Válka na Ukrajině a svoboda slova

Mises.cz: 13. března 2022, Urza, komentářů: 1

Z čistě etických důvodů jsem přesvědčen, že svoboda slova by neměla být upírána nikomu; ani lhářům, dezinformátorům, manipulátorům a podobně. Řada lidí však toto přesvědčení nesdílí; a těm všem bych rád něco připomenul.

Jedna věc je teoretická debata o tom, zda mají být tolerovány lži a dezinformace; jenže i kdybychom se shodli na tom, že nikoliv (což si nemyslím – ale hypoteticky), něco úplně jiného je pak praktická implementace takových opatření.

Shodneme-li se na tom, že (často anonymní) dezinformátoři mají být potlačeni, „vypnuti“ – no zkrátka umlčeni, musí existovat nějaká autorita, která rozhodne, co jsou dezinformace a kdo je dezinformátor; a tady spatřuji kámen úrazu.

V některých konkrétních případech se na tom sice drtivá většina lidí shodne (což tedy pro mě osobně pořád není dostatečné), jenže ve spoustě případů nikoliv; pak musí existovat nějaký člověk či skupina lidí, která to rozhodne a posoudí.

Nemluvě o tom, že téměř nedává smysl umlčovat někoho, komu beztak skoro nikdo nevěří (pak není moc nebezpečný); čím více lidí dezinformátorovi věří, tím větší smysl by mohlo mít jej umlčet, jenže tím menší shoda na jeho umlčení bude.

Případné spory musí někdo rozsoudit; to v praxi znamená, že nějací „pověření“ lidé budou mít moc rozhodovat, co je ještě v pořádku a co už za hranou; čímž dáváme všanc svobodu projevu úplně všech (!) s nadějí, že „vyvolení“ rozhodnou správně.

A existují snad nějací politici, kterým věříte natolik, že jste ochotni jim dát možnost rozhodovat o tom, co kdo – včetně Vás – smí říkat? Protože přesně to je nutným předpokladem pro přijetí praxe umlčování dezinformátorů.

Na ruském režimu oprávněně kritizujeme potlačování svobody projevu; když ji začneme v rámci „obrany“ proti němu omezovat také, ztratíme ji v každém případě. Historie států je plná „dočasných“ opatření, která už se nikdo neobtěžoval zrušit.

Převzato z facebookového profilu autora.