Komentáře k článku Co je a co není vidět: IV. Divadla a krásná umění

16. března 2013 01:19:07 | reagovat

Frédéric Bastiat napsal:

Pan de Lamartine[1] pravil: „Jestliže zrušíte subvenci nějakému divadlu, kde se pak zastavíte na této cestě – nebudete logicky přinuceni zrušit též naše univerzitní fakulty, naše muzea, ústavy a knihovny?“ Bylo by lze odpovědět: Jestliže budete poskytovat subvence všemu, co je dobré a užitečné, kde se pak zastavíte natéto cestě – nebudete logicky přinuceni financovat ze státního rozpočtu též zemědělství, průmysl, obchod, dobročinnost a školství?

... ještě že se tohohle nedožil.

16. března 2013 14:28:46 | reagovat

Tomáš Fiala

Ach ouvej pane Bastiate

Kdyby jen škola... Já jsem žil ve společnosti, která mě chtěla přesvědčit o tom, že bez ní ani chleba neupečeme, pečeme ho jen a pouze díky ní a máme jí za to skládat dokonce davové díky. :-/ To bych moc rád viděl, co byste psal dneska...

18. března 2013 08:27:36 | reagovat

V Mlich

Jak je to možné?

Mně zas vrtá v hlavě, jak je to možné, že již před 160 lety měli někteří lidi v tom takhle jasno, a svět se pořád úbírá opačně. Nad tímhle se třeba zamýšlet, a ne nad subvencovnáním umění!

18. března 2013 16:59:05 | reagovat

Jiří Vápeník

Re: Jak je to možné?

Právě v tom, že jen někteří, kteří považují námahu přemýšlet za smysluplnou, je zakopán pes. Současníci přemýšlejí neradi nad věcmi, které nelze vyřešit rychle a snadno. Nebo o věcech s nejasnými východisky. A tak se většinová masa ráda nechá vést a svést. Dostupnost informací na téhle matici nic nemění.

18. března 2013 21:19:22 | reagovat

Tibor Mach

Re: Jak je to možné?

Uživatel Jiří Vápeník napsal:

Právě v tom, že jen někteří, kteří považují námahu přemýšlet za smysluplnou, je zakopán pes. Současníci přemýšlejí neradi nad věcmi, které nelze vyřešit rychle a snadno. Nebo o věcech s nejasnými východisky. A tak se většinová masa ráda nechá vést a svést. Dostupnost informací na téhle matici nic nemění.

Já myslím, že se prostě nechali všichni koncem 19. a začátkem 20. století unést socialismem a myšlenkou, že se všechno dá řídit shora. Částečně tomu přispěl tehdejší rozvoj přírodních věd - tehdy byl úzus takový, že všechno půjde spočítat a optimalizovat, ve společenských vědách byla nálada podobná. Bastiatovy (a Lockeho nebo Smithovo) názory byly určitě přinejmenším v akademii známé, ale považovány za zastaralé a "nevyužívající obrovských možností vědy". Tehdy prostě všichni mysleli, že poručí větru dešti. Dneska je trend v přírodních vědách opačný - ukazuje se, že samoorganizace je často nejlepší řešení, že zkrátka existuje to, čemu Hayek říká spontánní řád, nejen ve společnosti, ale skoro ve všem. Vědec 21.století bude i díky zkušenosti ze svého oboru spíš nakloněn decentralizaci než centrálnímu plánování. Přitom zrovna přírodní vědci byli jedni z těch, kdo za centrálně plánovaný systém nejvíc horovali (pěkně o tom píše zase Hayek). A bohužel lidé často dělají tu chybu, že když je někdo skvělý v jednom oboru, je automaticky mnohými považován za autoritu ve všem. Takže to taky jistě hodně pomohlo vzestupu socialismu.

Komunismus a fašismus se naprosto znemožnily, de facto Fabiánský socialismus státu blahobytu se velmi pravděpodobně zanedlouho znemožní ve stejné míře a pak snad lidé znovu "objeví" liberalismus. Navíc želízka v ohni typu bitcoin, který má potenciál převrátit zdanění naruby (nebude prakticky příliš proveditelné vybírat daně od kohokoliv, kdo je platit nechce). Přitom zničit ho mohou státy v podstatě snad jedině absolutní kontrolou internetu a zákazem šifrování. A to myslím, že nemá šanci projít. Na druhou stranu socialismus drží také silné karty v rukávu - jednoduchá, dobře znějící hesla, která pochopí každý a možnost krátkodobě vytvořit iluzi hospodářského úspěchu (á la helicopter Ben)...a pak za viníka výsledných problémů svalit na v podstatě neexistující "svobodný trh".

přidat komentář zpět na článek

Mises.cz