Komentáře k článku Fosilní paliva zachrání svět - opravdu

09. dubna 2015 13:08:56 | reagovat

"A bioenergie - neboli dřevo, etanol vyrobený z kukuřice nebo cukrové třtiny nebo palivo vyrobené z palmového oleje ... v přepočtu na jednotku vyrobené energie vypouští do vzduchu ještě více oxidu uhličitého než uhlí." Operuje se zde jen s "jednou stranou rovnice".

Spalování biomasy sice produkuje kysličník uhličitý. A ano, na kilogram spálené hmoty to může být víc CO2 než z fosilních paliv. Na druhou stranu v období, kdy biomateriál vzniká (roste na poli či v lese...), CO2 z atmosféry ODČERPÁVÁ. Kysličník uhličitý je totiž ŽIVINOU PRO RŮST.

Jiná věc možná je, že vedlejšími produkty oxidace biomasy mohou být různé jedy. Ale pokud jde o bilanci CO2 versus O2 (tedy plynů skleníkových a ostatních) má spalování dřeva, kukuřice, třtiny či rostlinných olejů agregovaný efekt naprosto nulový. U fosilních paliv se spalováním do oběhu uvolňují látky, nahromaděné po miliony let. A to v řádu desítek. Tohle je podstata problému s fosilními palivy.

09. dubna 2015 13:10:58 | reagovat

Samuel Vitovsky

Re: V článku je chyba

U fosilních paliv se spalováním do oběhu uvolňují látky, nahromaděné po miliony let. A to v řádu desítek.

Chtěl jsem napsat: "A to v řádu desítek let."

09. dubna 2015 13:22:48 | reagovat

Joe Doe

Pár poznámek k článku..

„Že by emise oxidu uhličitého měly způsobovat oteplování, není novým objevem. V roce 1938 si britský vědec Guy Callendar myslel, že se mu již podařilo změřit oteplování jakožto důsledek emisí oxidu uhličitého…“

Vědecká teorie, která by prokázala přímou kauzální souvislost tj., že rostoucí koncentrace CO2 způsobuje nárůst průměrné teploty na povrchu Země, neexistuje. Nemluvím o opačném vlivu ani o celkové složitosti systému.

„..asi jeden stupeň Celsia na každé zdvojnásobení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře – může být posíleno vodní párou a vyústit v nebezpečné oteplování tempem dva až čtyři stupně za století nebo více. Tento předpoklad „zpětné vazby“ a vysoké „citlivosti“ je stále zahrnut v podstatě ve všech matematických modelech, které se dodnes používají v OSN v Mezinárodním panelu pro změnu klimatu (IPCC).“

Jistě IPCC je čistě politická organizace. Její globálně šířená propaganda katastrofických scénářů a velkou většinou přijímaná demagogie nemá vůbec nic společného s vědou (v původním významu tohoto slova). Mimo jiné, tahle globálně šířená pavěda snad ignoruje i První termodynamický zákon.

Co kdyby nám někdo ze skutečně zasvěcených proroků poskytl jednoduché vysvětlení jejich „vědecké“ teorie v praxi? Jak tedy zní odpověď na následující otázku:

Pokud připustíme předpoklad, že Země je schopna zvyšovat svoji teplotu (za jinak stejných podmínek) pouze zvyšující koncentrací skleníkových plynů ve své atmosféře. Co se stane, když CO2 nahradíme jiným skleníkovým plynem se stejnými vlastnostmi? Např. vodní parou (hlavní činitel ovlivňující klima), jehož máme téměř neomezenou zásobu v oceánech. Pokud je tento vývoj – /IPCC předpovídané oteplování způsobované narůstající koncentrací skleníkových plynů/ možný, jak to, že se tak už dávno neděje??? (Celkové odhadované stáří Země je 4 až 5 miliard let)

„Většině klimatologů se nechce opouštět své modely a tvrdí, že současná „pauza“ pouze odložila rychlé oteplování do budoucna. Zrychlení tempa oteplování skutečně může být nedaleko, ačkoliv už jsme ho měli dávno vidět. Bylo by tedy rozumné udělat něco pro snížení našich emisí, ale jen za předpokladu, že tím neublížíme chudým, kteří se horko těžko snaží vyhoupnout na moderní životní úroveň.“

Rozpočet burzy s povolenkami, IPCC a přímo na CO2 napojený byznys je v současnosti už tak obrovský, že o nějaké prosté „ublížení chudým“ opravdu nejde.. Jak řepka, pálení kukuřice apod. asi ovlivňuje cenu potravin?

Ve středověku byly průměrné teploty i koncentrace CO2 (plyn, který je víc než 2,4-krát těžší než vodní pára) mnohem vyšší než dnes a lidé to přežili. Tuším, že v severní Anglii se pěstovala vinná réva a Grónsko bylo zelené (Vikingové tam pěstovali obilí).. Tento příklad samozřejmě nedokazuje nic o kauzalitě s koncentrací CO2, která může být klidně opačná, tedy zvýšená koncentrace CO2 mohla být pouze reakcí na lokálně vyšší teploty a navíc je důležité si uvědomit, pokud lidstvo dokázalo přežít tyto „globální teplotní katastrofy“ se znalostmi a vybavením 11-13. stol. už tenkrát, silně pochybuji, že při těch dnešních by to byl pro něj sebemenší problém. Jak správně autoru upozorňuje klima se mění, měnilo se a dál se bude měnit. V současnosti Arktida „taje“ zatímco ledovce v Antarktidě přibývají (chudáci tučňáci).

„Měli bychom také investovat do výzkumu způsobů, jak odstranit oxid uhličitý ze vzduchu a skladovat ho. Všechna tato opatření dávají smysl. A je mnoho důvodů také pro podporu vývoje, abychom nalezli neočekávané nové energetické technologie.“

Proč? Je k tomu alespoň jeden jediný rozumný důvod?

Je jasné, že odstraňovat ze vzduchu skutečně jedovaté oxidy síry, dusíku, popílek, oxid uhelnatý atd. je mnohem nákladnější a dost těžko se jejich výroba/znečištění prokazuje/měří apod. Zkrátka není to zrovna v módě. Mnohem jednodušší je vytvořit „slaměného strašáka“ v podobě CO2 a s ním vést už z principu nekonečný boj, protože na jeho existenci závisí velkké množství dnes mocných parazitů. Jinak samozřejmě v tomto boji přeji autorovi článku hodně štěstí.

Oblíbené zvolání typu: „Měli bychom také investovat do výzkumu..“ Co tak raději navrhnout, ať nejdřív investuje každý sám a ze svého? Nebo alespoň přijít s nějakým vědecky podloženým doporučením. Nikoliv jako IPCC se „staro-novou“ základní rovnici energetické bilance publikovanou poprvé tuším že v roce 1922 (E. A. Milne) jejichž aplikace na realitu se ukázala již dávno jako chybná. (Viz.: např. F. Miskolczi M. Mlynczak, 2004, The greenhouse effect and spectral decomposition.. nebo F. Miskolczi, 2007, Greenhouse effect in semi-transparent planetary atmospheres).

Škoda psát, to máte jako s centrálním plánováním ekonomiky. Poručíme větru dešti. Opačný názor rychle umlčet, protože argumenty netřeba. Viz. věci o kterých se moc nemluví jako např. odchod prominentních fyziků a vědců z NASA, ze scény, aféra Climategate apod.

09. dubna 2015 16:02:26 | reagovat

catmouse

Re: V článku je chyba

Uživatel Samuel Vitovsky napsal:

"A bioenergie - neboli dřevo, etanol vyrobený z kukuřice nebo cukrové třtiny nebo palivo vyrobené z palmového oleje ... v přepočtu na jednotku vyrobené energie vypouští do vzduchu ještě více oxidu uhličitého než uhlí." Operuje se zde jen s "jednou stranou rovnice".

Spalování biomasy sice produkuje kysličník uhličitý. A ano, na kilogram spálené hmoty to může být víc CO2 než z fosilních paliv. Na druhou stranu v období, kdy biomateriál vzniká (roste na poli či v lese...), CO2 z atmosféry ODČERPÁVÁ. Kysličník uhličitý je totiž ŽIVINOU PRO RŮST.

Jiná věc možná je, že vedlejšími produkty oxidace biomasy mohou být různé jedy. Ale pokud jde o bilanci CO2 versus O2 (tedy plynů skleníkových a ostatních) má spalování dřeva, kukuřice, třtiny či rostlinných olejů agregovaný efekt naprosto nulový. U fosilních paliv se spalováním do oběhu uvolňují látky, nahromaděné po miliony let. A to v řádu desítek. Tohle je podstata problému s fosilními palivy.
Ono to ale není jen růst a spálení. Ona je to taky péče, zpracování, doprava atd. a k tomu všemu zase potřebujete povětšinou fosilní paliva.
Paradox je, aby fungovaly tzv. "zelené" technologie tak potřebují technologie založené na využívání fosilních paliv. Jsme přesvědčováni o přínosu a eleganci GHIJK ale mlčí se o ABCDEF tj. co předchází a co následuje, jaké jsou dopady.
Ale když politici, vlády, mocní mohou a přináší jim to užitek, proč by to nedělali? Prostě politické způsoby získávání bohatství vítězí.

10. dubna 2015 09:20:59 | reagovat

Robert Antonio

Těch chyb je tam více

Během této doby celkový objem spotřeby fosilních paliv strmě vzrostl, což ale bylo doprovázeno příznivým ekologickým trendem: klesající množství emisí oxidu uhličitého v přepočtu na jednotku vyprodukované energie. Nejvíce tomuto trendu pomohla náhrada vysoce uhličitého uhlí nízko uhličitým při výrobě elektřiny.

Nízko uhličité uhlí, WTF? Tím jako myslí hnědé uhlí nebo lignit, které obsahují více vody, síry a popelovin na úkor uhlíku? Jak může hnědé uhlí mít menší emise CO2 na kWh, když uhlík je jediný prvek, který se v uhlí spaluje za vzniku energie? Vodu a popeloviny nespálíte, i kdyby jste se na hlavu stavěli. Síra sice hoří, ale uvolněná energie je zanedbatelná a navíc máte náklady s odlučováním SOxů z kouře.

Ale i kdyby solární panely byly zdarma, tak elektřina, kterou produkují, by to stále – s výjimkou několika velmi slunných lokalit – měla těžké v konkurenci s fosilními palivy díky všem těm kapitálovým investicím, které jsou nutné na sběr a dodávku této energie.

Za předpokladu, že solární panely jsou zdarma, které kapitálové investice vyžaduje solární elektrárna navíc oproti uhelné nebo plynové?

Až vás někdo příště na demonstraci proti fosilním palivům bude poučovat o vaší bezohlednosti k jeho vnoučatům, ukažte mu obrázek afrického dítěte, jak umírá na následky inhalace hustého kouře.

V chudých zemích je kouř z lokálních topenišť velký problém, jenže jde o kouř ze spalování uhlí, ne dřeva. Takže opět poznámka mimo mísu.

10. dubna 2015 11:53:23 | reagovat

HynekRk

Re: Těch chyb je tam více

Uživatel Robert Antonio napsal:

Během této doby celkový objem spotřeby fosilních paliv strmě vzrostl, což ale bylo doprovázeno příznivým ekologickým trendem: klesající množství emisí oxidu uhličitého v přepočtu na jednotku vyprodukované energie. Nejvíce tomuto trendu pomohla náhrada vysoce uhličitého uhlí nízko uhličitým při výrobě elektřiny.

Nízko uhličité uhlí, WTF? Tím jako myslí hnědé uhlí nebo lignit, které obsahují více vody, síry a popelovin na úkor uhlíku? Jak může hnědé uhlí mít menší emise CO2 na kWh, když uhlík je jediný prvek, který se v uhlí spaluje za vzniku energie? Vodu a popeloviny nespálíte, i kdyby jste se na hlavu stavěli. Síra sice hoří, ale uvolněná energie je zanedbatelná a navíc máte náklady s odlučováním SOxů z kouře.

Ale i kdyby solární panely byly zdarma, tak elektřina, kterou produkují, by to stále – s výjimkou několika velmi slunných lokalit – měla těžké v konkurenci s fosilními palivy díky všem těm kapitálovým investicím, které jsou nutné na sběr a dodávku této energie.

Za předpokladu, že solární panely jsou zdarma, které kapitálové investice vyžaduje solární elektrárna navíc oproti uhelné nebo plynové?

Až vás někdo příště na demonstraci proti fosilním palivům bude poučovat o vaší bezohlednosti k jeho vnoučatům, ukažte mu obrázek afrického dítěte, jak umírá na následky inhalace hustého kouře.

V chudých zemích je kouř z lokálních topenišť velký problém, jenže jde o kouř ze spalování uhlí, ne dřeva. Takže opět poznámka mimo mísu.

1. No ono se v originálu píše následující: "The biggest contribution to decarbonizing the energy system has been the switch from high-carbon coal to lower-carbon gas in electricity generation.".

2. To je legrace? Vždyť přece potřebujete investovat do kabelových rozvodů, podpěr, plotu, nákupu půdy, nějaké centrální boudy atd.,

3. Dřevo dělá podobnou neplechu, je-li páleno na otevřeném ohništi nebo ve špatně utesněných kamnech. Tady jde dle mého spíše o to, že se ty fosilní paliva spalují ve větších elektrárnách a ne doma na ohništi, kde škodí více. Ale na formulováno a vysvětleno to moc dobře není.

11. dubna 2015 20:48:40 | reagovat

Lukáš

Re: Těch chyb je tam více - možná, Vy jste však žádnou nenašel

Uživatel Robert Antonio napsal:

Během této doby celkový objem spotřeby fosilních paliv strmě vzrostl, což ale bylo doprovázeno příznivým ekologickým trendem: klesající množství emisí oxidu uhličitého v přepočtu na jednotku vyprodukované energie. Nejvíce tomuto trendu pomohla náhrada vysoce uhličitého uhlí nízko uhličitým při výrobě elektřiny.

Nízko uhličité uhlí, WTF? Tím jako myslí hnědé uhlí nebo lignit, které obsahují více vody, síry a popelovin na úkor uhlíku? Jak může hnědé uhlí mít menší emise CO2 na kWh, když uhlík je jediný prvek, který se v uhlí spaluje za vzniku energie? Vodu a popeloviny nespálíte, i kdyby jste se na hlavu stavěli. Síra sice hoří, ale uvolněná energie je zanedbatelná a navíc máte náklady s odlučováním SOxů z kouře.

Ale i kdyby solární panely byly zdarma, tak elektřina, kterou produkují, by to stále – s výjimkou několika velmi slunných lokalit – měla těžké v konkurenci s fosilními palivy díky všem těm kapitálovým investicím, které jsou nutné na sběr a dodávku této energie.

Za předpokladu, že solární panely jsou zdarma, které kapitálové investice vyžaduje solární elektrárna navíc oproti uhelné nebo plynové?

Až vás někdo příště na demonstraci proti fosilním palivům bude poučovat o vaší bezohlednosti k jeho vnoučatům, ukažte mu obrázek afrického dítěte, jak umírá na následky inhalace hustého kouře.

V chudých zemích je kouř z lokálních topenišť velký problém, jenže jde o kouř ze spalování uhlí, ne dřeva. Takže opět poznámka mimo mísu.

1) Z kontextu je zjevné, že je myšlena náhrada uhlí za jiná fosilní paliva (tedy plyn).
2) To je v článku snad vysvětleno, ne? Otázka akumulace energie pro neslunečné dny není třeba vůbec vyřešena. Jak ohromné investice by byly potřeba na objev a výstavbu takových "baterek"?! Dokud nebude vyřešeno ukládání energie ze slunce, pak je sluneční energie jen hypernákladná legrace zbohatlíků. Dále je tu zábor půdy, atd.
3) To je zjevně hloupost, že? Na lokálních topeništích je spalováno ledasco, daleko nejčastěji dřevo. Mohli bychom se s odkazem na předchozí bod možná trochu demagogicky ptát, zda by za setinu dotací slunečníků a větrníků nestálo za to vybudovat namísto všech lokálních topenišť elektrárny na fosilní paliva... Vaše poznámka je tedy evidentně mimo mísu.

přidat komentář zpět na článek

Mises.cz