You wouldn’t download a car, they say. But I would if I could. And what about a gun?

Mises.cz: 20. prosince 2014, Urza, komentářů: 2

3D tisk, jeden z fenoménů posledních let, se vyvíjí, podobně jako ostatní nové technologie, rychlostí, kterou by mnozí z nás nečekali. Není tomu tak dávno, co si bylo možné v internetových diskusích vysloužit výsměch za názor, že jednou se budou tisknout i domy, a to dokonce i od lidí, kteří se stavebnictvím živí; avšak zprávy z Číny o prvních vytištěných domech na sebe nedaly dlouho čekat. Pravda, už jen podle fotek to zatím není žádná sláva ani krása, nicméně co není, může být (a dost možná časem i bude). A jak si stojí zbraně?

Na Internetu lze vidět mnoho názorů, pokusů, testů a zvěstí; většinou optimistických, jindy pesimističtějších, avšak podíváme-li se na to chronologicky, vývoj jednoznačně postupuje zdárně kupředu. Hlavní problém původně spočíval v (ne)kvalitě plastů, jež nebyly schopny snést mnoho výstřelů (a kdo by chtěl zbraň, u které neví dne ani hodiny, kdy se mu rozletí v ruce); dnes už lze však tisknout i předměty kovové (navíc už někdo přišel i s náboji, které vytisknuté zbraně tak rychle neničí). Ze všech článků, které jsem na dané téma přečetl, se zdá, že zatím (nechcete-li vyloženě experimentovat) není důvod si pořizovat zbraň tištěnou oproti standardně vyrobeným.

Dnes už jsou známy i případy, kdy si někdo tisknul, prodával, byl chycen a ztrestán; leč s ohledem na cenu tisku i samotné tiskárny v poměru ke kvalitě výstupů se jedná o případy spíše ojedinělé. Na druhou stranu je velmi pravděpodobně jen otázkou času, než se 3D tiskárna stane běžnou domácí elektronikou, výstupy budou řádově levnější a kvalitnější, což povede k tomu, že si palnou zbraň bude moci stáhnout z Internetu a vytisknout doslova každé malé dítě; v závislosti na velikosti tiskárny se samozřejmě bude možné dopracovat i k brokovnicím a samopalům (i když tak velkou tiskárnu možná nenajdeme zrovna v každé domácnosti, v menší firmě už třeba ano). Náboje však pochopitelně nevytisknete.

Ze strany establishmentu se pochopitelně dočkáme všemožných pokusů tento stav nějakým způsobem zvrátit; v tomto článku bych rád rozebral možnosti našich zákonodárců a jejich ozbrojených uniformovaných opic, jak mohou danou situaci „řešit“ (protože kdyby ne, nastala by samozřejmě apokalypsa):

1. Nechat legislativu tak, jak je teď (protože i ta bohužel neumožňuje každému, aby si jen tak vytiskl –a držel– zbraň); pouze se navíc zaměřit na nové možnosti výroby zbraní, více fízlovat Internet (i když stáhnout cokoliv anonymně není až takový problém), exemplárně trestat všechny, u kterých bude taková zbraň nalezena.
2. K současné legislativě přidat ještě zákaz sdílení, stahování, vytváření i obecně držení plánů na zbraně; to samozřejmě opět zkombinovat se zvýšenou mírou fízlování a drakonickými tresty, jak jsem zmiňoval výše.
3. Přidat do tiskáren povinný fízlovací hardware, který bude automaticky vše vytisknuté někam odesílat, nebo alespoň ukládat (něco ve smyslu e-callu); na tiskárny, ze kterých bude daný hadrware demontován (či upraven), bude automaticky pohlíženo jako na výrobny zbraní.
4. Celkově omezit přístup k tiskárnám, například na základě speciálních povolení vydávaných na základě nějakého opruzu (rozhodně ne na základě zbrojáku, protože to by nakonec vedlo k tomu, že by si zbroják pořizovali lidé jen kvůli tiskárnám, což rozhodně není v zájmu státu).

Výše uvedené body, seřazené podle míry utažení šroubu, budou pravděpodobně přicházet nějakým způsobem postupně jeden za druhým, nebo –v případě velké aktivity gun ban lobby– si umím představit i z ničeho nic bod 4/ dřív, než se 3D tiskárny příliš rozšíří (až bude mít doma jednu prakticky každý, pro zavádění povolení se jen těžko sežene podpora široké veřejnosti). Rozhodně však bohužel nelze doufat v to, že by 3D tisk zbraní zůstal oku Sauronovu skryt; když Cody Wilson z Texasu zkonstruoval a otestoval tisknutelnou zbraň a její plány umístil na Internet, jeho vláda zareagovala až neuvěřitelně rychle, donutila jej tyto plány stáhnout do pár dnů, během kterých si je však stáhlo více než sto tisíc lidí, což znamená, že z bittorentů už nezmizí (a mašinku, na které pan Wilson zbraň vytiskl, lze koupit přes Internet; zatím za několik tisíc dolarů).

Jaké může mít tato technologie negativní dopady? Umím si celkem dobře představit skvělé záminky pro domovní prohlídky (v případě, že bude časem zakázáno plány na zbraně stahovat); postačí, aby si nějaký orgán usmyslel, že z vaší IP adresy byly nějaké staženy (celkem bez ohledu na to, zda vážně byly; a ony býti mohou i bez vašeho vědomí, neboť při úrovni zabezpečení sítě průměrné domácnosti se to může stát velmi snadno), a už vám klepou na dveře beranidlem. Plošné rozšíření takových praktik by dle mého názoru možná mohlo hrozit v případě, že by se 3D tisk zbraní opravdu rozmohl, jinak to lze použít spíše jako buzeraci těch, které je potřeba buzerovat, protože provádění masových prohlídek, při kterých se nic nenajde, není snad dokonce ani v zájmu státu.

Pozitivem je samozřejmě zvýšená dostupnost značného arzenálu zbraní pro kohokoliv; zde však velmi záleží na tom, jak se státu podaří tisk zbraní potírat. Stane-li 3D tisk zbraní bez povolení celospolečensky běžným a přijímaným jevem (ve stylu: přece to dělá každý), celkem snadno se ukáže, že „ozbrojená společnost“ vlastně vůbec není takový problém, jak se nám někteří snaží namluvit, ba naopak; bude-li však tato činnost tvrdě postihována, dostaneme se do stavu, kdy pro zločince, kteří na zákony kašlou, se stanou zbraně ještě o něco dostupnější, zatímco pro zbytek společnosti relativně méně, což opět povede k argumentům pro ještě tvrdší zákazy. Proto je, domnívám se, velmi důležité, aby slušní lidé v následujících letech zapůsobili na své okolí a vysvětlili mu, že palné zbraně nejsou žádné inherentní zlo, neboť zastánci regulací zbraní na jejich 3D tisk reagují už teď.

Závěrem prosím každého, kdo má k danému tématu co říci, aby tak učinil v diskusi pod článkem, ocením i odkazy na zajímavé čtení; ať už se jedná o technické a praktické detaily, právní aspekty možných forem zákazů, nebo dokonce nějaké osobní zkušenosti, budu za ně moc rád (a domnívám se, že zdaleka nejen já).