jako teorie vlastnictví, tj. teorie přiřazování práva výlučné kontroly vzácných prostředků. Protože jedině potom je možné se vyhnout jinak nevyhnutelným a neřešitelným konfliktům.“  [38]

Mezi další autory uznávající důležitost vzácnosti při definování vlastnictví patří Plant, Hume, Palmer, Rothbard a Tucker.[39] 

Příroda potom obsahuje věci, které jsou ekonomicky vzácné. Moje užívání takové věci je v konfliktu s tvým využíváním (které vylučuje) a naopak. Funkcí vlastnických práv je zabránit interpersonálnímu konfliktu nad vzácnými zdroji tak, že alokuje výhradní vlastnictví zdrojů specifikovaným jedincům (vlastníkům). Aby mohla vykonávat tyto funkce, musí být vlastnická práva jak viditelná, tak spravedlivá. Je zřejmé, že aby se mohli jedinci vyhnout užívání majetku, který je vlastněn ostatními, musí být hranice vlastnictví a vlastnická práva objektivní (mezisubjektivně zjistitelná); musí být viditelná.[40] Z tohoto důvodu musí být vlastnická práva objektivní a jednoznačná. Jinými slovy „dobrý plot dělá dobré sousedy.“ [41]

Vlastnická práva musí být prokazatelně spravedlivá, stejně jako viditelná, protože nemohou plnit svou funkci zabraňování konfliktům, pokud nejsou akceptována jako férová těmi, kdo jsou těmito pravidly ovlivněni.[42] Pokud jsou vlastnická práva alokována neférově, nebo jednoduše uchopena silou, pak je to stejné, jako kdyby žádná vlastnická práva neexistovala; je to opět jen síla versus právo, tj. situace, která tu byla před vlastnickými právy. Ale jak uznávají libertariáni, následujíce Lockeho, je to pouze první držitel nebo uživatel daného majetku, kdo může být přirozeným vlastníkem. Pouze pravidlo prvotního přivlastnění (homesteading) poskytuje objektivní, etickou a nearbitrární alokaci vlastnictví vzácných zdrojů. [43]

Když jsou vlastnická práva k vzácným prostředkům alokována ve shodě s pravidly prvotního přivlastnění, jsou vlastnická práva viditelná a jejich alokace je prokazatelně spravedlivá. Při fungování takových vlastnických práv může být zabráněno konfliktům, protože třetí strany mohou vidět a tedy obejít hranice majetku a jsou motivováni k takové činnosti, neboť tato alokace je spravedlivá a férová.

Ale jistě je zřejmé, vzhledem k původům vlastnických práv, jejich ospravedlnění a funkci, že jsou aplikovatelná pouze na vzácné zdroje. Kdybychom byli v zahradě Eden, kde půda a další statky nekonečně přebývají, neexistovala by vzácnost, a tedy ani potřeba pro vlastnická práva; koncepty vlastnictví by byly bezvýznamné. Myšlenka konfliktu a myšlenka práv by se vůbec neobjevila. Tak například pokud byste mi sebrali moji sekačku na trávu, tak byste mě o ni ve skutečnosti nepřipravili, protože bych si mohl v mžiku pořídit novou. Sebrání sekačky by za těchto okolností nebyla „krádež“. Vlastnická práva nejsou aplikovatelná na věci s nekonečnou hojností, protože nad takovými věcmi nemůže existovat konflikt.

A tedy vlastnická práva musí mít objektivní, rozlišitelné hranice a musí být alokována dle pravidla prvotního přivlastnění. Dále mohou být vlastnická práva aplikována pouze na vzácné zdroje. Problém práv DV je ten, že myšlenkové předměty chráněné právy DV nejsou vzácné (omezené); a dále, že taková vlastnická práva nejsou a nemohou být ve shodě s pravidlem prvotního přivlastnění, jak bude prokázáno níže.

[37] Fundamentální ekonomickou nebo politickoekonomickou rolí práv soukromého vlastnictví, společně s peněžními cenami pramenícími ze směny majetku je umožnění ekonomické kalkulace. Viz N. Stephan Kinsella: “Knowledge, Calculation, Conflict, and Law: Review Essay of Randy E. Barnett, The Structure of Liberty: Justice and the Rule of Law,” v Quarterly Journal of Austria Economics 2, no. 4, str. 49–71.
[38] Hans-Hermann Hoppe: A Theory of Socialism and Capitalism, str. 235
[39] Plant: “The Economic Theory Concerning Patents for Inventions,” str. 35–36; David Hume: An Inquiry Concerning the Principles of Morals: With a Supplement: A Dialogue; Palmer: “Intellectual Property: A Non-Posnerian Law and Economics Approach,” str.261–66 a dále str. 279–80; Palmer: “Are Patents and Copyrights Morally Justified?” str.860–61, 864–65; a Rothbard: “Justice and Property Rights,” v The Logic of Action One, str. 274; o Tuckerovi viz McElroy: “Intellectual Property: Copyright and Patent.”
[40] Hoppe: A theory of Socialism and Capitalism, str. 140–41. To neznamená, že bych omezoval práva na viditelná okem; termín „viditelná“ zde znamená pozorovatelná či rozeznatelná. Dlužím toto objasnění Geneovi Callahanovi.
[41] Robert Frost: “The Mending Wall,” v North of Boston, str. 11–13.
[42] Hoppe: A Theory of Socialism and Capitalism, str. 138.
[43] Pro korektní přístup k prvotnímu přivlastnění a pravidla prvního uživatele viz Hoppe: A Theory of Socialism and Capitalism, str. 141–44; Hoppe: The Economics and Ethics of Private Property, str. 191–93; Jeffrey M. Herbener: “The Pareto Rule and Welfare Economics,” v Review of Austria Economics 10, no. 1, str. 105: „Jakmile je předmět vlastněn prvním uživatelem, ostatní nemají možnost stát se tímto první uživatelem, a tak jejich preference v tuto chvíli nemají žádný vztah k Pareto-nadřazené přirozené akvizici prvního uživatele.“; a de Jasay: Against Politics, str. 172–79. Ohledně etického ospravedlnění takového schématu vlastnických práv viz Hoppe: A Theory of Socialism and Capitalism, kap. 7; Hoppe: The Economics and Ethics of Private Property; Rothbard: The Ethics of Liberty; Rothbard: “Justice and Property Rights,” v The Logic of Action One; N. Stephan Kinsella: “A Libertarian Theory of Punishment and Rights” v Loyola of Los Angeles Law Review 30, str. 607; N. Stephan Kinsella: “New Racionalist Directions in Libertarian Rights Theory,” v Journal of Libertarian Studies 12, no. 2, str. 313–26.