Komentáře k článku Fair Trade, nebo Fail Trade?

04. června 2011 06:58:12 | reagovat

1) Obchod jako dobrovolná směna problémů je vždy spravedlivý, pokud
"to" není spravedlivé, pak to není obchod i když se tomu tak říká.
Jestli je jedna strana je druhou stranou silou nucena něco dělat,
není to obchod. Tak proč zdůrazňovat fair trade jako by byl jiný
trade než fair. Obchod ale může být narušovaná státními zásahy a
potom se vyskytnou vedlejší efekty, které obchod jako takový
nezpůsobil.
2) Proč nebojujete i proti všem clům, dotacím a daním a všem
socialistickým ostrůvkům ve společnosti. To vše ničí nebo ztěžuje
obchod ve smyslu bodu 1. Navíc to způsobuje příčiny problémů i s
banány. Mezinárodní obchod s banány je narušován politicky a zrovna
EU není vzorem spravedlnosti. Zřejmě dotace některých odvětví
způsobuje přehnojování a vysokou chemizaci zemědělství.
3) Ekonomické zákony vyplývající ze dvou faktů a to vzácnosti
prostředku a lidského jednání budou neúprosně působit i při nějakém
netržním působením na cenu. Jakékoliv omezení výroby banánů bude mít
často fatální následky pro mezní kupce. Tito mezní kupci ale
většinou neuvidíme. Budou umírat daleko za našima hranicemi.
Stručně jsem popsal ekonomické zákony zde:
http://ekonsvoboda.blogspot.com/2009/12/miniaturni-ucebnice-ekonomie.html
a omyly zde:
http://ekonsvoboda.blogspot.com/2008/05/fatln-ekonomick-omyly.html
Ignorace těchto principů je trestuhodná nedbalost a hazard se životy
druhých.
4) Soukromé dobročinnosti se samozřejmě asi nekladou překážky. musí
být ale skutečně soukromá na základě zákonů a nikoliv legislativy.
5) Nejhorší totalita je od těch, kteří chtějí pro lidi dobro a proto
se jim sebere svoboda a tedy i odpovědnost a šance ukázat skutečnou
solidaritu a milosrdenství a současně se potírá realita.

04. června 2011 07:00:05 | reagovat

František Vilím

Odpověď paní Mrázkové z http://www.fairtrade.cz

1) Není pravda, že volný obchod může být narušován pouze státními
zásahy. Podobně jako nabídku narušují monomoly, monopsony negativně
ovlivňují konkurenci na straně kupujících. Stejně tak platí, že směnu
jako jiné odvětví ekonomiky narušují externality, které v řadě případů
zabraňují nalezení optimální rovnováhy, jak ji popisuje ekonomická teorie.

2) Samozřejmě víme, že v řadě případů jsou cla nebo subvence nastavena
nejenom ekonomicky neefektivně, ale často i nemorálně. Samozřejmě to při
naší práci zmiňujeme a poukazujeme na to. Spolupracujeme např.
intenzívně s thinktankem Glopolis, který se na kritiku evropské
zemědělské nebo obchodní politiky zaměřuje z rozvojového hlediska.

3) My neprosazujeme žádná netržní řešení. Prosazujeme, aby nebyla
porušována lidská práva lidí pracujících na banánových a jiných
plantážích v rozvojových zemích a aby tito lidé takovou odměnu za práci,
která jim umožní žít důstojným životem (např. posílat své děti do školy,
mít na zaplacení zdravotní péče). Zásadně se vyhýbáme jakýchkoli bojkotů
nebo apelů, aby lidé přestaly kupovat banány. Zavedení Fairtrade banánů
v českých supermarketech prosazujeme, aby lidé, kteří si je koupit
chtějí (a je jich v ČR hodně), vůbec měli tuto svobodnou možnost. (O
tom, že Fairtrade představuje zcela tržní řešení se můžete dočíst i
např. v nedávné analýze anglického liberálního thinktanku IEA. Zde je
odkaz na jejich studii - http://www.iea.org.uk/files/upld-book524pdf?.pdf)

4) Nesnažíme se o nějakou dobročinnost. Jde nám o to, aby aktivní lidé v
rozvojových zemích, kteří pracují a chtějí pracovat, měli možnost svou
prací se důstojně uživit a dokázali se vlastními silami dostat z
chudoby. S tímto budete jistě také souhlasit. Kromě toho neporozuměla
jsem, proč stavíte do protikladu případ zákonů a legislativy.
Legislativu chápu kromě jiného jako soubor zákonů.

5) Tento Váš názor Váš nás mrzí, nehodláme na něj ale nijak reagovat.

05. června 2011 05:22:27 | reagovat

Jan Drlík

Děkuji

za článek, je dobré znát i jiný názor, ale nejsem si pořád jist. V článku vyznělo hodně pravdy, podle mě je ale spíše problémem, že ve volné trhu "nežijeme", tak se dají různé komodity zneužívat ( před nějakou dobou to bylo kakao, kdy se kšeftařením razantně měnila cena), a tak FT jsem do teď chápal jako snahu o minimalizaci škod napáchaných regulacemi a špatným systémem trhu.

05. června 2011 06:29:14 | reagovat

O´ Pruz

RE Vilim

Pořád nechápu jedno.

Je trh samospasitelný?
Pokud se (předjímám odpověď), proč nevyřeší i dobročinnost.
Nebo je to jen v tomto jediném okamžiku selhání trhu.

05. června 2011 07:09:45 | reagovat

František Vilím

Samospasitelnost trhu Re: RE Vilim

Uživatel O´ Pruz napsal:

Pořád nechápu jedno.

Je trh samospasitelný?
Pokud se (předjímám odpověď), proč nevyřeší i dobročinnost.
Nebo je to jen v tomto jediném okamžiku selhání trhu.
Můj pohled (nikoliv pravda :-))
Není samospasitelný. Nevím, proč by měl řešit dobročinnost. Dobročinnost musí řešit každý sám ve svém srdci. Je ale jasné, že její realizace se musí vyrovnat i s ekonomickým problémem a že by se také nemělo zapomínat, že kdysi pro mnohé lidí bylo přijetí zbytečné dobročinnosti ostuda. Sám dárce většinou musí na trh aby získal co potřebuje.
O trhu se vlastně mluví vždy dost "neodborně" a spíš je to symbol pro velebení či hanění druhého člověka. Většina lidí potřebuje nepřítele vidět a dobrá vůdce ho ukáže a předhodí davu.

Např. směna různých problémů se právně řeší hlavně obligacemi a to ještě zvláštní skupinou, obligacemi z kontraktu. Už vznik obligací ukazuje na složitost jevu a že to nebylo jednoduché objevit a vyladit.

Nepřátele trhu a svobodu používají tuto taktiku. Vytvoří si v hlavě nějaký model skutečnosti a ten aplikují v myšlenkách. Když výsledek neodpovídá realitě, prohlásí realitu za chybnou ("selhání trhu", trh nazajišťuje dobročinnost" a pod.) Tato taktika se používá i v jiných oblastech, např. ekologii, energetice atd Lidé nemohou znát všechno a tak si na tyto myšlenky zvykají tak dlouho (novináři dokáží změnit myšlení mnohých snad za pár týdnů) , až je přijmou za vlastní a stanou se součástí jakéhosi "matrixu". Tuto taktu je naučil už Hegel a on se ji jistě také od někoho naučil.

Proto je selhání trhu - modelu něčeho, co vlastně ve skutečnosti není. Trh je jen pomocná společenská instituce na řešení specifických problémů jednotlivců spočívajících v nerovnoměrnému rozložení věcí ve vesmíru a využívající diverzifikaci osob.

05. června 2011 08:49:41 | reagovat

O´ Pruz

RE Vilim

Asi jsem se špatně doptal:

Je kapitalismus samospasitelný?
Pokud je (předjímám odpověď), proč nevyřeší i dobročinnost.
Nebo je to jen v tomto jediném okamžiku selhání kapitalismu.

Dále jsem nepochopil >>směna různých problémů se právně řeší hlavně obligacemi

co jsou to, ty „různých problémů“ a proč zrovna obligacemi (jednoduchým investičním nástrojem)

Rozumím jednomu.

Buď je odpověď převelice jednoduchá a netřeba zamotávajícího dovysvětlování. ANO/NE.
Nebo bych chtěl říct sice NE ale jaksi se mi to nehodí, tak kolem toho chodím jak kolem horké kaše a obšírně obhajuji že je ve své podstatě ANO.

Je to prosím ten druhý případ?

05. června 2011 09:16:04 | reagovat

Robert Ch.

Re: RE Vilim

Uživatel O´ Pruz napsal:

Asi jsem se špatně doptal:

Je kapitalismus samospasitelný?
Pokud je (předjímám odpověď), proč nevyřeší i dobročinnost.
Nebo je to jen v tomto jediném okamžiku selhání kapitalismu.

Dále jsem nepochopil >>směna různých problémů se právně řeší hlavně obligacemi

co jsou to, ty „různých problémů“ a proč zrovna obligacemi (jednoduchým investičním nástrojem)

Rozumím jednomu.

Buď je odpověď převelice jednoduchá a netřeba zamotávajícího dovysvětlování. ANO/NE.
Nebo bych chtěl říct sice NE ale jaksi se mi to nehodí, tak kolem toho chodím jak kolem horké kaše a obšírně obhajuji že je ve své podstatě ANO.

Je to prosím ten druhý případ?

Ja som este nevidel kapitalizmus byt dobrocinny, ale ani socializmus, fasizmus, nacizmus. Ak niekto moze byt dobrocinny su to ludia a jak je niekde vytvoreny priestor na dobrocinnost je to na slobodnom trhu - kapitalizme, ktory dovoluje prostrednictvom zvysovania bohatstva byt dobrocinny, urcite nie je dobrocinnost nedobrovolne nasilne prerozdelenie majetku to by som skor nazval zlocinnost.

05. června 2011 09:57:54 | reagovat

catmouse

Re Vopruz

Předpokladem pro fungování "kapitalismu" je podle mne systém nedotknutelných majetkových vlastnických práv, pak může existovat dobrovolná směna = volný trh a další atributy. Myslíte, že toto tady v Česku máme?
Zcela signifikantní je pro mne spojení "řešit dobročinnost" - něco stále "úspěšně" řeší jen socialisti všech barev.

05. června 2011 10:56:48 | reagovat

František Vilím

Re: RE Vilim

Uživatel O´ Pruz napsal:

Asi jsem se špatně doptal:

Je kapitalismus samospasitelný?

Po lopatě: nic není samospasitelné. Nic a nikdo si sám nepomůže.
Opět problém s termínem "kapitalismus", v jiném komentáře (http://www.mises.cz/clanky/komentare.asp?clanekid=317): "V tomto textu nevidím myšlenku, asi proto, že vágní zpolitizované termíny jsou použity bez předchozího vysvětlení. Proto nerad jen tak používám slovo "kapitalismus", neboť si toto slovo bralo do huby plno lidí, jejichž dílo přineslo smrtonosné plody. U nich zmizelo vazba mezi slovy "kapitál" a proto si tam každý dosadí co chce. A někdy prý řekl, že rozvolňování významu slov vede k otroctví. Pokud se vrátím k termínu "kapitál", pak kapitalismus označuje systém, kde se používá kalkulace pro ohodnocování budoucích statků, což lze, jako ukázal Mises a Hayek, pouze tam, kde existuje soukromé vlastnictví výrobních statků a jejich směna na trhu. Pokud se o tom začne mluvit jinak, pak asi vznikne zmatek, který jistě někomu vyhovuje."

05. června 2011 12:16:50 | reagovat

František Vilím

Směna problémů, obligace Re: RE Vilim

Uživatel O´ Pruz napsal:

Asi jsem se špatně doptal:
Dále jsem nepochopil >>směna různých problémů se právně řeší hlavně obligacemi
co jsou to, ty „různých problémů“ a proč zrovna obligacemi (jednoduchým investičním nástrojem)

Když má někdo problém, pak buď jde tento problém směnit na trh nebo se pokusí ho řešit sám. Potřebuji přišít knoflík a nemám jehlu. Mám ale peníze za to, že jiným peču chléb. Výrobce jehel zase má jehel dost, ale nemá třeba plínku pro dítě atd. Prostě jsme si vyměnili problému. Někomu jsem vyřešil problém s plenou (nepřímo), někdo jiný mi za to vyřešil problém s jehlou.

Obligace není jednoduchý investiční nástroj, ale závazek. Např. u trhové smlouvy (kontraktu) kupec má nárok na vydání věci, prodavač na zaplacení trhové ceny a mají nároky navzájem vůči sobě.

05. června 2011 17:28:44 | reagovat

libertarian

Re: RE Vilim

Uživatel O´ Pruz napsal:

Asi jsem se špatně doptal:

Je kapitalismus samospasitelný?
Pokud je (předjímám odpověď), proč nevyřeší i dobročinnost.
Nebo je to jen v tomto jediném okamžiku selhání kapitalismu...........
-
1. Čo to znamená "samospasitelnosť" ?
2. Podľa čoho predpokladáš, že niečo nevyrieši, ked tu na okolí žiaden skutočný kapitalizmus (skutočný v zmysle definície) nie je a ani nebol ?!!! "Skutočný kapitalizmus" je jedine anarchokapitalizmus, toto tu je iba spolupráca statnych uradníkov s vybranými podnikateľmi, statna ochrana niektorých podnikateľov a buzerácia iných podnikateľov, vzájomná korupcia, podplácanie niektorých skupín voličov a zdieranie iných skupín, ........
Kapitalizmus neselhal, iba bol štatnymi uradníkmi zdeformovaný.

27. března 2012 20:32:39 | reagovat

Michael

Proč si mám kupovat FT kafe?

1. Proč si mám kupovat FT kafe, když mi zase tolik nechutná? Dokážu si koupit lepší.
2. Kde mám garanci, že FT bude opravdu FT? Je tu skupina lidí, která mi to vehementně vnucuje takovým způsobem, že je mi nesympatická. Dneska si může ve světě kdokoliv hlásat cokoliv a je jen na mě, abych věřil.
3. Všechno, co se neřídí zákonem trhu (tedy je vlastně anti-FT) je pochopitelně dražší. A je někým plánovitě řízeno. Tenhle stát byl plánovitě řízen rudou stranou 45 let. Každý ví, jak ten experiment dopadl.
4. Už jsem v životě narazil na tolik nadací a různých bohulibých organizacích, ve kterých se peníze ztrácely hlavně na vlastní řízení, že po mě nikdo nemůže chtít, abych jim věřil. Jedině si to tak ověřit. Ale v případě FT na to nemám možnosti, schopnosti, čas a peníze.

Takže si budu kupovat i nadále kafe, které mi chutná, ošacení, které je ušito dobře, líbí se mi a není předražené.

A panáčkové propagující FT ať se snaží, aby se svým zbožím vešli do mé poptávky. Díky!!

27. března 2012 20:34:47 | reagovat

Michael

Re: Proč si mám kupovat FT kafe?

Uživatel Michael napsal:

[citace]3. Všechno, co se neřídí zákonem trhu (tedy je vlastně anti-FT) je pochopitelně dražší. [citace]

Sorry, obsah závorky tam nemá být...

přidat komentář zpět na článek

Mises.cz