Komentáře k článku Dvě vize pro Evropu

19. února 2011 14:17:45 | reagovat

mp

Tragedia klasickeho liberalizmu.

Je tragediou, že - na rozdiel od všetkých typov etatizmu - nedokaže klasický liberalizmus osloviť voličov takým spôsobom, aby získal ich aktívnu podporu. Klasickí liberali dokážu perfektne presvedčiť sami seba , aký idealny je ich liberalizmus, ale v očiach voličov sú stále v pozícii nepriateľov "obyčajných ľudí".
Má to aj celkom prirodzený dôvod - pravicový liberál je anti-etatista , a teda sa , logicky, nedokáže, a ani nemá záujem zaoberať aktívne politikou. Žiaľ, bez aktívnej "politickej" práce zostanú klasickí liberáli v pozícii neškodných teoretikov, a kadejakí komunisti, fašisti ..... budú ovládať reálnu štatnu moc. Smutné .......
Fakt nie je cesta von z tohto ?????
Články tohto druhu su výbornou intelektuálnou potravou. Nenašla by sa nejaká "potrava" pre chudákov voličov ? Pre tých vyľakaných, neschopných a bojazlivých tvorov, ktorých si kupujú etatistickí politici za kus žvanca ? Presnejšie - za SĽUB kusa žvanca.

19. února 2011 16:39:51 | reagovat

František Vilím

Problém vize

Z jistého zoufalství po delším přemýšlení jsem se odhodlal zveřejnit propozice k nové ústavě: http://pravo-svoboda.blogspot.com/2011/02/propozice-nove-ustavy.html
Bez znalosti historie a jejího správného porozumění budeme opakovat stále stejné chyby.

21. února 2011 20:26:24 | reagovat

Roman

re: Ústava

Prošel jsem zběžně váš návrh ústavy. Je tam mnoho zajímavých myšlenek, o kterých by se dalo diskutovat. Ale co bych vám určitě "zfleku" nepodepsal, je křesťanství. Jedním z důvodů, proč nemůžu křesťanství akceptovat, je jeho dogmatičnost a pokrytectví, kdy varuje před "dialektickou záměnou správného a nesprávného a abstrakcemi nemajícími se stvořením nic společného", aniž by připouštělo, že jeho dogmata spadají do stejné kategorie. Jakákoliv tvrzení jsou abstrakce a nelze je zaměňovat s reálným světem.
S tím souvisí i cirkve, na jejichž historické působení mám spíš negativní názor.

22. února 2011 07:55:02 | reagovat

František Vilím

Křesťanství Re: Roman (21.2.2011 20:26:24): re: Ústava

Ad: "S tím souvisí i cirkve, na jejichž historické působení mám spíš negativní názor." Nejsem moc odborník na "středověk", starý Řím a Řecko a historii práva, ale je to můj koníček a něco jsem o tom četl. Takže jsem více imunní proti tomu vidět to podobně jako scenáristé amerických "historický" či socialisticky a levicově laděná naše "dějeprava" takže bych to neviděl tak černobíle, že křesťanská společnost selhala, zatímco ateistická (lhostejná) nebo antiteistická (budovatelsky naladěná) společnost prospívá lépe. V každém případě nevidím v těch moderních směrech východisko, zatímco křesťanství se svým mýtem o stvoření člověka a vzniku reálné osoby (což překvapilo i Hospodina :-) více "Dokonalý zákon svobody" od Franka Duna), Desaterem jako návodem pro život ve společnosti či kázáním na hoře vystihuje skutečnost lépe než jiní náboženství a modlářství s pověrami, které jsou dnes tak populární. Temno vidím dnes, ale křesťanství se mi jeví jako barevný pluralitní svět lidí plný katedrál, kteří věděli, že jsou odpovědní i když chybující a slabí. A věděla to hlavně elita a králové. Nejtvrdší útlak rolníků a dělníku přišel, jak se mi jeví, až s renesancí, humanismem a tedy odklonem od křesťanství.
Držím se zásady, že strom poznáme až dle ovoce a ateismus a antiteismus nemá dobré ovoce.

23. února 2011 23:00:52 | reagovat

Roman

Re: Ústava

V těch dobách nikdo z nás nežil, takže pohled na ně je otázkou osobních preferencí a přehlížení toho, co se do obrazu nehodí. Osobně se domnívám, že ideální křesťanství Tomáše Akvinského se lišilo od skutečnosti, která panovala, ale o tom se lze přít donekonečna. Podobně se lze přít i o to, zda ateismus nebo jiná náboženství mají nebo nemají "dobré ovoce" či vystihují nebo nevystihují skutečnost.
Podstatné ale je, že křesťanství už dávno nehraje "vedoucí "světonázorovou úlohu", je pouze jedním z myšlenkových proudů a tudíž by nemělo být zakotvené v ústavě.

24. února 2011 13:06:03 | reagovat

František Vilím

Re: Roman (23.2.2011 23:00:52): Re: Ústava

Ad "Podstatné ale je, že křesťanství už dávno nehraje "vedoucí "světonázorovou úlohu", je pouze jedním z myšlenkových proudů a tudíž by nemělo být zakotvené v ústavě." Potom ale stejně požadujete vedoucí úlohu dalších náboženství jako je ateismus a antiteismus. Proto Evropa zaniká a bude vymazána ze světa muslimy atd, neboť se vzdala svých kořenů a není hodna úcty ani obrany. Umírat za ateismus je zbytečné a deprimující. Tím se chcete vymezovat vůči jiným? Zavrhnutím svých otců? Ateismus donekonečna vše interpretuje až nic nezbude.
Nejde o to, kdo hraje vedoucí světonázorovou úlohu, ale o způsob provádění. Pokud je vyžadovaná násilím, je to špatně.
Neumím si představit naší budoucnost, pokud se vzdáme toho nejlepší, důrazu na osobní svobodu, odpovědnost a jedinečnost jednotlivce závislého na společenství druhých. A to je bez křesťanství nemyslitelné, stejně tak jako Evropa se svými antickými, hebrejskými a křesťanskými kořeny. Evropa se naučila žít v přijetí těchto zdrojů. Dnešní Evropa toto umění zavrhla a umí plodit jen konflikty. Proto se mi jeví křesťanství jako nejlepší vyvážení a usměrnění násilné a slepé moci, která nakonec poslouží komukoliv bez zásad při ničení společnosti.

25. února 2011 00:17:42 | reagovat

Roman

re: Ústava

Nemyslím si, že je vynecháním zmínky o bohu v ústavě je prostor okamžitě zaplněn nějakým jiným názorem boha neuznávajícím. Prostě bych takový dokument vůbec nestavěl na nějakých světonázorech nebo bych tam výslovně stanovil, že si žádná ideologie nemůže činit nárok na to být obecně platnou.
Nepopírám kulturní vlivy, na kterých Evropa stojí, jenom nehodlám hrát hru na nějakou bitvu světonázorů. Nestojí za to umírat pro žádný z nich. Nepotřebuju se ani vymezovat vůči jiným a nezavrhuju své předky tím, že nevěřím v jejich bohy. Nepotřebuju být křesťanem, abych si uvědomoval hodnotu svobody a pravdy. Znám spoustu morálních lidí bez vyznání. Desatero je jistě užitečné, ale co je na něm vyjímečného? Podobná pravidla mají i jiná společenství, ke kterým nikdy žádný Hospodin v hořícím keři nemluvil.
Křesťanství se v minulosti mnohokrát stalo právě takovou násilnou a slepou mocí, o které hovoříte. Právě přimknutí se k nějaké ideologii, nějakému světonázoru automaticky zahrnuje odmítnutí jiných idejí, což už je určitou formou konfliktu a nakonec to ve skutečný konflikt vyústí.

26. února 2011 09:00:35 | reagovat

František Vilím

Desatero a svoboda Re: Roman (25.2.2011 0:17:42): re: Ústava

Jde o důležitou otázku, nikdy není pozdě začít znovu.

Ad: “Nemyslím si, že je vynecháním zmínky o bohu v ústavě je prostor okamžitě zaplněn nějakým jiným názorem boha neuznávajícím. ” Myslím si, že se v tomto mýlíte. Fakticky je tímto ten prostor zaplněn někým, kdo bez rozpaku obhajuje svou ideologii pomocí totalitního státu ve všem, na co jen pomyslíme. Evropa ve smyslu duchovním není prostorem pro každého, pokud má pokračovat. Jinak se stává pouze poloostrovem Asie i s jejich světonázory a tendencí k systému generálního otroctví.

Ad:”jenom nehodlám hrát hru na nějakou bitvu světonázorů. Nestojí za to umírat pro žádný z nich. ”
Je opravdu smutné umřít za ateismus a nikoliv z lásky za bližní. Člověk je takový, že za své názory někdy umírá. Jinak bychom tu mnozí nebyli. Ale ateisti jsou skutečně lhostejní, nic jim vlastně za to prostě nestojí. Kolaborují i se zločinci a vždy si to zdůvodní. Pro ně je svoboda jen prostředkem pouze pro ně a druhým ji upírají, i když jen lhostejným mlčením.

Ad: “ Nepotřebuju být křesťanem, abych si uvědomoval hodnotu svobody a pravdy.” Opět, ateista přistupuje ke křesťanství jako k prostředku, stejně jako ke své proklamované bezbožnosti. Křesťanství je zvláštní v tom, že vyrostlo ze skutku jednotlivce, který odolal pokušení vládnout světskými a násilnými prostředky. A byl neprávem odsouzen typicky demokraticky lůzou podobně jako Sokrates. A nositel pragmatického de facto ateistického světonázoru Pilát Pontský (už jen tím, že tam zrovna byl, činil nějaké bezpráví osud každého dobyvatele) si umyl ruce nad tímto bezpráví. Demokracie od počátku nese stále stejné ovoce bez ohledu, zda slovy vyznávalo to či ono. Také si takový člověk hodnotu svobody neuvědomuje :-) Je k ní lhostejný jako ke každému světonázoru. Obracím proto pozornost ke křesťanství v Ústavě, pro které je svoboda jednotlivce základem na rozdíl od jiných náboženství včetně vlažného ateismu.
Navíc v ústavě nebude ukotvena “vedoucí úloha” křesťanů. Byla by to opět chyba. Ale zástupců muslimů s cílem zničit Evropu by se neměli podílet na vládě. Oni se hlásí k nepřátelství k Evropě a její tradice.

Ad” “ Desatero je jistě užitečné, ale co je na něm výjimečného? Podobná pravidla mají i jiná společenství, ke kterým nikdy žádný Hospodin v hořícím keři nemluvil.” Myslím, že nic podobného jako Desatero jinde nenajdete. Také jste nic konkrétně neuvedl, a tedy je to asi jen polemický obrat. Buď můžete jinde ukázat pravidla “hry” a nebo výzvu k modlářství (nerespektu svobody druhých). Je jasné, že mnozí Zákonu rozuměli a objevilo se to v pravidlech. Na tom není nic divného.
Zde v desateru se jedná o Zákon, to jest, je úplně jedno, co si o něj někdo myslí a zda ho respektuje, stále platí. Zde se Bůh Stvořitelem ztotožňuje s osvoboditelem z otroctví, vlastně se svobodou a říká, že kdo bude lhát o této svobodě a nebrat jí vážně a stavět místo toho jiné koncepty (ateismus atd.), ponese následky, ale většinou nikoliv přímo on, ale jeho potomci a to až do čtvrtého kolene. Každý generace nese následky neúcty ke svobodě druhého svých pradědů a prababiček. Např. dodnes neseme následky první světové války - doby našich pradědečků a jejího spatně provedeného závěru ve jménu svrhnutí “pobožného” Rakouska Uherska. Jediná šance, jak z toho ven je dnes začít a tedy trpět (ukáže se jak jsme na tom vlastně bídně i ekonomicky), aby další generace nesly plody naší spravedlnosti nebo pokračovat v pádu. V době vyspělejší technologie je to velmi riskantní.

Ad “Křesťanství se v minulosti mnohokrát stalo právě takovou násilnou a slepou mocí, o které hovoříte. ” Opět se mýlíte. To lidé a nikoliv světonázor se odvrátili mnohokrát od Zákona a lásky k bližnímu. Opět jsme u těch skutků jako ovoci. Až skutky ukážou, jaké jsou naše “povídání”. Ateista, který uctívá Zákon, respektuje práva bližního a miluje ho, brzy přestane být ateistou, neboť tento světonázor bude v s jeho skutky v rozporu a pozná nuance Desatera, které předtím nemohl vidět stejně, jako barvoslepý nemůže pojmenovat třeba modrou.
Můžete namítnout, že i ateisti mohou být dobří. Ale jejich názor na svět nic takového nepodporuje a tedy nemůže být správným ukazatelem v životě ve společnosti. Bude se pohybovat ode zdi ke zdi joko slepý a stále dělat “reformy”, ale řešení mu nebude dlouho fungovat. Přesný obraz naší politiky. Řešení nefunguje, protože ignorují Zákon.

Ad: “Právě přimknutí se k nějaké ideologii, nějakému světonázoru automaticky zahrnuje odmítnutí jiných idejí, což už je určitou formou konfliktu a nakonec to ve skutečný konflikt vyústí.” Znovu opakuji, Evropa je důkazem, že je možná mírová a tvůrčí syntéza tři tradic, které jsou zřejmě v tomto smyslu kompatibilní. Samozřejmě je to konflikt lidí, kteří věří nějaké vizi a často neodolali levicovému smýšlení a oponenta vyhladili zbraní a ohněm. To nic ale nemění, že díky tomu Evropa přežila až dodnes, kdy bolestně zaniká v okamžiku, kdy zapomněla na tento bolestná a úspěšný boj v oblasti světonázoru. Ateista většinou není nositelem této tradice a neznajíc dějiny ani o ní nic netuší.

28. února 2011 21:55:22 | reagovat

Roman

Re: ústava

Ad 1) Evropa může být duchovním prostorem pro každého, kdo je ochoten dodržovat základní práva a povinnosti a zákony z nich vycházejících. To bohatě stačí, vše ostatní je ideová nadstavba.
Ad 2) Tady popisujete nějakého vámi vysněného ateistu. Já jsem ateista (alespoň v tom smyslu, že v Boha spíše nevěřím), se zločinci nekolaboruju, nikomu svobodu neupírám. Je indviduální věc, zda má člověk mysl otevřenou, aby dokázal posoudit dopad svých činů. Otevřenou mysl ale nemá automaticky každý křesťan, ateista ani kdokoliv jiný, takhle to prostě nefunguje.
Ad 3) To je opět vaše interpretace. Davové běsnění je spíš srovnatelné s bolševickými revolucemi než s demokracií a Pilát byl něco jako aktér příběhu. V této roli se před ním i po něm objevilo mnoho dalších lidí včetně křesťanů. Co se děje v takových situacích souvisí s charakterem člověka a nikoliv s jeho vyznáním. K tomu dalšímu jsem se vyjádřil v bodě 2. Pokud se nějakému muslimovi nelíbí evropské pojetí svodoby a bojuje proti němu, jsem zcela srozuměn s tím, ať je odsouzen a vyhoštěn. Ostatně tak se to nedávno stalo v Dánsku.
Ad 4) I tzv. přírodní národy mají svoji etiku - většinou se na ženu a majetek nesahá, úcta k rodičům tam bývá velmi silná atd. Základní etické normy najdete po celém světě. Máte do jisté míry pravdu, když říkáte, že "mnozí Zákonu rozuměli". Ano, mnozí si uvědomovali místo člověka v kontextu společnosti a světa, a provázanost všech částí celku a z toho jejich etika vycházela. Opět není potřeba to celé zaštiťovat Bohem, byť mnozí tuto představu používali. Jinak ano, neseme psychologicky i sociálně v sobě břemeno minulosti, ale cestou ven není utrpení, ale uvědomění. Trpět můžete do aleluja, ale když si neuvědomíte, o co jde, k ničemu to není. Za mnohem lepší příklad považuju břemeno 40 let komunismu, jehož následky jsou dodnes velmi patrné v myšlení a jednání lidí.
Ad 5) Tento argument považuju za mylný. Pokud se člověk křesťanského vyznání může odvrátit od zákona jednou, proč by to neudělal znovu? Stejně tak ateista nebo kdokoliv jiný může naopak chápat to, čemu vy říkáte Zákon a ztotožňujete ho s křesťanstvím. Z toho ale jaksi vyplývá že onen zákon není ve výhradním vlastnictví křesťanského světonázoru. Myslím, že je to celé jinak. Jsou světonázory jako křesťanství a jiné a jsou lidé a je tu uvědomění vzájemnosti. Lidé si mohou tuto vzájemnost uvědomovat navzdory svému vyznání anebo nemusejí opět navzdory svému vyznání. To je vše. Váš obraz něco neustále hledajících slepých ateistů je mylný.
Ad 6) Jaké 3 tradice máte na mysli? Pokud myslíte křesťany, muslimy a židy, pak bych připoměl ve středověku tak časté židovské pogromy, křesťanské expanze do muslimských zemí a naopak, byť neměly zdaleka jenom náboženské příčiny. A také zdaleka nejen bolševici byli ti špatní. Historie je mnohem nejednozačnější a soužití tu nikdy nebylo snadné. Pro mě je Evropa unikátní v tom, že se do určité míry dokázala oprostit od náboženských i jiných ideologií. To je alespoň pro mě krok ke svobodě. Ke skutečné svobodě, nikoliv ke světu falešného řádu. Ale na tom se asi neshodneme ,)

přidat komentář zpět na článek

Mises.cz