05. října 2015 07:37:02 | reagovat
Joe Doe
Díky za výborný článek..
„nahlásí-li někdo (nebo zaznamená-li technická podpora) v půl třetí ráno závažnou chybu na druhém konci světa, trvá přibližně pět až deset minut, než na tom začne pracovat náš programátor. A my se, prosím pěkně, neživíme masovým vražděním lidí, jen prodáváme zboží. Může mi někdo ve světle toho vysvětlit, jak se může stát, že reakční doba americké armády je asi tak pětkrát pomalejší než naše?!“
Ale já vím milý Urzo, že Vy na tuto zásadní otázku odpověď moc dobře znáte. Jmenuje se konkurence. Odstraňte státní monopoly a i tito masový vrazi se budou muset začít chovat tak, že nebudou-li se snažit lépe než všichni ostatní plnit nejaktuálnější potřeby na trhu (ty za které jsou ochotni jejich zákaznici zaplatit), převálcuje je konkurence.. Ale tam, kde nehrozí např. ztráta zaměstnání operačního důstojníka, který klíčové informace v čas nepředal dál nebo u masového vraha, který je placen (od hodiny) bez ohledu zda zrovna vraždí civilisty, pacienty, lékaře nebo „teroristy“, se zlepšení nedočkáme.
Mělo by se o těch sviních (což je kompliment) mluvit otevřeně. Pěkně pravdu a na rovinu. Moc hezky jste je pojmenoval: „jde o sprosté sériové vrahy“. Nebo jen krátce o agenty státu (mafie).
„zavraždíme-li někomu otroka či poddaného a hlavně potenciálního daňového poplatníka, nikdy se nezapomeňme omluvit, jsme přece civilizovaní lidé!“
Haha, no jistě omluvit se, ale pouze otrokáři. Chudák parazit si teď musí hledat novou oběť a každý přeci ví, jak je to mnohdy v dnešní době těžké..
Myslím si, že tím nejzávažnějším omylem ekonomů liberálů je jejich teorie vlády. V roce 1849, kdy ještě slova jako „ekonom“ a „socialista“ byla právem považovány za protiklady napsal belgický ekonom Gustave de Molinari následující:
„Existuje-li nějaká obecně uznávaná pravda v politické ekonomii, pak je to tato: V případě každé komodity, která slouží k uspokojování hmotných a nehmotných potřeb spotřebitele, je vždy v jeho nejlepším zájmu, aby práce a obchod zůstávaly svobodné, neboť nezbytným a trvalým důsledkem svobody práce a obchodu je maximální snížení ceny. A také toto: Zájem spotřebitele jakékoliv komodity by měl vždy převážit nad zájmy výrobce. Budeme-li se držet těchto principů, dojdeme k přísně logickému závěru: Poskytování bezpečnosti by v zájmu spotřebitelů této nehmotné komodity mělo zůstat předmětem zákona svobodné konkurence. Z toho vyplývá, že: Žádný stát by neměl mít právo bránit ostatním státům, aby mu konkurovaly, nebo právo nutit spotřebitele bezpečnosti tuto komoditu nakupovat výhradně u něj.“
„Buď je tento závěr logický a pravdivý, anebo jsou principy, na nichž je vybudována ekonomická věda, neplatné.“
Proto se připojuji k autorovi článku a volám: Pryč s doublethinkem.