Komentáře k článku Centrálne banky – dokedy ešte?

23. dubna 2011 05:58:46 | reagovat

mp

všetku kritiku chápem

a suhlasím .
Argument :
"v prípade, že by si všetci veritelia-vkladatelia chceli naraz vybrať svoje peniaze tzv. „run na banku“, tak banka skrachuje, lebo nemôže splniť svoje záväzky)"
- tento argument nechápem. Volné, momentalne nevyužívané peniaze banka požičia , a ich majitelovi môže z toho zaplatiť urok. To je absolutne čisté. To nijak nesuvisí s centralnym bankovníctvom.
To, čo je vskutku vadné je, že banka môže požičať VIAC penazí, ako má vkladov.

23. dubna 2011 07:23:55 | reagovat

František Vilím

Je to čisté?

Ad " Volné, momentalne nevyužívané peniaze banka požičia , a ich majitelovi môže z toho zaplatiť úrok. To je absolutne čisté. "
To tedy není čisté. Už římští právníci ( a před nimi určitě také) rozlišovali smlouvy depositum a mutuum. A nelze obě smlouvy "spojit" jinak je smlouva neplatná neboť je mimo jiné v praxi neuskutečnitelná. Není možné se zavázat, že budi něco opatrovat jako své oko a kdykoliv to vrátím a zároveň to někomu půjčit v domnění, že "zákon velkých čísel" mi pomůže přilepšit. Půjčka deposita je v tomto případe defraudace. Tyto smlouvy se rozliší od sebe jednoduše. U půjčky je datum splacení. Snad každý člověk to normálně chápe, jen dnes v případě bank, ačkoliv jde o JEHO vlastní peníze jde to nechápe. Žel ve svůj neprospěch.

23. dubna 2011 08:18:55 | reagovat

Tomas

Technicka

Pokud autor odkazuje na grafy, tak by je mel ocislovat, nebo je vkladat ve chvili, kdy o nich mluvi. A taky by se mely po kliknuti zvetsit, z nekterych se neda pri tehle velikosti skoro nic vycist.

23. dubna 2011 08:33:36 | reagovat

Jakub Skala

re: tomas

To je asi selhani redakcniho systemu, zkusim to do priste nejak opravit.

23. dubna 2011 09:22:37 | reagovat

Zdeněk

obludy v grafech

Františku, každý člověk to nechápe, ale vy také ne. Jednou pro vždy, banka nepůjčuje vklady, ona nepotřebuje ani korunu vkladů, aby půjčila. (bez PMR a kap. přiměřenosti) Máte vžité, že banka půjčuje něčí depositum, na což nemá nárok, jak třeba píše de Soto, Šíma aj. Tohle děláte možná vy na kapitálovém trhu, tam půjčujete svůj majetek z aktiv, ale banka vytváří nový vklad úvěrem. Vklady jsou kryty úvěry.

Ty grafy z článku jsou katastrofa! Jeslti autor absolvoval někdy nějakou statistiku na VŠ, tak by tohle nikdy nemohl sestrojit. To nemá žádnou vypovídací hodnotu, grafy tohoto typu konstuuje akorát Rothbard, Šíma v rámci agitačky na zrušení centrální banky. (už to chce asi opravdu jinou knížku na čtení než tu brožuru od Rothbarda)

Přeci je jasné, že když mám roční růst cen třeba o jedno procento, tak mi to v dlouhém období vyhodí takovou obludu, která směřuje do nebe :) Vtip je v tom, že ten růst cenové hladiny, který se poměřuje vždy k cenám předchozího roku, tak vy poměřujete k nějakému základnímu odbobí. Takže dnes když vzrostou ceny o jedno procento, tak poměřím-li tuto absolutní změnu k cenám před sto lety, dostanu obří skok. Přitom se nám změnily v současnsoti jen nepatrně, ale na grafu to vypadá hrůzostrašně.

To je demagogie jak vyšitá. Já tyto pány osobně nazývám nominalisty :) Ono kdybyste si totiž takhle namalovali třeba reálný produkt, dostanete podobný zvíře :)

23. dubna 2011 09:49:40 | reagovat

lentak

...

aha, takze ze sa ceny zdvojnasobia je vlastne uplne pohode, lebo kym sa zdvojnasobia tak to trva az 25 rokov. ake jednoduche

23. dubna 2011 09:51:00 | reagovat

Martin

re: Zdenek

Tak ako je možné, že vznikajú runy na banku? Z čoho to potom pramení?
To chceš tvrdiť, že banka vlastne môže poskytnúť úver aj bez toho keby nemala žiadny depozit? To mi vysvetli, ako by to potom zaúčtovali? Či si len akože zvýšia vlastné imanie a hotovo? To nemyslíš vážne. Načo by vlastne potom banky lákali ľudí, aby vložili peniaze práve k nim?

Tie grafy majú teda riadnu vypovedaciu hodnotu. Aspoň môžeš vidieť ako niekto stratil svoju kúpnu silu a iný ju neprávom získal od určitého obdobia. Práve tvoje priemerné vyjadrovanie v percentách je veľmi skresľujúce a vlastne marginalizuje celý ukazovateľ.

"Ja som veľa neukradol iba pár niečoho ročne a nie celú sumu za dané obdobie. " Takto keby sa niekto obhajoval to by bolo akože v poriadku?

23. dubna 2011 10:15:26 | reagovat

František Vilím

Vklady jsou kryty úvěry? Poznámka o zvířeti.

Zdeňku, to je pro mě nějak nepřijatelné ba přímo zločinné.
Když si dávám do banky peníze do úschovy, tak to nemůže být kryté úvěry. Nemusí mi sice vrátit ty samé bankovky, ale stejné množství stejných peněžních jednotek pokud možno stejné kvality (nikoliv nižší - tedy s nižší kupní silou způsobenou bankou). Jestli to kryje tak zlomyslně (kdyby to byla nedbalost, nebyl by vždy zisk na jeho straně), že není v okamžiku, kdy přijdete do banky si úschovu vybrat a jiní mi je nedají ačkoliv ve smlouvy to slíbili, tak asi budete první, kdo bude řvát jak protržený a přemýšlet jak je někde umlátit. Ale teď teoreticky to vychvalujete a je vám to milé. Ale možná jste bankéř a chechtáte se v přepychu a ještě oběti provokujete :-) chráněn spravedlností lůzy.
To že banky za tento typ smlouvy nechce přiznat je, že nabízí úrok a tváří se jako kdyby šlo o půjčku. Proč to neřekne rovnou? Kvůli konkurenci? Těžko, s nimi už je koordinován centrální bankou.
Pokud banka nepotřebuje ani korunu, aby půjčila uznávám pouze když si půjčí od nikoho jiného. Aby ale vrátila deposita, aniž by měla korunu, jí půjde hůře.

Ad "Ono kdybyste si totiž takhle namalovali třeba reálný produkt, dostanete podobný zvíře :)"
Těžko srovnávat :-) Peníze se přeci jenom spotřebovávají "hůře", neboť k tomu nejsou určené. A zároveň kupní síla peněz závisí také na její zásobě. Chtělo by to grafy ukazující vývoj zásoby peněz, A pokud by se ukazoval rychlý růst zásob, pak je otázkou, zda používáme správné peníze. U nepeněžního statku tento nárůst nevadí (je žádoucí), ten není primárně určen ke směně a je určen ke spotřebě a lidé chtějí stále spotřebovávat. Ale i Vám se určitě nelíbí, když Vám něco stále snižuje kupní sílu peněz a nemáte svobodu problém pořádně řešit.

23. dubna 2011 10:24:40 | reagovat

Zdeněk

re

Zaúčtuje se to jako úvěr a proti tomu rovnou vklad. Vklad který odejde do jiné banky, se financuje z likvidity, kterou si od té druhé banky půjčíme. Vytvoření peněz jde tedy úplně mimo rezervy v aktivech bank, prostě se navyšuje rozvaha. Smysl nedává z hlediska účtování právě teorie, kdy banka půjčuje z likvidity. Kdyby půjčila z likvidity, kde by potom byl onen vytvořený vklad v pasivech.. Jestli mi nevěříš, kup si třeba knihu Účetnictí bank a fin. institucí.

Nezlob se, ale já nemám čas každýmu nově příchozímu do diskuse vysvětlovat tvorbu peněz. Jestli tě to zajímá, běž studovat, v diskusi se dozvíš jen takový výkřiky..

23. dubna 2011 10:30:46 | reagovat

Juraj Šeffer

@ Zdeněk

>>>>>>>>>>>> Žádoucí není pro náklady v podobě zdrojů používaných pro produkci komodity

Pocul som Hoppeho povedat ze Friedman nakoniec priznal ze jeho fiat mena ma so sebou spojene este vacsie naklady ako pripisoval zlatu ako peniazom.

>>>>>>>>>>>> a schůdný není proto, že neexistuje mytologie a přesvědčení, které jsou pro jeho účinnost nezbytné.

Poslednych 60 rokov? Ja myslim ze tisicky rokov kedy bolo zlato ci striebro peniaze hovoria za seba.

>>>>>>>>>>> kdy kryto bylo kolem 10 % peněžní zásoby :)

Zasluhou statu ktory nedodrziaval sukromne prava majitelov depozitov a dovoloval bankam suspendovat konvertibilitu na kov.

>>>>>>>>>> Zlatý standard je dnes ekonomický nesmysl a dinosaurus:)

Zlaty standard ktory mame na mysli nie je statny zlaty standard. Zruste monopol statnych mien a uvidime ci je to nezmysel a dinosaurus.

>>>>>>>>>>>>> Nebo nastavit vyšší krytí, ale v tom případě by došlo k obrovské restrikci peněžní zásoby. Snižte množství M třeba "jen" o 20 % a uvidíte, co to s ekonomikou způsobí.

Ale ved presne v tom je problem dnesneho systemu. Najskor sa nafukne pomocou frakcnych rezerv a operacii centralnej banky, sposobi boom, nespravnu alokaciu realnych prostriedkov. A potom ked sa zisti ze dom sa neda dostavat lebo to bol iba umely kredit a nie skutocne usetrene statky, dojde k deflacii, teda kontrakcii penaznej zasoby. A stale dookola.

23. dubna 2011 10:37:13 | reagovat

Juraj Šeffer

LOL

Toto sa mi ako podarilo. Malo to ist sem:
http://mises.cz/clanky/komentare.asp?clanekid=254#1911

23. dubna 2011 16:37:53 | reagovat

František Vilím

Re 23.4.2011 11:24:40, Zdeněk

To jsou jen techniky zřejmě chybného (ne-li přímo podvodného) účetnictví. Účetní správnost ještě nic neříká o tom, že je to ve skutečnosti správně.

I kdyby to bylo formálně účetně správně, proč, když všichni chtějí vybrat vklady na požádání, banky na deposita nesáhly a přesto nic nemají a zavřou se? Proč jsou problémy se strukturou výroby, proč se většina diví, když se objeví problém v monetární oblasti, proč se tak prudce začaly zvyšovat ceny komodit a kupují je nějaké fondy, které nedávno byly padouši a nikdo je neměl rád a najednou zase mají peněz na rozhazování? Proč všichni dostávají nominálně více peněz a proč vlády mají tak obrovské dluhy, proč banky půjčují za úroky, které evidentně neodpovídají skutečným časovým preferencím (ani bohati přátele mi tak levný uvěr dát nechtějí :-)) Proč se banky pořád musí zachraňovat vládními zásahy(zisky se evidentně privatizují a ztráty socializují). Proč se mi stále vnucují banky s půjčkami, i když je předtím zachraňovaly. Zdá se mi, že je něco shnilého v celém monetárním systému.

Nerad zde píši osobní věci, ale když už jsi začal, jak jsi dobrý a nebudeš se se mnou zahazovat. Mám dojem Zdeňku, že máš nějaký zmatek v tvorbě peněz nebo profesionální slepotu a pro strom nevidíš les. Měl bys buď pořádně studovat (nevím jak ses vypořádal s autory, které jsi citoval a které jiné a lepší jsi už prostudoval) a nebo a hlavně to chvíli nechat uležet. :-) Jestli se dovoláváš nějakých školských nauk, tak zřejmě nakonec v životě moc nefungují. Tak co bych se od nich naučil? "Podvodné" (nebo podvojné? ty školy potřebuji :-)) učetnictví pro banky zvláště když banku nemám? K ničemu mi to není a ty "záhady" tam stejně autoři nevysvětlí. A v tom Sotovi se taky vyskytují nějak účetní příklady a dokonce ve dvou účetních systémech.

Tímto neříkám, že jsem chytrej, jsem dle Scotta Adamse stejný idiot jako ostatní :-) Ale určitě mohu trochu přispět k navrácení důstojnosti požehnaného života ve svobodě.

23. dubna 2011 20:43:20 | reagovat

Zdeněk

odpověď

Můj předchozí komentář se vztahoval k Martinovi, ne vám, váš se tam objevil mezitím, co jsem psal:) Mimochodem, já jsem monetární ekonomii studoval velmi široce, takže si dovolím tvrdit, že už něco vím. Četl jsem i díla rakouských ekonomů, abych znal kompletní argumentaci rakouské školy. Nejsem pisálek, co střílí od boku. Takže se můžeme zase vrátit na úroveň odobrné argumentace a vynechat osobní rovinu,) Jo a Revenda taky nejsem, aby někdo zase nenapsal. :D

Je zajímavé, že jste dospěl ke zjištění, že vám vaše záhady autoři nevysvětlí, aniž byste je četl. Možná by neškodilo více kritiky filozofických textů rakouské školy. Nic, nebudu ztrácet čas plkáním, k věci.

K těm grafům, takové použít v diplomové práci, tak autor neobhájí, to je fakt. Z důvodů napsaných mnou výše. Ale blog snese všechno.

S účtováním jsem odpovídal na dotazy jiných. Dnešní finanční systém je velmi složitý a propletený, k pochopení to vyžadaduje práci, ne rychlé soudy od stolu bez znalostí byť elementárních praktik. Sám jste velmi rozčarován, když vám sdělím, jak vznikají peníze, to je potom těžká debata o komplexnějších tématech, nechci do diskuse psát knihu :) Asi jste neslyšel příliš o teorii endogenních peněz.

Znovu opakuji, když si klienti vyberou vklady, tak se systém nepoloží z důvodu absence rezerv. Pouze když je run na jednotlivou banku, která nemá kvalitní aktiva, a tedy žádný kolaterál k použití, dojde ke krachu té jednotlivé instituce. Při runu na všechny banky, dojde k doplnění likvidity bankám bankou centrální, za kterou nakoupí KB oběživo, které potom započtou proti vkladům. V bilanci tak místo vkladů mají úvěr od CB. Množství M se nemění a nikdo nekrachuje :) CB na tom profituje díky vyššímu ražebnému. Čím více držíme oběživa, tím vyšší ražebné.

To že jsou mnohé banky v problémech, je způsobeno hlavně politikou Community Reinvestment Act, kdy vláda nutila banky půjčovat nebonitním. Nedávejme to za vinu systému, to je špatná vládní politika, úplně mimo CB, prostě fatální zásah do soukromého bankovního podnikání.

To že některé CB dělají přiliš akomodativní měnovou politiku, je také pravda a je to špatně. Dobrou MP dělá například švýcarská CB, kdy se většina cenových indexů, včetně cen nemovistostí, pohybuje kolem 1 %. Chybné je posuzování pouze CPI. Je třeba zohlednit veškeré ceny v ekonomice - deflátor, CPI, PPI, ceny aktiv aj. Pouze takováto měnová politika nezakládá na budoucí krize a vytváří stabilní měnový rámec pro svobodný rozvoj ekonomiky.

To s tím známým jste vystihnul perfektně! V systému plného krytí peněz byl reálný úrok velmi vysoký. Dnes je nižší, s tím, že se půjčuje na budoucí hodnoty. Peníze jsou kryty hodnotami vytvořenými v budoucnu. Představte si to tak, že jste pekař, který chce péct housky, banka vám půjčí peníze, které vytvoří, vy za ně koupíte materiál a zítra podnikáte a pečete housky. Část cen (materiál) vzrostla, ale na druhé straně část cen (pečivo), díky vaší nabídce poklesla. Agregátní cenová hladina se nemění, ale je více výrobků a také peněz. Jistě, že peníze nevytvořily bohatství ze své podstaty, ale zaktivizovaly jedince, který by nepodnikal, nebýt nového úvěru. Ve 100% krytí toto chvíli potrvá a vše déle trvá kvůli nedostatku peněz. Něktré úvěry samozřejmě jdou pouze do cen (vládní, spotřební aj.) Proto CB reguluje úrok tak, aby v součtu byla cenová stabilita.

Vždy, když bylo v historii málo peněz, tak vznikaly na svobodném trhu nové, právě pro zmíněné potřeby obchodu. Už v 17. století před vznikem CB eskontovaly banky směnku, proti které vydaly své bankovky. Směnečný úvěr byl kryt nikoli kovem, ale reálnou obchodní transakcí. S jeho splacením, peníze zanikly. S bankovkami krytými směnkami se pak normálně obchodovalo.

Jestli Vás třeba problematika peněz zajímá více, doporučuji knihu prof. Jílka - Peníze a měnová politika, je v ní do velmi technických detailů vysvětleno mnohé. Poslouží jako dobrý základ při studiu dalších knih.

Zdraví,

ZP

23. dubna 2011 21:31:08 | reagovat

František Vilím

Díky

Díky za odpověď a příjemný obrat diskuze (k dialogu bychom se museli více snažit být ještě poctivější). Také děkuji za doporučenou literaturu, mám jen pochyby jestli ji zvládnu plně pochopit (skutečně) i když je jistě zajímavá. Často se mi zdá (abych si omluvil svou hloupost :-)), že některé věci v této oblasti jsou nějak zbytečně zkomplikované na to, že v podstatě se zachází s chaotickým systémem s nějakými podivnými atraktory a komplikovaný tím, že se zkresluje uměle stav trhu dle přání několika jednotlivců - idiotů jako jsme my všichni. :-) Na jejich místě bych radostně zvolal k lidu: "Nechte si své peníze, vybírejte si peníze, kterým věříte, a nakládejte si s nimi jak umíte. Klidně si je dávejte i podvodníkům, když se nechcete poučit. Ale potom se nechtějte použít mou moc pro své zájmy, neboť ta je dána na důležitější úkol - obranu svobody nevinných osob." A šel bych domů přemýšlet, jak se vlastně má taková obrana dělat. :-)

Jistě nebude vadit, když se zeptám i když na to mám nějaký názor (které jsem dokonce už i zveřejnil) a tedy i nějaké odpovědi. Jistě projasnění těchto otázek bude užitečné nejen pro mě ale i pro ostatní. Také je riziko, že s otázkou netrefím do problému :-)

Ad: "když si klienti vyberou vklady, tak se systém nepoloží z důvodu absence rezerv....dojde k doplnění likvidity bankám bankou centrální, za kterou nakoupí KB oběživo, které potom započtou proti vkladům" Co když lidé přestanou takovým penězům věřit? Co když se to děje nezákonně?

Ad: "Nedávejme to za vinu systému, to je špatná vládní politika, úplně mimo CB, prostě fatální zásah do soukromého bankovního podnikání. " CB banka je výsledek svobodné harmonické :-) společnosti?

Ad: "Je třeba zohlednit veškeré ceny v ekonomice - deflátor, CPI, PPI, ceny aktiv aj." Nestačí jen stav trhu - ceny tak jak je znají konkrétní omylní lidé, pro něž je nemožné vědět vše?

Ad: " Část cen (materiál) vzrostla, ale na druhé straně část cen (pečivo), díky vaší nabídce poklesla. Agregátní cenová hladina se nemění, ale je více výrobků a také peněz. Jistě, že peníze nevytvořily bohatství ze své podstaty, ale zaktivizovaly jedince, který by nepodnikal, nebýt nového úvěru. Ve 100% krytí toto chvíli potrvá a vše déle trvá kvůli nedostatku peněz. Něktré úvěry samozřejmě jdou pouze do cen (vládní, spotřební aj.) Proto CB reguluje úrok tak, aby v součtu byla cenová stabilita." Na co se jen zeptat jednou větou na tak komplexní odstave? Druhá otázka: že mě jen zkoušíte :-) Třetí: Jaký plánovací úřad ví co neví nikdo a jakou mocí a právem prosadí toto: stabilizaci subjektivních přání vrtkavých lidí a vzpurnost přírody při odevzdávání svých krásných plodů? (Na problém hodnocení výhodnosti dosti podezřelém zkreslování úroku a tím struktury produkce, která nezohledňuje přání lidí a vede tedy nakonec k plýtvání a omezování produkce se zatím neptám, třeba později :-))

Ad: "Vždy, když bylo v historii málo peněz..." O tom se dost divně "diskutuje" pod jiným článkem. Tedy otázka: "Kdo ví, že je málo peněz a proč má právo sahat i na peníze, které mu nepatří. Nebo nakonec patří jen "vládci"?".

23. dubna 2011 21:59:11 | reagovat

Sol nad zlato

pre Frantiska a Zdenka

"Zaúčtuje se to jako úvěr a proti tomu rovnou vklad. Vklad který odejde do jiné banky, se financuje z likvidity, kterou si od té druhé banky půjčíme. Vytvoření peněz jde tedy úplně mimo rezervy v aktivech bank, prostě se navyšuje rozvaha"

Ciste technicky ma Zdenek pravdu, uver samotny sa zauctuje ako uctovna operacia, ktora nafukuje rozvahu a moze tvrdit, ze depozitum od ineho klienta akoby nebol nutny. Velka vetsina ludi si ale pod "uverom od banky" nepredstavuje len vyssie uvedeny uctovny zapis samotny, ale ako transakciu , ktorej konecnym ucelom a cielom je pravo nakladat s bankovkami v trezore banky, ktore tam ale predtym nejaky iny klienti ulozili ako SVOJE depozitum.

Zjednodusene povedane, ak da banka niekomu uver, tak ho "kryje" depozitami inych klientov.

Vysvetlenim je pravidlo likvidity.

Zdenek pise "Jednou pro vždy, banka nepůjčuje vklady, ona nepotřebuje ani korunu vkladů, aby půjčila. (bez PMR a kap. přiměřenosti) "

Zdenek trochu tendencne v zatvorke opomenul pravidlo likvidity, ktore musi kazda banka dodrziavat. Do tejto likvidity sa ale predsa pocita aj hotovost, ktoru tam ulozili iny klienti !!! Vklady inych klientov preto potrebuje ovela viac nez si Zdenek mysli!

Zdenek pise: "Smysl nedává z hlediska účtování právě teorie, kdy banka půjčuje z likvidity."

Banka pujcuje z likvidity nielen v teorii ale aj v praxi v podobe dodrziavania pravidiel likvidity, kam sa pocitaju hotovost v podobe depozit inych klientov.

Pre uplnost, pokial klient uskutocnil svoj depozit "bezhotovostne" prevodom z inej banky, tak tam akoby vlozil "pohladavku voci inej banke" alebo centralnej banke. Tato pohladavka sa tiez potom k likvidite objavi.

23. dubna 2011 22:29:54 | reagovat

František Vilím

Depozitum a účetnictví

Zdá se mí, že když klient přinese peníze do banky a chce je uložit jako depozitum (vybrat "kdykoliv" přijde) a třeba chce i další služby (platit inkasa a trvaláky a chránit před zloději - za vše zaplatí a neměl ba tedy chtít úrok), pak banka by to měla zapsat do "skladové" evidence, tedy pro pořádek v účetnictví do podrozvahového účtu. Ale jak jsou mi zde vysvětlována podivuhodná, důmyslná a po staletí nejlepšími a dobře placenými "mozky" laděná kouzla bank, tak si to zaúčtuje do svého učetnictví a zachází s tím buď jako svými penězi nebo půjčenými. Potom ale se to klientovi nemusí líbit (kdyby to věděl, nedal by to tam). Chová se jako ten, které je má v trochu dokonalejší "kapse" a bankéř se chová tak jako by to bylo jeho. "Peněz" je v myslí lidí více, aniž by se změnila zásoba všech ostatních statků.. A to ovlivní lidské jednání ve společnosti VŽDY chybným způsobem. Je to tak?

24. dubna 2011 09:16:16 | reagovat

Zdeněk

reply

Bez jména: Jistě, že je díky regulaci problém složitější o povinné min. rezervy, pravidla likvidity, kapitálovou přiměřenost a další regulaci. Ale říkám, nechci sem psát knihu, a když vysvětlujete podstatu, tak nemůžete zesložiťovat, to by se v mém textu pak nikdo nevyznal.:) Jinak proč se banky přetahují o depozita, když je vytváří? No přeci proto, že vytvořené peníze pravděpodobně odejdou do jiné banky a ona si musí likviditu buď vypůjčit na mezibankovním trhu, nebo nalákat vkladatele, aby u ní sami vložili. Chce vkladatele, protože je to levnější než z mezibankovního trhu.

František: CB by pravděpodobně vznikla i na svobodném trhu, protože jde o clearingové centrum, které bankám dost ulehčuje život. Pro společnost je potom vhodné, aby měla veřejnost svůj vliv v této instituci, proto jsou ve většině zemí CB státní. Můj osobní názor je ten, že peněžní institucionální rámec je jistým druhem veřejného statku. (asi nám budou k ničemu peníze, které budou přijímané pouze v jednom městě a tak)

Jinak to, že indexy nejsou 100% přesné, neznamená, že to zavrhneme úplně. Ano, každý má svůj individuální spotřební koš, ale ten se často mění. Problém není ani nějaká chyba CPI, to je marginalita, ale spíš igrorace jiných cen v ekonomice centrálními bankami. V akademické sféře se vede silný dialog o zohlednění dalších cen. Myslím, že to je cesta k lepší měnové politice a peněžnímu systému, rozhodně ne nějaký zlatý standard či co. (tou další cestou je také, aby politici nemluvili bankám do toho, komu mají půjčovat, zmíněný CRA je v USA pořád v platnosti! - banky jsou firmy, které se do ztrát dobrovolně nehrnou, tedy pokud nespoléhají na státní sanaci:))

On skutečně nekrytý standard vede k vyššímu hospodářskému růstu, než fixní peněžní nabídka. Ta neexistovala prakticky nikdy, pominu-li nějaký ranný středověk:) Já vím, že anachistická větev rakouské ekonomie se dívá na problém zcela jinak, více z morálního, etického aj. hlediska. Stejně jako odmítají stát v jakékoli jeho roli. Je jasné, že když se potom bavím s takovími lidmi o roli státu v peněžní oblasti, tak striktně odmítají, jakože stát je zlo. Já toto vidění světa a státu nikdy nesdílel. Nejsem tak radikální liberál :)

24. dubna 2011 11:02:32 | reagovat

Kosik

re: Zdeněk

V měnové oblasti se asi těžko shodneme, ale přesto bych na Vás měl několik otázek.

Podle mě není monetární politika nic jiného než centrální plánování. Když si vezmeme naprosté selhání centrálního plánovaní za dob komunismu, což byla hlavní příčina jeho ekonomického kolapsu, na jakém základě chcete tvrdit, že zrovna v měnové oblasti bude centrální plánování fungovat? Centrální plánování buď funguje nebo ne. Nic mezi neexistuje. Proč by tedy měl stát plánovat prostřednictvím centrální banky tak naprosto zásadní oblast jakou jsou peníze?

Dále, daně jsou z definice loupež (např. podle Tresního zákoníku), tedy něco špatného a nemorálního... Předpokládám, že jste pro zachování státu a tedy i daní, takže si nemyslíte, že daně jsou loupež. Na jakém základě?

A nakonec problém monopolů. Asi se shodneme, že monopol ze zákona je z ekonomického hlediska velice škodlivý, neboť poskytuje neustále horší a dražší služby (z důvodu neexistence konkurence) a tím způsobuje plýtvání vzáznými zdroji. Toto musí platit ale i pro stát, jako monopolního poskytovatele určitých velice důležitých služeb, který je navíc financován povinnými odvody.
Ochrana vlastnických práv je zásádní pro hladké fungování společnosti a je velice naivní si myslet, že tuto službu bude nejlépe poskytovat teritoriální monopol. Není tomu tak?

(o těchto tématech pojednávám ve své diplomce, tak mě zajímá, jak se na ně dívají ostatní)

24. dubna 2011 11:55:33 | reagovat

mp

Františku :

"Už římští právníci ( a před nimi určitě také) rozlišovali smlouvy depositum a mutuum. A nelze obě smlouvy "spojit" jinak je smlouva neplatná neboť je mimo jiné v praxi neuskutečnitelná. Není možné se zavázat, že budi něco opatrovat jako své oko a kdykoliv to vrátím a zároveň to někomu půjčit v domnění, že "zákon velkých čísel" mi pomůže přilepšit."
- Silne pochybujem, že si ktokolvek "odkladá" svoje peniaze do banky s pocitom, že sa jeho peniaze z bankového trezoru ani nepohnú. Pri takejto "úschove" penazí by banka účtovala poplatok za uschovanie. Nakoľko je to naopak - banka vypláca úrok - je evidentné, že banka s peniazmi podniká. Takže implicitne z toho vyplíva, že sa nejedná o "ÚSCHOVU" penazí, ale o druh "pôžičky".

24. dubna 2011 12:11:30 | reagovat

mp

Zdeněk :

"On skutečně nekrytý standard vede k vyššímu hospodářskému růstu, než fixní peněžní nabídka."
- toto tvrdenie si trúfam spochybniť.
Zástancovia nekrytých penazí často používajú tento citovaný argument, a vysvetluju ho "veľmi logicky" :
"Bez existencie nekrytých penazí by sa znížil rozsah úverov, a bez úverov by sa znížili investície a podnikatelské aktivity".
Lenže tento argument je nesprávny, pretože ignoruje aj ďalší zdroj pre financovanie - dlžobné úpisy . Pre účely financovania podnikateľských aktivít je možné použiť aj vlastné dlžobné úpisy, a nie sú nutné bankové úvery (ktoré sú tiež istou formou dlžobných úpisov).
Financovanie vlastnými dlžobnými úpismi je síce "nepohodlné", ale má výhody - príjemca dlžobného úpisu je opatrnejší pri poskytovaní úveru, úver sa ďalej nešíri a netvári sa ako "peniaze", ihned po splatení sa uver anihiluje.
V obehu sa nemiešajú skutočné PENIAZE a úverové "peniaze".

24. dubna 2011 12:20:32 | reagovat

mp

Zdenek :

"On skutečně nekrytý standard vede k vyššímu hospodářskému růstu, než fixní peněžní nabídka."
- A ešte jednu podstatnú pripomienku k tomuto argumentu :
Existencia nekrytých penazí vedie k neprirodzenému, vnútenému znižovaniu úrokov, čo sa síce môže odraziť na zvýšenej podnikatelskej aktivite, ale súčasne sú POŠKODZOVANÍ držitelia peňazí , ktorým násilne znížené úrokové miery vytvárajú menšie výnosy z vlastnených penazí. Takže ten "efekt vyššieho hospodárskeho rastu" zaplatie vlastne oni. Efekt nie je absolútny, je to iba presun ziskov a strát medzi dlžníkmi a veriteľmi.
-
Konkretnym dôkazom tohto je terajšia veľkosť úrokov na vkladoch : úrok prakticky nulový, a hlboko pod infláciou.

24. dubna 2011 12:52:57 | reagovat

Zdeněk

re

MP: To, že je v některé zemi reálný úrok z vkladu záporný, je špatné a takováto inflační politika CB je škodlivá. Efekt vyššího hospodářského růstu je způsoben aktivizací jednotlivců (příjemců úvěru) a ve zbytku vykoupen neklesající cenovou hladinou. Z čehož vyplývá, že se hospodářský růst nestává automatickou pozitivní externalitou pro pasivního držitele peněz a ten je opět motivován k tomu hledat efektivní alokaci peněz. CB však nesmí znehodnocovat úspory tak, aby spoření na bank. účtu bylo ztrátové. To co říkáte, že jde pouze o přesun, to není pravda, bohatství pasivního neklesá a aktivních roste. Nepřipadá mi, že by nekryté peníze vedly ke skomírající ekonomice a chudobě jedotlivců - stačí se projít po ulici a všude vidíme ten pokrok za dvacet let, nová auta, elektrospotřebiče atd.

Kosik: Tedy podle vaší logiky je právní systém taky monopol a mělo by v ČR existovat více právních sytémů a my bychom si vybrali, který chceme. Víte, problém bude asi v tom, že vy neuznáváte (pohrdáte?) podstatou veřejného statku. Daně nejsou krádež, protože tím, že jsou povinné, zajišťujeme poskytování veřejných statků, které lidé chtějí. A zároveň zabraňujeme černému pasažérství. V této diskusi jsem už tohle komentoval, dokonce i vám:) http://www.mises.cz/clanky/komentare.asp?clanekid=169

To už ale otevíráme spoustu dalších témat. Díky za diskusi.

24. dubna 2011 13:04:42 | reagovat

Zdeněk

reálné IR

Reálná výnosová míra ze stát. pokl. poukácek (do 1 roku), je mezi lety 1900 - 2000 v USA 0,9, VB 1,0, FR -3,3, Itálie -4,1

Reálná výnosový míra z akcií (stejné období) USA 6,7, VB 5,8, FR 3,8, IT 2,7 %
Zdroj: Musílek: Trhy cenných papírů

Nízkoinflační ekonomiky zajišťují kladnou reálnou IR bezrizikových instrumentů (spořící vklady podobné RIR) a současně vysokou výkonnost firem. Vysoká inflace působí protirůstově.

Jednoznačně bychom měli po CB chtít zajistit co nejšířeji definovanou cenovou stabilitu. Takovýto rámec je z dlouhodobého hlediska velmi prorůstový a konformní se svobodným rozvojem tržní ekonomiky. Veřejnost by měla apelovat na tuto funkci CB a současně na vyrovnané hospodaření veřejných institucí. O to levnější budou půjčky pro podnikatelský sektor, který vytváří přidanou hodnotu, aniž by rostla cenová hladina.

24. dubna 2011 13:14:27 | reagovat

Kosik

re: Zdeněk

Ano, koncept veřejného statku neuznávám. Jsem přesvědčen o tom, že se jedná pouze o chyméru, která se snaží ospravedlňovat existenci státu a že veškeré "veřejné" statky by trh dokázal zabezpečit mnohem levněji a efektivněji.

"Daně nejsou krádež, protože tím, že jsou povinné, zajišťujeme poskytování veřejných statků, které lidé chtějí." A to je ono. Pokud je lidé opravdu chtějí, tak jim je trh nabídne (konkurující si podnikatelé).
Opravdu nevidím rozdíl mezi tím, co dělá stát (nedobrovolně odebere část majetku, aby mohl poskytovat určité služby) a tím, co dělá mafie, když vybírá výpalné (nedobrovolně odevzdané finanční prostředky za službu ochrany)... Jaký je mezi tím rozdíl? V principu...

24. dubna 2011 14:21:22 | reagovat

Kosik

re: Zdeněk.. dolpnění

Ješte jedna věc k "veřejným" statkům. Ekonomická teorie říká, jak trh (tedy jednání milionů lidí) efektivně dokáže zajistit to, co si spotřebilé přejí a ona efektivnost je zajištěna konkurujícími si podnikateli na základě dobrovolných plateb. Dále táke říká, že centrální plánování ekonomiky vždy způsobí plánovaný chaos (koministická ekonomika) a že monopol (ze zákona) je vždy pro spotřebitele škodlivý. Pokud tomu tak je, tak prostě nevěřím tomu, že existuje nějaká magická hlanice, za kterou najednou z ničeho nic stát dokáže poskytovat statky lépe než trh (tedy ty údajné "veřejné" statky)... To je jako kdyby jste řekl kuřákovi, že kouření škodí zdraví, ale že existuje hranice počtu vykouřených cigaret za den, za níž už je kouření zdraví prospešné.

Veřejné statky jsem dlouho nekriticky příjímal jako fakt, ale postupen času jsem zjistil, že je to úplně absurdní a že to prostě nedává smysl...

24. dubna 2011 16:31:59 | reagovat

Zdeněk

veřejné statky

Dobře, změníme tedy téma:) "Pokud je lidé opravdu chtějí, tak jim je trh nabídne (konkurující si podnikatelé)." To platí pro naprostou většinu statků, kromě těch čistých veřejných! Uvedu vám příklad s armádou. Pro obranu země je potřeba letectvo a třeba i námořnictvo. Bez těchto zbraní je pro nepřítele hračka obyvatelstvo ovládnout. Lidé tedy cítí silnou potřebu obrany jejich území. (ochota platit) Nemuvím zde o strážníkovi z ABL, který mi hlídá dům, ale o veřejném statku ochrany celého území. Protože v armádě jsou silně patrné úspory z rozsahu, pouze komplexní složky můžou efektivně ochránit zemi. Myslíte, že na trhu bez státu bude soukromá agentura investovat do letadel, ponorek atd., když by poskytovala v tu ránu službu neplatičům? Potom pošle fakturu za provoz stíhaček půlce obyvatel a druhá půlka se bude smát, že je také ochráněna a zadarmo. Proto nakonec nebude ochoten platit nikdo a statek nevznikne. Domluví se tedy, že si zřídí na daném území instituci (nazývejme ji stát), aby je ochránila, a že o ní budou jednou za pár let hlasovat.

Chápejte, že všichni chceme žít v bezpečí, ale efektivní armáda dnešního typu nevznikne ani omylem. Kdyby vznikla, bude to s cílem podmanit si a zotročit obyvatelstvo, jako to dělají v Africe různé soukromé ozbrojené složky. Nikoho nechrání, jen inkasují výpalné od lidí, kdo nedá, je mrtvý.

Prostě, stát má své ekonomické opodstatnění, ne že ne. Vznikl jako odpověď na poptávku obyvatel právě po veř. statcích. S pohledem anarchistů nemůžu v žádném případě souhlasit. Jejich představy o mírumilovné společnosti kooperující atd., Trh ano, ale veřejné statky také :)

24. dubna 2011 16:40:58 | reagovat

Roman

Re Zdeněk

Ohledně CB: píšete, že by měla být pod dohledem veřejnosti. Čeho konkrétně se obáváte, kdyby pod tímto dohledem nebyla?
Dále píšete, že by veřejnost měla apelovat atd. Evidentně veřejnost prostřednictvím politiků zřejmě apeluje nesprávně. Kdesi jsem četl, že v Německu po válce získala CB větší nezávislost než bylo tehdy obvyklé a bylo to jedna z okolností podporuící tehdejší hospodářský rozmach Německa. Nebylo by tedy lepší CB od státu zcela odříznout?

24. dubna 2011 16:50:11 | reagovat

denis

Zdeněk

zdeněk: kdyby jsme nebyli v nato a neměli letectvo a armádu, zaútočí na nás některý z našich sousedu a obsadí nás?

24. dubna 2011 16:52:27 | reagovat

denis

zdeněk 2

a za druhé by mě zajímalo proč někdo neobsadí monako a Lichtenštejnsko ?

24. dubna 2011 17:19:49 | reagovat

Zdeněk

re

Roman: Kdyby nebylo zákonem stanoveno nic o CB a nebyla pod dohledem veřejnosti, může si stanovit zcela jiný cíl, než je cenová stabilita. Pravděpodobně maximalizace zisku ČNB, což by mohlo způsobit makroekonomické škody. Mohla by dělat příliš akomodativní politiku, aby vydělala, a za pár let to zabalit a odejít podnikat třeba někam jinam v něčem jiném, nám by tu zbyla znehodnocená měna a oči pro pláč. Za druhé: CB od státu je odříznutá už dnes a je to dobře. Nepleťte si však operační nezávislost a funkční nezávislost. Někdo musí stanovit cíl CB a to musí být politici (zvolení) pomocí ústavního zákonu. CB si nemůže stanovit sama cíl, i když je nezávislá na politicích v mnoha ohledech. Centrální bankéři by měli mít platy navázány na úspěšnost plění tohoto cíle v nějakém rozumném horizontu. Tak to mají třeba na Novém Zélandu a funguje to výborně, oproti minulosti, kdy to neměli.

Denis: Když je nějaký stát ve středu Evropy a neměl by armádu, tak jsme v tu ránu černí pasažéři, protože nás implicitně chrání okolní státy. Ale my zase tak ve středu Evropy nejsme:) Být v NATO a podílet se naší armádou na ozbrojených složkách celé aliance je pro nás z hlediska obrany výhodné. Kdyby malé státy v Nato uvažovaly tak, že je kdyžtak ochrání ty velké, tak se Nato rozpadne, protože velké nebudou ochotny financovat to celé. Proto i malé státy, jako jsme my, musí přispět a v případě konfliktu někde dát k dispozici část svých složek.

24. dubna 2011 17:24:10 | reagovat

denis,

re

ok byl jsem naivní, že jsem čekal že odpovíte na mou otázku

24. dubna 2011 17:29:44 | reagovat

Zdeněk

re Denis

Ano je to možné, kdybychom neměli armádu a NATO se časem rozpadlo a okolní země v něm nebyly, tak je možné, že v případě nějakého sporu nás někdo obsadí. Podívejte se na Maďarsko a Slovensko, je třeba možné, že tam by potenciální konflikt bez NATO mohl vzniknout.

Před 2. světovou válkou jste si taky mohl myslet, že by nás nikdo z okolních státu nemohl napadnout, že?:) Prostě armáda je potřeba, lidé válčili a budou válčit. Všechny spory se neřeší vždy mírovou, obchodní cestou.. To je prostě lidská přirozenost.

24. dubna 2011 18:32:08 | reagovat

Roman

Re Zdeněk

Děkuji za odpověď. Nedůvěřuju zrovna politické reprezentaci, co se týká jejich motivů a schopností cokoliv spravovat, což za současné situace asi nebude překvapivé. Proto mě zajímá, zda neexistuje nějaká možnost samoregulace. Potvrzujete Kosikovi, že trh funguje ve všech oblastech kromě čistě veřejných statků. Musí být CB nutně veřejným statkem? Také píšete, že by CB vznikla i bez přičenění státu. Pak by ale musela v sobě zahrnovat pojistku proti znehodnocení měny nebo myslíte, že by spontánně vzniklo něco, co by natolik ohrožovalo celý systém, že by musel přijít ještě někdo další, aby to "ohlídal". Proč je nutné měnu hlídat institucionálně, když je člověk denně svědkem toho, že to není zrona nejefektivnější způsob řízení.

Jinak já nezatracuju stát jako takový, třeba u zmíněné armády má asi nezastupitelnou roli, ale o většině dalších oblastí si to už nemyslím.

24. dubna 2011 18:32:51 | reagovat

Kosik

re: Zdeněk

Ale no tak, vždyť vždy válčily pouze státy. Jejich obrovské armády byly umožněny jen díky daním a právu na zbavení osobní svobody (tedy povinná branná povinnost)... Bez států a jejich daňových systémů by takové armády tedy nikdy nevznikly a problémem by zůstaly soukromí zločinci, kteří představují podstatně menší nebezpeční než stát...
Jinak už samotný koncept "kolektivní obrany" je pochybný. Čáry na mapě uzavřely určité území a to je potřeba chránit jako celek? Proč? Ochrana soukromého majetku před kriminálními živly je určitým typem pojistitění, které by ve svobodné společnosti nabízely konkurující si společnosti.

Bez států by žádná soukromá společnost nezačala válku. Proč by to dělala? Kde by na to vzala tak obrovské finanční prostředky? Válka je neskutečně ztrátová záležitost, která je umožněna pouze díky existenci států, které mohou tyto ztráty rozložit mezi své obyvatelstvo, které s tím nemusí souhlasit... Soukromé společnosti jsou ale financované dobrovolně a v případě jakékoliv agrese by rychle ztratily zákazníky....

24. dubna 2011 19:05:26 | reagovat

Zdeněk

re

Košik: Tak si založe politickou stranu, vysvětlete lidem, že jsou padlí na hlavu, když chtějí mít armádu, právní systém, stabilní peněžní systém, policii, soudy aj. veřejné statky. Řekněte jim, že když nebudou mít armádu, tak budou čelit maximálně kapsářům a podomním lupičům, že se je nikdo nebude snažit nikdy zotročit, proč by to dělal, když by to bylo ztrátové. (pozn. pro něj teda rozhodně nebylo) Slibte jim, že na trhu si budou moc roční bezpečí předplatit u firem na trhu. Ti co by na to neměli, tak ochráníte vy, nebo ať darují třeba nějaký orgán, když nemají peníze na ochranu. (viz. Šíma) Haloooo? Nezlobte se, ale v téhle diskusi už nemá moc smysl pokračovat, přeji hodně zdaru ve snění.

Roman: Já neříkal, že peníze musí být nutně veřejným statkem, ale že peněžní rámec za jistý druh veřejného statku považuji. Tvrdím, že při měnové politice s cílem široce definované cenové stability je dosaženo vyšší tvorby bohatství ve svobodné společnosti, než když je měna ponechána volně. Peníze tvoří komerční banky a ty alokují nové peníze tam, kde je nejvyšší poměr zisk/bezpečí. Tedy pokud stát nemění jejich motivace, tak jako to dělal v USA. Samy by nezaměstnaným na bylení nikdy nepůjčily. Takovými státními zásahy můžete snadno pokřivit jakýkoli jiný standard, není chyba v systému jako takovém.

Zajištění endogenity peněžní nabídky je z hlediska růstu produktu lepší, než fixní peněžní zásoba. Poté je podle mého vysoce vhodné, aby si stát ponechal jednu centrální instituci, která volnou soutěž komerčních bank bude regulovat. Já si nemyslím, že by třeba Švýcarsko zažívalo za posledních padesát let nějaké systémové krachy měnové politiky. Když třea Zimbabwe provádí katastrofální měnovou politiku, neznamená to, že my budeme rušit CB. Je potřeba následovat jiné příklady ze světa. Zlatý standard byl provázen neustálými stávkami pro jeho odstranění, vůbec to nebylo klidné období, jak se často praví. Třeba Německo, které dostávalo ve zlatu platby od Francie si prošlo silnou recesí v roce 1873. Jestli narážíte na problém eurozóny, tak ten spočívá v její nevhodnosti od samého počátku, rozhodně nejde o optimální měnovou zónu. Odpovídám velmi zkratkovitě, už se mi nechce psát romány :)

24. dubna 2011 19:48:39 | reagovat

Kosik

re: Zděnek

Jentak mimochodem, běžte vysvětlit např. Američanům, jak je jejich armáda úžasně efektivní, když ročně utratí téměř 1 bilión dolarů za "obranu", tím že vede tři války tisíce kilometrů od amerického území, což je částka převyšující vojenské výdaje všech ostatních států na světě...

A snít o svobodné společnosti osvobozené od státního násilí budu dále, neboť ze současného etatistického světa je mi opravdu špatně, ze světa, kde za pouhých sto let vlastní vlády zavraždily 174 milionů nevinných lidí... Vy současné problémy prostě nevidíte nebo je nechcete vidět. Nechcete si připustit, že jejich hlavní příčinou by opravdu mohl být stát, který obhajujete...

A souhlasím, diskuze dále nemá smysl... Přesto děkuji...

25. dubna 2011 14:34:14 | reagovat

František Vilím

Depozitum

Ad: "Takže implicitně z toho vyplíva, že sa nejedná o "ÚSCHOVU" peníze, ale o druh "pôžičky"." Z vlastní skutečnosti to nechápu jako půjčku. Peníze vybírám kdykoliv potřebuji. Chápu, že je mám stále k dispozici. A tak jednají všichni, co mají peníze na běžných účtech. Jinak je to ale s termínovým. Tedy jasně se jedná o dva typy smluv. V prvním případě banka nemá práva sáhnout na peníze běžného učtu. Jestli to chápe jako půjčku a já ne, pak je otázka, jestli je smlouva platná, když smluvní strany si to vykládají jinak.

25. dubna 2011 14:37:11 | reagovat

Martin

re: Zdenek

Juj. To som trochu posplietal. Napísal som to narýchlo a potom z toho vznikol úplný guláš.

Samozrejme, že máš pravdu. Pri poskytnutí úveru sa jednoducho zvýšia pohľadávky za klientov teda úvery a na druhej strane v pasívach sa zvýšia záväzky za klientov teda bežné účty. Čo je však úplne choré pretože tým zvýšiš ako si napísal celú bilančnú hodnotu. Keby to spravila nejaká iná spoločnosť (nebanková, ktorá poskytne pôžičku) tak jej celková bilancia nezvýši.
V tej rýchlosti som trochu posplietal aj samotné depozitá spolu s kapitálovými požiadavkami. Jednoducho na to aby si mohol poskytnúť nejaký úver potrebuje banka mať nejaký vlastný kapitál v nejakej percentuálnej výške z rizikových aktív. Potom tu sú samozrejme aj povinné minimálne rezervy. Tie si však môže banka aj požičať. Takže to tom som mal vlastne na mysli, keď som písal o tom, že banka musí mať nejaké peniaze. Priznávam však že som to napísal dosť blbo.
Najlepšie na tom celom je, že vlastne banky zarábajú aj pri sťahovaní peňazí z obehu. Vtedy keď centrálna banka sťahuje peniaze.
Jednoducho povedané je to biznis nad biznis za každých podmienok.

No a tvoje ďalšie tvrdenia o tom ako nekryté peniaze teda ich emisia zvyšujú ekonomický rast sú podľa mňa nepravdivé, ale to už je na inú debatu. Keby si však chcel tak môžme v nej pokračovať.

25. dubna 2011 14:41:36 | reagovat

František Vilím

Clearingové centrum?

Ad: "CB by pravděpodobně vznikla i na svobodném trhu, protože jde o clearingové centrum, které bankám dost ulehčuje život. Pro společnost je potom vhodné, aby měla veřejnost svůj vliv v této instituci, proto jsou ve většině zemí CB státní. Můj osobní názor je ten, že peněžní institucionální rámec je jistým druhem veřejného statku."
Ale primárním úkolem cb dle legislativy je stabilizace ceny a nikoliv clearing. Ta stabilizace je problém.
Clearing nikoliv.
Názor že peníze jsou veřejný statek jsem ještě neslyšel. Ano, politici se tak chovají. pro ně jsme veřejným statkem i my :-) Peníze jsou něco jako veřejný park? :-)
Společenským rámcem používaní peněz je že se nemají padělat a sahat ne ně, pokud nejsou mé. Také není právo vnucovat druhému, když je nechce.

25. dubna 2011 14:51:34 | reagovat

Martin

re: František

Presne tak ako píšeš. Potom môžeš vlastne nazvať resp. považovať všetko za verejný statok.
Jednoducho v minulosti poskytoval súkromný sektor rôzne služby, ktoré sú teraz akože považované za verejné. V minulosti dokázali byť aj súkromné železnice (infraštruktúra), čo je dnes nemysliteľné. Existovali aj rôzne organizácie, ktoré zastupovali dnešný sociálny systém a takto by som mohol pokračovať ďalej.
Fakt sa bavím na tom, čo by dnes niekto považoval za verejný statok alebo službu. Najlepšie je však, že v tom dnešnom akože verejnom finančnom systéme sú jedny z najväčších ziskov. Ako potom môže niekto hovoriť o verejných statkoch, keď tam existuje aj zisk? To je mi teda záhadou.

25. dubna 2011 15:02:05 | reagovat

Zdeněk

veřejný statek

Dochází zde celkem k překroucení mé původní myšlenky:) Já netvrdím, že banky jsou veřejný statek, ale že peněžní rámec je veřejným statkem. Stejně jako je veřejným statkem třeba právní rámec, zatímco advokáti jsou soukromé osoby a maximalizují zisk. Snad mi už rozumíte.

25. dubna 2011 16:04:22 | reagovat

denis

Zdeněk

zdeněk můžete více rozvést myšlenku peněz jako veřejného statku? schválně jsem tu diskuzi projel resp. vaše příspěvky a moc jste to nedefinoval, tak bych vás chtěl o tohle poprosit.

25. dubna 2011 17:08:31 | reagovat

František Vilím

Právní rámec

Myslím si, že právní rámec nemusíme považovat za veřejný statek a zbytečně by se pojem statku přetěžoval. Lze chápat spíše jako podmínku pro jednání osob. V každém případě objevený právní rámec není vzácný podobně jako objevené znalosti. Za to hledání správného právního rámce je služba vyžadující vzácné statky a nemusí ji nutně garantovat imaginární osoba stát.

25. dubna 2011 17:12:19 | reagovat

Zdeněk

veř. statek pokračování

Jak píši, peněžní rámec je velmi blízký rámci právnímu. Kdybychom zrušili jednotný právní rámec, začnou si dané komunity (třeba lidé ve městě) stanovovat své vlastní právo na základě potřeb té konkrétní komunity. Právní rámec, stejně jako peněžní rámec, není možné dělit na úroveň jednotlivce (vlastní peníze jsou mi k ničemu, stejně jako vlastní právo). Na určitém bodě se tedy dělitelnost zastaví a vznikne společenství lidí, které bude akceptovat tento druh statku jako veřejný (například budou uznávat stejné platidlo, nebo se řídit stejným právem). V jedné vesnici to bude zlato, v druhé stříbro, ve třetí zuby atd. (btw. už jste slyšel o definici peněz jako zcela specifického druhu statku) S rozvojem obchodu mezi nimi vznikne potřeba stejných peněz, proto se tyto komunity spojí a stanoví právní i peněžní rámec (obranný-armáda atd.), který jediný považují za platný. (nelze vést účetnictví v jakékoli měně, jednotkách, to by ztratilo význam, přínos atd.)

Jestli lidé v místním společenství (ČR) nechtějí veřejný statek měnového rámce, tak založte stranu a nabídněte jim řešení. Stejně tak chodí politické strany s návrhy úprav veřejných statků. Uvidíme, kolik lidí nebude chtít státem nastavený peněžní rámec. Kosik si bude zakládat stranu, kde nabídne lidem naprosté zrušení veřejných statků, tak vy můžete toto. Jestli se vám to nepodaří, znamená to, že lidé to za veřejný statek považují a jsou přesvědčeni o jeho přínosu.

25. dubna 2011 17:35:12 | reagovat

O´ Pruz

Houby s octem

>>Kosik si bude zakládat stranu

Houby s octem
Kosích chce ABY se TO stalo přirozenou vůlí za lepší a radostnější život.

A TO je jak známo dost velká problém.

25. dubna 2011 17:40:35 | reagovat

František Vilím

Zákony výnosů

Ad: "V jedné vesnici to bude zlato, v druhé stříbro, ve třetí zuby atd. (btw. už jste slyšel o definici peněz jako zcela specifického druhu statku)" Rozsah produkce je regulován dle ekonomického zákona výnosů a optimální velikosti stejně nelze určit od stolu ("boku") a pro každý statek jsou různé a tedy není pravděpodobné, ze se budou shodovat s hranicemi konkrétních státu. Pokud je snaha rozhodnout o monopolu v rámci státních hranic, většinou to nebude efektivní, buď je stát příliš malý nebo velký.. Podle mě není zde důvod se s tím znepokojovat a nechal bych to klidně na lidech.

25. dubna 2011 18:40:03 | reagovat

Kosik

re: Zdeněk

"S rozvojem obchodu mezi nimi vznikne potřeba stejných peněz" - ano, přesně tak a proto nevidím žádný důvod, proč by měl zrovna stát určovat, čím se bude platit. Na trhu existuje tendence směrem nakonec k jednomu druhu peněz a jakékoliv zásahy státu tento proces jen naruší.

"Jestli se vám to nepodaří, znamená to, že lidé to za veřejný statek považují a jsou přesvědčeni o jeho přínosu." - tohle je ale kámen úrazu. Že si lidé něco myslí a jsou o tom přesvědčeni v žádném případě neznamená, že je to nejlepší řešení. Když o lepším řešení v životě neslyšeli, tak je samozřejmé, že ho nebudou chtít. To je případ dnešní společnosti, kde stát ovládá školství, kde se samozřejmě vyučuje jen to, co si stát přeje. Pokud totiž existuje alternativa společnosti bez státu, ve státních školách se o ní na 100% nic nedozvíte.

"Kosik si bude zakládat stranu" - to nemá žádný smysl. Systém nelze změnit z vrchu.

Zdeňku, můžu jednu osobnější otázku? Nepracujete ve státním sektoru?

25. dubna 2011 19:23:22 | reagovat

Zdeněk

to Kosik

Prosim vás, to, že je povinná školní docházka neznamená, že je na ZŠ dětem vymýván mozek nějakou propagandou. Tam se děti učí číst, psát a počítat. To mi přijdou hloupé výmluvy, mně nikdo na ZŠ, ani SŠ nepřesvědčoval o tom, že stát je blaho atd. Nemáte pravdu, děti v občanské nauce probírají, co je to demokracie, diktatura i vaše anarchie se tam rozebírá.

Teď to vyzní tak, že vy to víte za lidi nejlépe a lidé jsou hloupí. Oni nevědí, že veřejné statky nepotřebují...to snad ne. Mimo jiné jste neuvěřitelně nekonzistentní, když hájíte metodologický individualismus a pak mluvíte za lidi, že se neumí rozhodnout. To už je přímo diskreditace tady.

Ne, pracuji v soukromém sektoru v oblasti kapitálového trhu.

25. dubna 2011 21:40:20 | reagovat

Kosik

re: Zdeněk

"Mimo jiné jste neuvěřitelně nekonzistentní, když hájíte metodologický individualismus a pak mluvíte za lidi, že se neumí rozhodnout." - Kde jsem napsal, že se lidé neumí rozhodnout? Nezlobte se na mě, ale diskuze, kde někdo překrucuje, to co jsem napsal, me uz jaksi nebaví. Pouze jsem napsal, že lidé se rozhodují na základě neúplných informací, což je jedním z mnoha problémů demokracie. Uvedu příklad: v roce 1920 v USA, bylo mnoho lidí pro zákaz alkoholu, což se jim nakonec podařilo prosadit. Toto rozhodnutí ve prospěch prohibice bylo ale provedeno na základě neúpných a závádějích informací. Alkohol byl neprávem považovám za původce kriminality a zastánci prohibice si opravdu mysleli, že zákazem tato kriminalita zmizí a všichni budou šťastní. Kdyby ale měli úplné informace, téměř nikdo by prohibici nepodporoval - ekonomické zákony prohibice mluví jasně - pokud zakážete jakoukoliv drogu, její spotřeba vzroste, kvalita rapidně poklesne, vznikne organizovaný zločin, vzroste kriminalita, korupce, počet vražd, počet předávkování z důvodu špatné kvality atd atd. Myslíte, že kdyby toto zastánci prohibice věděli, že by rychle nezměnili názor? To samé je v případě "veřejných" statků. Pokud stát již několik desítek let poskytuje nějakou službu, lidé si na to zvyknout a pak už si ani nedokáží představit tržní řešení, které by bylo mnohem levnější a efektivnější. Ekonomie centrálního plánování a monopolů mluví také velice jasně, ale bohužel většina lidí o tom nemá ani páru.

ad státní školy: Nebuďte naivní. Propaganda (neříkám že záměrná) je stále přítomna. Např. stačí se podívat na výklad Velké hospodářské krize na ZŠ, kde se učí přesný opak toho, co se doopravdy stalo. Když už jste zmínil občanskou nauku, tak nedávno jsem koukal do učebnice a pokud to nebyla státní propaganda, tak už nevím teda co. Stát tam byl opravdu zobrazen v tom nejlepším světle, demokracie jako úžasná věc, kde lidé rozhodují o veřejných věcech atd. Ani jeden problém, který stát způsobuje tam překvapivě nebyl. Je pravda, že tam byla jedna otázka do diskuze ohledně anarchie a opravdu by mě zajímalo, jak by se na toto téma během vyučování diskutovalo. Jsem si jist, že v dobrém světle by to nebylo.

"Skutečný původ a účel veřejného vzdělávání není ani tak vzdělání, jak si ho představujeme, ale spíše indoktrinace občanským náboženstvím." (http://mises.org/daily/2937)

25. dubna 2011 22:05:21 | reagovat

Kosik

re: Zdeněk - doplnění

Ještě k tomu rozhodování na základě neúpných informací. To doufám uznáte, že je problém. Např. člověk má vážnou nemoc, na kterou existují dva léky, z nichž oba mají nepříjemné vedlejší účinky - řekněme trvalé vypadání vlasů nebo trvalé poškozejí ledvin. Tento člověk si vybere vypadání vlasů, protože to na základě dostupných informaci považuje za nejlepší alternativu. Když se ale rozhodoval, nevědel o třetím léku, který nemá téměř žádné vedlejší účinky. Co by si vybral, kdyby měl úplné informace?

Podle Vaší argumentace o "veřejných" statcích byste jen konstatoval, že si vybral vypadání vlasů, protože se tak prostě rozhodl.

Já bych se ho ale snažil informovat o tom třetím léku.

Vidíte ten rozdíl?

přidat komentář zpět na článek