Pokračující ekonomická krize Venezuely

Mises.cz: 07. března 2014, Martin Lesko, komentářů: 7

[Přeloženo z mises.org, autorem je Matt McCaffrey.]

Před několika měsíci jsem společně s Carmen Dorobatovou napsal článek hodnotící rapidně se zhoršující situaci v ekonomice Venezuely. Od té doby se tam podmínky ještě zhoršily a za poslední týden prudce eskalovaly politické nepokoje a protesty proti Madurově vládě v hlavním městě Caracasu i na jiných místech. Maduro a jeho spojenci na demonstrace odpověděli násilnými útoky proti protestantům a cenzurou mediálních výstupů o těchto událostech.

Nezdá se, že by protesty byly vedeny nějakou ideologickou skupinou nebo nějakými politickými zájmy. Jsou spíše obecnou reakcí na ekonomický chaos v zemi. Jak jeden z demonstrantů vysvětloval: „Jsem tu, protože už mám po krk všech zločinů, nedostatku a politiků na obou stranách. A už mě nebaví vystávat dlouhé fronty na všechno.“ V posledních letech se z Venezuely stal klasický a tragický příklad Misesova argumentu o tom, že systematické vládní intervence do ekonomiky vedou k socialismu. Země má už nějakou dobu pseudosocialistickou vládu, ale politika ekonomického plánování postupně nahlodala i poslední zbytky ekonomických svobod, které tam kdysi byly. Obzvláště současný systém cenové kontroly (který Maduro ještě rozšířil) způsobil nedostatky základního spotřebního zboží, jako je cukr, toaletní papír a další věci. Pro vládu je vždy jednodušší zvýšit svou moc než ji snížit a vzrůstající ekonomický chaos pramenící z původního nedostatku zboží vyústil jenom v další cenovou kontrolu, přesně jak předvídal Mises.

V tomto procesu sehrála důležitou úlohu také venezuelská měnová politika. Míry inflace rapidně narůstaly a v současné době se drží na 56 %. Mises zdůrazňoval, že cenové kontroly jsou vládní reakcí na inflační růst cen. Tváří v tvář možnosti zastavit tiskařské stroje, nebo zavést cenovou kontrolu se vlády většinou uchýlí ke druhé možnosti. A jak to často bývá, špatná měnová politika vede k nárůstu socialistické politiky.

Kontrola cen a inflační politika jsou dobrými recepty na sociální desintegraci a jak se zdá, to je právě to, proti čemu demonstranti protestují. Není jasné, do jaké míry je těmito protesty Madurova vláda ohrožena, ale můžeme jedině doufat, že toto povstání přivede Venezuelu na cestu míru a ekonomické a společenské svobody.