Vládní utrácení nepomáhá ekonomice
Mises.cz: 20. ledna 2015, Frank Shostak (přidal Kolektiv Mises.cz), komentářů: 3
Někteří ekonomové, jako například laureát Nobelovy ceny Paul Krugman, tvrdí, že během ekonomického propadu je povinností vlády vytvářet vysoké rozpočtové deficity za účelem udržení ekonomiky v chodu.
Někteří ekonomové, jako například laureát Nobelovy ceny Paul Krugman, tvrdí, že během ekonomického propadu je povinností vlády vytvářet vysoké rozpočtové deficity za účelem udržení ekonomiky v chodu. Co se týče výsledků – vzhledem k tomu, že ekonomika rostla mezi roky 2011-2014 kolem 2 procent – mnoho expertů si myslí, že rozpočtový deficit, který činil 483 miliard dolarů v roce 2014, nebyl dostatečně vysoký.
Podle tohoto způsobu myšlení, pokud se celková poptávka v ekonomice oslabuje, v důsledku nižších výdajům spotřebitelů, vláda musí začít víc utrácet, aby zabránila poklesu agregátní poptávky. Je dobré poznamenat, že vládní výdaje představovali v roce 2014 3,5 bilionů dolarů, zatímco v roce 2000 pouze 1,78 bilionů dolarů – nárůst o 96 procent.
Je vládní utrácení dobré pro ekonomiku?
Paul Krugman a další komentátoři, si myslí, že zvětšení rozpočtového deficitu v důsledku vyšších vládních výdajů představuje skvělou zprávu pro ekonomiku.
Dále jsou toho názoru, že máme pouze velice málo empirických důkazů o tom, že rozpočtové deficity brzdí ekonomiku a její růst. Naopak si myslí, že pokud ekonomika operuje pod svým potenciálem tak jí můžou vyšší výdaje jenom pomoci.
Naopak oponenti tohoto názoru si myslí, že zvětšení rozpočtového deficitu bývá monetizováno a vede k vyšší inflaci. Také zvýšení rozpočtového deficitu vede k vytlačení soukromého sektoru a tím pádem k nižšímu ekonomickému růstu. Podle této perspektivy by se vláda měla vyhnout jak jen to je možné zvyšování rozpočtového deficitu. Zaměřená by měla být vždycky na vyrovnaný státní rozpočet.
Proč je víc utrácení zlou správou?
My jsme toho názoru, že snaha udržovat rozpočtový deficit představuje špatnou politiku. Na čem záleží v první řadě, není velikost vládního deficitu ale celková velikost vládních výdajů – množství prostředků, který si vláda odkloní od soukromého sektoru k sobě. Na rozdíl od Krugmana si taky myslíme, že vyšší vládní výdaje představují špatnou zprávu pro ekonomiku.
Je nutné si uvědomit, že vláda není bohatství generující entita. Čím víc toho utratí, tím víc zdrojů musí odebrat z produktivního, bohatství vytvářejícího soukromého sektoru. To zabraňuje vytváření bohatství a snižuje ekonomický růst. Celková výše vládních výdajů představuje velikost vlády, nic víc. Pokud například vláda plánuje utratit 3 biliony dolarů, ale vybere pouze 2 biliony na daních, budeme mít rozpočtový deficit ve výši 1 bilionu dolarů. Vzhledem k tomu, že vládní výdaje musejí být nějak financovány, musí vláda najít další zdroje k uhrazení deficitu, například půjčováním, tištěním peněz, nebo další navýšením. Na čem v první řadě záleží, je celková výše vládních výdajů na úrovních 3 biliony, ne deficit 1 bilion.
Pokud by například vláda zvýšila daně na 3 biliony dolarů a výsledek by byl vyrovnaný rozpočet, změní to něco na faktu, že stále vláda odebere 3 biliony z produktivního sektoru? Zvýšení vládních výdajů odkloňuje zdroje od bohatství-vytvářejících aktivit k bohatství-vytvářejícím aktivitám. Vede to k ekonomickému zbídačování. Proto by mělo být zvyšování vládních výdajů za účelem stimulace celkové poptávky považováno za špatnou zprávu pro proces akumulace bohatství a tím pádem i pro celkovou ekonomiku
Oproti komentátorům jako jsou Paul Krugman, MMF a různí představitelé FEDu, se domníváme, že redukce vládních výdajů znamená velice dobrou zprávu pro produkci bohatství a ekonomiku. Je to ale samozřejmě špatné pro různé umělé formy života, které vznikli díky zvýšeným vládním výdajům