26. července 2011 12:54:37 | reagovat
HynekRk
Zákaz zbraní - doplněk
Zákaz zbraní má ještě tu nevýhodu, že se pak dobří lidé namají ani možnost bránit zvůli státu.Jinak výborný článek.
Komentáře k článku Ako ubrániť spoločnosť proti Andersom z Nórska
Jinak výborný článek.
Kosik
Dětství
Bylo by velice zajímavé se podívat na dětství tohoto šílence, protože kořeny takového násilí jsou většinou právě v ranném dětství. Neboli jak se říká: "We are not born evil, we are made evil"...Anderson
Re: Zákaz zbraní - doplněk
Uživatel HynekRk napsal:Zákaz zbraní má ještě tu nevýhodu, že se pak dobří lidé nemají ani možnost bránit zvůli státu.
Jinak výborný článek.
To není "nevýhoda" regulace zbraní, to je "příčina" regulace zbraní. :-) Je přesně ten důvod, proč ozbrojení občané Státu tak vadí.
O bezpečnost lidí se vždy jedná až po tom, co si Stát zabezpečí tu svoji vlastní. :-)
Róbert Chovanculiak
Re: Dětství
Uživatel Kosik napsal:Bylo by velice zajímavé se podívat na dětství tohoto šílence, protože kořeny takového násilí jsou většinou právě v ranném dětství. Neboli jak se říká: "We are not born evil, we are made evil"...
Je to dost metafyzicka otazka, ale neverim tomu, ze na ludi vplyva len prostredie a vychova, resp ze to bude velke % ... Mnozstvo ludi ma velmi podobne prostredie a vychovu a vyrastu z nich uplne rozdielni ludia .
Kosik
Re: Re: Dětství
Uživatel Robert Chovanculiak napsal:Je to dost metafyzicka otazka, ale neverim tomu, ze na ludi vplyva len prostredie a vychova, resp ze to bude velke % ... Mnozstvo ludi ma velmi podobne prostredie a vychovu a vyrastu z nich uplne rozdielni ludia .
Spíš bych řekl, že je to psychologická otázka. Nejde o to, čemu věřiš ty nebo já, ale co říká věda :), zejména výzkum vývoje mozku v ranném dětství.
Zkus tyhle dvě pdfka:
http://kosikcsfd.wz.cz/alice_miller.pdf
http://nospank.net/pt2011.pdf
např:
1. The development of the human brain is use-dependent. The brain develops its structure in the first four years of life, depending on the experiences the environment offers the child. The brain of a child who has mostly loving experiences will develop differently from the brain of a child who has been treated cruelly.
Každopádně je to zajímavá otázka, o které panují debaty dodneška. Ze všeho co jsem zatím četl bych vyvodil následující závěr: Normálně narozené a zdravé děti, kterých je drtivá většina jsou jako čistý, nepopsaný papír, co se týče náchylnosti k násilí, tedy ty jsou "made evil". Pak jsou ojedinělé případy, kdy genetická porucha může zapříčinit pozdější násilné chování (nějaká chyba ve vývoji přední části mozku). Ale jak říkám, je to otevřená otázka...
Roman2
Re: Re: Re: Dětství
Uživatel Kosik napsal:Každopádně je to zajímavá otázka, o které panují debaty dodneška. Ze všeho co jsem zatím četl bych vyvodil následující závěr: Normálně narozené a zdravé děti, kterých je drtivá většina jsou jako čistý, nepopsaný papír, co se týče náchylnosti k násilí, tedy ty jsou "made evil". Pak jsou ojedinělé případy, kdy genetická porucha může zapříčinit pozdější násilné chování (nějaká chyba ve vývoji přední části mozku). Ale jak říkám, je to otevřená otázka...
Moje zkušenost říká, že děti rozhodně nejsou nepopsaný papír. Rozdíly v chování, a preferencích jsou patrné záhy. Násilí není věc sama o sobě, ale určitý koncept s rozdílnými obsahy. Dítě zpočátku nezná kategorii "násilí", musí se učit, co je a co není násilí, co už je za hranicí přijatelného chování a tuto kategorii si vyplňuje svým vlastním obsahem. Obecně samozřejmě platí, že láskyplný přístup má lepší výsledky, nejen u lidí. Slyšel jsem o výzkumu, kdy opičí mláďata byla s matkou, s plyšákem a samotná bez matky. První byly normální, druhá neurotici, třetí psychotici. Nicméně psychologie taky není zrovna exaktní věda, takže bych některé závěry bral s určitou skepsí vzhledem k tomu, že lidé mají schopnost reflektovat svoje jednání a učit se. A to i ty závěry týkající se výzkumu mozku.
Kosik
Re: Dětství
Uživatel Roman2 napsal:Moje zkušenost říká, že děti rozhodně nejsou nepopsaný papír. Rozdíly v chování, a preferencích jsou patrné záhy.
Jasně, že každý jsme jiný, za což může genetika. Psal jsem ale, že jsou "jako čistý, nepopsaný papír, co se týče náchylnosti k násilí". Debata byla o tom, jestli se některé děti rodí zlé nebo jestli se zlými teprve stanou. což je docela důležitá otázka vzhledem k argumentům ve prospěch svobodné společnosti.
Roman2
re dětství
Jsme každý jiný i co se týče náchylnosti k agresivitě - když ve všem ostatním, tak proč ne v tomhle :)Že jsme formováni prostředím (made evil) je pohled behavioralistů, ale přijde mi poněkud mechanický (stejné vstupy - stejné výstupy, změny v mozku a je hotovo). Breivik klidně mohl mít dětství úplně v pohodě, "hrábnout" mu mohlo později (i když psali, že je "bezcitný nikoliv vyšinutý").
Zda se lidé rodí zlí nebo se stávají zlými, je podle mě špatně položená otázka a pro rozhodování ohledně svobodné společnosti nemá opodstatnění. I kdybychom se rodili zlými, nebyl by to argument pro existenci státu.
Jsme agresívní od přírody, což ale nutně neznamená nějaké zlo. Kdyby Breivik postřílel partičku teroristů, asi by se to za "zlo" nepovažovalo. Proto ta otázka postrádá smysl.
Kosik
re dětství
Uživatel Roman2 napsal:Jsme každý jiný i co se týče náchylnosti k agresivitě - když ve všem ostatním, tak proč ne v tomhle :)
Že jsme formováni prostředím (made evil) je pohled behavioralistů, ale přijde mi poněkud mechanický (stejné vstupy - stejné výstupy, změny v mozku a je hotovo). Breivik klidně mohl mít dětství úplně v pohodě, "hrábnout" mu mohlo později (i když psali, že je "bezcitný nikoliv vyšinutý").
Není mi v tom ještě úplně jasno. Co jsem zatím pochopil, tak v průběhu dětství se vytváří např. kapacita pro oddalování uspokojení, kapacita milovat, schopnost empatie a všechny tyto "dobré" vlastnosti, které dokáží zlu zabránit. Toto vše je formováno v rodinném a poté ve školním prostředí.
Zda se lidé rodí zlí nebo se stávají zlými, je podle mě špatně položená otázka a pro rozhodování ohledně svobodné společnosti nemá opodstatnění. I kdybychom se rodili zlými, nebyl by to argument pro existenci státu.
Už často jsem se setkal s argumentem, že potřebujeme stát kvůli tomu, že lidé jsou zlí, což je samozřejmě mylný argument...
A jinak zlo chápu jako někoho, kdo úmyslně a vědomě porušuje NAP a nerespektuje vlastnická práva...
Hlavní je to, že dobrá výchova spolu s opravdu svobodnou společností by dokázaly zlo velice efektivně minimalizovat, což si etatisté vůbec neuvědomují....
Roman2
re Kosik
Nevšiml jsem si této odpovědi předtím :) Budu reagovat na to, co bylo řečeno zde i na to co padlo na devianu.Myslím, že je omylem mnoha myslitelů minulosti názor, že by jiné uspořádání společnosti odstranilo "zlo" z mezilidských vztahů.
Na jednu stranu souhlasím, že určité společenské podmínky podporují morálku víc než jiné (viz zmíněná otázka časové preference). Praktické srovnání východ-západ je v tomto směru poučné. Osvěta v oblasti výchovy nepopiratelně má cenu a smysl. Ale kořen "zlého" jednání a frustrací (jak se trefně vyjádřil envel na devianu), které k němu vedou, je někde jinde a společenské změny nebo výchova se tohoto kořene přímo nedotýkají (výchova by teoreticky mohla, ale prakticky to tak není)
Kořen oněch frustrací spočívá podle mě v tom, co nebo kdo člověk je na té nejbazálnější úrovni. Je to otázka v jistém smyslu filozofická a v tomto ohledu je zajímavé, že psychologie, která se jako věda oddělila od filozofie poměrně nedávno, nemá (pokud vím) jednotný filozofický základ. Tzn. neshodne se na tom.
Ačkoliv nejsi zrovna příznivcem náboženství, je pravda, že náboženství na tuto otázku nějakým způsobem odpovídá (např. křesťanství, budhismus nebo třeba šamanismus) a že psychologické postupy vyvinuté v rámci těchto náboženství z této odpovědi vycházejí (podle mého soudu budhismus došel v tomto směru nejdál a někteří terapeuti pracují s budhistickými koncepty ve své praxi).
Nedávno se tady na webu vložil do diskuze jistý commscore s názorem, že návodem ke změně člověka a tím pádem i společnosti je psychoanalýza. Ačkoliv s tím nesouhlasím, zrnko pravdy na tom je. Člověk zdánlivě touží po štěstí, ale stále ho nemůže dosáhnout nebo udržet. Proč? Proč existují frustrace? Proč nás věci štvou, proč máme strach, bolest, smutek? Možná stěstí není cílem, ale prostředkem k udržování něčeho v chodu. Asi jako myš v kole, která se honí za sýrem, na který nikdy nedosáhne. Čeho?
Rozhodně bych nedal ruku do ohně za to, že ve svobodné společnosti bez státu a státního školství nebudou už žádní Breivikové. Budou, ale snad by jich bylo méně.
Pro dnešek končím s nočním filozofováním ,-)