Podvody na voliče
Mises.cz: 19. ledna 2011, Urza, komentářů: 7
Koalice ODS a ČSSD je obrovský podvod a výsměch vůli voličů. Nebo její naplnění?
Proběhly komunální volby. Před nimi i po nich jsme mohli slyšet mnoho lidového moudra. Stále stejná klišé.
Nevolíme strany, volíme lidi. Volíme nejmenší zlo. Volíme pravici. Volíme proti ČSSD. Nemá smysl volit malé strany, jsou to vyhozené hlasy. Volíme proti komunistům. To vše v lepším případě, neboť se samozřejmě lze setkat i s horšími.
Volíme ČSSD. Nechceme poplatky. Volíme komunisty, protože, vole, za těch stál chleba korunu. Chceme sociální stát, rovnost a vše zadarmo. Autorů druhé skupiny citátů ve svém okolí moc nemám a jsem za to rád. Jsem však obklopen mnoha lidmi, kteří sami sebe považují za pravicově smýšlející, volí strany, které se před médii jako pravicové prezentují a z pochopitelných důvodů se stále cítí zklamáni politickou scénou; není to tak dávno, co jsem k této skupině lidí také patřil.
Poté, co komunální volby dopadly tak, jak dopadly, všude, kde to bylo možné, došlo ke koalici ODS a ČSSD, tedy stran, které utratily v kampani nejvíce peněz za vzájemné pomlouvání. Mnozí jejich voliči se teď cítí podvedení.
Kdo formuje názory občanů?
Pražáci volile v komunálních volbách. Volile jako ovce, moc se na to nesoustředile a zvolile zmrdy. Volby vyhrála TOP09 s 30,26% hlasů, následovaná ODS s 23,1% hlasů a ČSSD(b) - 17,8% hlasů. Občanská strana sociálnědemokratická, což je neformální seskupení ODS a ČSSD, má tedy asi o 10% hlasů více než kleptostrana TOP09. Žádná ze stran předem oficiálně nevyloučila koalici s jinou z uvedených.
ODS slibovala svým voličům. že zejména:
- bude formou příkazů, zakázů a vyhlášek zasahovat lidem do života doslova od narození do smrti
- skoncuje s korupcí, kterou v minulých letech budovala
- vybuduje cyklostezky
ČSSD slibovala voličům, že zejména:
- bude formou příkazů, zakázů a vyhlášek zasahovat lidem do života doslova od narození do smrti
- skoncuje s korupcí, kterou v minulých letech spolubudovala
- vybuduje cyklostezky
Jak je vidět, ODS a ČSSD mají podobný program. To bude tímhle:
- obojí je odnož téhož, totiž proevropské levice.
- směřují do jednoho bodu, tím bodem je eurosocialismus.
Když jsem tento D-Fensův postřeh tlumočil -či přímo poslal- mnohým z těchto nespokojených lidí jako odpověď na jejich pobouření, většinou se nad tím zasmějí a berou to jako vtip. V takových chvílích se sám sebe ptám, co všechno by se muselo stát, aby tito lídé pochopili, že systém, který tu máme, prostě nefunguje. Není to otázkou jednotlivých politiků, není to otázkou několika špatných rozhodnutí; kdyby tomu tak bylo, těžko bychom viděli stále tytéž problémy ve větší a větší míře už dvacet let, stejně jako kdyby byla tato kritizovaná koalice "selháním jednotlivců", těžko by vznikla na tolika místech.
Mnozí o této koalici mluví jako o něčem zavrženíhodném, nedemokratickém, nemorálním, či dokonce protiústavním. Já tvrdím, že je to naprosto logický důsledek systému, který je v ČR (a mnohých jiných zemích) nastolen. Ve svém pobouření lidé často mluví o podvodu na voliče. Cítí se podvedeni tím, že dvě strany, které by se podle jejich názoru měly přít a bojovat spolu, vstoupily do koalice a spolupracují. Nejdůležitější otázkou dle mého názoru je, kde berou výše zminění kritici přesvědčení, že by spolu tyto dvě strany měly soupeřit?
Po důkladném zamyšlení a dlouhém vymýšlení příčin tohoto jevu, jsem došel k jediné možné odpovědi: Představu, že spolu budou tyto politické strany soupeřit, si voliči utvořili pouze na základě mediálního obrazu.
foto: idnes.cz
Levicová a pravicová politika v očích voličů
Zeptáte-li se libovolného člověka na ulici, skoro jistě řekne, že ODS je strana pravicová a ČSSD levicová. Položíte-li ještě otázku, proč si myslí, že tomu tak je, většinou odpoví, že to je přece jasné. A ptáte-li se dál, velmi pravděpodobně dojdete k tomu, že dotyčný ani netuší, jaké zákony která ze stran v parlamentu prosazuje a schvaluje, případně co pravicového či levicového dělá, aby se nějak výrazně lišila od té druhé. Navzdory tomu je "jasné", která strana je pravicová a která levicová.
Protože reálné chování (libovolných) politických stran většina lidí vůbec nesleduje, je evidentní, že všechny informace mají pouze zprostředkované buď od novinářů, nebo přímo od zástupců zmiňovaných stran. Tímto nechci nijak napadat novináře (stejně píší to, co lidi chtějí číst), ani nemám v úmyslu tvrdit, že média jako taková jsou špatná. Jde jen o to, na co se člověk zaměří. Je rozhodně velký rozdíl mezi tím, jestli se podívá na ČT24 na záznam z parlamentního hlasování, případně si přečte, jak kteří poslanci hlasovali o nějakém konkrétním zákonu, nebo jestli si přečte článek, ve kterém nějaký novinář (bez konkrétních podkladů) označuje KSČM a ČSSD za strany levicové, VV za středovou a ODS a TOP09 za pravicové, případně bude informace čerpat z toho, že pán s oranžovou kravatou mluví o sociálním státu a jiný pán s fajfkou a motýlkem zas o svobodě jednotlivce. Proč každý tolik prahne po zprostředkovaných a upravených informacích a téměř nikoho nezajímá realita?
Levice a pravice na celostátní úrovni
Když se člověk zaměří na vládu jednotlivých stran v celorepublikovém měřítku (a už se jich tu několik vystřídalo, byly to vlády takzvaně pravicové, i vlády levicové), zjistí, že se vlastně skoro žádné rozdíly mezi jednotlivými vládami nejsou. Rozpočet je stále obrovský, svoboda jednotlivce je omezována, státní dluh roste a vliv státu jakbysmet. Žádná z takzvaně "pravicových" vlád se tento trend ani nepokusila zastavit, natož zvrátit.
Už skoro třičtvrtě roku nám tu vládne "koalice rozpočtové odpovědnosti". A změnilo to nějak státní rozpočet? Ne. Všechny spory jednotlivých vlád s opozicí (ať už jde o libovolnou vládu a jakoukoli opozici) se točí kolem částek na úrovni malých miliard (a leckdy to jsou i hádky o miliony) při rozpočtu ve výši 1100 miliard!! Jestliže "koalice rozpočtové odpovědnosti" ušetřila dvacet nebo třicet miliard (což je dost optimistický odhad) oproti tomu, jak by tu vládla ČSSD, jedná se o zlepšení kolem 2%. Na to, jaký kolem toho byl humbuk, mi to připadá směšné. V jiných oblastech vládnutí (tím myslím všemožné příkazy a zákazy, kterými vláda uzurpuje občany) jsou rozdíly snad ještě menší (to jest žádné).
Že by nějaký konkrétní resort fungoval za té či oné vlády lépe, jsem také nepozoroval - oblíbené a často diskutované resorty jsou nejspíše zdravotnictví, školství, policie a soudy.
Co se týče mé osobní zkušenosti, tak k doktorům už raději vůbec nechodím, neboť s drobnostmi si pomohu sám a jediný (vážnější a chronický) zdravotní problém, který jsem kdy měl, mi dva doktoři zhoršili a dalších cca pět nepomohlo (a jejich chování bylo až na dvě výjimky otřesné, o nemocničním personálu nemluvě). Když měla má manželka podstoupit poměrně jednoduchý chirurgický zákrok, ve státní nemocnici to zvládli tak bravurně, že málem přišla o nohu (na soukromé klinice jí to pak dali do pořádku, přičemž postoj státu k problému byl ten, že máme-li peníze na soukromou kliniku, z našeho zdravotního pojištění-daně nám na léčbu nepřispěje).
Úroveň toho, co se mé děti učí ve škole, je stále stejně žalostná.
Policii jsem v posledních letech volal jednou, když před naším domem došlo k potyčce, při které tekla krev. Víc než to, co se děje venku, je zajímaly mé osobní údaje. Hlídka přijela za čtyři (!) hodiny, kdy už samozřejmě nebylo co řešit.
A díky našemu skvělému a ideálnímu státnímu soudnictví čekám už čtyři roky na vyřešení sporu, ve kterém se zatím konalo odhadem sedm stání, z nichž každé trvalo asi hodinu. Není to luxus? Soudy platíte pořád, i když se nesoudíte. A když po nich poprvé v životě něco chcete, tak tomu věnují skoro celé dvě hodiny ročně. Co víc si přát....
Uznávám, že v tomto směru jsem na činnost státních útvarů dost smolař a zkušenosti většiny lidí budou o něco lepší, ale co tak kolem sebe vidím, není to také žádná sláva.
Levice a pravice na komunální úrovni
V komunálním měřítku mi připadá, že je ta "pravicovost" či "levicovost" ještě více irelevantní, protože se nemá moc jak projevit. Princip, na kterém to funguje, není v ničem rozdílný - ti, kteří jsou u moci, se nechají uplácet podnikateli, aby jim dávali výhodné státní zakázky. Bohužel princip, na kterém by to fungovat mělo, není o mnoho lepší - veřejné peníze by se neutrácely na základě úplatků, nýbrž na základě nejlepšího úsudku úředníků a politiků.
Pořád ale platí, že chtějí-li lidé něco, za co jsou ochotni zaplatit cenu, za kterou to někdo prodává, koupí si to i sami bez úředníků. Je-li cena moc vysoká (vyšší, než kterou jsou lidé ochotni zaplatit), pak je projekt ztrátový a jako takový by neměl existovat.
Jak by to tedy vypadalo, kdyby vše fungovalo tak, jak to fungovat má? V nejlepším případě by se úředníci a politici ve všech rozhodnutích přesně trefovali do toho, co lidi chtějí. V tom případě by stejně přišly k životu přesně ty projekty, které by si lidi zaplatili i sami a ztráta by byla celkem malá (platy úředníků, ....). Kdykoliv by úředníci udělali chybu v úsudku (k tomu by určitě docházelo i v případě, že by se upřímně snažili a byli všichni čestní, což stejně nikdy nebudou), znamenalo by to nevyhnutelné ztráty.
Dá se říci, že na komunální úrovni se ideologická otázka, tedy levice vs. pravice, prakticky vůbec nevyskytuje, můžeme se tu setkat maximálně s otázkou morální, to jest brát úplatky vs. nenechat se uplácet (což je mimochodem totéž jako škodit hodně vs. škodit málo).
foto: idnes.cz
Závěr
Co z toho všeho vyplývá? Koalice ODS a ČSSD není podvodem na voliče; jedná se pouze o spolupráci politických subjektů, které mají stejné politické přesvědčení, cíle, motivy i prostředky. Voliči se raději cítí podvedeni, než aby si připustili tuto smutnou pravdu. Možná proto, že by to pak znamenalo nutnost třízení informací, zamýšlení se nad nimi. Nebo je důvodem to, že by museli připustit, že dlouhou dobu věřili bludu? Těžko říci. Každopádně lidé, kteří demonstrují na různých místech proti koalicím ODS a ČSSD, by se dle mého názoru měli zamyslet nad tím, jaký je doopravdy mezi těmito stranami rozdíl a co zbyde z rivality poté, co se odmyslí mediální štěkání a výkřiky do prázdna.