Otázka sociální II: Sociální dávky v České republice v roce 2013 - II. díl

Mises.cz: 28. ledna 2014, HynekRk, komentářů: 5

Srovnání sociálních dávek se mzdou

Čili máte jako jednotlivec po uhrazení všech nákladů na bydlení 3 410 korun, jako pár 5 970 korun, spolu nehospodařící pár 6 820 korun a pár s jedním dítětem do 6 let 7 710 korun. Člověk odmítající pracovat má 2 200 korun a pár ať už spolu hospodaří nebo nehospodaří pak 4 400 korun. Pokud berete 12 000 korun hrubého, tak máte asi 10 335 korun čistého (zaměstnavatele stojí minimálně zhruba 16 100 korun, píši zhruba, protože výpočty totiž nepočítají s výkaznictvím, bezpečností práce apod.). Dáte jako jednotlivec za nájem a služby 8 tisíc korun (náklady na bydlení převzaty z předchozích příkladů pro města nad 100 tisíc obyvatel), dostanete příspěvek na bydlení ve výši 2 863 korun a zbude vám po úhradě bydlení 5 198 korun (10 335+2 863-8 000=5 198 korun). Což můžete porovnat s výše uvedeným zbytkem po úhradě bydlení: 3 410 korun ze sociálních dávek.

Pokud jste dva s hrubým platem 12 000 korun (10 335 korun čistého každý) a dáte za bydlení 10 tisíc korun, pak dostanete příspěvek na bydlení ve výši 2 462 korun a zbude vám po úhradě bydlení dohromady 13 132 korun. Což můžete porovnat s výše uvedeným zbytkem po úhradě bydlení: 5 970 korun pro dva ze sociálních dávek. Pokud nebude pár spolu hospodařit, tak bude příjem ze sociálních dávek 6 820 korun. U páru s dítětem a s hrubým platem 12 000 korun každý a cenou bydlení 12 tisíc korun, pak dostanete příspěvek na bydlení ve výši 5 365 korun a zbude vám po úhradě bydlení dohromady 15 172 korun (jeden z rodičů uplatňuje daňovou slevu na dítě a má čistý plat 11 452 korun a nárok na přídavek na dítě zde nevzniká), což se dá srovnat s výše vypočtenými 7 710 korun [43].

Jaký je tedy rozdíl mezi platy (se sociálními dávkami v podobě příspěvku na bydlení) a sociálními dávkami? V případě našeho jednotlivce je rozdíl 1 788 korun, u páru je rozdíl 7 162 korun (3 581 korun na osobu) respektive 6 312 korun (3 156 korun na osobu) korun u spolu nehospodařícího páru a u páru s dítětem je rozdíl 7 462 korun (3 731 korun na osobu). Pokud bude člověk odmítat pracovat, tak rozdíly budou následující 2 998 korun u jednotlivce, 8 732 korun u páru (4 366 korun na osobu) a 9 032 (4 516 korun na osobu) korun u páru s dítětem [44]. Za tyto rozdíly vlastně pracují lidé s hrubým platem 12 tisíc korun. Tráví v práci 40 a více hodin. Ten kdo nepracuje má o toto méně peněz, ale za to má 40 a více hodin volna týdně k dobru (občas tedy musí jít na úřad práce nebo jiný úřad). Pokud to shrneme, tak: [b]pracující vydělávající 12 tisíc korun hrubého, pracují tedy za rozdíly dle své rodinné situace nějakých 1.8 tisíce korun až asi 3.7 tisíce korun na osobu. A při srovnání s těmi, co práci odmítají, bude rozdíl nějakých 3 tisíce až asi 4.5 tisíce korun. Ve skutečnosti tyto rozdíly budou o něco menší, protože lidé, kteří pracují, utratí dost často něco za dopravu. Pro srovnání měsíční šalinkarta na MHD ve městě Brně stojí aktuálně 550 korun a čtvrtletní stojí 1 370 korun, což je 457 korun měsíčně [45]. Velmi podobné ceny panují v Ostravě, kde 30 denní nepřenosná jízdenka stojí pro rok 2014 495 a 550 korun a 90 denní nepřenosná jízdenka přijde na 1336 a 1 485 korun [46]. Velmi podobné ceny panovaly v roce 2013 i v Liberci. Plzeň a Olomouc byly o více jak stovku levnější. A to pokud ještě třeba musí člověk dojet kus někam meziměstským autobusem anebo vlakem, tak si zaplatí více, ba někdy i o dost více. Pravidelnější chození do práce zpravidla vyžaduje i o něco širší šatník. Pokud řeknu, že útrata na oblečení z důvodu častého chození do práce činí 300 korun měsíčně, tak se rozdíly o něco smrsknou (myšleno i včetně odečtu měsíčního jízdného na MHD asi 500 korun) na nějakých 1 tisíce až 2.9 tisíce korun na osobu pro ty, co alespoň formálně neodmítají pracovat respektive 2.2 až 3.7 tisíce u práci odmítajících. Dietní stravování a okamžitou mimořádnou pomoc zde neuvažuji.[/b] U těch co dojíždějí za prací i mimo město budou rozdíly ještě menší. Pro zajímavost je možné se podívat do „Statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí“ za rok 2012. Zde můžeme spočítat, že průměrná výše příspěvku na živobytí činila v celé republice za rok 2012 4 238 korun na dávku za měsíc. Oproti roku 2011 výše dávky významně narostla, rostly i výdaje a počet dávek [47]. Jde tedy o částku o dost vyšší, něž je příspěvek na živobytí jednotlivce ve výši 2 805 korun. To je docela zajímavé. V tomto článku však s touto výší počítat nebudeme.

Snižme teď plat na 10 000 korun hrubého a vypočteme příslušné rozdíly pro naše modelové příklady. Čistá mzda je nyní 8 900 korun a zaměstnavatele stojíte minimálně 13 400 korun (dostanete asi 66 % (neúplných) nákladů vašeho zaměstnavatele). Jako jednotlivec dáte za bydlení 8 tisíc korun (náklady na bydlení převzaty z předchozích příkladů), dostanete 3 294 korun příspěvku na bydlení (opět jde o příklady pro města s počtem obyvatel nad 100 tisíc obyvatel) a zbude vám po úhradě nákladů na bydlení 4 194 korun. To můžeme porovnat s 3 410 koruny, které zbydou ze sociálních dávek po zaplacení nákladů na bydlení. Pokud jste dva s hrubým platem 10 000 korun a tedy čistým platem 8 900 korun a dáte za bydlení 10 tisíc korun a dostanete příspěvek na bydlení 3 323 korun, tak vám zbude po úhradě nákladů na bydlení dohromady 11 123 korun, což je 5 561.5 korun na osobu. Což můžete porovnat s výše uvedenými 5 970 korunami pro dva ze sociálních dávek, pokud nebude pár spolu hospodařit, tak bude příjem ze sociálních dávek 6 820 korun. U páru s dítětem a s hrubým platem 10 000 korun každý a cenou bydlení 12 tisíc korun a příspěvkem na bydlení 6 232 korun, zbude po úhradě nákladů na bydlení dohromady 13 149 korun (jeden z rodičů uplatňuje daňovou slevu na dítě a má čistý plat 10 017 korun, druhý má čistý plat 8 900 korun), což se dá srovnat s výše vypočtenými 7 710 korunami [48].

Jaký je pak rozdíl mezi platy (se sociálními dávkami v podobě příspěvku na bydlení) a sociálními dávkami? V případě našeho jednotlivce je rozdíl 784 korun, u páru je rozdíl 5 153 korun (2 576.5 korun na osobu) respektive 4 303 korun (2 151 koruny na osobu) u spolu nehospodařícího páru a u páru s dítětem je rozdíl 5 439 korun (2 719.5 korun na osobu). Přídavek na dítě ve výši 500 korun pracující rodina nedostane, nemá na něj nárok (viz výše). Pokud bude člověk odmítat pracovat, tak rozdíly budou následující 1 994 korun u jednotlivce, 6 723 korun u páru (3 361.5 koruny na osobu) a 7 009 (3 504.5 koruny na osobu) korun u páru s dítětem [49]. Za tyto rozdíly vlastně pracují lidé s hrubým platem 10 tisíc korun. Tráví v práci 40 a více hodin. Ten kdo nepracuje má o toto méně peněz, ale za to má 40 a více hodin volna týdně k dobru [50]. Pokud to shrneme, tak: [b] pracující vydělávající 10 tisíc korun hrubého, pracují tedy za rozdíly dle své rodinné situace nějakých 8 set korun až asi 2.7 tisíce korun na osobu. A při srovnání s těmi, co práci odmítají, bude rozdíl nějakých 2 tisíc korun až asi 3.5 tisíce korun. Ve skutečnosti opět tyto rozdíly budou o něco menší, protože lidé, kteří pracují, utratí dost často něco za dopravu a za to, že pravidelnější chození do práce zpravidla vyžaduje i o něco širší šatník. Pokud opět řeknu, že útrata na oblečení z důvodu častého chození do práce činí 300 korun měsíčně, tak se rozdíly o něco smrsknou (myšleno i včetně odečtu měsíčního jízdného na MHD asi 500 korun) na nějakých nula korun až 1.9 tisíce korun na osobu pro ty, co alespoň formálně neodmítají pracovat respektive 1.2 až 2.7 tisíce u práci odmítajících. Dietní stravování a okamžitou mimořádnou pomoc zde opět neuvažuji. [/b]  U těch co dojíždějí za prací i mimo město budou rozdíly ještě menší.

Srovnání sociálních dávek s nelegální prací se mzdou

Nyní tyto příklady rozšíříme o to, že nepracující lidé na dávkách pracují 10 hodin týdně na černo s příjmem 2 tisíce korun (v páru pracují takto oba dva). Počítáme s útratou za jízdné 200 korun měsíčně a ošacením 150 korun měsíčně. [b] Pak bude rozdíl oproti pracujícím vydělávajícím 12 tisíc korun hrubého dle rodinné situace nějakých plus 650 korun až (mínus) 1.25 tisíce korun na osobu. A při srovnání s těmi, co práci odmítají, bude rozdíl nějakých 550 korun až 2.05 tisíce korun. Rozdíl oproti pracujícím vydělávajícím 10 tisíc korun hrubého bude dle rodinné situace nějakých plus 1.65 tisíce korun až (mínus) 250 korun na osobu. A při srovnání s těmi, co práci odmítají, bude rozdíl nějakých plus 450 korun až 1.05 tisíce korun. [/b]  Připomínám, že na černo zaměstnaná osoba budete mít dle našeho příkladu téměř 30 hodin týdně volného času k dobru. Na druhou stranu práce na černo je zejména ze začátku spojena s větším rizikem. Čtenář si dle libosti může provést další výpočty.

Th. Sarrazin píše pro situaci v Německu, že: „Srovnáme-li transferové příjmy s čistým příjmem plynoucím z jednoduchých a středně náročných zaměstnání na plný úvazek, s úžasem a potěšením zjistíme, že mnoho lidí pro svou obživu pracuje s velkým nasazením, ačkoli by na tom s programem Hartz IV a trochou práce na černo byli mnohem líp. Navíc zjistíme, že tito lidé se navzdory dřině cítí méně znevýhodněni než příjemce transferu odvedle, který má s trochou černoty totéž nebo i víc.“ [51]. To můžeme zřejmě vzhledem k počtu dávek (ovšem nebereme v potaz to, že někdo, kdo je dlouhodoběji nezaměstnaný, může občas pobývat na podpoře při rekvalifikaci), které jsou uváděny ve „Statistické ročence z oblasti práce a sociálních věcí za rok 2011“, říci i o České republice [52]. Sarrazin může mít pravdu, protože i dnes může část lidí cítit hrdost (tak jako ji cítili lidé 19. století) nad tím, že se dokážou sami uživit. Jiní lidé vědí, že práce pomáhá od nudy a podobně (to nebude plně platit pro ty, co pobírají sociální dávky, ale pracují téměř na plno na černo). Přesto existuje ještě jeden dobrý ekonomický důvod, proč pracovat i za situace, kdy sociální dávky anebo sociální dávky a práce na černo nesou více. Důvodem je to, že pokud tito lidé chtějí čekat dostatečně dlouho, tak časem naroste jejich kvalifikace a i platy. Budou třeba za 10 či 15 let vydělávat 15-17 tisíc korun (myšleno v dnešních cenách). Ale chce to mít v tomto ohledu trpělivost a nižší preferenci ohledně současného volného času.

Je také dobré si všimnout, že po zahrnutí daní a sociálních dávek vznikámezi platem 12 tisíc korun hrubého a platem 10 tisíc korun hrubého rozdíl v čistých příjmech jen jeden tisíc korun. Přičemž musí člověk pracovat tak, aby mu (a státu) hrubý rozdíl byl zaměstnavatel schopen zaplatit. O to je to méně motivující.

Závěr

Někdo může říci, že vydělané či sociálními dávkami vyzískané částky stačí jen na skromný život. To je pravda, ale lidé disponující nízko kvalifikovanou silou mohou uvažovat jen a pouze v intencích nižších platů, a právě tyto platy porovnávají s možnými sociálními dávkami. Zajímají je tedy jen náklady obětované příležitosti, které pro ně mohou reálně nastat. Zlepšení jejich situace navíc může být realizováno právě na černém trhu s prací. Ten může být výhodný i tehdy, pokud nebude člověk čerpat vůbec žádné sociální dávky (ideálně ještě nechá za sebe platit zdravotní pojištění), protože se může vyhnout zatížení přímými daněmi a odvody sociálních a zdravotních daní (ovšem nepřímým daním neunikne). V důchodě pak bude pobírat uvedené sociální dávky a případně žít z úspor. Jak je patrné, tak sociální systém je navržen tak, aby vznikl alespoň nějaký rozdíl mezi tím, kdo pracuje a tím, kdo nepracuje. Jde zpravidla o částky několika set a až o jednotky tisíc korun. Je jasné, že vše závisí na hodnotových škálách jednotlivce, zda mu za tyto částky stojí obětovat 40 či i v případě přesčasů více hodin volného času. U jednotlivce jsou rozdíly menší než u párů. Avšak již s poměrně malým přivýdělkem a tedy i celkem malou ztrátou volného času se rozdíly viditelně zmenšují a u jednotlivce přechází i v plusový rozdíl. Významná je i poměrně značná složitost sociálního systému a zásada dispozitivy, což jsou věci, které omezují důsledky sociálního systému.

Nezabývali jsme se zde podporou v nezaměstnanosti, podporou při rekvalifikaci, porodným a ani rodičovským příspěvkem. Na úplný závěr je nutné říci, že autor nezaručuje, že zde obsáhl celý sociální systém (bez v předchozí větě uvedeného) a nevylučuje, že někteří obyvatelé by mohli být cílem jiných autorovi neznámých transferů.

[43] http://www.prace.cz/poradna/kalkulacky/vypocet-ciste-mzdy/, http://www.kurzy.cz/kalkulacka/prispevek-na-bydleni/ a http://www.kurzy.cz/kalkulacka/pridavky-na-dite/.
[44] Příspěvek na živobytí dítěte do 6 let je 1 740 korun a rovná se životnímu minimum pro toto dítě – viz zde: http://www.kurzy.cz/kalkulacka/zivotni-minimum/ a zákon č. 111/2006 Sb., § 24, odstavec 1 a písmeno a).
[45] Jízdné - výtah z ceníku IDS JMK. Jde o nepřenosné základní jízdenky pro zóny 100 a 101. Roční jízdenka je jen za 1187.5 korun na čtvrtletí.
[46] Ceny dlouhodobých časových jízdenek. Jízdenky pro čtyři ostravské zóny nepřenosné. Nižší cena je platná při nákupu jízdenky pro držitele bezkontaktní čipové karty e-karta (ODISka).
[47] Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí: 2012, s. 137. Dávek bylo uděleno průměrně měsíčně 116 194 a výdaje za stejný rok činily 5 909 507 000 korun.
[48] http://www.prace.cz/poradna/kalkulacky/vypocet-ciste-mzdy/ a http://www.kurzy.cz/kalkulacka/prispevek-na-bydleni/.
[49] Příspěvek na živobytí dítěte do 6 let je 1 740 korun, 1 740+2x2200=6 140 korun – viz zde: http://www.kurzy.cz/kalkulacka/zivotni-minimum/.
[50] Občas tedy musí jít na úřad práce.
[51] Sarrazin, s. 115.
[52] Pokud jsou v ní údaje tedy pravdivé (a s výhradou uvedenou v poznámce [42]), a pokud nepočítáme ani s podporu v nezaměstnanosti, porodné a ani rodičovský příspěvek.

Prameny:

1. KOLDINSKÁ, K. Sociální právo. Praha: C.H. Beck 2007, ISBN 978-80-7179-620-6.
2. ŘIHÁK, H. Nedokonalé a asymetrické informace IX: Proč (ne)věřit statistikám nezaměstnanosti? [online, 2014]. Dostupný z (přístup I/2014): http://www.mises.cz/clanky/novy-nedokonale-a-asymetricke-informace-ix-proc-ne-verit-statistikam-nezamestnanosti--1335.aspx.
3. SARRAZIN, T. Německo páchá sebevraždu: jak dáváme svou zemi všanc. Praha: Academia 2011, ISBN 978-80-200-2018-5.
4. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dle: Sociální zabezpečení 2013: státní sociální podpora, dávky pro osoby se zdravotním postižením, sociální služby, pomoc v hmotné nouzi, životní a existenční minimum: podle stavu k 4. 2. 2013. Ostrava: Sagit 2013.
5. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Dle: Sociální zabezpečení 2013: státní sociální podpora, dávky pro osoby se zdravotním postižením, sociální služby, pomoc v hmotné nouzi, životní a existenční minimum: podle stavu k 4. 2. 2013. Ostrava: Sagit 2013.
6. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Dle: Sociální zabezpečení 2013: státní sociální podpora, dávky pro osoby se zdravotním postižením, sociální služby, pomoc v hmotné nouzi, životní a existenční minimum: podle stavu k 4. 2. 2013. Ostrava: Sagit 2013.
7. Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Dle: Sociální zabezpečení 2013: státní sociální podpora, dávky pro osoby se zdravotním postižením, sociální služby, pomoc v hmotné nouzi, životní a existenční minimum: podle stavu k 4. 2. 2013. Ostrava: Sagit 2013.
8. Vyhláška č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Dle: Sociální zabezpečení 2013: státní sociální podpora, dávky pro osoby se zdravotním postižením, sociální služby, pomoc v hmotné nouzi, životní a existenční minimum: podle stavu k 4. 2. 2013. Ostrava: Sagit 2013.
9. Statistická ročenka České republiky 2012, 25. Sociální zabezpečení, Tab. 25-11. Vyplacené dávky státní sociální podpory [online, 2013]. Dostupný z (přístup XII/2013): http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/0001-12-r_2012-2500.
10. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí: 2012 [online, 2013]. Dostupný z (přístup I/2014): http://www.mpsv.cz/files/clanky/16366/rocenka_2012.pdf.
11. Ceny dlouhodobých časových jízdenek [online, 2013]. Dostupný z (přístup I/2014):  http://dpo.cz/jizdne/ceny-jizdenek/265-dlouhodobe.html.
12. Jízdné - výtah z ceníku IDS JMK [online, 2012]. Dostupný z (přístup I/2014): http://www.dpmb.cz/Default.aspx?seo=jizdne.
13. Dále: http://www.kurzy.cz,  http://www.prace.cz, http://socialni-davky-2013.eu a http://www.finance.cz [online]. Dostupný z (přístup XI-XII/2013): viz poznámky.

Poznámka: po 1. I. 2014 došlo u některých dávek hmotné nouze k dílčím změnám, což se mohlo odrazit na kalkulačkách těchto dávek. Další změny budou jistě následovat.