17. prosince 2012 01:13:09 | reagovat
machi
drobnost
"Corn laws" bylo přeloženo jako "...zákona na kukuricu..."Corn znamená mimo Severní Ameriku "obilí". Jde tedy o Obilné zákony.
"Corn laws" bylo přeloženo jako "...zákona na kukuricu..."
Corn znamená mimo Severní Ameriku "obilí". Jde tedy o Obilné zákony.
Děkuji za článek, který, zdá se, uhodil hřebíček na hlavičku.ale ci je aj dost jasna ta cast o zadlzenosti zapadu a nas. ci je tu pisucim rakusanom jasne, ze komunisti aj ked do velkej miery plytvali a mnoho toho robili neefektivne tak na strane druhej spotrebovali iba tolko kolko mali. toto je dokonca aj alfou a omegou rakuskeho ucenia, lenze komunistom to priznat nechcu. nechcu im priznat vyrovnane a prebytkove rozpocty, vytvaranie uspor a nasledne investicie do spolocneho majetku. a sme aj pri otazke slobody. sloboda je subjektivna hodnota, takze je otazkou, ci ti po usi zadlzeni ludia na zapade nie su len obycajnymi otrokmi, otrokmi dlhu.
Neznám okolnosti kampaně za zrušení otroctví, ale vycházím z Misese, že svobodný člověk je produtivnější než otrok (motivace), a že argumentem proti otroctví mohly být úspěšné podniky s pracujícími svobodnými občany. Stejně tak na pádu komunistů u nás a ostatním sovětském bloku měl velký podíl rozdíl v životní úrovni u nás a u našich svobodnějších sousedů. Jako my (jižní morava) jsme se mohli srovnávat s Rakušany (všichni měli na svých čb TV naladěnou "Vídeň"), tak východní Němci určitě také viděli rozevírající se nůžky s každý dalším rokem. Rozdíly v roce 1989 byly do očí bijící, obvzlášť ve srovnání s oficiální propagandou...
Chci tím říci, že se mi jeví jako velmi významný faktor změny jasný příklad.
Uživatel ON napsal:...ale ci je aj dost jasna ta cast o zadlzenosti zapadu a nas. ci je tu pisucim rakusanom jasne, ze komunisti aj ked do velkej miery plytvali a mnoho toho robili neefektivne tak na strane druhej spotrebovali iba tolko kolko mali. toto je dokonca aj alfou a omegou rakuskeho ucenia, lenze komunistom to priznat nechcu. nechcu im priznat vyrovnane a prebytkove rozpocty, vytvaranie uspor a nasledne investicie do spolocneho majetku. a sme aj pri otazke slobody. sloboda je subjektivna hodnota, takze je otazkou, ci ti po usi zadlzeni ludia na zapade nie su len obycajnymi otrokmi, otrokmi dlhu.
Uživatel ON napsal:...ale ci je aj dost jasna ta cast o zadlzenosti zapadu a nas. ci je tu pisucim rakusanom jasne, ze komunisti aj ked do velkej miery plytvali a mnoho toho robili neefektivne tak na strane druhej spotrebovali iba tolko kolko mali. toto je dokonca aj alfou a omegou rakuskeho ucenia, lenze komunistom to priznat nechcu. nechcu im priznat vyrovnane a prebytkove rozpocty, vytvaranie uspor a nasledne investicie do spolocneho majetku. a sme aj pri otazke slobody. sloboda je subjektivna hodnota, takze je otazkou, ci ti po usi zadlzeni ludia na zapade nie su len obycajnymi otrokmi, otrokmi dlhu.
Já mám pocit, že řada podniků měla z komunismu obrovské dluhy, jdoucí do 10 mld. Kčs. Ale odkaz k tomu nemám.
Uživatel HynekRk napsal:...
Skoro presne. Ale bol to dlh Československa v zahraničí vo výške 10 mld dolárov, čo boli vtedy obrovské peniaze. Spomínam si na to niekedy z osemdesiatych rokov.
Uživatel trenkler napsal:...
Tam mělo být napsáno desítky miliard Kčs (až 100 mld.) a šlo skutečně o státní podniky. O dluhu v zahraničí nic nevím, tudíž je to zajímavá informace, ale chtělo by to zdroj :(
Uživatel ON napsal:...ale ci je aj dost jasna ta cast o zadlzenosti zapadu a nas. ci je tu pisucim rakusanom jasne, ze komunisti aj ked do velkej miery plytvali a mnoho toho robili neefektivne tak na strane druhej spotrebovali iba tolko kolko mali. toto je dokonca aj alfou a omegou rakuskeho ucenia, lenze komunistom to priznat nechcu. nechcu im priznat vyrovnane a prebytkove rozpocty, vytvaranie uspor a nasledne investicie do spolocneho majetku. a sme aj pri otazke slobody. sloboda je subjektivna hodnota, takze je otazkou, ci ti po usi zadlzeni ludia na zapade nie su len obycajnymi otrokmi, otrokmi dlhu.
Z historie vím, že až do 19. století lidé vládu a vrchnost moc nemuseli, teď čtu třeba zrovna "Peníze ve středověku" od J. Le Goffa, ale četl jsem to i jinde. 20. století je spíše vyjímkou, z nějakého důvodu víra ve stát značně stoupla, a to zejména v 1. polovině 20. století. Od té doby pomalu i přes výkyvy upadá, počet voličů klesá a apatie se zvětšuje. Je to zajímavé číst to nadšení za 1. republiky nabo po válce a konfrontovat to s s dneškěm..