17. prosince 2012 01:13:09 | reagovat
machi
drobnost
"Corn laws" bylo přeloženo jako "...zákona na kukuricu..."Corn znamená mimo Severní Ameriku "obilí". Jde tedy o Obilné zákony.
Komentáře k článku Ak je ekonomika slobodného trhu taká dobrá, prečo ju dnes nemáme? (časť 2/2)
Corn znamená mimo Severní Ameriku "obilí". Jde tedy o Obilné zákony.
Peter
Re: drobnost
Uživatel machi napsal:"Corn laws" bylo přeloženo jako "...zákona na kukuricu..."
Corn znamená mimo Severní Ameriku "obilí". Jde tedy o Obilné zákony.
vdaka, opravene.
ON
Dobrý příklad
Děkuji za článek, který, zdá se, uhodil hřebíček na hlavičku.Neznám okolnosti kampaně za zrušení otroctví, ale vycházím z Misese, že svobodný člověk je produtivnější než otrok (motivace), a že argumentem proti otroctví mohly být úspěšné podniky s pracujícími svobodnými občany. Stejně tak na pádu komunistů u nás a ostatním sovětském bloku měl velký podíl rozdíl v životní úrovni u nás a u našich svobodnějších sousedů. Jako my (jižní morava) jsme se mohli srovnávat s Rakušany (všichni měli na svých čb TV naladěnou "Vídeň"), tak východní Němci určitě také viděli rozevírající se nůžky s každý dalším rokem. Rozdíly v roce 1989 byly do očí bijící, obvzlášť ve srovnání s oficiální propagandou...
Chci tím říci, že se mi jeví jako velmi významný faktor změny jasný příklad.
krija
Re: Dobrý příklad
Uživatel ON napsal:Děkuji za článek, který, zdá se, uhodil hřebíček na hlavičku.ale ci je aj dost jasna ta cast o zadlzenosti zapadu a nas. ci je tu pisucim rakusanom jasne, ze komunisti aj ked do velkej miery plytvali a mnoho toho robili neefektivne tak na strane druhej spotrebovali iba tolko kolko mali. toto je dokonca aj alfou a omegou rakuskeho ucenia, lenze komunistom to priznat nechcu. nechcu im priznat vyrovnane a prebytkove rozpocty, vytvaranie uspor a nasledne investicie do spolocneho majetku. a sme aj pri otazke slobody. sloboda je subjektivna hodnota, takze je otazkou, ci ti po usi zadlzeni ludia na zapade nie su len obycajnymi otrokmi, otrokmi dlhu.
Neznám okolnosti kampaně za zrušení otroctví, ale vycházím z Misese, že svobodný člověk je produtivnější než otrok (motivace), a že argumentem proti otroctví mohly být úspěšné podniky s pracujícími svobodnými občany. Stejně tak na pádu komunistů u nás a ostatním sovětském bloku měl velký podíl rozdíl v životní úrovni u nás a u našich svobodnějších sousedů. Jako my (jižní morava) jsme se mohli srovnávat s Rakušany (všichni měli na svých čb TV naladěnou "Vídeň"), tak východní Němci určitě také viděli rozevírající se nůžky s každý dalším rokem. Rozdíly v roce 1989 byly do očí bijící, obvzlášť ve srovnání s oficiální propagandou...
Chci tím říci, že se mi jeví jako velmi významný faktor změny jasný příklad.
Peter
Re: Dobrý příklad
Uživatel krija napsal:Uživatel ON napsal:...ale ci je aj dost jasna ta cast o zadlzenosti zapadu a nas. ci je tu pisucim rakusanom jasne, ze komunisti aj ked do velkej miery plytvali a mnoho toho robili neefektivne tak na strane druhej spotrebovali iba tolko kolko mali. toto je dokonca aj alfou a omegou rakuskeho ucenia, lenze komunistom to priznat nechcu. nechcu im priznat vyrovnane a prebytkove rozpocty, vytvaranie uspor a nasledne investicie do spolocneho majetku. a sme aj pri otazke slobody. sloboda je subjektivna hodnota, takze je otazkou, ci ti po usi zadlzeni ludia na zapade nie su len obycajnymi otrokmi, otrokmi dlhu.
toto je strasny vymysel. Komunisti spotrebovali iba co mali? Oni nemali nic, vsetko produkovali ludia a oni im to brali. A aj to sa im malilo. Napriklad slovensky a cesky lud musel posielat plody svojej prace ruskym komunistom, preto boli nedostatky napriklad masa na Slovenksu. Alebo nedostatok silikonovych pancuch, pretoze vsetok material na jeho vyroby siel ruskym komunistickym vedcom pri vystavbe jadrovej bomby.
Josef Tětek
Re: Dobrý příklad
Uživatel krija napsal:Uživatel ON napsal:...ale ci je aj dost jasna ta cast o zadlzenosti zapadu a nas. ci je tu pisucim rakusanom jasne, ze komunisti aj ked do velkej miery plytvali a mnoho toho robili neefektivne tak na strane druhej spotrebovali iba tolko kolko mali. toto je dokonca aj alfou a omegou rakuskeho ucenia, lenze komunistom to priznat nechcu. nechcu im priznat vyrovnane a prebytkove rozpocty, vytvaranie uspor a nasledne investicie do spolocneho majetku. a sme aj pri otazke slobody. sloboda je subjektivna hodnota, takze je otazkou, ci ti po usi zadlzeni ludia na zapade nie su len obycajnymi otrokmi, otrokmi dlhu.
-Úspory=ukradené majetky, jejichž navrácení se řeší dodnes.
-Investice do společného majetku=megalomanské stavby stavěné k výrobě zaostalých výrobků, které se po převratu ukázaly jako zbytečné, tj. utopený kapitál k ničemu.
-Nezadlužování=např. ekologické škody, které se nepodařilo dodnes odstranit (nejsou na to peníze).
-Když to správně pojmenujeme, tak to komunistům rád přiznám.
HynekRk
Dluhy za komunismu
Já mám pocit, že řada podniků měla z komunismu obrovské dluhy, jdoucí do 10 mld. Kčs. Ale odkaz k tomu nemám.Martin
The Control Imperative
http://www.strike-the-root.com/control-imperativetrenkler
Re: Dluhy za komunismu
Uživatel HynekRk napsal:Já mám pocit, že řada podniků měla z komunismu obrovské dluhy, jdoucí do 10 mld. Kčs. Ale odkaz k tomu nemám.
Skoro presne. Ale bol to dlh Československa v zahraničí vo výške 10 mld dolárov, čo boli vtedy obrovské peniaze. Spomínam si na to niekedy z osemdesiatych rokov.
HynekRk
Re: Dluhy za komunismu
Uživatel trenkler napsal:Uživatel HynekRk napsal:...
Skoro presne. Ale bol to dlh Československa v zahraničí vo výške 10 mld dolárov, čo boli vtedy obrovské peniaze. Spomínam si na to niekedy z osemdesiatych rokov.
Tam mělo být napsáno desítky miliard Kčs (až 100 mld.) a šlo skutečně o státní podniky. O dluhu v zahraničí nic nevím, tudíž je to zajímavá informace, ale chtělo by to zdroj :(
HynekRk
Ad článek
Z historie vím, že až do 19. století lidé vládu a vrchnost moc nemuseli, teď čtu třeba zrovna "Peníze ve středověku" od J. Le Goffa, ale četl jsem to i jinde. 20. století je spíše vyjímkou, z nějakého důvodu víra ve stát značně stoupla, a to zejména v 1. polovině 20. století. Od té doby pomalu i přes výkyvy upadá, počet voličů klesá a apatie se zvětšuje. Je to zajímavé číst to nadšení za 1. republiky nabo po válce a konfrontovat to s s dneškěm..HynekRk
Re: Dluhy za komunismu
Uživatel HynekRk napsal:Uživatel trenkler napsal:...
Tam mělo být napsáno desítky miliard Kčs (až 100 mld.) a šlo skutečně o státní podniky. O dluhu v zahraničí nic nevím, tudíž je to zajímavá informace, ale chtělo by to zdroj :(
http://www.outsidermedia.cz/Cesky-statni-dluh-1989-2011-1.aspx
Něco jsem našel ke státnímu dluhu v roce 1989, pokud je to v nominálu, tak dnes by to odpovídalo zhruba tak 0,5 mld. : „Historie : Na startovní čáře v roce 1989 činilo zadlužení 114 mld. Kč (Miloš Pick, Stát blahobytu nebo kapitalismus).“
Další forma zadlužení je patrná zde: http://www.mises.cz/clanky/recenze-myty-o-socialistickych-casech-556.aspx
„Autoři k tomu píší: „Nízké nájmy a ceny bydlení zase způsobovaly, že státní podniky a družstva neměly peníze na opravy domů, věčně v nich nic nefungovalo, stovky krásných, historicky cenných budov ... chátraly a pustly.“ [16] Budovy byly doslova spotřebovávány. Dodejme, že na byt se čekalo mnoho let [17].“
Anebo zde:
• Šebela Martin: Parnická textilní továrna (Oftis, Ústí nad Orlicí 2010): - zastaralé textilky za komunismu (s. 161-2 a 134)
• Vinkler Vladimír: Moravolen v dobách slávy a dnes. In.: XI. svatováclavské mezinárodní setkání v Jeseníku: Historie textilního průmyslu na Jesenicku (VMJ a SOka, Jeseník 2011): - od roku 1997 modernizace v tkalcovně, strojový park byl velmi zastaralý (s. 88).
• Fasora Lukáš aj.: Člověk na Moravě - 19. století (Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2008): -Fasora Lukáš: Tovární dělník v textilním průmyslu - Příklad Františka Halase staršího. In.: Fasora Lukáš aj.: Člověk na Moravě - 19. století (Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2008): - zastaralost výrobního strojního zařízení v NDR, 60. a 70. Letech se pracovalo na strojích z přelomu století (s. 172);
Atp.
Roman2
Historie
Otroctví bylo výrazně omezeno díky nástupu křesťanství. Jestli tou pozitivní externalitou americké revoluce byla myšlena revoluce francouzská, tak to bych spíš považoval za negativní externalitu, protože ta vedla právě k posílení státu a k dnešní situaci. Tzv. zhroucení komunismu ve východní Evropě nebyl s největší pravděpodobností žádný spontánní proces, ale záměrný puč progresívnější části komunistů proti bolševické gerontokracii. Dalo by se to chápat i tak, že hrubá síla ustoupila sofidtikovanějším metodám ovládání. Je tu poměrně úspěšná snaha dějiny řídit a proto pochybuju, že by libertariánská ideologie byla protěžována těmi, kdo o to usilují.Upřímně doufám v umenšení státu, ale nevěřím ve společnost bez státu. Taky pochybuju o tom, že by čistě smluvní forma vztahů ve společnosti znamenala větší svobodu.
libertarian
Re: Dobrý příklad
Uživatel krija napsal:Uživatel ON napsal:...ale ci je aj dost jasna ta cast o zadlzenosti zapadu a nas. ci je tu pisucim rakusanom jasne, ze komunisti aj ked do velkej miery plytvali a mnoho toho robili neefektivne tak na strane druhej spotrebovali iba tolko kolko mali. toto je dokonca aj alfou a omegou rakuskeho ucenia, lenze komunistom to priznat nechcu. nechcu im priznat vyrovnane a prebytkove rozpocty, vytvaranie uspor a nasledne investicie do spolocneho majetku. a sme aj pri otazke slobody. sloboda je subjektivna hodnota, takze je otazkou, ci ti po usi zadlzeni ludia na zapade nie su len obycajnymi otrokmi, otrokmi dlhu.
- o ktorých komunistoch to hovoríš ? O terajších euroUnijných, alebo o moskovských ??? Prví aj druhí komunisti to kurvili, ale každý trochu inak. Tí moskovskí tu vytvorili biedu, tí unijní tu vytvorili blahobyt, ktorý sa onedlho premení na krutú biedu.
Hugo
Re: Ad článek
Uživatel HynekRk napsal:Z historie vím, že až do 19. století lidé vládu a vrchnost moc nemuseli, teď čtu třeba zrovna "Peníze ve středověku" od J. Le Goffa, ale četl jsem to i jinde. 20. století je spíše vyjímkou, z nějakého důvodu víra ve stát značně stoupla, a to zejména v 1. polovině 20. století. Od té doby pomalu i přes výkyvy upadá, počet voličů klesá a apatie se zvětšuje. Je to zajímavé číst to nadšení za 1. republiky nabo po válce a konfrontovat to s s dneškěm..
"z nějakého důvodu víra ve stát značně stoupla" Víra ve stát stoupá s tím, jak jsou rozbíjeny tradiční instituce - rodina a církev (konec 18. století). Moderní stát přebral oba modely - otcovské autority a církevního pastýře. Ostatně jak píše Hoppe: "Libertarianismus by mohl a měl být spojován výlučně s tradiční západní buržoazní kulturou, tj. starobylým ideálem společnosti, jež je založena na rodině a má hierarchickou strukturu, která odráží dobrovolně uznanou společnskou autoritu". Jednoduše kombinace rozbíjení komunitních vazeb a kolektivních identit ve jménu neosobního individualismu spolu s rozbitím státu není očividně to, co by lidi lákalo. Paradoxně ta ideologie individualismu vede k posilování státu - oblasti, který dříve byly výysadou právě rodiny nebo malých společenstvích jsou delegovány na stát - nejvýrazněji je to vidět na přístupu k výchově dětí.