Padesát způsobů, jak žít bez státu

Mises.cz: 18. listopadu 2014, Jeffrey Tucker (přidal Petr Málek), komentářů: 4

[Původně vyšlo na fee.org.]

Státní řízení společnosti není jen v rozporu s lidskou svobodou, je rovnou zcela nemožné. Není schopno dosáhnout cílů, které si stanovuje, což obvykle bývá všeobjímající řízení nějaké oblasti ekonomického a společenského života. Podobné pokusy totiž mají tendenci vyprovokovat odpor. Lidé hledají skulinky, případně vynalézají nové způsoby, jak dosáhnout pokroku. Lidé se nikdy nenechají zavřít do klece. Snaží se být svobodní a občas se jim to i povede.

Posledních více než sto let měl stát navrch – občas díky převratným změnám, ale většinou díky miliónům každodenních malých krůčků. Co když se tento vývoj dnes obrací? Co když se státní kontrolní aparát nechává podkopávat milióny malých podnikatelských krůčků, které kazí státní pokusy o plánování a rozkazování? Struktura státu a struktura vzájemně propojených lidí jdou proti sobě.

Inovace dnes poskytují lidem nové nástroje. A často jsou použity k obejití bariér, které nám politici a byrokrati kladou. Někteří z nás si jich všímají denně. A zatímco se často radujeme z jejich sofistikovanosti, málokdy si dáme tu námahu podívat se na ně z větší perspektivy. Fenomén malých cestiček, umožňujících unik ze systému a následně útok na něj, je velmi zajímavý.

Vezměte si takovou poštu. Nikdy nebyla privatizována. Jenom postupně upadla v zapomnění díky emailům, SMSkám a tisícům dalších způsobů komunikace. Možná tady ještě bude nějakou tu dekádu strašit, ale jenom v podobě jakéhosi zombie. Její dny jsou zcela jistě sečteny.

A to je právě to typické. Stát měl něco poskytnout a neudělal to. Trh nyní sbírá rozbité kousky a dělá z nich nové produkty a služby, které umožňují lepší život, čímž snižují důležitost a nezbytnost politiky. Pokaždé, když stát zavře dveře nebo ucpe nějakou skulinu, lidé najdou a využijí dvoje dveře a dvě další skuliny.

Pokud je tento model narušování součástí většího trendu, poskytuje velmi čistý náhled na strategii, kterou by svobodomyslní lidé měli dát dohromady, podporovat a sami praktikovat. Už jsme to zmínili dříve, když jsme mluvili o hackování státu a Kirznerově pozornosti vůči neobjeveným metodám a přístupům.

Ve srovnání s politikou a cestou pomalého masového vzdělávání je hackování státu pomocí inovací mnohem slibnější cesta kupředu. Něco totiž visí ve vzduchu. Je to jako singularita občanské neposlušnosti. Pandořina skříňka. Nebo série inovativních vln. Obrovské množství lidí se podílí na velkém kroku vpřed. Takže pokud si na papír kreslíte grandiózní sociálně-inženýrské plány, můžete je vyhodit. Svět se brzy stane mnohem dynamičtějším.

Zde je pouze padesát příkladů, jak lidé obcházejí státem kladené překážky:

1. Airbnb. Tato služba umožňuje lidem pronajímat své domovy na pár dní. Nabízí nižší ceny než hotely a obchází pavučinu regulačního aparátu, územního plánování, monopolních odborů a dalších bariér vstupu do odvětví. Samozřejmě, hotelovým kartelům se to občas nelíbí.

2. Uber. Taxíky musí mít licence, které zvyšují koncové ceny. Je to teplý, pohodlný a dobře chráněný kartel. Uber vám pomůže tento systém obejít a získat odvoz v čistých autech za lepší ceny – zatímco budete dávat (ó ty hrůzo, nelicencovaným!) šoférům své hodnocení.

3. Bitcoin. Stát zničil peníze už velmi dávno. A trh vytvořil zcela šifrovanou měnu. Může to znamenat smrt pro euro, dolar a všechny ostatní podvodné peníze. Důsledky jsou skvělé a inspirující.

4. Soukromá výroba elektřiny. Velké společnosti jako Google jsou unaveny z handrkování s regulovanými dodavateli v síťových odvětvích. Obávají se výpadků a potřebují spolehlivější dodávku energie. Vyrábí si tedy vlastní. Je jich jen pár, ale to bylo i bohatých pánů používajících mobilní telefony. Každá inovace takto začíná. Cena pak jde dolů a kvalita nahoru. Začne platit Moorův zákon. Tento trend by časem mohl ohrozit existující rozvodné sítě.

5. Doktor na zavolanou. Doktoři se odhlašují z ObamaCare a ze systému zdravotních pojišťoven. Platíte jim předem a rovnou ze svého. Koupíte si služby, které potřebujete, a pokud chcete, pojištění platíte jen pro krytí velkých zdravotních problémů (místo toho, abyste se omezovali na to, co nabízí ObamaCare).

6. Bitmessage. Chcete se vyhnout státnímu špehování? Bitmessage je poslední novinkou z oblasti šifrované komunikace, která by mohla nahradit email. Zbývá jen doladit uživatelsky přívětivé rozhraní a jedeme.

7. Email. Proces zničení poštovní služby jakožto monopolního poskytovatele poštovních služeb je v podstatě nezvratný. Trvalo to dvacet let, ale dnes je email novým „doporučeným psaním“. Mezitím státní pošta tratí miliardy každý rok. Takový skomírající poskytovatel možná bude po mnoho desetiletí dotován ze státního rozpočtu. Ale trhy půjdou dále.

8. Silk Road. Tato anonymní stránka vám umožňuje využít krypto-měnu pro nákup zakázaných látek jako například zatím neschválených leků a jídel. Možná vám to připadá špatné, ale uvědomte si, že tento web přináší mír na trh, který byl doposud díky státu násilný a smrtelný. (Vypnuto 2. října. Vzpomínáte na Napster? Hydra stále žije.)

9. Pravidla copyrightu na Youtube. Bývala jednoduchá, ale s vývojem remixů, parodií a coverů  seznam výjimek ze striktního copyrightu narůstá. Díky tomu je video Miley Cyrus, vydané ráno, do večera tisíckrát coverované. V důsledku tak původní scénář copyrightu – tedy stát poskytující monopol na každé dílo – umírá před našimi zraky.

10. 3D tisk. Nejen, že lidé budou obcházet neústavní zákazy zbraní (jako to udělal Cody Wilson), ale budou schopni snadno obcházet i patenty a regulace tak, že si například sami vytisknou své vlastní sprchové hlavice s vysokým průtokem. Jakmile všichni budeme výrobci, nikdo nebude moct být regulován.

11. Peer-to-peer půjčky. Prosper a Lending Club dávají lidem cestu, jak obejít velké zavedené banky a sami se skládat jiným lidem na půjčky. Prostor pro komunikaci znamená prostor pro uzavírání obchodů.

12. Zdravotně-pojišťovací svépomocné spolky. Nemusí se jednat pouze o křesťanské organizace, které utvářejí podobné spolky. Tato uskupení pokrývají katastrofické zdravotní náklady pro své členy, čímž obcházejí – zatím – velké pojišťovací společnosti a státní regulační aparát. (Podívejte se také na tuto skupinu.)

13. Hnutí pro syrové mléko. Stát se po desítky let snaží potlačit nepasterizované syrové mléko, ale jeho příznivci se nenechávají zastavit. Jejich spolky jsou všude. Čím více na ně federální úřady dělají zátahy, tím více roste poptávka po jejich produktu.

14. Soukromá arbitráž. Když máte s někým spor, poslední místo, kde byste chtěli skončit, je pavučina státního soudního systému. Lidé se sami uchylují k soukromé arbitráži. Nejedná se ani o nic nového, nová je ovšem ta velká míra zájmu. Jsou spousty kamenných firem se soukromými arbitry. Ze světa internetu sice odešel web Judge.me, ale Net-Arb stále funguje. Mějte je v patrnosti.

15. Escrow. Jak zajistit, abyste skutečně dostali to, co si přes internet zaplatíte? Na webu Escrow.com vám peníze rádi pohlídají a nejprve ověří hladký průběh transakce, než platbu pustí dále. Na internetu tak funguje ochrana vašeho hmotného majetku – a žádné státní soudy (ani zákony) nejsou třeba.

16. Výlety do vesmíru a jeho průzkum. XCor, SpaceX a mnoho dalších skupin se zapojují do soukromého závodu o vesmír. Dělají to, co dělá NASA – ovšem lépe, rychleji a levněji.

17. Hvězdy na Youtube. Lidé jako Lindsey Stirling, Rebecca Black a tisíce dalších obcházejí starý centralizovaný systém získávání agentů a žebrání u monopolních nahrávacích společností, aby převzaly kontrolu nad jejich životem. Lindsey udělala tak skvělá videa, že ji katapultovala do hvězdných výšin s atraktivními turné. Stejná decentralizace probíhá ve filmu, hudbě i jinde.

18. TOR a Deep Web. Tento anonymní způsob surfování po webu posílá vaši komunikaci náhodně mezi IP adresami po celém světě. Díky tomu můžete surfovat bez přihlížení NSA. (Víte, kdo je to cypherpunk?)

19. Univerzální možnost publikovat. Kdysi malá hrstka lidí ovládala hlavní uzly šíření informací. Blogování a publikování na web ale usnadňuje váš veřejný projev. Cenzura se stala takřka nemožnou. I noviny už se snaží bránit si své teritorium online. Ale ztrácí kontrolu nad hlavními uzly. Jenom Tumblr má dnes 50 miliónů unikátních vydavatelů. (Liberty.me brzy také poskytne novou, decentralizovanou platformu.)

20. Konec lékařských předpisů. Už dnes si můžete objednat levné léky z mnoha zemí – bezpečně a levně (a bez předpisu). Nemusíte platit vatu svému předraženému ObamaCare doktorovi ani velkým farmaceutickým společnostem.

21. Legalizace marihuany pro zdravotní účely. Státy uvolňují své zákazy marihuany. Je čím dál jasnější, že válka s drogami skončila prohrou a že některé drogy jako marihuana mají skutečný léčebný účinek. Prohibice je bláznovství a postihy jsou stále častěji vnímány jako kruté a zbytečné. I přes pokračující zátahy vidíme první známky zavržení války proti drogám a masového odporu.

22. Emigrace. Když se vám někde nelíbí, občas prostě musíte pryč. Je stále snazší najít lepší místa k životu, ať už pro počasí, míru zdanění nebo kulturu. Emigrace ze Spojených států v roce 2013 dosáhla rekordních hodnot. Ačkoliv emigrantů jsou stále jen tisíce, možnost odejít existuje a lidé jí čím dál více využívají.

23. Nová města. Lidé v rozvojových zemích začínají chápat, že bohaté země jsou bohaté z nějakého důvodu. Proto se chudé země začínají snažit dovážet dobré instituce a snaží se jít prosperitě vstříc (zatímco bohaté země dělají pravý opak). Kromě čínských speciálních ekonomických zón (SEZ) jsou i honduraská nová umělá města hodná pozornosti.

24. Seasteading. Blueseed je raným příkladem podnikatelské aktivity, která pomůže lidem přesídlit na moře, aby mohli hledat nové příležitosti a lepší společenská pravidla. Seasteading Institute také úspěšně pracoval s nizozemskou firmou na návrhu prvních plovoucích modulů. Čím více na nás tlačí výše daní a státní regulace, tím atraktivnější se stává moře jakožto místo, kde budeme žít a podnikat.

25. Radikalizace zábavy v médiích. Dáváme sbohem kabelové televizi z dob studené války a vítáme placené vysílání dle výběru. A mnoho seriálů, které běží (Perníkový táta, Orange Is the New Black, Mad Men, Impérium - Mafie v Atlantic City), mají tématiku vzdoru, rozvracení a osvobozování tváří v tvář přísným regulacím. Nejen že televizní vysílání „na způsob jídelníčku“ narušuje status quo, ale dokonce i samotný jeho obsah je podvratný.

26. Soukromé školství a homeschooling. Když se vám nelíbí státní školy, prostě tam své děti neposílejte. Milióny rodin už to tak dělají. Některé dokonce formují virtuální spolky a získávají studijní materiál z internetových kurzů.

27. Online vzdělávání. Chcete se skutečně vzdělat, nebo pouze použít svůj diplom jako důkaz své pracovitosti? MOOC a další internetové zdroje (jako např. Khan Academy) přispívají ke snížení nákladů na vzdělávání – na rozdíl od předražených cechů vysokoškolského vzdělávání a veřejně placených indoktrinačních táborů.

28. Alternativní získávání nikotinu. Od návratu k balení vlastních cigaret přes žvýkací tabák po elektronické cigarety. Lidé následují své obavy ze zdravotních rizik, jakož i čím dál vyšší daňové zatížení cigaret – ovšem ne způsobem, jaký si protitabákoví fanatici představovali.

29. Farmářské spolky a městský homesteading. Farmářské spolky spočívají v tom, že si lidé mezi sebou vyměňují své produkty. Praktikují směnný obchod a poskytují pracovní sílu mimo patronát státu. A ve velkých městech dokonce pěstují své vlastní jídlo – bez pomoci ministerstva zemědělství. (Zde je jeden tip.)

30. Soukromé hlídky v obytných čtvrtích. Vyzkoušejte nové aplikace, jako je Peacekeeper. Je jen jedním z mnoha příkladů, jak mohou místní komunity snižovat náklady na bezpečnost a pomoc v nouzi – s místní působností. (Zde je další příklad z Detroitu.)

31. Barter. Jestli podnikáte, znáte to. Když je možné přímo směnit zboží za zboží, jeto lepší udělat a nezanechávat papírovou stopu. Vy dáte k dispozici své programátorské schopnosti, já zase poskytnu webový hosting. Vy budete propagovat můj produkt, já zase váš. Když peníze nezmění majitele, můžete se vyhnout mnoha problémům, které stát způsobuje. Směnný obchod se stal přirozenou reakcí na přítomnost výběrčích daní.

32. Sdružování pomocí emailu a sociálních sítí. Díky sociálním médiím je možné vyburcovat masový protest proti machinacím našich zákonodárců. Dobrým příkladem je protest proti regulaci online obsahu. Laviny protestů proti invazi do Sýrie pomohly stažení z této skoro-katastrofy. Politický aktivismus už nikdy nebude jako dřív. Aaron Swartz žije navěky.

33. Mobily s kamerou. Jedna protistátní zbraň se pravděpodobně nachází právě teď ve vaší kapse. Vezměte si třeba takový Copblock nebo Peaceful Streets Project. Ženou policisty k odpovědnosti díky „nekonečné bdělosti“ moderních technologií. Čím více bude lidí, kteří si nenechají líbit zastrašování (nebo ho jednoduše nafilmují se zoomem ze svého okna), tím lépe.

34. Soukromé kapitálové trhy. Úrokové sazby nastavené Fedem jsou špatné a nikomu nepomáhají. Od doby, kdy začala politika nulových úrokových sazeb, obrovský nebankovní finanční sektor převzal štafetu tam, kde ji banky zanechaly. A jeho sazby jsou určené trhem.

35. Peer-to-peer sdílení souborů. Přežívání online sdílení pomocí torrentů ukazuje, že občanská neposlušnost i tváří v tvář copyrightovým monopolům čile funguje, i přes dvacetiletou válku proti sdílení. Čím více monopolisté tlačí, tím více uživatelé vyhrávají.

36. Rychlost. Od určité doby začalo být lidem jedno, že jezdí 55 mil za hodinu. Hromadně překračovali rychlost, dokud Kongres nerozhodnul, že umožní jednotlivým státům, aby si nastavily své rychlostní limity – na vyšší hodnotu. Je to čirý pragmatismus: lidé porušovali zákon, dokud nebyl změněn.

37. Crowdfunding. Když potřebujete peníze na rozjezd podnikání, můžete nyní o kapitál žádat virtuálně. Ale nesmí se jednat o nějaký profláknutý nápad. Musíte přesvědčit masy, aby vám daly k dispozici své prostředky. Což je ale dost možná mnohem menší bariéra k překonání, než snaha přilákat pozornost velkých investorů nebo páčit půjčku ze své – z erárních peněz dotované – banky.

38. Sociální podnikání. Stát blahobytu obvykle dělá z lidí závislé žadatele. To samé dělá mezinárodní pomoc. Ale podnikatelé se svými nápady vytvářejí lepší způsoby, jak pomoci chudým, od mikropůjček k návratu vzájemně pomocných spolků, jako jsou například křesťanské zdravotní spolky uvedené výše. Sociální podnikatelský sektor nyní díky technologickému pokroku zažívá znovuzrození bez pomoci státu. (Zde se podívejte na mladé sociální podnikatele.)

39. Zdravotní turismus a odhlašování z pojištění. Už delší dobu se stává, že lidé jezdí se svými zdravotními problémy do zahraničí, kde nabízejí srovnatelnou péči levněji a bez papírování. Vlastně dříve jezdili lidé z Kanady do USA, aby tam získali péči, kterou jim domácí bezplatné zdravotnictví neposkytlo. Inflace ve zdravotnictví je ale nyní tak špatná, že naopak Američané jezdí za léčbou do zahraničí, případně se odhlašují z pojištění poskytovaného zdravotnickým kartelem. Stejně tak někteří lidé jezdí za hranice, aby získali léčbu, která dosud nebyla schválena FDA.

40. Samořídící se firmy. Společnosti jako Valve nebo Morning Star ukazují, že není třeba korporátních hierarchií – neboli šéfů – aby organizace dobře fungovala. Tyto firmy nás tedy mohou naučit, že lidé řízení nepotřebují ani v práci.

41. Daňová optimalizace. Tvůrci hodnot jsou unaveni z neustálého okrádání o plody jejich práce lidmi se zbraněmi a věznicemi. Firma Apple například používá nadnárodní daňově-optimalizační strategii, která je tak komplikovaná, že člověk ani není schopen se v ní vyznat. Výsledek? O něco více kapitálu k tomu, aby iPhone mohl být ještě lepší. Politici naříkají, ale spotřebitelé se smějí. (Ve chvíli, kdy to vypadalo, že švýcarským zákonům o soukromí odzvonilo, bylo bez pochyby, že chytří lidé najdou jiné cesty, jak zabezpečit svůj kapitál proti státu.)

42. Jídelní kluby. Undergroundoví labužníci navštěvují zkušené kuchaře mimo záštitu hygienických úředníků. Každá domácnost se stává restaurací, každá kuchyně se stává zdrojem příjmů. Jídelní kluby se rozmnožily například v Chicagu, kdy místní radní zakázali prodej husích jater (tento zákaz byl nakonec zrušen díky rozhořčení veřejnosti, občanské neposlušnosti a protikladným zákulisním zájmům).

43. Offshoring a inshoring. Někdy jsou zkrátka firemní daně, síla odborů a regulační zátěž až příliš. Americké firmy stěhují výrobu za hranice (protože USA mají v současnosti nejvyšší míru firemního zdanění na světě, vezmeme-li v úvahu federální i státní daně) a zahraniční společnosti využívají volných továren v USA (mimo dosah vysokých daní a kartelizovaných odborů).

44. Pojízdné stánky s jídlem. Kamenné restaurace milují regulace, protože pomocí nich drží nůž pod krkem své konkurenci. Města, která tolerují pojízdné stánky, jim tak umožňují původně nečekanou výhru. Pokud vám nevadí jíst tortilly v parku na lavičce, určitě si zajděte k pojízdným stánkům – ztělesnění malého podnikání. Většinou se ze všech nejméně bojí nových a zajímavých receptů.

45. Sociální sítě a Skype. Milióny lidí po celém světě mezi sebou komunikují, jako kdyby byli sousedé. Dochází tak k mazání státních hranic a svět se stává kosmopolitnějším – a vychází tak najevo, jak zbytečné a z prstu vycucané tyto hranice jsou. Nezáleží, na jaké jejich straně jste se náhodou narodili.

46. Auta bez řidiče. Příslušná technologie již existuje. Zcela mění situaci pro nesoustředěné nebo opilé řidiče a řeší problém veřejných silnic způsobem, jakého by stát nikdy nebyl schopen. Auta bez řidičů nám poskytnou bezpečné a automatické cestování. Zamezí státnímu vydírání a obtěžování lidí za větší i menší přestupky, ať už způsobené nekvalitní vozovkou, lidskou chybou nebo špatným vyhodnocením situace. Ještě zbývá jeden až dva kroky vývoje a revoluce bude moct proběhnout.

47. Crowdfunding pro začínající firmy. Kickstarter a další podobné služby pro shánění financí na projekty byly zákonem nuceny omezit své aktivity na dárcovství a držet se pryč od upisování akcií. Jak se ale zákon dívá na velikost příspěvků? Jak velké mohou být? Částky se stále zvyšují. Za pár let nejspíš budete moct nakoupit upsané akcie nových firem pomocí bitcoinů a celý svět z toho bude profitovat. V každém případě, mezera v zákoně již existuje.

48. Soukromá ochrana přírody. Můžete být environmentalista, a přesto netrvat na tom, aby panenská příroda byla dána do správy státu za peníze daňových poplatníků. Uskupení jako Nature Conservancy a Ducks Unlimited dělají skvělé věci, kdykoliv nedávají půdu státu. A soukromníci mají tendenci chránit přírodu spíš než ji prodat.

49. Virtuální realita. Vytváříme kolem sebe Matrix. Jak je vidět v mnoha případech, od projektu Second Life po virtuální hry, brzy možná uvidíme ve virtuálním světě a krypto-ekonomii nové souvislosti, které vyústí v nové zajímavé formy pořádku.

50. Revoluce na Twitteru. Máte problémy s nějakým ubohým diktátorem nebo extrémistou? Organizujte se, demonstrujte a svrhněte režim přes Twitter – hashtag #overthrow. (Ale dávejte pozor, abyste do čela pak nedosadili nový režim, který je ještě horší než ten původní.)

Když jsme si teď ukázali, jak to vše funguje, udělejme nyní na chvíli krok vzad. Představte si, že svět plující časem je jako cibule. Po staletí lidské bytosti na svět nabalovali vrstvy pokroku. Nejdřív byla doba kamenná, pak přišla éra zemědělství, potom éra průmyslu a nakonec éra obchodu. Nyní žijeme v éře propojení.

V této současné éře se začíná dít řada zajímavých věcí, z nichž nejzajímavější je rostoucí zbytečnost státu. Neví nic, co bychom sami nevěděli, a jediné, co může dělat a co my dělat nemůžeme, je s pistolí v ruce přinutit ostatní, aby jeho rozmary platili. Vzájemně si předáváme své vědomosti a nikdy se od sebe vzájemně nepřestáváme učit. Jsme integrovaní jako jedno globální, samořídící město. Někteří lidé si začínají všímat, že skutečnosti plynoucí z toho, kde jsme se narodili a jakou máme kulturu, jsou dočasné a hranice mezi námi mlhavé. Státní hranice jsou méně spojeny s lidmi, které ohraničují.

Náklady na kontakt s jinými, podobně smýšlejícími lidmi, klesají. Každý z nás se může v rámci svých soukromých aktivit spojovat s ostatními, aniž by se s ním potřeboval setkat nebo aniž by potřeboval nějaké povolení. Je to, jako kdybychom vytvářeli komunity a obchod ve vzduchu. A nikdo nemůže proti tomu nic namítat, protože se miliony lidí zkrátka tak zařídily. Je to vlastně demokracie dotažená k dokonalosti.

Krátkodobě můžeme čekat technologický závod ve zbrojení s „autoritami“, ale pokud se tyto autority neplánují stát extrémně totalitními extrémně rychle, tempo propojování a kreativity je zkrátka předběhne – a to přes všechny pokusy o uregulování k smrti (samozřejmě s těmi nejlepšími úmysly).

Takhle tedy umírají špatné zákony a zlé režimy. Donucení se stane nemožným. Dělají se výjimky. Autority se unaví. Lidé se cítí povzbuzeni. Stejně to bylo se středověkými zákony proti lichvě. Časem se stanou tváří v tvář modernizaci nefunkčními.

Za časů prohibice se každý druhý váš soused stal účastníkem černého trhu. Zrušení prohibice nepřišlo, protože by se Al Capone a jeho konkurenti postříleli. Přišlo, protože se Američané museli sami spálit a vyzkoušet si, že dobrá morálka se nedá uzákonit – alespoň ne jednoduše. A to černí výrobci alkoholu neměli Snapchat, Bitcoin ani TOR.

Nyní si představte, že nejde jen o alkohol, ale současně o 10 000 různých produktů, služeb a komunit, které spolu vzájemně kooperují. A u každého z těchto 10 000 produktů a služeb si představte milionové obraty.

Zdá se, že za těchto podmínek pro stát zbývá jen velmi málo možností:

• Rychle růst společně s těmito trhy, zaujmout pozice napříč novou ekonomikou, vytvořit milióny gestapáckých agentů, kteří budou muset překračovat hranice, když budou chtít lidi sledovat a udržovat je v lati.
• Předhodit veřejnosti několik exemplárních trestů pro pár lidí z každého z těchto 10 000 trhů, tak přísných, že se ostatní leknou a začnou se chovat, jak podle státu mají, čímž většina těchto šedých trhů zanikne.
• Slíznout z každého takového trhu trochu smetany, ale jinak je nechat na pokoji.

V každém z těchto scénářů si můžeme představit spolupracující nadnárodní subjekty, které se možná seskupí do celku připomínajícího Interpol s očima NSA a úmysly OSN. Nedá se vyloučit, že by takové monstrum mohlo vzniknout. Možná je to dokonce pravděpodobné. Ostatně, u subjektu bojujícího proti mezinárodním komunitám a trhům se to dá čekat.

Ale jak dlouho bude stát schopen udržet ohromující tempo inovace, když víme, že hydře občanské neposlušnosti vždy vyrostou dvě nové hlavy na každou jednu, která jí byla useknuta? Pokud se stát nestane opravdu hodně represivním opravdu hodně rychle (což se může díky chování nás všech stát), jeho úředníci nedokážou ovládnout hejna lidí a tu vichřici kreativní destrukce, kterou tato hejna přinesou. Z padesáti způsobů bude padesát tisíc. To první je současnost a druhé budoucnost.