Význam prestiže pro charitu a svépomoc v době divokého kapitalismu na příkladu brněnských novin

Mises.cz: 01. listopadu 2014, HynekRk, komentářů: 0

Existuje mnoho důvodů, proč se člověk věnuje charitě. Některé z těchto důvodů můžeme najít ve stati ekonomů S. A. Beauliera a J. S. Halla. Mezi důvody zde uvedené najdeme např., že člověk může mít duševní užitek z toho, že se zlepšuje situace lidí, kterým pomáhá (s tím souvisí vzájemně závislá užitková funkce).¹ Jiní lidé však přispívají na charitu i tehdy, přestože nemohou pozorovat dopad svých darů na blahobyt obdarovaných (mají z charity třeba jen radost). Další pak tyto dopady ani příliš nezajímají. Zajímá je spíše prestiž (uznání, respekt), kterou lze přispěním na charitu získat v očích druhých. Toho jsou si různé charitativní organizace vědomy. Beaulier a Hall uvádí: "Když se podíváme na způsoby, kterými charitativní organizace prosí o dary, zřetelně tyto neapeluji na altruistické motivy dárců.“ Tomu nasvědčují i jmenovací práva (charitativní program nebo nové zařízení je pojmenováno po dárci), různé typy členství (např. zlaté členství spojené s některými výhodami) atd.² Další dárci se cítí kvůli charitě dobře, protože jsou částí nějakého úsilí.³ A tak podobně. Zde se budeme zabývat především přispíváním na charitu a tzv. dobrou věc z důvodu získání větší prestiže v očích ostatních lidí.

Protože doba tzv. divokého kapitalismu (19. století a začátek 20. století do 1. světové války) byla pověstná svým rozsahem charity a zároveň již často vlažněji pojímaným náboženstvím, tak mně přišlo celkem logické, že prestiž musela hrát nějakou roli. Musela se také logicky odrážet v tehdejších informačních médiích. Vedle ústního podání, případného výlepu plakátů (?), pochvalných prohlášení při příležitosti různých pořádaných akcích, udělování diplomů a vyznamenání, existovaly v tehdejší době i noviny. Přišlo mi tedy logické, že pokud mají S. A. Beauliera a J. S. Halla pravdu, že se v novinách musely objevovat zprávy na téma charity a prestiže. Nějaké seznamy dárců, či poděkování a tak podobně. Mělo by tehdy platit, že člověk otevřel noviny a přečetl si, jaká soukromá či veřejná instituce či jednotlivec přispěli a na co přispěli, a pokud tomu tak bylo, tak čtenář mohl jistě pocítit nějaký pocit úcty k dárcům anebo si je představit jako dobré lidi či instituce. To mohlo mít vliv na prestiž těchto institucí (přesněji lidí, kteří tyto instituce tvořili) a jednotlivců, jaké se těšili v očích ostatních lidí. Zašel jsem tedy do „Moravské zemské knihovny“ a půjčil si zde dvoje svého času významné brněnské noviny. Prvními novinami je konzervativní a národnostně česky vyhraněná „Moravská Orlice“ a druhými socialistická „Rovnost“. Že mají oba citovaní autoři pravdu, bylo jasné prakticky ihned po prvním pohledu do těchto novin. Vedle zájmu o přispívání na charitu a tzv. dobrou věc z důvodu získání větší prestiže v očích ostatních lidí se zde podíváme i na propagaci charity a i svépomoci v těchto novinách a případně i na jiné zajímavosti.

 Moravská Orlice

První noviny, které jsem zvolil, jsou noviny „Moravská Orlice“, které jsou dostupné v Moravské zemské knihovně od roku 1863 do roku 1943. Délkou vydávání šlo jistě o velmi úspěšné noviny. Zajímala mne doba tzv. divokého kapitalismu, kterou jsem si stanovil již dříve, jako dobu do začátku 1. světové války. Tj. dobu do roku 1914. Protože ve větší míře byl u nás spolkový život (spolky sloužily jako jeden z organizátorů charity a svépomoci) umožněn až konce 60. let 19. století a uvážíme-li to, že lidské instituce se vyvíjejí s jistou dynamikou (tj. byla zde určitá doba, než se spolky náležitě rozšířily), tak jsem se mohl zabývat obdobím po 1. polovině 70. let 19. století. Nakonec jsem celkem arbitrárně zvolil rok 1903. „Moravská Orlice“ původně patřila k významným moravským listům, časem však její význam slábl. Roku 1885 byl náklad listu 2 200 výtisků a pak postupně klesal až na jen 850 výtisků roku 1917. U „Rovnosti“ byl náklad koncem roku 1887 2 tisíce výtisků a roku 1893 to bylo již 5 300 výtisků. Na rozdíl od „Moravské Orlice“ se však stala Rovnost deníkem až od listopadu roku 1905 a v této době vycházela „Rovnost“ v nákladu 5 500 až 7 400 výtisků.⁴ Rovnost vycházela v roce 1904 třikrát týdně.⁵ Na dnešní poměry jsou takové náklady novin celkem dost malé, tehdy šlo však o důležité brněnské noviny, které jistě měly přesah mimo moravské hlavní zemské město. To dokládá právě Rovnost, kde je uvedena cena pro distribuci listu poštovní zásilkou pro Rakousko, pro Německo a pro ostatní země. Dále to dokládá to, že ve venkovských prodejnách stály tyto noviny místo čtyř haléřů pět haléřů, pokud se jich prodávalo pod 10 výtisků. Jen tam, kde se prodalo deset a více výtisků platila cena stejná s cenou v Brně, tedy ony čtyři haléře.⁶ Dosah novin byl větší i díky tomu, že se daly přečíst v různých kavárnách a restauracích, mohly se číst v kolektivech, či být přenechány jiným čtenářům. Rovněž se noviny zasílaly do jiných významných měst a podobně.

V Moravské Orlici ze dne 1. července 1903 najdeme výkaz příjmů a vydání "Brněnské Matice školské" za květen roku 1903. Tento výkaz obsahuje i sekci příjem. V této sekci jsou uvedeny jmenovitě dary včetně jejich výše. Je zde uvedeno mnoho institucí a osob. Pro příklad třeba Občanská záložna v Nymburce věnovala 20 korun, Cyrillská jednota ve Slavkově je zde s darem 10 korun, důchod královského města Domažlic s darem 60 korun, spisovatel F. A. Šubert z Prahy 20 korun, František Kaplan v Ouvalech 20 korun, Akciová společnost Besedního domu věnovala nájemné ze slavnosti 22. března 100 korun, Stolová společnost "Chodové" u Pleskačů 50 korun, majitel knihtiskárny Ed. Kalous daroval z účtu 20 korun. Je zde i několik darů věnovaných místo věnce zemřelému inženýru Pekovi. Celkem šlo o dary za 772.46 haléřů. Vedle toho se zde dovídáme o vybraných členských příspěvcích s uvedením jména člena. Profesor techniky V. Řehořovský zaplatil členský příspěvek ve výši 10 korun, c. k. poštovní praktikant Fr. Běťák zaplatil 4 koruny, advokát dr. V. Randula zaplatil 4 koruny atd.⁷ V čísle z 5. července 1903 byl čtenář informován celkem obsáhle o Okrašlovacím spolku z Napajedel a o jeho činnosti. Šlo například o úpravu lesa "Kalvárie" nad městem v pěkný háj s chodníky, novými lavičkami a opravou kaple Za 2 100 korun zakoupil spolek 13 měřic pozemků a lesa na sousedním vrchu „Malzová“ ke zřízení veřejného libosadu. Jmenovitě je uvedeno, kolik sazenic smrků, lip, akátů a modřínů spolek vysázel. A tak podobně. V tomto případě tedy mohl získat jistou prestiž u čtenářů Moravské Orlice celý spolek, jakožto instituce. Ovšem je zde i uveden třeba člen spolku K. Kleveta, jakožto (doslova psáno) velezasloužilý člen. Zpráva obsahovala i informaci o velkém výletu spolku s jinými spolky na Makovou pořádaném v neděli dne 12. července 1903 za účelem předání zdejšího sadu veřejnosti.⁸ Ve stejném čísle je LXX. výkaz darů a příspěvků na stavbu českého Národního divadla V Brně: Sbírka Prostějovská. Zdejší dvoudenní slavnost vynesla 1 000 korun. Následně jsou v listě vyjmenováni další dárci, a to s uvedením plného jména a výší odvedené částky. Pro příklad: 433 korun vynesla sbírka pánů K. Beneše a J. Kovaříka, sbírka pánů F. Januška a K. Jelínka vynesla 63.70 koruny, gymnasiální profesorský sbor daroval 116 korun, profesorský sbor české reálky 228 korun, obecní rada města 6 000 korun, úředníci firmy Wichterle (sbírka účetní J. Grof) 125 korun, Jednota divadelních ochotníků "Tyl" 75.60 korun, plk. Otto Mareš 50 korun atd.⁹ Ve vydání ze dne 12. července 1903 je uveden LXXIII. výkaz darů a příspěvků na stavbu českého Národního divadla V Brně. Dočteme se zde o darech obcí Berouna, Počátek (okres Pelhřimov) a Miletína (okres Jičín) ve výši 500 respektive 250 respektive 50 korun. Dále to, že sbírka z Židlochovic pana M. Černého vynesla 85 korun, načež následuje jmenovité uvedení dárců: „… 50 K p. St. Daňkovský, po 10 K pp.: m. Černý, R. Svoboda a Fr. Ryšavý, 2 K p. T. Bosák, po 1 K pp. Fr. Vlk, E. Cekl a M. Uher….“. Podobně jsou zde uvedeni dárci z obce Dobročkovice (okr. Vyškov), Němčičky (okr. Brno-venkov?) a Lomnice (velmi pravděpodobně okr. Brno-venkov). V Dobročkovicích darovali Fr. Kupka a K. Kraml dokonce po 25 korunách. Dále je ve výkazu zmíněn dar 100 korun od "Spolku paní a dívek v Chrudimi“ a sbírka z Hamburgu v markách opět s uvedením konkrétních dárců. V tomto případě je výkaz dárců veden od největších po ty menší.¹⁰ Podobný výkaz darů (LXXXVIII.) najdeme třeba v čísle z 11. října 1903. zde zaujme zejména dar okresního zastupitelstva ve Vlašimi v hodnotě 1 000 korun, dar pražské knihtiskárny dr. E. Grégra a syna - obnos za tisk alba "Moravě" 962 korun, dar občanské záložny "Ráj" z Rajhradu 200 korun, dar gymnasiálního profesora j. Ošťádala z Klatov 100 korun a dar profesora ústavu učitelek E. Vacha z Brna 50 korun.¹¹ Takovéto výkazy darů na české Národní divadlo v Brně se zveřejněním jména veřejné či soukromé instituce, jmen soukromých osob (i těch co věnovaly desítky haléřů) a věnovaných částek se objevovaly v Moravské Orlici zcela běžně. Každý kdo chtěl, si je zde mohl přečíst. A každý kdo v nich byl zveřejněn, z toho mohl těžit případným nárůstem prestiže v očích ostatních.

Ve vydání Moravské Orlice ze dne 15. července 1903 se uvádí následující zprávu: "Z Vesny. Podpůrnému fondu Stránecké darovala pí. Marie Dlouhá, choť c. k. professora v Brně 30 K na uctění památky zesnulé své matky pí. Elenory Pekové, někdejší vážené starostky spolku Vesny. Témuž fondu věnovala sl. Božena Stránská svůj honorář 42 K za soukromé vyučování frančtině a němčině."¹² Jindy je uvedena zpráva o sbírce pro Matici školskou v Bojkovicích na podnět podnikatele a majitele pivovaru v Uherském Brodu Fr. Janáčka, která vynesla 17 korun a 26 haléřů. Peníze byly zaslány "Ústřední matici" do Prahy. Samotný Janáček věnoval 10 korun. Uvedeno je zde jméno i sběratele A. Slabiňáka a noticka k Janáčkovi: "Znám p. Janáčka již dlouho a musím říci, že je to vlastenec velmi obětavý, který nejen v Uh. Brodě, ale i v jeho okolí a na našem Slovácku vůbec mnohý šlechetný skutek vykonal. Budiž mu proto vysloven zde veřejný dík a sláva mu!"¹³ Vydání novin z 18. září 1903 obsahuje zprávu o příspěvcích pro pokladnu spolku Radhoště (zřejmě šlo o Pohorskou jednotu Radhošť český turistický a sportovní spolek). Jsou v ní uvedeny instituce a jednotlivci s výší odevzdané částky. Pár příkladů významných darů z této zprávy: Kocian Meth. a Celvis (výtěžek ze zábavy v Lipníku) 370.04 koruny, městská rada ve Vyškově 225.90 korun, dr. E. Šarša v Litomyšli 32 korun, L. Vítek v Brně 50 korun, F. Kasalý v Třešti 60 korun, výtěžek koncertu pěveckého kroužku oktaviánů kroměřížských 32 korun, studující v Kloboukách u Brna (okres Břeclav) z koncertu 33 korun, F. Albini v T. Sv. Martině (dnes město Martin na Slovensku) 70 korun a podobně. Celkem se vybralo asi 1 043 korun, i když pisatel zprávy spokojen moc nebyl.¹⁴ 27. září bylo v novinách uvedeno, že: "Z Bílovic. Pan Vilém Matoušek, ředitel kanceláře advokáta dra. Vítězslava Randuly, věnoval na zbudování vlastní tělocvičny "Sokola" v Bílovicích obnos 40 K, za který značný dar vzdává jemu výbor jednoty sokolské nejsrdečnější díky."¹⁵ Ve vydání Moravské Orlice ze dne 30. září 1903 je zpráva o (české) průmyslové pokračovací škole (škola byla ovšem i s výukou němčiny) v Brně na Winterhollerově náměstí (dnes náměstí 28. října). Vedle představení školy je zde uvedeno, že: "Škole této ze sbírek vlasteneckých hostů plzeňské pivnice "u Jonáků" věnováno opětovně 20 K. Školní výbor vyslovuje za to díky nejsrdečnější...ve vzácné obětavosti nově darovali: Banka "Slavia" 20 K, jiný ústav brněnský 20 K, firma obchodní 10 K, pan ředitel Frt. Mareš 10 K, katecheta P. Frt. Synek 4 K, učitelka sl. Vašková 3 K. Vzdáváme všem vlct. dárcům díky nejsrdečnější..."¹⁶ V čísle z 22. října 1903 se píše, že: "Ve prospěch Matice školské v Brně zaslala naší administraci paní Hedvika Kotková, choť nadučitele v Topolné, obnos 5 K 36 h, který byl vybrán při Václavských hodech v Korytné ve ville pana dra. Tomka."¹⁷ Mnohem významnější dary či příspěvky uvádí zpráva hned z dalšího vydání: "Zemský spolek ku potlačování tuberkulosy na Moravě. Ke spolku přistoupili poslední dobou dr. Hubert Klein svob. pán z Wisenbergu a dr. Karel Richter, advokát v Moravské Ostravě, jako členové zakládající s příspěvkem 1 000 K; dále pak věnovali bar. Haynau a choť spolku 100 K jako příspěvek k vystavění léčebny pro tuberkulosní."¹⁸ Opět tedy každý kdo chtěl, si zde mohl jména dárců a věnované částky přečíst. A každý kdo byl takto zveřejněn, z toho mohl těžit případným nárůstem prestiže v očích ostatních. JUDr. Hubert Klein byl členem významné podnikatelské rodiny Kleinů a poslanec moravského zemského sněmu a Říšské rady ve Vídni.¹⁹

V tomtéž vydání se pak nachází výkaz příjmů a vydání "Brněnské Matice školské" ze září roku 1903. Jsou zde opět jmenovány dary od institucí a jednotlivců s uvedením názvu instituce či jména jedince. Vyššími částkami tehdy přispěli například Kareš a Stotzky v Brémách 50 (60?) korun, dr. Raimund Skládal, advokát v Kojetíně 37.50 koruny, Josef Čermák, majitel mlýna ve Velkém Meziříčí 111 korun, Jakub Urbanec v Moravských Budějovicích 43 korun, Městský důchod na Královských Vinohradech (dnes městská část Prahy) 50 korun a dr. Martin Kříž, notář ve Ždánicích 30.40 koruny a mnoho jiných. Celkové příjmy "Brněnské matice školské tehdy činily 3 078 korun a 32 haléřů.²⁰ Člověk si tak mohl přečíst, kdo a na co daroval své peníze.

Ve vydání z 15. listopadu 1903 je toho uvedeno docela dost. Předně je zde vzdán nejpovinější dík ředitelství bzenecké zemské rolnické a vinařské školy veleslavné "Občanské záložně v Kyjově" za udělení stipendia v obnosu 50 korun pro žáka ústavu. "Podepsán" pod děkováním je samotný ředitel školy L. Dedek. Dále je zde zpráva od Čtenářského spolku "Lidumil" z Dalešic (okres Třebíč) o sbírce na pořízení nového jeviště. Dárci zde jsou jmenovitě uvedeni. Celkem bylo sebráno 39 korun, a protože dříve sebrali ochotníci 30 korun, tak celkově šlo o 69 korun. Všem šlechetným dárcům zde byly vzdány srdečné díky. Dále je v tomto vydání uveden dar 10 tisíc korun Kontribučenské spořitelně ve Slavkově na zřízení zimní hospodářské školy, čímž odpadla povinnost obcím. A to zde není všechno.²¹ Ve vydání ze dne 23. prosince 1903 je seznam příspěvků pro Českoslovanskou jednotu. Tento spolek: " Zpočátku měl za cíl národněkulturní činnost v českém (ne česky mluvícím) pohraničí. Nakonec ale působil v pohraničí Česka, ve Slezsku, Dolním Rakousku i na Slovensku. Od roku 1908 se věnoval téměř výhradně činnosti na Slovensku a rozvíjení československé vzájemnosti."²² Opět jsou v tomto seznamu jmenovitě uvedeny veřejné a soukromé instituce a jednotlivci s věnovanou částkou. Jsou zde uvedeni i nový zakládající členové. Mezi nimi i významný politik JUDr. Karel Kramář.²³ Ve stejném čísle je informace o tom, že: "Dobročinný komitét dam uspořádal dítkám školy mateřské v Sirotčí ulici [dnes Grohova ulice, pozn. autora] dne 8. prosince vánoční slavnost, při které 110 dítek poděleno bylo vánočkami a pamlsky, 82 dítek obuví a šatstvem. K podělení tomu daroval velectěný kroužek "Tabák" 16 párů bot, čtvery dívčí šaty a čtyři páry kalhot…. Na slavnost dále darovali P. T. dobrodincové: pí. Pavlová 6 K. Po 3 K: pí. Jos. Šmídková, pí. Slavíčková, sl. J. Hromádková…“²⁴  

Nešlo vždy jen o prestiž. Našel jsem i zprávu, která by mohla být vyložena, jako vzpomínka v dobrém (i když výše byla uvedena již jedna vzpomínka). V Moravské Orlici ze dne 9. července 1903 je uvedena zpráva následujícího znění: "Vlastenecký odkaz. Ve Vídni nedávno zesnulý rodák Michal Maschek zřídil ve své závěti nadační kapitál 36.000 K a ustanovil, aby z důchodů tohoto kapitálu zřízena byla čtyry stipendia pro žáky českoslovanské obchodní akademie v Praze. Nadace tato vejde v život po úmrtí dvou sester zakladatelových, žijících v Pelhřimově, jímž vyhraženo doživotní užívání úroků. Presentační právo příslušeti má pro věčné časy pražskému starostovi, jemuž profesorský sbor akademie činiti má vhodné návrhy."²⁵ Na prestiž se neodvolává ani následující zpráva: "Matici školské v Brně. Pan Antonín Soukup, c. k. professor na ústavu učitelek, odvedl od nejmenovaného dobrodince k rukám předsedy Karla Nováka 200 korun."²⁶ Respektive přesněji jistou prestiž si z této zprávy mohl odnést jen pan profesor, který pravděpodobně uvedený dar nějak zajistil (přímluva, prosba apod.), bez něj by tyto peníze ostatně nemusely také ani býti. Ve vydání z 23. října 1903 se pak píše, že zesnulý měšťan Augustin Losert v Lipníku odkázal kromě četných jiných darů české reálce v Lipníku 120 tisíc korun a dále témuž ústavu na stipendia 20 tisíc korun.²⁷

 Odkaz Augustina Loserta

25. října 1903 vyšlo delší pojednání o již zmíněném zemřelém lipnickém mecenáši A. Losertovi. Stojí za to ho zde po více jak 110 letech vytáhnout opět na světlo boží. Ač jméno Losert nezní moc česky, tak tento mecenáš podporoval české instituce. Jeho odkaz byl zřejmě dost výjimečný (šlo tehdy o velmi vysokou částku), protože dle sdělení Moravské Orlice se o Losertovi zmiňovaly závistivě i německé listy. Losert dle Moravské Orlice mimo jiné: "Byl štědrým podporovatelem všeho šlechetného, lidumilem, dobrodincem chudiny. Dával rád, ale nenápadně, tak aby nikdo o tom nevěděl. České spolky ztratily v něm jednoho ze svých nejštědřejších podporovatelů.". A co jeho odkaz? Dle závěti z roku 1896 věnoval české reálce v Lipníku odkaz v obnosu 120 tisíc korun (60 tisíc zlatých, 1 stříbrný zlatý byl 2 koruny), ten měl být realizován doslova z vytěžených peněz ze jmenovaných movitostí a nemovitostí. Dále: "Deset tisíc zlatých pro chudé žáky na české reálce v Lipníku uloží se pro vždy jako základní kapitál a úroků přeji si, aby se užilo ku podělení desíti schopných, ctnostných a zasloužilých žadatelů."²⁸ Zde jasně rezonuje dělení chudých na zasloužilé a nezasloužilé. To plyne i hned z následujícího. Dále Losert věnoval 2 tisíce zlatých na každoroční podělování o Novém roce, aby: "...z uvedených 2000 zl. vyplývající úrok mezi zasloužilé chudé rozdala.".  Dále pro chudé sirotky obého pohlaví mělo být 10 tisíc zlatých uloženo na úrok a mělo být ustanoveno 10 nadací po 50 zlatých ročne. Dva tisíce zlatých Losert věnoval nemocnici v Lipníku s tím, aby se nemocní za Losertovy rodiče Janu a Josefa a za něj modlili v jejich úmrtní den. Dále Losert odkázal besedě "Lípě", hospodářskému spolku, Sokolu, spolku katolických tovaryšů, vysloužilcům a hasičům po 200 korunách s výslovným přáním, aby se uvedené spolky účastnily jeho pohřbu.²⁹ Zajímavá je zde zmínka o modlení za chudé. Jakoby šlo o zbytek někdejší barokní zbožnosti, ovšem silně redukované na zřejmě jen tři modlitby ročně.

Pozvánky na charitu

Ve vydání Moravské Orlice ze dne 14. července 1903 je zpráva věnovaná pořádání pravidelné Cyrilo-metodějské sbírky "Brněnskou Maticí Školskou". Úkoly matice byly následující: "Mateřské školky, jichž čítáme v Brně 12 s 13 odděleními, nejen udržeti, ale na počet alespoň dvojnásobný rozšířiti, jest prvým úkolem "Matice".“ Koncem roku 1902 bylo 1 255 dětí s jistotou české škole připraveno a zachováno. Tato matice měla dle této zprávy také čelit ohledně českého školství brněnské obci, ovládané tehdy Němci. Tato obec totiž měla obětovat nemalé tisíce na agitaci při zápisech, platíc si zvláštních náhončích, kteří chodili od rodiny k rodině, shánět děti k zápisu, a lákat značnými úlevami a peněžními dary i rozdáváním školních potřeb a šatstva vlažnější rodiče. Konečně se mělo usilovat o českou "Měšťanskou školu" a třeba ji i zřídit jako soukromou na výlohy matice. Dále je zde obviněna městská rad, že na českou obecnou školu povolila několik tisíc, zatímco na německé školy 2 miliony korun.³⁰ Možná je tento text poněkud přehnaný, ale ty obecní peníze jistě šli i z daní placených místními Čechy. Jde zde o hezký příklad kreace národnostní (nicméně národnostní otázka velmi pravděpodobně nebyla jediným důvodem podobných sbírek) nenávisti vlivem pouhé existence veřejného sektoru a z něho plynoucího bojem o moc.

Moravská Orlice zveřejňovala i zprávy, které měly zřejmý zvací charakter. To jsme viděli již výše. Nyní pár dalších příkladů: "Ze Žabovřesk. Krejcarový spolek a škola obecná v Žabovřeskách pořádají v neděli dne 13. července 1903 pod akáty u vojenské střelnice dětské radovánky pro děti z mateřské školky a pro žáky místní školy obecné." Následuje program radovánek včetně přednášky předsedy spolku nadučitele A. M. Langa a hudby a informace o vstupném 10 krejcarů. 30 krejcarů měla stát (zřejmě následná) taneční zábava. Dále: "Dary na radovánky sebe menší přijímá pokladník spolkový pan J. Ištván. O hojnou účast prosí výbor krejcar. spolku."³¹ Jindy ženský spolek "Moravanka" ve Šlapanicích pořádal dne 13. září 1903 výlet na louku u Puntovic spojený s dětskými radovánkami. Srdečně zváni byli veškeří přátelé a příznivci dětské drobotiny, vstupné bylo 10 krejcarů. Večer měla být taneční zábava. 27. září byla v novinách uvedena pozvánka na vinobraní odboru Národní jednoty v Jundrově a dále informace o valné hromadě "Matice Ostravské" v Moravské Ostravě.³² Nebo v čísle z 18. října 1903 se píše, že: "Dámský kroužek III. odboru Národní jednoty zve své příznivce na hodový taneční večírek, který uspořádá v neděli, dne 18. t. m. ve spolkových místnostech u p. Šťávy na Křenové č. 70 ve prospěch českého školství v Nov. Černovicích. Začátek o půl 8. hod večer, vstupné 32 hal.". Ve stejných novinách je zmínka o vinobraní ve prospěch českého školství v Brně místního odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu pro třídu Františka Josefa (dnes třída Milady Horákové) a okolí a dále zmínka o hodech v Besedním domě III. odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu v Brně.³³

V čísle ze dne 20. října 1903 se píše, že: "Dárky na vinobraní Spolku stravovacího přijímají se v sobotu dne 24. října t. r. odpůledne a ne ve středu 21., jak omylem udáno. Pozvánky rozesílají se tyto dny."³⁴ Konečně v čísle ze dne 15. listopadu 1903 je otisknuta opět pozvánka o hodech v Besedním domě pořádaných III. odborem Národní jednoty právě 15. XI., vstupné mělo činit v předprodeji 80 haléřů, pro rodinu 2 koruny, u kasy osoba 1 korunu a rodina 2.40 koruny. Čistý výnos měl jít ve prospěch mateřské školy v Nových Černovicích.³⁵  

Rovnost

Jako druhé jsem zkoumal sociálně demokratické brněnské noviny "Rovnost". Zde jsem očekával menší význam prestiže u charitativních a svépomocných akcí a i méně charitativních akcí a naopak více svépomocných akcí. Důvodem je to, že tyto noviny byly určené spíše pro dělnictvo, které náleželo mezi nižší vrstvy, či u kvalifikovaných dělníků někam na hranici mezi nižší a střední vrstvy. Skutečně noviny byly plné pozvánek a informací o spolkovém dění (tím se zde zabývat nebudeme), ale narazil jsem i na zmínky ohledně charity a dokonce i zmínky dokládající význam prestiže u charitativních a svépomocných akcí. To je zajímavé zjištění. Noviny "Rovnost: Zemský orgán strany sociálně-demokratické na Moravě" (dále jen Rovnost) jsou na rozdíl od předešlých vybaveny čísly stránek a v "Moravské zemské knihovně" jsou dostupné od roku 1904. Zvolil jsem tedy ročník 1904 a konkrétně druhou polovinu tohoto roku. Výhodou je to, že použití vydání novin z roku 1904 umožňuje jisté srovnání s výše uvedenou Moravskou orlicí z roku 1903.

List považoval za nutné uvádět i příspěvky straně (v materiálu nazváno daň strany) se jménem odvádějící organizace a částkou. Nejvíce tehdy odvedla Moravská Ostrava 20 korun, Vídeň, II. volební okres 18 korun a Kolín 14.20 koruny.³⁶ Velmi časté jsou sbírky na samotné noviny zvané "Na denník". Ve vydání z 5. července 1904 stojí: "Práce pro denník započala. Sbírejme všude pro denník! Čas kvapí! Pracujme rychle a vydatně!". A dále: "Mazel 16, Ferda, Vymyslice: aby farář své ovečky ostříhati ráčil 60, M. J. 1.-, Mazel 16, Filipínský z cesty 60, Grünwald, T. F. z provise insertní 2.-, Chalupník splátku 2.-, Mazel 6, L. K. 40, Mazel 10, Sehnal, Brno 1.-... na l. [na list, pozn. autora] 647. kovodělníci, Husovice 3.80, na l. 37. Doubrava, železniční zřízenec, Brno 5.50, Weinerová z přátelského večírku 1.-, Černý, Brno, týdenní splátku 1.-, Vaněk, dietu z Komárova 1.-. Celkem K 35.-."³⁷ I zde se tedy objevují jména skupin lidí a jednotlivců a i zde tedy může vznikat prostor pro získání určité prestiže u těchto skupin a jednotlivců v očích jiných. Podobná zpráva se objevila i ve vydání z 8. července 1904, tentokrát vyneslo nejvíce pořádání zábavy organizací v Těchově (dnes část města Blansko) v zahradě Hrozinkově ve výši 50 korun.³⁸ Z 24. července je další zmínka o sbírce na deník. Tentokrát bylo vybráno celkem 120.14 koruny. Největší položku tvořil příspěvek skupiny slévačů v Brně ze zábavy v Dělnickém domě v Juliánově, a to pěkných 70 korun. Dále přispěl nějaký Gessner z Brna částkou 40 korun. Uveden je zde i Hybeš s příspěvkem jedna koruna. Jistě jde o známého sociálně demokratického politika a novináře Josefa Hybeše.³⁹ Podobné zprávy se vyskytují i později.⁴⁰ Jistě při čtení takovýchto zpráv se nejednomu zmíněnému dárci zvýšila v očích čtenářů jeho prestiž.

Jiná sbírka se týkala pomníku Františku Komprdovi. Komprda byl dělnický předák, novinář, sběratel dělnických písní a básní a spoluzakladatel Rovnosti. Zemřel 24. dubna 1903 a pomník mu byl zřízen na brněnském Ústředním hřbitově zřejmě roku 1910.⁴¹ I seznam na tuto sbírku uvádí jména osob a institucí a věnovanou částku: "Komprdovi na pomník: Soudr. Vaněk 1.-, organisace, Král. Pole 5.-, Forejtek, Husovice 1.-, Janíček A. 1.-....Dohromady K 63.-."⁴² Zajímavá je i zpráva z 24. prosince 1904. Obsahuje totiž i informaci o daru zástupce zaměstnavatele pozůstalým po zemřelém dělníkovi, což je vzhledem k tomu, že list většinou obsahuje kritiku zaměstnavatelů zajímavé: "Z Kojetína. Neúprosná smrt vyrvala nám z organisace dne 17. t. m. našeho milovaného soudruha Jiřího Goldmanna. Čest budiž jeho památce. Pan správce cukrovaru Kinzel daroval ze své soukromé pokladny pozůstalým 16 korun, soudruzi učinili mezi sebou sbírku, která vynesla 33 K a po zakoupení věnce odevzdáno pozůstalým 27 korun."⁴³

Jiný typ zpráv hovoří o podpoře stávkujících. Například 10. července 1904 bylo v Rovnosti uvedeno, že: "Odborová komise kvituje příspěvky na stávkující: koželuzi, Brno 6.34 [koruny, pozn. autora]." V jednom z dalších čísel je podobná zpráva: "Odborová komise kvituje příspěvky na stávkující: Bednáři, Brno 1.30 [koruny, pozn. autora]."⁴⁴

Pro příklad je možné předložit ještě zprávu ze dne 22. prosince 1904. Kdy pro stávkující převzal textilní sekretariát příspěvky. Největší příspěvky pocházely z (továrny?) Červená, šlo o 24.49 koruny a z Schölerovi tkalcovny 11.23 koruny. Zároveň odborová komise kvitovala příspěvky pro živnostenské záležitosti od bednářů, instalatérů a koželuhů.⁴⁵ To mimo jiné dokládá, že součástí sociálně demokratických snah byli i někteří řemeslníci.

Pozvánky na charitu a svépomocné akce

Pozvánky na charitu a zejména svépomocné akce obsahují tehdejší noviny Rovnost zcela běžně. Noviny z 1. července 1904 uvádí následující: "Kuřim. Místní organizace pořádá v neděli 3. července o 3. hod. odpol. ku sv. Janu výlet. V případu nepříznivého počasí koná se taneční zábava v obecním hostinci. Okolní organisace se žádají o hojné zúčastnění! Čistý výnos věnuje se místní chudé školní mládeži!"⁴⁶ Tatáž zpráva je otisknuta i 3. července 1903 a navíc je zde další zpráva: "Král. Pole. Výlet "U čertova mlýnka" v zamilovaném hájku dne 3. července (v případě nepohody 10. července). Čistý výtěžek ve prospěch zbudování Dělnického domu v Král. Poli.". Jindy potravní spolek v Husovicích pořádal Husův večírek s přednáškou, recitací zpěvem a hudbou, kdy čistý výnos měl jít ve prospěch veřejné knihovny.⁴⁷ V Králově Poli sbor dobrovolných hasičů pořádal velký výlet do tzv. Zamilovaného hájku se vstupným 20 haléřů. Čistý výnos měl být věnován nemocenské podporovací pokladně hasičské.⁴⁸ Takovéto zprávy jsou v Rovnosti uváděny i nadále. Například ve vydání z 1. září 1904 je uvedeno, že skupina říšského spolku slévačů Rakouska pořádá v neděli 4. září velký rodinný výlet do jedné lesní restaurace. Čistý výnos měl být věnován ochrannému fondu.⁴⁹

Dvě zajímavosti z Rovnosti

Nyní krátce odbočíme a povíme si zde o dvou zajímavostech, kterých si autor všiml při pročítání Rovnosti z druhé poloviny roku 1904. První zajímavostí je ten fakt, že mezi sociálními demokraty byl tehdy dost populární socialista Ferdinand Lassalle, jenž byl jinak celkem dost odmítán Karlem Marxem. Po Lassallovi byla pojmenována řada organizací. V Husovicích třeba dělnická tělocvičná jednota. Stejně tak dělnická tělocvičná jednota v Králově Poli nebo dělnická tělocvičná jednota v Židenicích. Konečně na upomínku 40. úmrtí F. Lassalla pořádala místní organizace sociální demokracie v Juliánově 4. září 1904 velkolepou slavnost. Před slavností měla být přednáška o životě a působení F. Lassalla.⁵⁰ V novinách se i pravidelně objevují inzeráty nabízející za korunu v pěkných barvách provedené obrazy Marxe a Lassalla.⁵¹

Druhou zajímavostí jsou zmínky o alkoholismu. Například list věnoval pozornost přednášce vůdce belgických socialistů Vandervelda ve švýcarském Bernu. Hlavními myšlenkami jeho přednášky byly tyto: "Německé dělnictvo musí nyní bojovat nejen proti alkoholismu, nýbrž vůbec proti alkoholu. Musí být vyhlášena všeobecná stávka alkoholová. Mezi dělnictvem působí zlo laciné nápoje, jako láhve s jemnými nápoji mezi třídami lépe postavenými. Mezi proletáři oddává se pití nejvíce prostředně placený dělník. Nejméně placeným dovolují peníze píti jen v sobotu a v neděli, nejvíce placený dělník je většinou příliš inteligentní, než aby se nechal ničit alkoholem."⁵² Pravděpodobně byl přednášející belgickým politikem a předsedou II. internacionály Emilem Vanderveldem.⁵³ Pozoruhodné na této zprávě je to, že alkoholismus byl spojen do určité míry s rostoucími příjmy. Chudší dělníci na něj neměli tolik peněz, protože museli pokrýt jiné své potřeby. Není to tedy tak, že by většinou tito chudí dělníci raději často popíjeli a na další potřeby by se jim díky tomu nedostávalo peněz (i když někteří tak za jisté činili). Mezi chudobou a sklonem k alkoholismu tedy není dle této zprávy nějaká silná spojitost. V Rovnosti bylo kritizováno i počínání některých horníků na veřejné schůzi horníků ve Zbraslavi u Rosic (okres Brno-venkov), svolané hornickou skupinou v Rosicích. Několik horníků tam mělo být v nepříčetném stavu, což mělo dle pisatele vrhat špatné světlo jak na samotné horníky, tak také i na organizaci. "Nepříčetný" měl být i důvěrník politické organizace.⁵⁴ To docela kontrastuje s inzeráty na nejrůznější hostince a ohnivé vody v samotném listě. Ve vydání z 10. července 1904 je reklama třeba na hostinec Port Artur, nejlepší pravou žitnou z Husovic a pivní korbílky a džbánky k výletům. Ve vydání z 22. prosince 1904 najdeme inzerát na pravý jamajský rum, francouzská koňak, šremskou slivovici a pro nemajetné zde byl určen čajový rum. Jiný inzerát nabízel Sieglův dvojitý rum.⁵⁵ Ve vydání z 3. září 1904 je řada inzerátů na nejrůznější hostince. Třeba v Husovicích, na Lautenově ulici (dnes zřejmě Husovická ulice), na Vranovské ulici, v Bílovicích, na Blatné ulici, na Plotní apod.⁵⁶ To však jistě částečně souvisí i s bohatým spolkovým životem tehdejších dělníků a drobných řemeslníků a potřebou spolkových místností, které se často nacházely v hostincích.

Závěr

zobrazit komentáře (0)