28. února 2012 08:09:59 | reagovat
Komentáře k článku ABCT 1/8 : Rakouská teorie hospodářských cyklů
Wopruz
Au
To video s 1Oz Maple Leaf je naprosto squyelý!Jasně to ukazuje, že zlato je v bublině, ve fázi mánie, kdy ho nakupuje kdejakej penzista! A že už nemá kam růst, že už se nemohou najít další kupci, kterým se časem rozsvítí.
George1
Re: Au
Uživatel Wopruz napsal:To video s 1Oz Maple Leaf je naprosto squyelý!
Jasně to ukazuje, že zlato je v bublině, ve fázi mánie, kdy ho nakupuje kdejakej penzista! A že už nemá kam růst, že už se nemohou najít další kupci, kterým se časem rozsvítí.
Pozeráte sa na jeho nominálnu hodbotu. Ak sa pozriete na jeho kúpnu silu, tak je cca za polcestou k svojej kúpnej sile z 80-tych rokov. Momentálne je na zlate síce korekcia (ktorá sa pravdepodobne už končí). No z dlhodobého hľadiska má ešte dosť veľký priestor pre rast. O konci bubliny by som hovoril až pri nejakej dlhšej/ častej krátkodobej backwardácii na zlate. Ale aj to nie je isté, či to nebude skôr spľasnutie monetárnej bubliny ,) . Týmto ale nevylučujem, že na zlate nemôže vzniknúť bublina (nebola by to prvá ,) ).
Jan Mašek
Re: Je třeba
Uživatel O´ Pruz napsal:Je třeba autorovi za jeho shrnující počin poděkovat s drobnou výtkou. Pro udržení pozornosti je vhodnější kratší text. Každou lekci alespoň na tři díly.
To je to fakt tak dlouhy? Podle me to vychazi na jedno sezeni na zachode, max :-)
No muzu to rozdelit, ale pak mi prijde ze to bude zbytecne rozkouskovany.
Jan Mašek
Re: Re: Au
Uživatel George1 napsal:Uživatel Wopruz napsal:...
Pozeráte sa na jeho nominálnu hodbotu. Ak sa pozriete na jeho kúpnu silu, tak je cca za polcestou k svojej kúpnej sile z 80-tych rokov. Momentálne je na zlate síce korekcia (ktorá sa pravdepodobne už končí). No z dlhodobého hľadiska má ešte dosť veľký priestor pre rast. O konci bubliny by som hovoril až pri nejakej dlhšej/ častej krátkodobej backwardácii na zlate. Ale aj to nie je isté, či to nebude skôr spľasnutie monetárnej bubliny ,) . Týmto ale nevylučujem, že na zlate nemôže vzniknúť bublina (nebola by to prvá ,) )
Von si delal legraci... :-)
O´ Pruz
Re: Re: Je třeba
Uživatel Jan Mašek napsal:XXX
Ono se to dá přečíst i na několik záchodů. Tady problém není.
Obecně, čím delší text, tím ho čte méně lidí. Když jste si dal tolik práce, je dobré aby nezapadla.
Pokud to není na onu pověstnou A4, tak to bývá taky i rozvláčné, mnohoznačné, opakující se, jednoduše, autor se vykecává. Není dobré tomuto nadbíhat.
Osobně při každém článku nejdříve kouknu na postranní scrollbar. Pokud je malej kouknu na konec, když je to dlouhý, zavírám.
bdX
Re: Re: Je třeba
Uživatel Jan Mašek napsal:...Není to dlouhé :)
Róbert Chovanculiak
Re: Re: Re: Je třeba
Uživatel bdX napsal:Uživatel Jan Mašek napsal:...
Není to dlouhé :)
neni vobec
denis M
Re: Re: Re: Re: Je třeba
Uživatel Robert napsal:Uživatel bdX napsal:...
neni vobe
až to dočtu řeknu
George1
Re: Re: Re: Au
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel George1 napsal:...
Von si delal legraci... :-
Nj nemal som čas dočítať vtedy celý článok a ako si mi to padlo do očí medzi komentami :) ...
RadekS
Chyba
Zatímco bust nutně následuje boom a nelze se mu vyhnout, deprese není nevyhnutelná. - rekl bych, ze boom nutne nasleduje bust.P.S. Clanek neni dlouhy...
Jan Mašek
Re: Chyba
Uživatel RadekS napsal:Zatímco bust nutně následuje boom a nelze se mu vyhnout, deprese není nevyhnutelná. - rekl bych, ze boom nutne nasleduje bust.
P.S. Clanek neni dlouhy...
Jakej je rozdil mezi bust nasleduje boom a boom nasleduje bust? 1. i 4. pad jsou identicky, oboje se da vylozit obema zpusoby. Snad je ale z kontextu jasny ze nejdriv je boom a pak bust.
RadekS
Re: Re: Chyba
Uživatel Jan Mašek napsal:Uživatel RadekS napsal:...
Jakej je rozdil mezi bust nasleduje boom a boom nasleduje bust? 1. i 4. pad jsou identicky, oboje se da vylozit obema zpusoby. Snad je ale z kontextu jasny ze nejdriv je boom a pak bust
Asi vecerni unava... :)
oko21
pekný článok, dík za zhrnutie.
nie je dlhý, teším sa na pokračovanie.zZz
zas ten mainstream
Jenom pár drobných připomínek:""Příkladem může být známá rovnice směny M · V = P · Q, kde M je množství peněz v ekonomice, V je rychlost oběhu peněz, P je cenová hladina a Q je reálný produkt.""
Tuhle rovnici nikdy ve spojení s obchodními cykly nenaleznete (možná v nějakém začátečnickém makru), v principu nemůžete - modely obchodních cyklů jsou dynamické, rovnice statická.
""Mainstreamový ekonom potom může vysvětlit roustoucí ceny třeba tak, že roste množství peněz v ekonomice. Nebo může navrhovat růst peněžní zásoby M proto, aby při růstu reálné produkce neklesala cenová hladina, a nedocházelo tak k cenové deflaci, která má údajně ničivý efekt na produkci.""
Ne, ne a ne. Té rovnici se mimo jiné říká rovnice neutrality peněz, protože output a P a Q, M a Q, V a Q jsou na sobě nezávislé (empiricky, především ale z předpokladů teorie co předchází rovnici), je výsledek změny v penežní zásobě ekvivalentní změna v cenové hladině a obráceně (tzv. (super) neutralita peněz).
""Mainstreamoví ekonomové to někdy považují za anomálii, která porušuje zákon klesajícího mezního užitku""
A na to jste přišel jak? Absolutní nesmysl.
""Hlavní proud ekonomie většinu své energie věnuje na zkoumání ekvilibria, konečného stavu, kdy jsou trhy v rovnováze.""
eh, ne, a už vůbec ne v teorii obchodních cyklů - tam je prakticky veškeré zkoumání o transmisním mechanismu, jak se ekonomika navrací do steady state (dynamicky rovnovážný stav) po vychýlení. Ten transmisní mechanismus pak vychází ze soustavy zmiňovaných rovnic (v dynamické formě).
""Vynikající příklad rozdílu mezi hlavním proudem a rakouskou ekonomií je právě teorie obchodních cyklů, pro kterou je typické, že ekonomika je soustavně v nerovnováze, a proto k pochopení obchodních cyklů je klíčové pochopit právě onu cestu k rovnováze a důvody, proč se rovnováha nedaří nastolit. Z již zmíněné rovnice M · V = P · Q není možné vyčíst, jaký vliv má zvýšené M na kapitálovou strukturu a potažmo na Q.""
viz výše, mainstream teorie obchodních cyklů od svého počátku (Kydland a Prescott 1982) modeluje onen transmisní mechanismus, MV = PQ není součástí mainstream teorie obchodních cyklů, z definice problému nemůže být.
""Mainstreamoví ekonomové, ... odvozují ekonomické zákony z pozorování. ""
Ne, mainstream metoda je logická apriori dedukce, jejíž výsledky jsou empiricky potvrzovány. Takže né "buď a nebo", ale mainstream dělá obojí zatímco rš jenom ten první krok. I když tohle jsem tu už říkal hodněkrát, zřejmě bez výsledku. A empirismus se používá, protože z logické apriori dedukce snadno vyjdou dokonale logické a zároveň zcela protichůdné teorie (stačí trochu jiné předpoklady) a není je jak srovnat/potvrdit/vyvrátit.
Kohi
chvalim
Dostal jsem se k tomu az ted .... ale je to parada :)Ad delka clanku: Kazda otazka ma jednoduchou, kratkou, srozumitelnou, libivou, NESPRAVNOU odpoved ... (Milos Zeman :) - teda si ne orig., ale ja to mam od nej, prekvapive ani on jenom neplaca :))
- a jakej ma smysl to davkovat po mensich kusech ? At si to ti, ktere to nudi, prectou na vic posezeni :)
Jan Mašek
Re: zas ten mainstream
Uživatel zZz napsal:...
Ctete nepozorne a kritizujete neco, co tam neni. Ja tu rovnici (smeny) nespojoval s obchodnimi cykly, ale s metodologickym individualismem. Ta rovnice na jednani lidi rozlozit nejde, je to v nejlepsim pripade tautologie, a to jeste ne napsana takhle (P a Q vubec neexistuji, existuji maximalne spousta p a q, V je balancing figure a nerika nam o ekonomice vubec nic. M · V = soucet vsech p(x) · q(x) kde p a q jsou jednotlivy ceny a mnozstvi prodanejch veci bude platit vzdy, stejne jako aktiva se rovnaji pasivum taky vzdy, je to naprosto zbytecnej nicnerikajici truismus. Neco jako rict ze penize co jsem dal Tomasovi jsou penize co Tomas dostal ode me.).
Pokud se nemylim, tak Fisher, autor ty rovnice, operuje celou dobu se svoji cenovou hladinou, jako kdyby to nebyla maximalne tak ilustrace. Fisher rovnez tvrdil, ze cenova hladina P je determinovana zbejvajicima trema, tzn. ze je tam pricina a dusledek. To rozhodne v zadnym pripade z rovnice nevyplyva a vyplyvat to muze jedine tehdy, kdyz to proste budete predpokladat.
Rovnez se skoly si pamatuju, ze jsme v makru operovali s cenovou hladinou, jako kdyby to byla existujici velicina. Kritika mainstreamu je opodstatnena.
Co se tyce toho, ze cenova deflace ma blbej vliv na realnou produkci: ja netvrdil, ze to vyplyva z rovnice smeny. To vyplyva z neceho jinyho. Ale kdyz uz mate tudle predstavu, tak potom rovnice smeny vam pomuze obhajit udajne zadouci rust P tim, ze tisknete prachy (M).
Co se tyce tvrzeni nekterych ekonomu, ze existuje anomalie rostouciho mezniho uzitku: co presne myslite, ze je "absolutni nesmysl"? Existence ty anomalie? No to souhlasim, dyt to jsem psal. Nebo myslite, ze je nesmysl, ze to mainstream tvrdi? No to bohuzel nesmysl neni. Ja nerikam, ze to tvrdi vetsina nebo i "signifikantni" mensina, jen proste ze jsem ten nazor zaregistroval a tak jsem poukazal na to, co je na nem spatne. To je cely. Nebo po mne chcete nakej odkaz na nekoho, kdo to tvrdi? No muzu to zkusit, ale jedna z mnoha blbejch veci na mainstreamu je, ze ty svoje knizky nedavaj zadarmo v pdf na web, takze bych se musel hodne namahat a to se mi asi nebude chtit.
Co se tyce zkoumani ekvilibrii: na to muzu rict jen "ano, ano a jeste jednou ano". My na skole prakticky nic jinyho nedelali. V rovnicich z podstaty veci nemuzete popsat nic skutecne dynamickyho, rakouskou kapitalovou teorii proste v rovnicich nenapisete. Cely mikro je o tom, ze kreslite grafy kde se co protne a jaky podminky potom panujou (ze mezni uzitky deleno cenama jsou pro vsechny statky stejny, uzitek je maximalizovanej, na dokonale konkurencnim trhu je zisk nula a naklady mrtvy ztraty nula), dynamika je maximalne tak v tom, ze "predpokladejme externi sok, ktery posune krivku nabidky doleva nahoru, spocitejte novou rovnovaznoiu uroven ceny a mnozstvi".
Neni divu, ze ti nejlepsi matematici s nejlepsima stochastickejma modelama (whatever that is) nemeli ani poneti o tom, co Schiffovi bylo jasny se selskym rozumem a znalosti ekonomie. Ony totiz ty vychytany modely pro mortgage-backed-securitites meli jeden "drobnej" - mely tam predpoklad, ze vsechny trhy naraz spadnout nemuzou. No, muzou.
Kydlanda a Prescotta neznam, modelovat muzou co chtej, ale logiku nenahradej, aniz by tam nevsouvali svoje nicim neobhajitelny predpoklady, ktery z toho modelu delaj vec k nicemu.
Apropos predpoklady: na zaver rikate, ze muzou bejt dokonale logicke a zaroven prpotichudne teorie, staci jine predpoklady. To plati v mainstreamu, NE v rakouske ekonomii. Rakouska ekonomie NEPREDPOKLADA VUBEC NIC. Nula, na 1500 stranach MESPM neni jedinej predpoklad. Jak rika Rothbard: "ekonom nepredpoklada, ekonom vi." Rakouska ekonomie vychazi z axiomu (ne predpokladu) a postupuje jen pomoci 100% pravdivejch dedukci, proto vsechno co odvodi musi bejt 100% pravdivy (samozrejme pokud neudelate chybu v logice, ale to je jinej problem nez metoda).
Zadnej empirickej vyzkum nemuze nikdy z povay veco nic potvrdit, z mnohas duvodu, uz jsem je tu taky vickrat psal a taky to koukam nepada na urodnou pudu: nemate nikdy konec experimentu, ze dneska naprilad je relativne nizka CPI neznamena, ze za rok nebude giganticka jakozto dusledek opatreni pred 3 lety. Nebo za dva roky. V ekonomii nemuzete nikdy udelat experiment za "jinak stejnych okolnosti".
Experimenty v ekonomii nemuzou nic potvrdit, je to parodie na vedeckej pristup. Proto taky kazdymu ekonomovi vyjde pokazdy neco jinyho - podle toho, co zrovna potrebuje. Takze nejde o zadnou vyhodu mainstreamu, ze dela "navic" i neco, co rakouska ekonomie nedela: mainstream dela neco, co nejen ze neprispiva k pochopeni ekonomie, ale naopak skodi.
Anderson
Re: Re: zas ten mainstream
Uživatel Jan Mašek napsal:Experimenty v ekonomii nemuzou nic potvrdit, je to parodie na vedeckej pristup.
Naprosto souhlasím, jen bych dodal, že experimenty nemůžou potvrdit teorii v žádném oboru. Teorie může být experimentem pouze vyvrácena. Newton by nám o tom mohl vyprávět, ten byl „potvrzovaný“ 250 let. :-)
A jinak velmi pěkný rozbor námitek.
zZz
Re: Re: zas ten mainstream
Uživatel Jan Mašek napsal:
Ctete nepozorne a kritizujete neco, co tam neni. Ja tu rovnici (smeny) nespojoval s obchodnimi cykly, ale s metodologickym individualismem. Ta rovnice na jednani lidi rozlozit nejde, je to v nejlepsim pripade tautologie, a to jeste ne napsana takhle (P a Q vubec neexistuji, existuji maximalne spousta p a q, V je balancing figure a nerika nam o ekonomice vubec nic. M · V = soucet vsech p(x) · q(x) kde p a q jsou jednotlivy ceny a mnozstvi prodanejch veci bude platit vzdy, stejne jako aktiva se rovnaji pasivum taky vzdy, je to naprosto zbytecnej nicnerikajici truismus. Neco jako rict ze penize co jsem dal Tomasovi jsou penize co Tomas dostal ode me.).
Pokud se nemylim, tak Fisher, autor ty rovnice, operuje celou dobu se svoji cenovou hladinou, jako kdyby to nebyla maximalne tak ilustrace. Fisher rovnez tvrdil, ze cenova hladina P je determinovana zbejvajicima trema, tzn. ze je tam pricina a dusledek. To rozhodne v zadnym pripade z rovnice nevyplyva a vyplyvat to muze jedine tehdy, kdyz to proste budete predpokladat.
Rovnez se skoly si pamatuju, ze jsme v makru operovali s cenovou hladinou, jako kdyby to byla existujici velicina. Kritika mainstreamu je opodstatnena.
S metodickym individualismem jsem si to nespojil, asi tim ze ho mainstream (a zejmena neoklasika) ma jako zakladni pristup takze nechapu pointu kritiky. Vyvozovat z ni neco vskutku nema zadny vyznam, protoze ta teoreticka baze na ktere to stoji/ze ktere vychazi - staticke makro modely - je davno mrtva/prekonana dynamickymi modely, takze se to dava jenom do ucebnic pro zacatecniky.
Co se tyce toho, ze cenova deflace ma blbej vliv na realnou produkci: ja netvrdil, ze to vyplyva z rovnice smeny. To vyplyva z neceho jinyho. Ale kdyz uz mate tudle predstavu, tak potom rovnice smeny vam pomuze obhajit udajne zadouci rust P tim, ze tisknete prachy (M).
Ona rakouská škola tvrdí něco jiného, než že když natisknete M tak poroste P (i když těm veličinám říkáte jinak aby jste se ozvláštnili)? To jsou mi novinky.
Co se tyce tvrzeni nekterych ekonomu, ze existuje anomalie rostouciho mezniho uzitku: co presne myslite, ze je "absolutni nesmysl"? Existence ty anomalie? No to souhlasim, dyt to jsem psal. Nebo myslite, ze je nesmysl, ze to mainstream tvrdi? No to bohuzel nesmysl neni. Ja nerikam, ze to tvrdi vetsina nebo i "signifikantni" mensina, jen proste ze jsem ten nazor zaregistroval a tak jsem poukazal na to, co je na nem spatne. To je cely. Nebo po mne chcete nakej odkaz na nekoho, kdo to tvrdi? No muzu to zkusit, ale jedna z mnoha blbejch veci na mainstreamu je, ze ty svoje knizky nedavaj zadarmo v pdf na web, takze bych se musel hodne namahat a to se mi asi nebude chtit.
Absolutni nesmysl je, že to mainstream tvrdi - předpoklad racionality nema v mainstreamu zadne vyjimky, anomalie nebo oficialni pochybnosti. Bez nej nefunguje jediny model (a ano, je to trochu problem, i kdyz RS ho má taky - bez predpokladu racionality neobhajite, ze trh dosahne optimalni alokace).
Co se tyce zkoumani ekvilibrii: na to muzu rict jen "ano, ano a jeste jednou ano". My na skole prakticky nic jinyho nedelali. V rovnicich z podstaty veci nemuzete popsat nic skutecne dynamickyho, rakouskou kapitalovou teorii proste v rovnicich nenapisete. Cely mikro je o tom, ze kreslite grafy kde se co protne a jaky podminky potom panujou (ze mezni uzitky deleno cenama jsou pro vsechny statky stejny, uzitek je maximalizovanej, na dokonale konkurencnim trhu je zisk nula a naklady mrtvy ztraty nula), dynamika je maximalne tak v tom, ze "predpokladejme externi sok, ktery posune krivku nabidky doleva nahoru, spocitejte novou rovnovaznoiu uroven ceny a mnozstvi".
Tak VŠE,.. v rovnicich dynamicky system samozrejme napisu, pouzivaji se k tomu rovnice diferenční (u nespojitých veličin, velmi praktické v makru) nebo diferencialni (kdyz se zobecni na spojity pripad). Bez tohoto matematickeho zakladu je vcelku pochopitelne, ze jste o mainstream teorii obchodnich cyklu nikdy nezavadil, to neni problem, ale potom o ni prosim nepiste... To same mainstream mikro, to opravdu neni o protinani krivek, to bude dalsi vec o kterou jste nezavadil - doporucuji "Microeconomic Theory" od Mas-Colell, Whinstron, Green - to je v podstatě shrnutý základ mainstream mikra. Jinak obdoba pro makro je "Advanced Macroeconomics" od Romer a (oboje jde snadno stahnout). Tam najdete i zaklad mainstream teorie obchodních cyklů, když už o ní chcete psát...
Jsem si tak uvedomil, ze jste vlastne nikdy nevidel ani mainstream mikro ani mainstream makro, to mnohe vysvetluje a vyvstava otazka, o cem se tu vlastne bavime.
Kydlanda a Prescotta neznam, modelovat muzou co chtej, ale logiku nenahradej, aniz by tam nevsouvali svoje nicim neobhajitelny predpoklady, ktery z toho modelu delaj vec k nicemu.
Logiku nikdo nenahrazuje, pouze dava do modelu pro ilustraci.
Apropos predpoklady: na zaver rikate, ze muzou bejt dokonale logicke a zaroven prpotichudne teorie, staci jine predpoklady. To plati v mainstreamu, NE v rakouske ekonomii. Rakouska ekonomie NEPREDPOKLADA VUBEC NIC. Nula, na 1500 stranach MESPM neni jedinej predpoklad. Jak rika Rothbard: "ekonom nepredpoklada, ekonom vi." Rakouska ekonomie vychazi z axiomu (ne predpokladu) a postupuje jen pomoci 100% pravdivejch dedukci, proto vsechno co odvodi musi bejt 100% pravdivy (samozrejme pokud neudelate chybu v logice, ale to je jinej problem nez metoda).
Zadnej empirickej vyzkum nemuze nikdy z povay veco nic potvrdit, z mnohas duvodu, uz jsem je tu taky vickrat psal a taky to koukam nepada na urodnou pudu: nemate nikdy konec experimentu, ze dneska naprilad je relativne nizka CPI neznamena, ze za rok nebude giganticka jakozto dusledek opatreni pred 3 lety. Nebo za dva roky. V ekonomii nemuzete nikdy udelat experiment za "jinak stejnych okolnosti".
Experimenty v ekonomii nemuzou nic potvrdit, je to parodie na vedeckej pristup. Proto taky kazdymu ekonomovi vyjde pokazdy neco jinyho - podle toho, co zrovna potrebuje. Takze nejde o zadnou vyhodu mainstreamu, ze dela "navic" i neco, co rakouska ekonomie nedela: mainstream dela neco, co nejen ze neprispiva k pochopeni ekonomie, ale naopak skodi
Axiom je jenom jiny nazev pro predpoklad, jsme zas u toho ozvlastneni jinym nazvoslovim stejnych veci. A vase axiomy (respektive tusim ze se jim rika subaxiomy) maji stejny problem jako mainstream predpoklady, proste nejsou moc realne.
On dela nekdo experimenty v makru? Jsem si nevsiml, na mensi skale se delat daji, uplne stejne jak v medicine. Nebo odmitate medicinu, protoze jeji metoda se vam filosoficky nelibi? Vyhoda to je obrovska, protoze na 1 datasetu mohu porovnat dve teorie. Ze nemate v rakouske skole pluralitu teorii je dano spis nesmirne malym mnozstvim "clenu" a vyznamnych osobnosti, ze kterych je drtiva vetsina jiz po smrti.
Jan Mašek
to zZz
Neoklasika nema metodologickej individualismus jako zakladni pristup, akorat o tom mluvi, ale v praxi pak pouziva optimizujiciho agenta s nejakejma predpokladama. To je jenom hra na individualismus.Ano, rakouska skola rika neco jineho, nez ze kdyz natisknete penize, tak porostou ceny. Resp. rika MNOHEM vic, protoze prave se nediva na ekonomiku agregovane ale diva se na jednotlivce co opravdu delaj. Takze tisk penez vede k rustu NEKTERYCH cen, nebo dokonce ani vubec NEMUSI vest k rustu cen, pouze ty ceny budou vyssi nez by jinak byly, protoze jiny vlivy je zase muzou snizovat. Zejmena ale tisk penez vede k distorzim na kapitalovym trhu.
Rakouska skola nema zadnej predpoklad racionality, resp. to co Mises nazyva racionalitou je v jinym smyslu. I clovek co skoci do vody, i kdyz vi ze neumi plavat, jedna racionalne. Navic racionalita nesouvisi s tim prikladem vajicek do hemenexu a do dortu, resp. nechapu jak.
ze jste o mainstream teorii obchodnich cyklu nikdy nezavadil, to neni problem, ale potom o ni prosim nepiste
Proto o ni nepisu, myslim ze uz z nadpisu clanku je celkem zrejme, ze pisu o RAKOUSKE teorii :-) Pisu o manistream pristupu k analyzovani ekonomiky obecne. A je uplne jedno, ze neznam nejposlednejsi zoufaly pokusy o napasovani matematiky na lidsky jednani, protoze z principu je to bud totalne chybny (coz vy potvrzujete tim, ze tam pasujete "predpoklady", ktery nemuzete nijak overit, a navic zadna rovnice nemuze mit nekolik bilionu promennejch a zaznamenat triliardy vztahu mezi nima, je to proste totalni mechanisticka iluze vedeckosti - to plati obecne pro vsechny matematicky modely, prestante machrovat s cizima nazvama a jmenama vyznamnejch matematiku - s timhle faktem nikdo nic nesvede, ani Einstein) nebo zbytecny, protoze jen opisujou v symbolech to, co se jednodusejc rekne slovne.
Axiom rozhodne neni jinej nazev pro predpoklad. Axiom vzdy plati, predpoklad platit nemusi. Axiom lidskyhoi jednani nejen ze je realnej, je nemyslitelny, aby pro nekoho neplatil.
Ano, delaj experimenty v makru, kazdej den. Zeptejte se Bernankeho, kterej ze svyho experimentu tisku nekolik bilionu dolaru a z relativne nizky CPI vyvozuje, ze jeho tisk penez ma pozitivni vliv na ekonomiku a nezpusobuje inflaci. Jaktoze mu zadnej dynamoickej model neprozradil, ze drzenim zkrachovalejch bank nad vodou neumozni presun realnejch zdroju do produktivni ekonomiky?
Ne, metoda mediciny se mi libi, protoze je to "exaktni" veda, nejedna s motivovanymi lidmi. Medicina nema tu vyhodu oproti ekonomii, ze zname proc bunky jednaj jak jednaj. Proste popisuje co vidi a snazi se pomoci experimentu projit na nakou souvislost. Stejne jako fyzika.
Jsou to dva ruzny svety.
Jinak drtiva vetsina rakusanu nejsou po smrti, naopak, je to suverenne nejrychlejsi rostouci ekonomicka skola. Ale i kdyby nebyla - no a co? Novy neznamena lepsi, prikladu snad netreba uvadet, je jich dost a dost.
zZz
Re: to zZz
O mainstreamu to s vámi zřejmě nemá smysl, protože vůbec netušíte co to je a zřejmě jste to nikdy neviděl. Takže k té obecné části:Rakouska skola nema zadnej predpoklad racionality, resp. to co Mises nazyva racionalitou je v jinym smyslu. I clovek co skoci do vody, i kdyz vi ze neumi plavat, jedna racionalne.
V tomhle se racionalita lidi dle RS a mainstreamu nijak nelisi, a nese sebou stejny problem - proste predpokladate (pripadne odvozujete z nejakeho axiomu, coz je to same), ze se clovek tak jak si mysli ze to pro nej bude subjektivne nejlepsi.
a navic zadna rovnice nemuze mit nekolik bilionu promennejch a zaznamenat triliardy vztahu mezi nima, je to proste totalni mechanisticka iluze vedeckosti
Ne, ale abyste řekl jestli se voda vaří tak nemusíte a ani nikdy nebudete vědět teplotu každé molekuly. Přesto to ve fyzice problém není.
Axiom rozhodne neni jinej nazev pro predpoklad.
Je to něco co nedokazujete a vycházíte z toho. Rozdíl je, že když věci nazvete (sub)axiomy tak se tváříte, že není možné že by to náhodou nebyla pravda. Ostatní větve ekonomie tak naduté nejsou, tak tomu říkají předpoklady.
Ano, delaj experimenty v makru, kazdej den. Zeptejte se Bernankeho, kterej ze svyho experimentu tisku nekolik bilionu dolaru a z relativne nizky CPI vyvozuje, ze jeho tisk penez ma pozitivni vliv na ekonomiku a nezpusobuje inflaci. Jaktoze mu zadnej dynamoickej model neprozradil, ze drzenim zkrachovalejch bank nad vodou neumozni presun realnejch zdroju do produktivni ekonomiky?
Eh, experiment není aplikovaná politika. Z definice, nebo máte v rámci RS vlastní definici experimentu? Model mu to prozradil, a taky mu prozradil možné scénáře při nechání pádů velkých bank a padlo politické rozhodnutí, že momentální politika je nejvhodnější.
Ne, metoda mediciny se mi libi, protoze je to "exaktni" veda, nejedna s motivovanymi lidmi. Medicina nema tu vyhodu oproti ekonomii, ze zname proc bunky jednaj jak jednaj. Proste popisuje co vidi a snazi se pomoci experimentu projit na nakou souvislost. Stejne jako fyzika.
Jinak drtiva vetsina rakusanu nejsou po smrti, naopak, je to suverenne nejrychlejsi rostouci ekonomicka skola. Ale i kdyby nebyla - no a co? Novy neznamena lepsi, prikladu snad netreba uvadet, je jich dost a dost
Hehehe, zas ani náznak vědomosti. V medicíně je drtivá většina pokusů ne na úrovni exaktního modelování buněk (ještě není možné to kvůli složitosti modelovat), ale testování na živých organismech, vždy v nějaké fázi lidech.
Nejrychleji rostoucí škola? Kdy jste měli naposled nějakou větší novou myšlenku? Jo moment, vy už vlastně všechno na 100 % víte.
Kohi
Re: Re: Re: zas ten mainstream
Uživatel zZz napsal:...
- ja bych opatrne souhlasil, ze axiom se da brat jako predpoklad i kdyz lexikalne to to slovo neznamena (spis pozadavek) a pouziti axiomu jako predpokladu nam neprinese zadne nove poznani .... spise axiomy (nevyvratitelne pravdiva tvrzeni, nevyvratitelne predpoklady) hledam pomoci logicke redukce a nalezeni tech vztahu je prave to poznani ...., ale to je asi tak vsechno v cem se shodneme :)
- pokud vim, Rakouska teorie predpoklada pouze jeden axiom (a ten je nevyvratitelny)
- zbytek jsou vetsinou budto obecne axiomy (scitani), postulaty (vyvozene z primarniho axiomu), nebo pomocne axiomy, ktere popisuji konkretni problem (treba Banka vytiskne penize) .... cili neco v duchu "Co se stane, kdyz X", kde X je axiom .... Najdete mi u Misese jedinej, kterej jde vyvratit ... tesim se :)
- racionalita lidskeho jednani predpokladana rakusaky vychazi z onoho prvniho postulatu a neznamena nic jineho, nez ze clovek jedna vzdy racionalne (tak, aby si zlepsil situaci), pricemz ale muze vychazet (a casto se to deje) z iracionalnich predpokladu .... muze se mylit, ale jeho vlastni jednani bude (vzhledem k predpokladum, ktere on za mylne pochopitelne nepovazuje, nebo jejich pravdivosti prirazuje urcitou miru pravdepodobnosti) vzdy racionalni ... (to se netyka blaznu, ale je to marginalie, ktera nestoji za vysvetlovani :) ) ... Taky je dobry si uvedomit, ze rakouska teorie v nakladech a uzitku uvazuje VSECHNY hodnoty (tzn. i nepenezni a jinak subjektivni), proto nemame ekonomickej problem s davanim darku :) :)
- o tech "novejch" dynamickejch modelech, "novym" mikru a makru, "novy" teorii cyklu apod... radsi pomlcim, protoze uz nemam touhu hazet hrach na stenu :)
- nam staci vyvratit jedinej z vasich axiomu a jste nahrany .... Takze treba axiom tranzitivity, kterej je pouzitej ve vsech neo-ekonomickejch knihach, ktery jsem cetl ... Vyvraceni viz. "Arrowův teorém nemožnosti", takze vasi tranzitivni "Agenti" se muzou jit klouzat :) :)
- takovej axiom rozmanitosti je uplne kouzelnej :) :)
ivansml
Re: Re: Re: Re: zas ten mainstream
Nechcelo sa mi povodne pisat nic, kedze ide zatial len o uvodny clanok, ale ked uzje diskusia taka zabavna :)
@ Jan Masek:
Co sa tyka toho odvodenia z jedineho axiomu - v pripade ABCT asi tazko. Axiomaticke odvodenie by spocivalo v retazi pokial mozno co najexaktnejsie a rigorozne formulovanych logicky korektnych tvrdeni, zacinajucich pri axiomoch a konciacich pri vseobecne platnych zaveroch. Oproti tomu kazde vysvetlenie ABCT co som doteraz cital (a tato seria urcite nebude vynimkou) predpoklada jedinu urokovu mieru, evenly rotating economy, specificky koncept formovania ocakavani podnikatelov, ilustruje kapitalovu strukturu s jedinym Hayekovym trojuholnikom atd., prosto same zjednodusujuce predpoklady a modely rovnako ako v mainstreame.
A ano, pokial je ABCT vnutorne konzistentna teoria (o com mam pochybnosti, ale budiz), tak musi byt mozne zostrojit matematicky model ktory by ju minimalne ilustroval. Ze tak rakuski ekonomovia doteraz nespravili je na ich skodu.
@ Kohi:
LOL, ked chcete machrovat z odbornymi pojmami, skuste sa najprv uistit ze im rozumiete. Hint: Arrowova veta o nemoznosti sa tyka agregovania preferenci pri rozhodovani spolocnosti, nehovori nic o individualnych preferenciach. Prave naopak, Arrow explicitne predpoklada ze jednotlivci maju standardne, tranzitivne preferencie.
Jan Mašek
to zZz
Z mainstreamu mam inzenyra, expert na jejich modely samozrejme nejsem, protoze vim, ze jsou cely principialne spatne a zadnej model tendle princip nedokaze odstranit, tecka. Nejsem ani expertem na drogy ale proste nebudu nikdy verit nekomu, kdo tvrdi, ze objevil nejakej prima hucak bez vedlejsich nicivejch ucinku (analogie nepresna samozrejme, ale snad postaci).Predpokladat a odvozovat z axiomu NENI to same, to je elementarni logika proboha. "Kdyz dame vic golu, tak vyhrajem" neznamena, ze 100% vyhrajete. Za to "kazdy clovek jedna" plati vzdycky.
A ano, ve FYZICE to problem neni, protoze molekuly nejednaji, lide ano. Je to fakt tak slozity videt ten rozdil? Ze sta pokusu jich ve fyzice probehne 100 stejne, v ekonomii nikdy zadnej neprobehne stejne jako ten predchozi.
Ad racionalita: minimalne skola racionalnich ocekavani predpoklada, ze clovek jedna racionalne v tom smyslu, ze jeho chyby jsou nahodne a ne systematicke. Coz je jiny pojeti nez v RS (a chybny samozrejme). Podle nich by v extremu ani nemela existovat zadna bublina.
Ano, axiom nedokazuju a vyhazim z nej, protoze ho nemusim dokazovat, protoze je evidentne platnej. Tvrdit to neni znakem nadutosti a tvrdit opak neni znakem pokory ale nepochopeni problemu. Nikdo (krome vas) dokonce ani nezpochybnuje jeho platnost, spis tvrdej, ze je to truismus a nic z nej nevyplyva (coz neni a vyplyva)Predpoklad ale nejen ze neni evidentne platnej, on dokonce neni temer nikdy platnej a Friedman dokonce rika, ze teorie je tim lepsi, cim min platnej je ten predpoklad, na kterym stoji. To nema s logikou apriori nic spolecnyho.
Model Bernankemu prozradil, ze pokud necha krachnout banky, tak dojde k relativne rychle obnove ekonomiky, zatimco kdyz do nich bude pumpovat prachy, tak dojde k pomaly (a mozna i rychly) destrukci? No takovej model bych chtel videt. Je mozny, ze Bernanke vi dobre co dela a je to normalni sadistickej zlocinec, netvrdim ze ne. Ale to jsou spekulace.
Zivej organismus je neco jinyho nez clovek proboha. Nebo vy mate pocit, ze vlasy jednaji? Ze si nehty reknou jakej maj cil a potom upravej svoje jednani za ucelem ziskani toho cile? Rozdil nespociva v organicke versus anorganicke hmote, ale mezi jednajicimi bytostmi (do urcity miry i zviraty) a nejednajicimi. Ani reflexivni chovani lidi neni predmetem ekonomie, jen ucelne jednani.
Nejrychleji rostouci jsem myslel v poctu "zastancu". A i kdyby posledni myslenka byla sto let stara, furt je mladsi nez posledni myslenka z mainstreamu :-) Protoze tam je to jedna fallacy vedle druhy. Jak rikal Rothbard o Smithovi: to co je dobry prevzali, to co vymysleli sami je spatne.
Jan Mašek
to ivansml
Tak to jste ABCT nepochopil, protoze nic z toho neni pravda. ABCT, jako cela rakouska ekonomie, je odvozena apriori. Co je "co nejexaktnejsi a rigorozni" je vagni termin, to muzete rict o cemkoliv co se vam libi a rict opak o cemkoliv co se nelibi.ABCT nepredpoklada jedinou urokovou miru ani omylem, zakladni verze o ni mluvej, ano, rozpracovanejsi verze mluvej o vic urokovejch mirach (viz Murphy a jeho dizertacka). Ale i kdyby - tak to je jen vyzva k rozpracovani do vetsiho detailu, neznamena to, ze nebyl dodrzen apriori postup.
Nejsem si jistej, ale zda se mi, ze si predstavujete ze apriori znamena 100% vycerpavajici (a nejlepe jeste kvantifikovanej) popis velicin - coz neni pravda.
ABCT rozhodne nejen ze nepredpoklada Evenly Rotating Economy, ale explicitne tvrdi, ze nic takovyho neexistuje a ani nenoi dusledne logiocky myslitelny, to vubec nevim kde jste vzal. je to naopak.
Hayekuv trojuhelnik je ilustrace, opet nic to nepredpoklada.
Sestrojit matematickej model aby vysvetlil vsechny komplexni vztahy co se deje za prvy nejde, za druhy by to bylo k nicemu. Nijak to neprispiva k pochopeni problemu, byla by to jenom frajerina bez jakyhokoliv smyslu a pridany hodnoty. Ale klidne to zkuste, nebyl byste tusim prvni.
Kdyz reknu, ze kapitalovej statek dal od spotreby ma vyssi fyzickou produktivitu, jak byste to napsal do nejaky rovnice? A kolik byste jich tam dal? A jak byste tam dal vztah, ze lidi do nich investujou, protoze je k tomu vede urokova mira? A jak byste tam dal, ze je urokova mira VYSSI nez byla pred rokem, ale presto je prilis NIZKA, protoze je nizsi nez by JINAK byla? A i kdyby se vam nejakej priserne slozitej model povedl, co z toho? Jak je to lepsi nez to popsat?
Kohi
Re: Re: Re: Re: Re: zas ten mainstream
Uživatel ivansml napsal:
@ Kohi:
LOL, ked chcete machrovat z odbornymi pojmami, skuste sa najprv uistit ze im rozumiete. Hint: Arrowova veta o nemoznosti sa tyka agregovania preferenci pri rozhodovani spolocnosti, nehovori nic o individualnych preferenciach. Prave naopak, Arrow explicitne predpoklada ze jednotlivci maju standardne, tranzitivne preferencie.
Vsak ja chtel taky vyvratit agregovany preference ... ale tranzitivita neplati ani u individualnich ... (akorat nevim, kdo to vyvratil ... :) )
Kohi
Re: to ivansml
Uživatel Jan Mašek napsal:...
jj, to je stejny, jako napsat jednu universalne platnou rovnici pro klima, ktera mi predpovi pocasi za vsech okolnosti .... :)
bdX
mainstrem
jako např. toto veledílo: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2020509/prichazi-doba-racionalnich-bublin.htmlzZz
Re: to zZz
Z mainstreamu mam inzenyra, expert na jejich modely samozrejme nejsem, protoze vim, ze jsou cely principialne spatne a zadnej model tendle princip nedokaze odstranit, tecka. Nejsem ani expertem na drogy ale proste nebudu nikdy verit nekomu, kdo tvrdi, ze objevil nejakej prima hucak bez vedlejsich nicivejch ucinku (analogie nepresna samozrejme, ale snad postaci).
Tak pokud víte, tak se není o čem bavit. Pochybuji, tedy myslím, tedy jsem.
A ano, ve FYZICE to problem neni, protoze molekuly nejednaji, lide ano. Je to fakt tak slozity videt ten rozdil? Ze sta pokusu jich ve fyzice probehne 100 stejne, v ekonomii nikdy zadnej neprobehne stejne jako ten predchozi.
Stejně ne, ale proběhne v nějaké měřitelné chybě o pár procentech. Ostatně stejně jako ve fyzice u složitějších experimentů. I když ono ani uvádění vody ve var neproběhne z milionu pokusů ani dvakrát stejně.
Ad racionalita: minimalne skola racionalnich ocekavani predpoklada, ze clovek jedna racionalne v tom smyslu, ze jeho chyby jsou nahodne a ne systematicke. Coz je jiny pojeti nez v RS (a chybny samozrejme). Podle nich by v extremu ani nemela existovat zadna bublina.
Jsem myslel, že řeč je o mainstreamu.
Ano, axiom nedokazuju a vyhazim z nej, protoze ho nemusim dokazovat, protoze je evidentne platnej. Tvrdit to neni znakem nadutosti a tvrdit opak neni znakem pokory ale nepochopeni problemu. Nikdo (krome vas) dokonce ani nezpochybnuje jeho platnost...
No, minimálně behaviorální ekonomie se to zpochybnovani v celku neprijemne snazi...
Model Bernankemu prozradil, ze pokud necha krachnout banky, tak dojde k relativne rychle obnove ekonomiky, ... No takovej model bych chtel videt.
Já taky a nejlépe s nějakým důkázkem či případně empirickou ilustrací. Těch scénářů jsem viděl docela dost, ale rychlá obnova ekonomiky se tam moc často nevyskytovala.
Zivej organismus je neco jinyho nez clovek proboha. Nebo vy mate pocit, ze vlasy jednaji? Ze si nehty reknou jakej maj cil a potom upravej svoje jednani za ucelem ziskani toho cile? Rozdil nespociva v organicke versus anorganicke hmote, ale mezi jednajicimi bytostmi (do urcity miry i zviraty) a nejednajicimi. Ani reflexivni chovani lidi neni predmetem ekonomie, jen ucelne jednani.
To je dobré upřesnění, ale nijak nevyvrací můj výrok - viz jeho poslední věta.
ivansml
Re: to ivansml
Uživatel Jan Mašek napsal:ABCT nepredpoklada jedinou urokovou miru ani omylem, zakladni verze o ni mluvej, ano, rozpracovanejsi verze mluvej o vic urokovejch mirach (viz Murphy a jeho dizertacka). Ale i kdyby - tak to je jen vyzva k rozpracovani do vetsiho detailu, neznamena to, ze nebyl dodrzen apriori postup. Nejsem si jistej, ale zda se mi, ze si predstavujete ze apriori znamena 100% vycerpavajici (a nejlepe jeste kvantifikovanej) popis velicin - coz neni pravda.
Apriori nemusi znamenat kvantitativny, ale nieco co je platne pre vsetky mozne situacie. Apriorne odvodenie sa nemoze zakladat na argumentoch s jednou urokovou mierou, ak v realite existuje mnoho urokovych mier, to dufam uznate. Takze vobec nejde o nejaky detail. Ak existuju verzie ABCT ktore zohladnuju existenciu term structure, tak fajn, dufam ze o nich nieco napisete.
ABCT rozhodne nejen ze nepredpoklada Evenly Rotating Economy, ale explicitne tvrdi, ze nic takovyho neexistuje a ani nenoi dusledne logiocky myslitelny, to vubec nevim kde jste vzal. je to naopak.
Mozem sa mylit. Ale aj tak, typicka prezentacia ABCT zacina v rovnovaznom stave kde urok a kapitalova struktura zodpoveda casovym preferenciam, nasleduje intervencia CB ktory sposobi vychylenie z rovnovahy, boom, bust atd. az kym sa znova nenastoli rovnovaha. To je velmi podobne mainstreamu, kde sa skuma vplyv externych sokov, kreslia sa impulse-response funkcie a tak dalej.
Hayekuv trojuhelnik je ilustrace, opet nic to nepredpoklada.
Takze pouzivat modely ako ilustracie je v pohode? To je dobra sprava ,kedze aj mainstreamove modely sa casto daju chapat ako ilustracie nejakej ekonomickej myslienky. _Ziadny_ makroekonom si nemysli ze jeho dynamicky stochasticky makromodel popisuje ekonomiku v tom zmysle ako napriklad Einsteinove rovnice popisuju gravitaciu, vsetci chapu ze ide iba o ilustracie, v lepsom pripade hrube aproximacie.
Sestrojit matematickej model aby vysvetlil vsechny komplexni vztahy co se deje za prvy nejde, za druhy by to bylo k nicemu. Nijak to neprispiva k pochopeni problemu, byla by to jenom frajerina bez jakyhokoliv smyslu a pridany hodnoty. Ale klidne to zkuste, nebyl byste tusim prvni.
Kdyz reknu, ze kapitalovej statek dal od spotreby ma vyssi fyzickou produktivitu, jak byste to napsal do nejaky rovnice? A kolik byste jich tam dal? A jak byste tam dal vztah, ze lidi do nich investujou, protoze je k tomu vede urokova mira? A jak byste tam dal, ze je urokova mira VYSSI nez byla pred rokem, ale presto je prilis NIZKA, protoze je nizsi nez by JINAK byla? A i kdyby se vam nejakej priserne slozitej model povedl, co z toho? Jak je to lepsi nez to popsat?
Mnoho mainstreamovych ekonom by si bolo ochotnych precitat 30 stranovy clanok s matematickym modelom, ale nie su ochotny luskat stovky stran Hayekovych a Misesovych spisov, takze na to by to bolo dobre. Taky model by nemusel popisovat vsetky komplexne vztahy v ekonomike, stacilo by niekolko zakladnych vztahov ktore by ilustrovali ABCT. Ak sa uz o to niekto pokusil, vcelku by ma to zaujimalo.
Kohi
Re: Re: to ivansml
Uživatel ivansml napsal:Stejně ne, ale proběhne v nějaké měřitelné chybě o pár procentech. Ostatně stejně jako ve fyzice u složitějších experimentů. I když ono ani uvádění vody ve var neproběhne z milionu pokusů ani dvakrát stejně.
Rika vam neco motyli efekt ? Fyziku ani matematiku spatne nemate, akorat aplikujete (vy mainstreamaci - ne Vy konkretne (o vas nic nevim :) ) spatnou cast matematiky ...
ivansml
Re: Re: Re: to ivansml
Uživatel Kohi napsal:Uživatel ivansml napsal:...
Rika vam neco motyli efekt ? Fyziku ani matematiku spatne nemate, akorat aplikujete (vy mainstreamaci - ne Vy konkretne (o vas nic nevim :) ) spatnou cast matematiky ..
Akoze fakt, to si myslite ze ked sem hodite nejaky cool pojem tak to je nejaky argument? Predstavte si ze ano, ekonomovia poznaju motyli efekt a kopec dalsich veci. Aplikacie deterministickeho chaosu v ekonomii boli in v 80-90tych rokoch [1], ale velmi sa neujali, napr. aj preto ze pre ne neboli dostatocne empiricke dokazy.
[1] http://www.econ.nyu.edu/user/benhabib/chaos-palgrave4.pdf
Kohi
Re: Re: Re: Re: to ivansml
Uživatel ivansml napsal:Uživatel Kohi napsal:...
Akoze fakt, to si myslite ze ked sem hodite nejaky cool pojem tak to je nejaky argument? Predstavte si ze ano, ekonomovia poznaju motyli efekt a kopec dalsich veci. Aplikacie deterministickeho chaosu v ekonomii boli in v 80-90tych rokoch [1], ale velmi sa neujali, napr. aj preto ze pre ne neboli dostatocne empiricke dokazy.
[1] http://www.econ.nyu.edu/user/benhabib/chaos-palgrave4.pd
ne, ten pojem mel vysvetlovat, proc vam to nebude fungovat ... Ale ja se s vama hadat nechci, tak zakoncim citatem
Albert Einstein, Geometrie und Erfahrung (Berlín, 1923), str. 3
Einstein se ptá: „Jak může matematika, produkt lidského
rozumu, který nijak nezávisí na zkušenosti, tak dokonale padnout reálným
objektům? Je lidský rozum schopen bez pomoci zkušenosti, skrze čisté uvažování,
objevit vlastnosti reálných věcí?“ A jeho odpověď zní: „Pokud se teorémy
matematiky vztahují k realitě, nejsou jisté, a pokud jsou jisté, nevztahují
se k realitě.“
George1
Re: Re: to ivansml
Uživatel ivansml napsal:...
Ivan, toto sú jediné dve prezentácie, kde som vôbec videl, že by ABCT bola vysvetlená aj grafickými zobrazeniami. V tej druhej prezentácii (powerpoint) je aj taká malá matematizácia (Capital Index). Ale ináč nič. :)
http://www.slideshare.net/fredypariapaza/capitalbased-macroeconomics
cameroneconomics.com/seminar-powerpoint.ppt
Nová RŠ, ktorú rozvíja Antal E. Fekete je matematizovaná, pokiaľ viem (ono ten profesor je matematik, takže minimálne časť určite matematizoval). Ale v niektorých bodoch je v rozpore s klasikou.
Určite by sa dala aj klasika matematizovať. Myslím, že napríklad taký Hayek na to aj mal, pretože minimálne raz použil slovo gradient v matematickom význame. Akurát si zjavne nemyslel, že by matematizácia teórie a zložité modely niečo priniesli... :)