Obžaloba duševního vlastnictví - část XII.

Mises.cz: 19. února 2012, Stephan Kinsella (přidal Jakub Skala), komentářů: 72

[Tímto dílem se s knihou Obžaloba duševního vlastnictví rozloučíme, všechny kapitoly ODV naleznete v sekci literatura. Knihu je také možné zakoupit v našem eshopu.]

DUŠEVNÍ VLASTVNICTVÍ JAKO SMLOUVA

Trademarky

Palmer také argumentuje, že trademarkové zákony jsou legitimní.[74] Předpokládejme, že nějaký Lachmannista[75] si změní jméno svého krachujícího hamburgerového řetězce z LachmannBurgers na RothbardBurgers, což již je jméno jiného hamburgerového řetězce. Já, jako zákazník, jsem hladový po RothbardBurgeru. Uvidím jednu z falešných prodejen RothbardBurgers, které vede onen proradný Lachmannista, a koupím si burger. Pod současnými zákony může Rothbard, „majitel“ trademarku RothbardBurgers, zabránit Lachmannistovi v používání značky RothbardBurgers při prodeji burgerů, protože je „matoucím způsobem podobná“ jeho vlastní značce. To znamená, že je pravděpodobné, že bude uvádět zákazníky v omyl ohledně skutečného zdroje zakoupeného zboží. Zákony tedy dávají právo držiteli trademarku oproti napodobovateli trademarku.

Z mého pohledu jsou to práva zákazníka, která jsou porušena, nikoliv držitele trademarku. V předchozím případě jsem to byl já (zákazník), kdo si myslel, že si kupuje RothbardBurger, ale místo toho jsem dostal mizerný LachmannBurger s jeho divnou pestrobarevnou omáčkou. Já bych měl mít právo žalovat Lachmannistu za podvod a porušení smlouvy (a to nezmiňuji záměrné způsobení emočního strádání a nesprávné vylíčení praxeologických pravd[76]). Nicméně je obtížné vidět, jak tento akt podvodu, spáchaný Lachmannistou na mně, poškozuje Rothbardova práva. Činnost Lachmannisty fyzicky nenarušuje Rothbardův majetek. Dokonce ani nepřesvědčuje ostatní, aby to dělali; maximálně se dá říct, že přesvědčuje třetí strany, aby vykonávali činnost, na kterou mají právo; aby si kupovali burgery od Lachmannisty místo od Rothbarda. A tedy by se zdálo, že pod libertarianismem by trademarkové právo mělo dávat spotřebitelům, nikoliv uživatelům trademarku, právo žalovat trademarkové piráty.

Dále nová rozšíření trademarku, jako práva proti oslabení trademarku (trademark dilution) a proti jistým formám kybersquattingu nemohou být ospravedlněna. Tak jako držitel trademarku nemá právo na svoji značku, nemá právo proti oslabení své značky. Zákon proti kybersquattingu je jednoduše založen na ekonomicky ignorantské opozici ke „skalpingu“[77] a arbitráži. Samozřejmě není nic špatného na tom být první, získat jméno domény a prodat ji zájemci s nejvyšší nabídkou.

ZÁVĚR

Vidíme, že systém vlastnických práv k „myšlenkových předmětům“ nezbytně vyžaduje porušení jiných individuálních vlastnických práv, např. práva jedince používat svůj hmotný majetek, jak uzná za vhodné.[78] Takový systém vyžaduje nové pravidlo přivlastnění, které rozvrací pravidlo prvního uživatele. Duševní vlastnictví, minimálně ve formě patentů a copyrightů, nemůže být ospravedlněno.

Není překvapivé, že advokáti specializující se na DV, umělci a vynálezci často berou legitimitu duševního vlastnictví za samozřejmou. Nicméně ti, kteří jsou více zainteresovaní na svobodě, pravdě a právu by neměli za samozřejmé považovat institucionalizované užití síly při využívání práv duševního vlastnictví. Místo toho bychom měli upevnit nadřazenost individuálních práv na naše těla a přivlastněné vzácné zdroje.

APENDIX

Některé pochybné příklady patentů a copyrightů:

• “Zavlažovací systém vánočního stromku”, U.S. Pat. No. 4,993,176, (Zavlažovací systém vánočního stromku ve tvaru Santa Clause);
• “Iniciační aparát”, U.S. Pat. No. 819,814, („neškodný“ způsob přijímání kandidáta do chlapeckého spolku tak, že dostane šok elektrodami);
• “Metoda cvičení s kočkou”, U.S. Pat. No. 5,443,036, (svícení laserem na podlahu za účet zaujetí kočky, což způsobí její běhání za světlem);
• “Aparát poplácání po ramenou”, U.S. Pat. No. 4,608,967, (aparát se simulovanou lidskou rukou, která poplácá uživatele po zádech);
• “Hyper-světlo-rychlostní anténa”, U.S. Pat. No. 6,025,810, (vytváří díru do jiné „dimenze“, aby přenášela RF vlny rychleji než je rychlost světla, náhodou též urychluje růst květin);
• “Silo-sensitivní, zvuk hrající kondom”, U.S. Pat. No. 5,163,447, (samovysvětlující)
• “Metoda a systém uložení objednávky skrz komunikační síť”, U.S. Pat. No. 5,960,411, (“one-click” metoda Amazonu při nákupu zboží na webu za použití jediného kliknutí);
• “Finanční certifikáty, systém a proces”, U.S. Pat. No. 6,017,063, (Dárkový certifikát indexovaný inflací nebo podíl ve vzájemném fondu);
• “Metoda a systém měření efektivity vedení”, U.S. Pat. No. 6,007,340, (Přiřazen Electronic Data Systems Corporation);
• “Sanitární zařízení pro ptáky”, U.S. Pat. No. 2,882,858, (ptačí plena);
• “Náboženské mýdlo,” U.S. Pat. No. 3,936,384, (kostka mýdla s náboženským designem z jedné strany a modlitbou z druhé strany);
• “Způsob uchovávání mrtvých,” U.S. Pat. No. 748,284, Dec. 29, 1903 (uchovávání hlavy mrtvého v kusu skla).

Copyrightové právo, které původně nevedlo k tolika zřejmě absurdním aplikacím, bylo velmi rozšířeno soudy. Původně měl tento koncept zaštiťovat literární díla, ale byl natolik roztáhnut, že autorské „práce“ zahrnují počítačové programy, a dokonce i strojový jazyka a objektový kód, které jsou mnohem bližší částem stroje jako je třeba kamera než k literárnímu dílu.

[74] Palmer, “Intellectual Property: A Non-Posnerian Law and Economics Approach,” str. 280.
[75] Odkaz na Ludwiga Lachmanna
[76] Inside joke mezi Rakouskými ekonomy
[77] Krátkodobé, často až několikavteřinové držení pozice při obchodování. (pozn. př.)
[78] Viz Palmer: “Intellectual Property: A Non-Posnerian Law and Economics Approach”, str. 281 a Palmer: “Are Patents and Copyrights Morally Justified?” str. 831, 862, 864–65.