Naše „pravicová“ vláda řeší důchodový deficit zdvojnásobením daně z přidané hodnoty u čtvrtiny našich nákupů. Vytáhne nám z kapes navíc ročně 58 miliard, aby 10 miliard rozdala na zvýšených sociálních dávkách a o 3 % snížila pojistné odvážlivcům, kteří se neodvolatelně zavážou platit po dobu desítek let 5 % mzdy do fondů (nad rámec příspěvků do státního průběžného systému).

K pseudoreformě naší vlády jsem se vyjádřil stručným prohlášením, blog k tomu napíšu někdy příště. Cílem tohoto článku není rozbor naší „reformy“, ale srovnání se Švýcarskem.

Švýcaři platí do povinného průběžného penzijního systému na starobní a invalidní důchody 9,8 procenta mzdy (4,9 % zaměstnanec, 4,9 % zaměstnavatel).

U nás je to 28 %.

Podobně jako my, Švýcarsko také nyní zvyšuje DPH kvůli důchodům. Ale poněkud jinak. Zatímco naše vláda zdvojnásobuje DPH z 10 % na 20 % u čtvrtiny položek, Švýcaři zvyšují DPH u potravin o 0,1 procentního bodu na 2,5 % a u ne-potravin o 0,4 procentního bodu na 8,0 %.

Švýcarské zvýšení DPH je dočasné a nejpozději do roku 2017 musí vláda učinit opatření k návratu penzijního systému do rovnováhy a základní sazba daně z přidané hodnoty se bude muset vrátit na maximálně 7,6 % (v případě potravin na 2,4 %). Tak se pro to vyslovila loni v září většina voličů a kantonů v referendu.

Švýcarská ústava omezuje právo vlády vybírat DPH, s tím, že základní sazba smí být nanejvýš 7,6 % (dočasně 8 %).

Kromě toho právo federální vlády vybírat daně vyprší v roce 2020. Prodloužit toto právo může jen změna ústavy, pakliže ji schválí většina kantonů a většina obyvatel.

Švýcarská vláda musí na základě referenda z roku 2001 hospodařit bez deficitů. Nečasova vláda na slib o zákonu o vyrovnaném rozpočtu zapomněla a zadlužuje zemi i přes gigantické daně tempem 140 miliard za rok, přičemž úroky z dluhu, které platíme z rozpočtu, dosahují už 80 miliard ročně.