Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Gene Smiley: Nový pohled na velkou hospodářskou krizi (2/8)

přidat komentář zpět na článek
04. března 2013 08:41:45 | reagovat

libertarian

tento článok by potreboval ešte ďalší-vysvetlujuci

Tento článok vo mne vytvára dojem, že ten zlatý štandart nefungoval preto, lebo to žiadny zlatý standart nebol. Bol to akýsi poker, kde sa nehralo o peniaze, ale o sirky. Zlatom kryté sirky. A komu sa minuli sirky, dokupil si za korunu ďalšiu škatulku "zlatom krytých" siriek.
Možno by tomu článku prospelo, keby autor nazýval veci pravými nazvami, a nepoužival tú politicky korektnú terminologiu. Potom by sme to pochopili aj my sprostejší.
04. března 2013 09:18:23 | reagovat

libertarian

A čo druhá válka?

"Gene Smiley spatřuje kořeny velké hospodářské krize již v rozvratu, který způsobila první světová válka."
- Druhá bola ešte burlivejšia, a po nej nastalo oživenie. Takže ???
A nobelista Krugman tvrdí, že vojna je z principu ako hnojivo na ekonomiku.
04. března 2013 09:54:22 | reagovat

Jakub Skala

Re: tento článok by potreboval ešte ďalší-vysvetlujuci

Uživatel libertarian napsal:

Tento článok vo mne vytvára dojem, že ten zlatý štandart nefungoval preto, lebo to žiadny zlatý standart nebol. Bol to akýsi poker, kde sa nehralo o peniaze, ale o sirky. Zlatom kryté sirky. A komu sa minuli sirky, dokupil si za korunu ďalšiu škatulku "zlatom krytých" siriek.
Možno by tomu článku prospelo, keby autor nazýval veci pravými nazvami, a nepoužival tú politicky korektnú terminologiu. Potom by sme to pochopili aj my sprostejší.


vzdy je to tam popsane ne? standard zlate devizi je neco jineho nez zlaty standard.
04. března 2013 10:13:25 | reagovat

libertarian

Re: tento článok by potreboval ešte ďalší-vysvetlujuci

Uživatel Jakub Skala napsal:

Uživatel libertarian napsal:

...

vzdy je to tam popsane ne? standard zlate devizi je neco jineho nez zlaty standard.
Ano, je to CELKOM INÉ .
Ale formulácia : " [/i]nestabilní verze „zlatého standardu“[/i]" naznačuje, že to je "VERZIA" , nie že to je niečo "CELKOM INÉ" .
-
Ak si u mäsiara kúpim "falošnú sviečkovú" , tak mám istotu, že kupujem MäSO, a nie placku z múky.





04. března 2013 11:08:43 | reagovat

Matěj Šuster

Re: tento článok by potreboval ešte ďalší-vysvetlujuci

Follow-up článek chci určitě napsat, kde Smileyho pohled doplním z jiných zdrojů a podpořím to konkrétními údaji.

Co se týče terminologie, tak holt i systém, kde máš zlaté zásoby do značný míry koncentrované ve skladištích centrálních bank, ale kde je měna stále definována pevným kurzem ke zlatu a je za zlato v principu směnitelná v tomhle fixním kurzu, je verze "zlatého standardu" - byť se tahle verze "zlaté měny" dost radikálně liší od pojetí zlaté měny, které obhajují klasičtí liberálové. ;)

05. března 2013 09:55:07 | reagovat

libertarian

a najlepšie na koniec

A tá posledná veta z článku je fakt "super" :

"Výsledkem byla globální peněžní kontrakce, která postupně vyvolala celosvětovou hospodářskou recesi."

- A táto veta sučasne - velmi jasne - ukazuje, ako sa s tou krízou vysporiadať :
Treba tú zákernú finančnu kontrakci eliminovať.
TLAČIŤ, TLAČIŤ, TLAČIŤ, TLAČIŤ, TLAČIŤ, TLAČIŤ, TLAČIŤ, .....

Krugman by šalel od rozkoše. Tie jeho názory už šíria aj na mises webe !!!

05. března 2013 09:59:32 | reagovat

libertarian

Re: tento článok by potreboval ešte ďalší-vysvetlujuci

Uživatel Matěj Šuster napsal:

Follow-up článek chci určitě napsat, kde Smileyho pohled doplním z jiných zdrojů a podpořím to konkrétními údaji.

- Hlavne tá posledná veta článku by potrebovala podložiť argumentami.
My laici máme s ňou problémy.
07. března 2013 10:03:32 | reagovat

Matěj Šuster

Re: a najlepšie na koniec

Uživatel libertarian napsal:

A tá posledná veta z článku je fakt "super" :

"Výsledkem byla globální peněžní kontrakce, která postupně vyvolala celosvětovou hospodářskou recesi."

- A táto veta sučasne - velmi jasne - ukazuje, ako sa s tou krízou vysporiadať :
Treba tú zákernú finančnu kontrakci eliminovať.
TLAČIŤ, TLAČIŤ, TLAČIŤ, TLAČIŤ, TLAČIŤ, TLAČIŤ, TLAČIŤ, .....

Krugman by šalel od rozkoše. Tie jeho názory už šíria aj na mises webe !!!



No tak to vysvětlení je celkem prosté:

Pokud drasticky a prudce klesá peněžní zásoba, musí drasticky a prudce klesnout i nominální ceny (včetně mezd), jinak se ti začnou kumulovat neprodané zásoby zboží a dalších statků a roste nezaměstnanost.

A protože dokonce ani na svobodném trhu by takové přizpůsobení nominálních cen a mezd směrem dolů nebylo okamžité, ale trvalo by jistý čas, tak i na svobodném trhu by takovéhle náhlá a neočekávaná peněžní kontrakce vyvolala dočasnou recesi a vyšší míru nezaměstnanosti, než by se dotyčné přizpůsobovací procesy dovršily.

Takže například během recese 1920-1921, kdy nominální mzdy byly daleko flexibilnější směrem dolů, tehdejší mohutná peněžní kontrakce sice nevyvolala tak vážnou recesi jako v letech 1929-1933, ale i tak vypukla asi rok trvající hospodářská recese, během níž HDP pokleslo zhruba o 17% a míra nezaměstnanosti se pohybovala kolem 12%.

Během velké hospodářské krize ale byly důsledky kontrakce peněžní zásoby daleko, daleko horší, protože nominální mzdy (aspoň ve Spojených státech) zůstaly první dva roky (téměř do konce roku 1931) prakticky NEMĚNNÉ (tj. reálné mzdy se ve skutečnosti - vzhledem k výrazně klesající cenové hladině - podstatně zvýšily, ačkoliv ti zároveň drasticky rostla míra nezaměstnanosti).

Odtud vyplývá názor většiny ekonomů, že expanze peněžní zásoby v těchto situacích by hloubku hospodářské recese výrazně zmírnila (protože reaguje na zvýšenou poptávku po penězích a obnovuje tedy "peněžní rovnováhu").

Viz třeba Steven Horwitz (libertarián + rakušan, i když ne rothbardovského typu) zde:
http://austrianeconomists.typepad.com/weblog/2009/10/192021-and-the-great-depression.html


"Recessions do and should produce unemployment. Even the best monetary policy cannot avoid it entirely. But that unemployment should be due to malinvested resources being reallocated to more appropriate uses, both directly misallocated labor and labor complementary to misallocated capital. There´s no need to enhance that level of unemployment by allowing the total effective amount of circulation (Hayek´s term) to fall during what Arnold Kling nicely calls the "recalculation" process.

As is generally the case with monetary policy, getting it right simply allows the microeconomic market process to do the best it can. During a recession, getting monetary policy right allows the necessary micro-level corrections to take place as smoothly as they can. Getting monetary policy wrong screws that up, either by inflating and regenerating the malinvestments or by deflating and unnecessarily reducing the flow of money needed to make those corrections happen

So don´t misread me (or Bill!). Neither of us are arguing, at least I´m not, that a central bank can and should act so as to prevent any recession-generated unemployment or prevent the very much needed reallocation of malinvested resources. Recessions are the correction process and they can and should involve some pain. But there´s no need to magnify the pain needlessly, or avoid relieving pain in ways that don´t interfere with the correction process. "
07. března 2013 10:22:02 | reagovat

Matěj Šuster

Hayek

Bych ještě měl dodat, že tohle koncekonců odpovídá i názoru samotného Hayeka (ačkoliv ve třicátých letech proti "léku" v podobě expanze peněžní zásoby vystupoval):

Jeho výrok ze 70. let:

"I am the last to deny – or rather, I am today the last to deny – that, in these circumstances, monetary counteractions, deliberate attempts to maintain the money stream {NGDP], are appropriate. I probably ought to add a word of explanation: I have to admit that I took a different attitude forty years ago, at the beginning of the Great Depression. At that time I believed that a process of deflation of some short duration might break the rigidity of wages which I thought was incompatible with a functioning economy. Perhaps I should have even then understood that this possibility no longer existed. … I would no longer maintain, as I did in the early ‘30s, that for this reason, and for this reason only, a short period of deflation might be desirable. Today I believe that deflation has no recognizable function whatever, and that there is no justification for supporting or permitting a process of deflation."

Viz: http://www.themoneyillusion.com/?p=5966

Resp. konkrétněji: Haberler, Gottfried. "Reflections on Hayek´s Business Cycle Theory." Cato Journal 6 (Fall 1986), s. 426.
http://www.cato.org/sites/cato.org/files/serials/files/cato-journal/1986/11/cj6n2-4.pdf

Kde Hayek mluví o "deflaci", má asi nejspíš na mysli drastický pokles cen, který by byl vyvolán náhlým a prudkým poklesem peněžní zásoby.
07. března 2013 12:07:49 | reagovat

libertarian

Re: a najlepšie na koniec

Uživatel Matěj Šuster napsal:

Uživatel libertarian napsal:

...

No tak to vysvětlení je celkem prosté:
.............
..............

Ja som týchto mainstreamáckych superVedeckých teorií čítal už hodne. A uznávam, že Ty si bol v škole perfektným žiakom, a všetko sa to tam na teba perfektne nalepilo.
Ale nazvať toto "vysvetlením", to môj čiste exaktne mysliaci mozog neprijme.
A diskutovať na princípe : Zvíťazí ten, kto oponenta zasype väčším balíkom kadejakých mainstreamackych pojmov, väčším balíkom citácií a web odkazov, .....
Pre mňa pojem "vysvetlenie" znamená, že ZLOŽITÝ problém prevediem na balíček JEDNODUCHÝCH vysvetlení. A nie naopak.

07. března 2013 12:21:56 | reagovat

libertarian

a ešte ku forme argumentov

Ja pri diskusii idem na trh s vlastnou kožou, a každý názor - aj ked som ho prevzal - predkladám vo svojom mene. Ak poviem hluposť, je to "moja" hluposť. Moje riziko v diskusii.
Nechápem, ak niekto (a robia to hlavne mainstream obhajujuci ekonomovia) sa neustále oháňajú odvolávkami na kadejaké ekonomické "OSOBNOSTI". Argument, že "povedal to aj Krugman, Hayek, Keynes,..... " , to je detinské. Krugman toho natrepal...., Hayek v priebehu života menil svoje fundamentálne postoje, Greenspan otočil o 180 stupnov po vymenovaní do FEDu,....

A fakt "dobrý" je aj argument : "...niektorí ekonomovia tvrdia, že ....." . V tejto peknej vetičke je už vopred naznačené, že INÍ ekonomovia tvrdia presný opak.
07. března 2013 12:22:51 | reagovat

Matěj Šuster

Re: a najlepšie na koniec

Uživatel libertarian napsal:

Uživatel Matěj Šuster napsal:

...
Ja som týchto mainstreamáckych superVedeckých teorií čítal už hodne. A uznávam, že Ty si bol v škole perfektným žiakom, a všetko sa to tam na teba perfektne nalepilo.
Ale nazvať toto "vysvetlením", to môj čiste exaktne mysliaci mozog neprijme.
A diskutovať na princípe : Zvíťazí ten, kto oponenta zasype väčším balíkom kadejakých mainstreamackych pojmov, väčším balíkom citácií a web odkazov, .....
Pre mňa pojem "vysvetlenie" znamená, že ZLOŽITÝ problém prevediem na balíček JEDNODUCHÝCH vysvetlení. A nie naopak.



Řekl bych, že by bylo užitečnější, kdybys v té mé předchozí argumentaci našel nějaký konkrétní omyl nebo chybu, než že to šmahem odmítneš jako "mainstreamovou superVědeckou teorii". ;DDD

Koneckonců, z "rakouských kruhů" by se pod to podepsali minimálně George Selgin, Larry White, Steven Horwitz a asi i Roger Garrison (který se mj. specializuje především na rakouskou teorii hospodářských cyklů).

Plus viz výše i Hayekův názor. ;)
07. března 2013 12:51:25 | reagovat

Matěj Šuster

Re: a ešte ku forme argumentov

Uživatel libertarian napsal:

Ja pri diskusii idem na trh s vlastnou kožou, a každý názor - aj ked som ho prevzal - predkladám vo svojom mene. Ak poviem hluposť, je to "moja" hluposť. Moje riziko v diskusii.
Nechápem, ak niekto (a robia to hlavne mainstream obhajujuci ekonomovia) sa neustále oháňajú odvolávkami na kadejaké ekonomické "OSOBNOSTI". Argument, že "povedal to aj Krugman, Hayek, Keynes,..... " , to je detinské. Krugman toho natrepal...., Hayek v priebehu života menil svoje fundamentálne postoje, Greenspan otočil o 180 stupnov po vymenovaní do FEDu,....

A fakt "dobrý" je aj argument : "...niektorí ekonomovia tvrdia, že ....." . V tejto peknej vetičke je už vopred naznačené, že INÍ ekonomovia tvrdia presný opak.


No, to je fakt vtipná reakce. ;)

Tak si ten můj příspěvek v klidu a soustředěně přečti znovu a uvidíš, že tam máš nejdřív asi čtyři odstavce, v nichž je obsažena sama podstata tohoto argumentu.

Teprve pak je konstatováno, že toto důvod, proč si většina ekonomů zastává názor, že v téhle situaci by výrazně pomohla expanze peněžní zásoby.

To samozejmě samo o sobě není žádným argumentem, pouze konstatováním empiricky ověřitelného faktu (tj. že většina ekonomů tenhle názor zastává).

Argument sám vychází z té předešlé argumentace: tj. pokud ti prudce a razantně vzroste poptávka po penězích, existují v principu dvě možnosti, jak obnovit "peněžní rovnováhu":

1/ odpovídajícím způsobem vzroste kupní síla peněz = prudce a razantně klesnou nominální ceny a mzdy, anebo:

2/ odpovídajícím způsobem vzroste peněžní zásoba tak, aby tahle zvýšená poptávka po penězích byla uspokojena.

Definuješ-li problém takhle, pak je jedinou otázkou to, zda je efektivnější / lepší / správnější / whatever varianta 1, nebo varianta 2.
07. března 2013 15:22:22 | reagovat

libertarian

Re: a ešte ku forme argumentov

Uživatel Matěj Šuster napsal:

Uživatel libertarian napsal:

...

No, to je fakt vtipná reakce. ;)

Tak si ten můj příspěvek v klidu a soustředěně přečti znovu a uvidíš, že tam máš nejdřív asi čtyři odstavce, v nichž je obsažena sama podstata tohoto argumentu.

Teprve pak je konstatováno, že toto důvod, proč si většina ekonomů zastává názor, že v téhle situaci by výrazně pomohla expanze peněžní zásoby.

To samozejmě samo o sobě není žádným argumentem, pouze konstatováním empiricky ověřitelného faktu (tj. že většina ekonomů tenhle názor zastává).

Argument sám vychází z té předešlé argumentace: tj. pokud ti prudce a razantně vzroste poptávka po penězích, existují v principu dvě možnosti, jak obnovit "peněžní rovnováhu":
- čo to je " poptávka po penězích" ?
Ak niekto chce peniaze, tak normálne je , keď si ich zarobí ako odmenu za nejakú prácu.
- existuje nejaké všeobecné ludské právo na peniaze iné, ako za prácu ?

1/ odpovídajícím způsobem vzroste kupní síla peněz = prudce a razantně klesnou nominální ceny a mzdy, anebo:

2/ odpovídajícím způsobem vzroste peněžní zásoba tak, aby tahle zvýšená poptávka po penězích byla uspokojena.


Definuješ-li problém takhle, pak je jedinou otázkou to, zda je efektivnější / lepší / správnější / whatever varianta 1, nebo varianta 2.

ku 1.
- ak v dôsledku poptávky vzroste sila penez - no a čo ??? A to je nutné riešiť ???
- klesnu ceny a mzdy- no a čo ? Ak klesnu mzdy aj ceny, a aj cena ÚSPOR vzrastie, tak je to perfektné ! Kde je problém ?

ku 2.
Tá "poptávka" je absurdný pojem. Ja tiež mám poptávku po mladej susede, a nik mi ju neposkytne ! čo je toto za argument?
A to, že umelým uspokojením poptávky po peniazoch sa ZNEHODNOCUJU peniaze iných ludí, to je v poriadku ?

Pozri, ja nie som blbec, aj ked si to iste myslíš. Mne je jasné,, že politici potrebujú dvíhať masu penazí, aby pomocou inflácie likvidovali dlhy štátu. A ekonomovia celý tento proces tak strašne preferuju, lebo väčšinu z nich platia zo štatnej kasy.
Žiadny človek, ktorý sa živí svojou prácou, NEPOTREBUJE tlačenie penazí.
Dnes už fakticky nik okrem politikov nepotrebuje ani zvyšovanie HDP. Dnes je dostatok všetkeho, a to dvíhanie HDP potrebuje iba minister financií, aby sa mu dvihli danové príjmy, a aby mal z čoho platiť štatne dlhy. Je to tak bohovsky priezračný system, že ho nechápu iba ekonomovia v službách štatu.

K pochopeniu tohto nepotrebujem odkazy na starých mysliteľov. Hlavne, ak existuje spusta iných mysliteľov, ktorí tvrdia to isté čo ja. Lenže ja sa nebudem skrývať za ich chrbáty.
07. března 2013 18:04:29 | reagovat

Matěj Šuster

Re: a ešte ku forme argumentov

Uživatel libertarian napsal:

Uživatel Matěj Šuster napsal:

...
- čo to je " poptávka po penězích" ?
Ak niekto chce peniaze, tak normálne je , keď si ich zarobí ako odmenu za nejakú prácu.
- existuje nejaké všeobecné ludské právo na peniaze iné, ako za prácu ?
...

ku 1.
- ak v dôsledku poptávky vzroste sila penez - no a čo ??? A to je nutné riešiť ???
- klesnu ceny a mzdy- no a čo ? Ak klesnu mzdy aj ceny, a aj cena ÚSPOR vzrastie, tak je to perfektné ! Kde je problém ?

ku 2.
Tá "poptávka" je absurdný pojem. Ja tiež mám poptávku po mladej susede, a nik mi ju neposkytne ! čo je toto za argument?
A to, že umelým uspokojením poptávky po peniazoch sa ZNEHODNOCUJU peniaze iných ludí, to je v poriadku ?

Pozri, ja nie som blbec, aj ked si to iste myslíš. Mne je jasné,, že politici potrebujú dvíhať masu penazí, aby pomocou inflácie likvidovali dlhy štátu. A ekonomovia celý tento proces tak strašne preferuju, lebo väčšinu z nich platia zo štatnej kasy.
Žiadny človek, ktorý sa živí svojou prácou, NEPOTREBUJE tlačenie penazí.
Dnes už fakticky nik okrem politikov nepotrebuje ani zvyšovanie HDP. Dnes je dostatok všetkeho, a to dvíhanie HDP potrebuje iba minister financií, aby sa mu dvihli danové príjmy, a aby mal z čoho platiť štatne dlhy. Je to tak bohovsky priezračný system, že ho nechápu iba ekonomovia v službách štatu.

K pochopeniu tohto nepotrebujem odkazy na starých mysliteľov. Hlavne, ak existuje spusta iných mysliteľov, ktorí tvrdia to isté čo ja. Lenže ja sa nebudem skrývať za ich chrbáty.


To je právě ten největší problém, libertariáne, a sice že dost často neovládáš ani ty naprosté základy toho, ohledně čeho se vyjadřuješ.

Příkladem je tvá evidentní totální neznalost toho, co je "poptávka po penězích"; tím se samozřejmě nemíní to, že každý z nás by ceteris paribus chtěl mít co největší reálný příjem a co největší reálné bohatství, tedy - lidově řečeno - chce mít "co nejvíce peněz". ;)

Poptávka po penězích = poptávka po (reálných) peněžních zůstatcích, tj. jakou část svých aktiv chceš držet např. v podobě oběživa (peníze v tvé peněžence nebo pod slamníkem) či vkladů na běžných účet (které jsou splatné na požádání) - prostě velmi likvidních aktiv s nízkým výnosem a (relativně malým rizikem).

Čili moje poptávka po penězích se zvýšila např. tehdy, když se rozhodnu prodat veškeré akcie a dluhopisy, které vlastním, a daný peněžní obnos si pak budu schraňovat třeba někde v šuplíku. ;)

Naopak pokud bych peníze získané prodejem těchle akcií a dluhopisů okamžitě utratil třeba za počítač, tiskárnu a horské kolo, tak se ve skutečnosti nezvýšila má poptávka po penězích (peněžních zůstatcích), ale prostě se změnily mé časové preference (dávám nyní větší přednost současné spotřebě před spořením = budoucí spotřebou).

Nicméně poptávka po penězích nemusí samozřejmě jít na úkor mých dosavadních úspor (ve formě dluhopisů a akcií), nýbrž své peněžní zůstatky můžu zvýšit i tak, že omezím svou současnou spotřebu (začnu třeba utrácet o 2000 korun měsíčně méně) a tyhle částky budu schraňovat v šuplíku. ;)

Za normálních okolností je poptávka po peněžních zůstatcích poměrně stabilní; ale co se stane, když lidi náhle a dramaticky zvýší svou poptávku po peněžních zůstatcích?

Dejme tomu, že jde o ekonomiku, která funguje na základě 100% zlatého standardu (tj. neexistuje bankovnictví částečných rezerv) a množství měnového zlata je neměnné. A dejme tomu, že v téhle ekonomice lidi z nějakého důvodu náhle chtějí zvýšit své peněžní zůstatky do té míry, že by se to při aktuální cenové hladině rovnalo 10% měnového zlata.

Jelikož se množství zlata dle našich vstupních předpokladů zvýšit nemůže, musí se odpovídajícím způsobem (v souhrnu o 10% oproti dosavadní cenové hladině) pokud možno co nejrychleji snížit ceny všech ostatních statků a služeb včetně ceny práce (mezd).

Kdyby ceny byly dokonale pružné, proběhly by dotyčné přizpůsobovací procesy "okamžitě" a nemělo by to nepříznivý žádný vliv na danou ekonomiku.

Protože ale empiricky vzato ceny dokonale flexibilní z mnoha důvodů nejsou, bude nějakou dobu trvat, než k tomuto přizpůsobení cen směrem dolů dojde. Což logicky znamená, že se ti v mezidobí zvýší neprodané zásoby zboží a služeb (resp. klesne produkce) a zvýší se míra nezaměstnanosti. Protože pokud se ti nepřizpůsobí (okamžitě) ceny, musí se ti přizpůsobit směrem dolů prodané množství; jiná možnost neexistuje.

Pokud jsou nominální ceny a mzdy navíc výrazně strnulé (tj. nominální mzdy ti třeba dva roky jako v USA během velké hospodářské krize neklesnou), tak to znamená, nižší množství prodávaného zboží a vyšší nezaměstnanost bude trvat poměrně dlouho, v tomto případě minimálně dva roky. ;)

A dlužno podotknout, že kdyby se v tomhle případě v reakci na zvýšenou poptávku po peněžních zůstatcích odpovídajícím způsobem zvýšila i peněžní zásoba (množství zlata), tak to ani nevede k cenové inflaci, pouze bys tím udržel ten samý tok peněžních výdajů (a příjmů) jako předtím.

A jak tohle souvisí s problematikou velké hospodářské krize? Tím prvotním impulzem, který vyvolal hospodářský propad, byl mohutný a relativně náhlý nárůst poptávky po zlatě ze strany centrální banky Francie (a Federálního rezervního systému, který na podzim 1928 podstatně utužil svou měnovou politiku, čímž mj. vyvolal příliv zlata do USA, přičemž ale tenhle příliv zlata byl "sterilizován", tj. tamější centrální banka činila takové operace na volném trhu, jimž eliminovala vliv tohoto přílivu zlata na americkou peněžní zásobu - tj. příliv zlata nevedl k čistému nárůstu bankovních rezerv). V článku se jasně píše (mj.):

"Zatímco v roce 1927 držela Francie asi 9 procent světových zásob měnového zlata, v roce 1929 to bylo už kolem 17 procent a v roce 1931 dokonce již zhruba 22 procent (Smiley, s. 52)."

Čili poptávka po držbě zlata se jen ze strany Francie v letech 1928-1931 zvýšila do té míry, že během těchto tří let vzrostly francouzské zlaté zásoby o 13 procentních bodů CELOSVĚTOVÝCH zásob měnového zlata. To samozřejmě způsobovalo mohutný deflační tlak v ostatních zemích, které zlato ztrácely - a šlo přitom navíc o ještě podstatně silnější deflační tlak, než jaký by odpovídal pouze tomuto procentu měnového zlata, protože tehdejší "zlatý standard" samozřejmě nebyl 100% zlatý standard z našeho příkladu výše, ale závazky jak centrální bank, tak soukromých bank fungovaly na principu částečných rezerv.
07. března 2013 19:06:55 | reagovat

libertarian

Re: a ešte ku forme argumentov

Uživatel Matěj Šuster napsal:

Uživatel libertarian napsal:

...

To je právě ten největší problém, libertariáne, a sice že dost často neovládáš ani ty naprosté základy toho, ohledně čeho se vyjadřuješ.
......
Neovladam teoriu, ktorú ty považuješ za spravnu na popísanie ekonomického fungovania spoločnosti. A priznavam ešte aj to, že ak by som považujem terajšiu ekonomickú štrukturu spoločnosti za tú jedinú jedinú možnu a dobrú, tak ta "tvoja" teoria zodpovedá tvojmu štatu. Pre teba je ekonomickým fundamentom spoločnosti
- Centrálna emisná banka,
- frakčný bankový systém,
- demokratický štat a jeho vlastnosti,
- daňový systém štatu.

Ja ovšem považujem všetky tie štyri vymenované fundamenty iba za ZLO, ktoré momentálne existuje, a ktoré je zodpovedné za sučasné problémy. Preto nemôžem akceptovať všetky tie tvoje "vedecké" teorie, ktoré sú postavené iba na tých štyroch (ale aj ďalších) quazi fundamentálnych subjektoch. Celý ten "tvoj" systém považujem za nemorálny, zlý, a argumenty, ktoré vyplývajú z vnutra tohto systému nie su pre mna relevantné.
Nevidím dôvod "rozumieť" niečomu, čo odmietam ako celok. A preto odmietam aj diskutovať rečou tohto tvojho systému.
07. března 2013 19:44:34 | reagovat

libertarian

doplňam :

Matej -
A k tomu predošlému :
Neuznavam ani ten absolutny fundament toto "tvojho" finančného systemu, ktorý obhajuješ. Neuznávam peniaze vznikajuce v terajšom frakčnom bankovom systeme.
Tieto "peniaze" su niečím, čo nesplňa minimálne dva základné atributy PENAZÍ. Teda to NIE SÚ peniaze, aj ked to ekonomovia a politici tvrdia. Je to iba akési zúčtovacie médium vhodné pre systém priebežného financovania, s nepretržitým clearingom. . Je to poker, v ktorom sa hrá o zápalky.
Nazývať "peniazmi" niečo, čo si môže CB, aj komerčná banka naťukať do počítača, alebo si to natlačí na celulózu, ..... ako chapať tento system?
Ako pochopiť, že liter benzínu má "cenu" 30 korun, ked JEDNA koruna je bezcenný kusok kovu ? Alebo pár bitov v PC !?!

Prečo vôbec majú ludia namáhavo pracovať, keď podľa vašej ekonomickej teorie sa dá hodnota (peniaze) vyrobiť celkom bez námahy ??? Ak tie peniaze naozaj sú PENIAZE, tak ich navyrábejte biliony, a podme si užívať bez práce !!!
Ja už tuto diskusiu končím, zjavne sme každý z iného vesmíru.

08. března 2013 08:14:36 | reagovat

Notaras

Re: a ešte ku forme argumentov

Uživatel Matěj Šuster napsal:


.........
Za normálních okolností je poptávka po peněžních zůstatcích poměrně stabilní; ale co se stane, když lidi náhle a dramaticky zvýší svou poptávku po peněžních zůstatcích?

Dejme tomu, že jde o ekonomiku, která funguje na základě 100% zlatého standardu (tj. neexistuje bankovnictví částečných rezerv) a množství měnového zlata je neměnné. A dejme tomu, že v téhle ekonomice lidi z nějakého důvodu náhle chtějí zvýšit své peněžní zůstatky do té míry, že by se to při aktuální cenové hladině rovnalo 10% měnového zlata.......


Řekl bych že toto je podstata problému. Za normálních okolností se poptávka po peněžních zůstatcích dramaticky nemění. V systému frakčního bankovnictví se ale může stát, že se poptávka po peněžních zůstatcích dramaticky změní jako důsledek tohoto systému - banky nejsou schopné dostát svým závazkům a proto nejsou dále schopné udržet dosavadní objem peněžních substitutů (šekovatelných účtů), přičemž frakční bankovnictví je možné ve významném rozsahu provozovat pouze s papírovými penězi, přičemž jediný peněžní systém, v kterém lze libovolně měnit peněžní zásobu jsou zákonné papírové peníze "kryté pohledávkami".

Někteří ekonomové se tedy shodují v tom, že když už provozujeme ten špatný peněžní systém se zákonnými papírovými penězi a frakčním bankovnictvím, který způsobí, že náhle vzroste poptávka po penězích (jelikož se náhle sníží objem peněžních substitutů nebo alespoň jejich hodnota) tak by bylo dobré vytisknout dodatečné peníze.
Problém je v tom, že právě tento systém ty problémy působí, kdybychom ho neměli, nemuseli bychom řešit problémy jako náhlý nárůst poptávky po peněžních zůstatcích.
Za druhé, jelikož centrální banka jako socialistický podnik nemůže použít kalkulaci na stanovení správného objemu peněz a správné úrokové míry, jakákoliv rada, že se má zvýšit peněžní zásoba je prostě strašně neurčitá. A s největší pravděpodobností ji stanoví "spatně" a způsobí zase další problémy (další chybné investice, nafoukne bublinu jinde)
08. března 2013 08:29:56 | reagovat

Matěj Šuster

Re: doplňam :

Uživatel libertarian napsal:

Matej -
A k tomu predošlému :
Neuznavam ani ten absolutny fundament toto "tvojho" finančného systemu, ktorý obhajuješ. Neuznávam peniaze vznikajuce v terajšom frakčnom bankovom systeme.
Tieto "peniaze" su niečím, čo nesplňa minimálne dva základné atributy PENAZÍ. Teda to NIE SÚ peniaze, aj ked to ekonomovia a politici tvrdia. Je to iba akési zúčtovacie médium vhodné pre systém priebežného financovania, s nepretržitým clearingom. . Je to poker, v ktorom sa hrá o zápalky.
Nazývať "peniazmi" niečo, čo si môže CB, aj komerčná banka naťukať do počítača, alebo si to natlačí na celulózu, ..... ako chapať tento system?
Ako pochopiť, že liter benzínu má "cenu" 30 korun, ked JEDNA koruna je bezcenný kusok kovu ? Alebo pár bitov v PC !?!

Prečo vôbec majú ludia namáhavo pracovať, keď podľa vašej ekonomickej teorie sa dá hodnota (peniaze) vyrobiť celkom bez námahy ??? Ak tie peniaze naozaj sú PENIAZE, tak ich navyrábejte biliony, a podme si užívať bez práce !!!
Ja už tuto diskusiu končím, zjavne sme každý z iného vesmíru.



No, každý z jiného vesmíru jsme nepochybně. ;)

Obě dvě tyhle tvé reakce jsou neuvěřitelným způsobem absurdní ... tady přece nejde o žádnou obhajobu toho či onoho peněžního systému, nýbrž o VYSVĚTLENÍ, proč v určitém konkrétním historickém období došlo k tak hluboké a dlouhotrvající hospodářské krizi, jakou byla velká hospodářská krize.

No, a v takovém případě ti prostě nezbývá nic jiného, než brát pečlivě v úvahu vliv tehdy existujících institucí. tedy mj.:

- Centrálna emisná banka,
- frakčný bankový systém,
- demokratický štat a jeho vlastnosti,
- daňový systém štatu.

Jestliže třeba člověk bude detailně zkoumat, jakým způsobem zhoršila americká centrální banka (Fed) hospodářskou krizi z let 1929-1933, tak to samozřejmě neznamená, že by tím samým tuhle instituci jakkoliv obhajoval. :DD

Plus k tomu bankovnictví částečnch rezerv: můžeš ho odmítat a lze iskutiovat o tom, že "frakční bankovnictví" je svou samotnou podstatou krajně nestabilní.

Nelze ale podle mě nijak obhájit názor, že bankovnictví částečných rezerv je v rozporu "rothbardovskou etikou" a "principem ne-agrese". ;)

Takže pokud se domníváš, že bankovnictví částečných rezerv je svou samou podstatou natolik škodlivé, že by mělo být zakázáno, tak jedinou Tvou možností je opustit v této oblasti "libertariánské principy" a tvrdit, že iniciace násilí (např. státní zákaz) je v tommto případě oprávněná.
08. března 2013 09:43:45 | reagovat

libertarian

Re: doplňam :

Uživatel Matěj Šuster napsal:

Uživatel libertarian napsal:

...

No, každý z jiného vesmíru jsme nepochybně. ;)

Obě dvě tyhle tvé reakce jsou neuvěřitelným způsobem absurdní ... tady přece nejde o žádnou obhajobu toho či onoho peněžního systému, nýbrž o VYSVĚTLENÍ, proč v určitém konkrétním historickém období došlo k tak hluboké a dlouhotrvající hospodářské krizi, jakou byla velká hospodářská krize.

No, a v takovém případě ti prostě nezbývá nic jiného, než brát pečlivě v úvahu vliv tehdy existujících institucí. tedy mj.:

- Centrálna emisná banka,
- frakčný bankový systém,
- demokratický štat a jeho vlastnosti,
- daňový systém štatu.

Jestliže třeba člověk bude detailně zkoumat, jakým způsobem zhoršila americká centrální banka (Fed) hospodářskou krizi z let 1929-1933, tak to samozřejmě neznamená, že by tím samým tuhle instituci jakkoliv obhajoval. :DD

Plus k tomu bankovnictví částečnch rezerv: můžeš ho odmítat a lze iskutiovat o tom, že "frakční bankovnictví" je svou samotnou podstatou krajně nestabilní.

Nelze ale podle mě nijak obhájit názor, že bankovnictví částečných rezerv je v rozporu "rothbardovskou etikou" a "principem ne-agrese". ;)

Samozrejme je v rozpore, ak je VNÚTENE.
Ty si proste z čohokolvek povytrhaš kusky viet, a tým argumentuješ.

Takže pokud se domníváš, že bankovnictví částečných rezerv je svou samou podstatou natolik škodlivé, že by mělo být zakázáno, tak jedinou Tvou možností je opustit v této oblasti "libertariánské principy" a tvrdit, že iniciace násilí (např. státní zákaz) je v tommto případě oprávněná.
"nejde o žádnou obhajobu ..., nýbrž o VYSVĚTLENÍ, proč ...."
- Ty v rámci "vysvetlovania" používaš argumenty, v ktorých odkazuješ na niektoré atribúty dnešného fin. systému, a tieto atribúty prezentuješ ako absolutne, platné, nevyhnutné, potrebné. (CB, frakč.sys., vnútená mena,.....). Ty sa motáš vo vnutri svojho systemu, a argumentuješ tým, čo on obsahuje.
Čo je to za argument, že :
"..... kdy nominální mzdy byly daleko flexibilnější směrem dolů,"
- veď flexibilita miezd je strašne ovplyvnené POLITIKOU, ktoré realizuju tí tvoji etatisti. Etatisti zaviedli mzdový socializmus, a potom sa vyhovárajú na tento socializmus. Smiešne, použiť vlastné chyby ako argument.
Ja tento system ODMIETAM ako celok.
.......................
Je smutné, ked argumentuješ libertarianstvom, A NEPOZNAŠ ho :
1. Ja nechcem ZAKAZAŤ nič. Ja iba protestujem, že dnes štatna moc ZAKAZUJE iné, paralelné, slobodné finančné systemy. Fakt nevidíš v tom rozdiel ???
2. Nasilie ako odveta nie je v libertarianstve zakazané - toto dufam vieš. A ja nebránim štatu v tlačení smiešnych papierikov.
......................
A k tým papierikom :
Ja by som plne akceptoval, keby komerčné banky emitovali SVOJE VLASTNÉ dlhopisy, ako vlastné dlhové záväzky, a tieto by obiehali ako slobodné peniaze.
Vysvetli mi, prečo dnes sa namiesto bankových dlhopisov emitujú "peniaze" , teda tvari sa to ako peniaze, hoci fakticky su to dlhové upisy.
Alebo - prečo ten, kto si dnes berie uver v banke, nevydá a nepredá SVOJE VLASTNÉ dlhopisy. Toto by bolo čisté.
Dnes si "Fero" berie pôžičku, ale krytá je štatnymi peniazmi. Dôsledok tohto je, že faktickými dlžníkmi sú pochybné subjekty, ale ich dlhopisy behajú po uzemí štatu vo forme štatnych penazí.
08. března 2013 09:53:39 | reagovat

libertarian

a k frakčnemu systemu :

Tou najsilnejšou príčinou dnešnej hrozby krízy su extremne štatne dlhy.
A tieto dlhy by NEMOHLI realne vzniknuť v inom,iba vo frakčnom systeme. Politici si teda vytvorili system, ktorý im umožnuje vytvoriť extremne dlhy, a potom problem dlhovej krízy riešia tým, že dalším využivaním frakč. systemu ten problém dalej zhoršujú. Obhajovať tento system je SMIEŠNE.
Frakčný system NECHRANI pred problémami, on ich VYTVARA.
08. března 2013 10:03:15 | reagovat

Matěj Šuster

Bankovnictví částečných rezerv

Uživatel Notaras napsal:

Uživatel Matěj Šuster napsal:

...

Řekl bych že toto je podstata problému. Za normálních okolností se poptávka po peněžních zůstatcích dramaticky nemění. V systému frakčního bankovnictví se ale může stát, že se poptávka po peněžních zůstatcích dramaticky změní jako důsledek tohoto systému - banky nejsou schopné dostát svým závazkům a proto nejsou dále schopné udržet dosavadní objem peněžních substitutů (šekovatelných účtů), přičemž frakční bankovnictví je možné ve významném rozsahu provozovat pouze s papírovými penězi, přičemž jediný peněžní systém, v kterém lze libovolně měnit peněžní zásobu jsou zákonné papírové peníze "kryté pohledávkami".

Někteří ekonomové se tedy shodují v tom, že když už provozujeme ten špatný peněžní systém se zákonnými papírovými penězi a frakčním bankovnictvím, který způsobí, že náhle vzroste poptávka po penězích (jelikož se náhle sníží objem peněžních substitutů nebo alespoň jejich hodnota) tak by bylo dobré vytisknout dodatečné peníze.
Problém je v tom, že právě tento systém ty problémy působí, kdybychom ho neměli, nemuseli bychom řešit problémy jako náhlý nárůst poptávky po peněžních zůstatcích.
Za druhé, jelikož centrální banka jako socialistický podnik nemůže použít kalkulaci na stanovení správného objemu peněz a správné úrokové míry, jakákoliv rada, že se má zvýšit peněžní zásoba je prostě strašně neurčitá. A s největší pravděpodobností ji stanoví "spatně" a způsobí zase další problémy (další chybné investice, nafoukne bublinu jinde)


Ano, to byl také ostatně důvod, proč Irving Fisher a skupina chicagských ekonomů (např. Henry C. Simons) tehdy jako jednu z hlavních reforem finačního a bankovního systému navrhovala bankovnictví se 100% rezervami (v kombinaci se státem řízenou měnou, která by nebyla krytá zlatem ani žádnou jinou komoditou). O tom psal např. i Vláďa Krupa zde:
http://www.mises.cz/clanky/100-kryti-v-monetaristicke-tradici-chicagske-skoly-842.aspx

Ale třeba Henry Simons začal mít postupně čím dál větší pochybnosti o tom, nakolik by tahle reforma byla prakticky uskutečnitelná, mj. proto, že dospěl k závěru, že potlačíš "bankovnictví částečných rezerv" v jednom sektoru, okamžitě se ti objeví v jiné formě v jiném sektoru finačního trhu.

Koneckonců, bankovnictví částečných rezerv je jen jednou z mnoha typů "maturity mismatching", tj. časové transformace krátkodobých pasiv na dlouhodobější aktiva.

V principu se to nijak neliší od případů, kdy ti např. investiční banka financuje dlouhodobé investice pomocí krátkodobých úvěrů, u kterých předpokládá, že budou znovu a znovu obnovované (za cca stejnou úrokovou sazbu).

Viz např. Martin Neil Baily, Robert E. Litan, and Matthew S. Johnson - "The Origins
of the Financial Crisis", list. 2008, http://www.brookings.edu/~/media/research/files/papers/2008/11/origin%20crisis%20baily%20litan/11_origins_crisis_baily_litan.pdf

str. 8

"Financial institutions also turned to short-term “collateralized borrowing” like repurchase agreements, so much so that by 2006 investment banks were on average rolling over a quarter of their balance sheet every night. During the years of rising asset prices, this short-term debt could be rolled over like clockwork. This tenuous situation shut down once panic hit in 2007, however, as sudden uncertainty over asset prices caused lenders to abruptly refuse to rollover their debts, and over-leveraged banks found themselves exposed to falling asset prices with very little capital."

Mimochodem, tímhle chicagským plánem se stručně zabývá i F. A. Hayek ve své sérii přednášek, které byly knižně publikovány v roce 1937 pod názvem Monetary Nationalism and International Stability, http://library.mises.org/books/Friedrich%20A%20Hayek/Monetary%20Nationalism%20and%20International%20Stability.pdf

Konkrétně Lecture V. "The Problems of a Really International Standard", str. 81 - 84 - zde na s. 82 píše:

"The most serious question which it raises, however, is whether by abolishing deposit banking as we know it we would effectively prevent the principle on which it rests from manifesting itself in other forms. It has been well remarked by the most critical among the originators of the scheme that banking is a pervasive phenomenon * and the question is whether, when we prevent it from appearing in its traditional form, we will not just drive it into other and less easily controllable forms."
08. března 2013 10:39:55 | reagovat

Matěj Šuster

libertariánské peklo ;)

Uživatel libertarian napsal:


Samozrejme je v rozpore, ak je VNÚTENE.
Ty si proste z čohokolvek povytrhaš kusky viet, a tým argumentuješ.
...
"nejde o žádnou obhajobu ..., nýbrž o VYSVĚTLENÍ, proč ...."
- Ty v rámci "vysvetlovania" používaš argumenty, v ktorých odkazuješ na niektoré atribúty dnešného fin. systému, a tieto atribúty prezentuješ ako absolutne, platné, nevyhnutné, potrebné. (CB, frakč.sys., vnútená mena,.....). Ty sa motáš vo vnutri svojho systemu, a argumentuješ tým, čo on obsahuje.
Čo je to za argument, že :
"..... kdy nominální mzdy byly daleko flexibilnější směrem dolů,"
- veď flexibilita miezd je strašne ovplyvnené POLITIKOU, ktoré realizuju tí tvoji etatisti. Etatisti zaviedli mzdový socializmus, a potom sa vyhovárajú na tento socializmus. Smiešne, použiť vlastné chyby ako argument.
Ja tento system ODMIETAM ako celok.
.......................
Je smutné, ked argumentuješ libertarianstvom, A NEPOZNAŠ ho :
1. Ja nechcem ZAKAZAŤ nič. Ja iba protestujem, že dnes štatna moc ZAKAZUJE iné, paralelné, slobodné finančné systemy. Fakt nevidíš v tom rozdiel ???
2. Nasilie ako odveta nie je v libertarianstve zakazané - toto dufam vieš. A ja nebránim štatu v tlačení smiešnych papierikov.
......................
A k tým papierikom :
Ja by som plne akceptoval, keby komerčné banky emitovali SVOJE VLASTNÉ dlhopisy, ako vlastné dlhové záväzky, a tieto by obiehali ako slobodné peniaze.
Vysvetli mi, prečo dnes sa namiesto bankových dlhopisov emitujú "peniaze" , teda tvari sa to ako peniaze, hoci fakticky su to dlhové upisy.
Alebo - prečo ten, kto si dnes berie uver v banke, nevydá a nepredá SVOJE VLASTNÉ dlhopisy. Toto by bolo čisté.
Dnes si "Fero" berie pôžičku, ale krytá je štatnymi peniazmi. Dôsledok tohto je, že faktickými dlžníkmi sú pochybné subjekty, ale ich dlhopisy behajú po uzemí štatu vo forme štatnych penazí.


Sorry, ale pleteš bez ladu a skladu páté přes deváté.

Vraťme se k původnímu tématu:

1/ Tys mě vyzval, abych blíže vysvětlil závěrečnou větu tohoto mého článku, což jsem učinil, tj. ukázal jsem, proč drastický nárůst poptávky po zlatě ze strany (zejm.) Centrální banky Francie a americké centrální banky vyvolal v rámci tehdejšího "standardu zlaté devizy" ten prvotní "deflační šok".

2/ Místo, abys smysluplně reagoval na tohle mé vysvětlení - a za předpokladu, že s ním nesouhlasíš - ukázal, která konkrétní má úvaha nebo argument je mylný, tak jsi kompletně změnil téma, a začal jsi iracionálně a nesmyslně vypouštět z úst tvrzení typu, že obhajujju systém papírových peněz, centrální bank a já nevím bůhvíčehovšeho. ;)

Viz například tvůj výrok:

"Ty v rámci "vysvetlovania" používaš argumenty, v ktorých odkazuješ na niektoré atribúty dnešného fin. systému, a tieto atribúty prezentuješ ako absolutne, platné, nevyhnutné, potrebné. (CB, frakč.sys., vnútená mena,.....). Ty sa motáš vo vnutri svojho systemu, a argumentuješ tým, čo on obsahuje.
Čo je to za argument, že :
"..... kdy nominální mzdy byly daleko flexibilnější směrem dolů,"
- veď flexibilita miezd je strašne ovplyvnené POLITIKOU, ktoré realizuju tí tvoji etatisti. Etatisti zaviedli mzdový socializmus, a potom sa vyhovárajú na tento socializmus. Smiešne, použiť vlastné chyby ako argument.
Ja tento system ODMIETAM ako celok..."

Vysvětli mi prosím laskavě:
1/ kde konkrétně "prezentuju atributy dnešného fin. systému (CB, frakč.sys., vnútená mena,.....) ako absolutne, platné, nevyhnutné, potrebné. ."?

2/ Jseš schopen POCHOPIT, že jedna věc je vysvětlit příčiny hospodářské krize v nějakém konkrétním historickém období, kdy prostě člověk musí zahrnout do svého vysvětlení i tehdy existující instituce, bez ohledu na to, co si myslí o jejich prospěšnosti atd., a druhá věc je zamyslet se nad tím, jaký systém by fungoval nejlépe nebo by byl "nejvíce spravedlivý" atd.?

3/ To, že "tento system (CB, frakč.sys., vnútená mena,.....) ODMIETAS ako celok", je sice hezké, ale jak to souvisí s tím, co se stalo v letech 1929-1933 , kdy tenhle systém, který "odmítáš", do značné míry existoval? ;) Jsi schopen pochopit, že to, co ty osobně odmítáš, nebo obhajuješ, je úplně irelevantní z hlediska historického zkoumání nějakého v minulosti existujícího institucionálního uspořádání a jeho důsledků?

4/ "veď flexibilita miezd je strašne ovplyvnené POLITIKOU, ktoré realizuju tí tvoji etatisti. Etatisti zaviedli mzdový socializmus, a potom sa vyhovárajú na tento socializmus. Smiešne, použiť vlastné chyby ako argument."

Má reakce:

Co se týče strnulosti nominálních mezd směrem dolů během prvních dvou let velké hospodářské krize, jejich zdrojem nebyly ani tak státní intervence jako takové, jako spíše to, že jak přední američtí politici, tak velká většina tehdejších podnikatelů (majitelů velkých průmyslových firem) zastávala mylnou teoii, že vysoké mzdy jsou samy o sobě zdrojem hospodářské prosperity, protože zvyšují kupní sílu spotřebitelů - tj. podnikatele bpohužel nebylo tehdy vůbec nutné nutit k tomu, aby nominální mzdy nesnižovali, nýbž si samy mysleli, že snižování nominálních mezd by krizi ještě daleko zhoršilo.
08. března 2013 11:14:30 | reagovat

Matěj Šuster

Re: a ešte ku forme argumentov

Uživatel Notaras napsal:



Řekl bych že toto je podstata problému. Za normálních okolností se poptávka po peněžních zůstatcích dramaticky nemění. V systému frakčního bankovnictví se ale může stát, že se poptávka po peněžních zůstatcích dramaticky změní jako důsledek tohoto systému - banky nejsou schopné dostát svým závazkům a proto nejsou dále schopné udržet dosavadní objem peněžních substitutů (šekovatelných účtů), přičemž frakční bankovnictví je možné ve významném rozsahu provozovat pouze s papírovými penězi, přičemž jediný peněžní systém, v kterém lze libovolně měnit peněžní zásobu jsou zákonné papírové peníze "kryté pohledávkami".




Bych jen doplnil, že i v systému 100% komoditních peněz se může poptávka po peněžních zůstatcích náhle a dramaticky zvýšit, ale asi by to v drtivé většině případů nastalo coby důsledek těch či oněch "vnějších šoků" typů hrozba války, zemětřesení, neúroda v důsledku sucha atd.

Druhá věc je, že pokud budeme porovnávat výhody a nevýhody obou těchto peněžních systémů systémů, tak je otázka, zda by tato remorma (za předpokladu, že by byla vůbec prakticky uskutečnitelná), nepřinesla daleko víc nevýhod než výhod.

Zde mám na mysli to, co nastiňuje George Selgin zde:
http://capitalismmagazine.com/2012/05/free-banking-and-economic-development-part-2/

Je to podle mě hodně komplexní a složité téma, kde je obzvlášť důležité, aby k němu autoři přistupovali s co největší objektivitou a nepředpojatostí.

Tady je dost možné, že George Selgin a Larry White zastávají nadměrně optimistické názory ohledně stability a celkové prospěšnosti svobodného bankovnictví částečných rezerv; ale na druhé straně se domnívám, že většina příslušníků "rothbardovského tábora" k této problematice přistupuje s neuvěřitelnou míru dogmatičnosti a neobjektivity - dost vtipné je i to, že větší stabilitu bankovnictví částečných rezerv než tito autoři jsou ochotni připustit i mainstreamoví zastánci centrálním bank - například Charles Goodhart. ;)
08. března 2013 11:32:16 | reagovat

Anderson

Re: a ešte ku forme argumentov

Uživatel Matěj Šuster napsal:


Poptávka po penězích = poptávka po (reálných) peněžních zůstatcích, tj. jakou část svých aktiv chceš držet např. v podobě oběživa (peníze v tvé peněžence nebo pod slamníkem) či vkladů na běžných účet (které jsou splatné na požádání) - prostě velmi likvidních aktiv s nízkým výnosem a (relativně malým rizikem).

Čili moje poptávka po penězích se zvýšila např. tehdy, když se rozhodnu prodat veškeré akcie a dluhopisy, které vlastním, a daný peněžní obnos si pak budu schraňovat třeba někde v šuplíku. ;)

Naopak pokud bych peníze získané prodejem těchle akcií a dluhopisů okamžitě utratil třeba za počítač, tiskárnu a horské kolo, tak se ve skutečnosti nezvýšila má poptávka po penězích (peněžních zůstatcích), ale prostě se změnily mé časové preference (dávám nyní větší přednost současné spotřebě před spořením = budoucí spotřebou).

Nicméně poptávka po penězích nemusí samozřejmě jít na úkor mých dosavadních úspor (ve formě dluhopisů a akcií), nýbrž své peněžní zůstatky můžu zvýšit i tak, že omezím svou současnou spotřebu (začnu třeba utrácet o 2000 korun měsíčně méně) a tyhle částky budu schraňovat v šuplíku. ;)

Za normálních okolností je poptávka po peněžních zůstatcích poměrně stabilní; ale co se stane, když lidi náhle a dramaticky zvýší svou poptávku po peněžních zůstatcích?

Dejme tomu, že jde o ekonomiku, která funguje na základě 100% zlatého standardu (tj. neexistuje bankovnictví částečných rezerv) a množství měnového zlata je neměnné. A dejme tomu, že v téhle ekonomice lidi z nějakého důvodu náhle chtějí zvýšit své peněžní zůstatky do té míry, že by se to při aktuální cenové hladině rovnalo 10% měnového zlata.

Jelikož se množství zlata dle našich vstupních předpokladů zvýšit nemůže, musí se odpovídajícím způsobem (v souhrnu o 10% oproti dosavadní cenové hladině) pokud možno co nejrychleji snížit ceny všech ostatních statků a služeb včetně ceny práce (mezd).

Kdyby ceny byly dokonale pružné, proběhly by dotyčné přizpůsobovací procesy "okamžitě" a nemělo by to nepříznivý žádný vliv na danou ekonomiku.

Protože ale empiricky vzato ceny dokonale flexibilní z mnoha důvodů nejsou, bude nějakou dobu trvat, než k tomuto přizpůsobení cen směrem dolů dojde. Což logicky znamená, že se ti v mezidobí zvýší neprodané zásoby zboží a služeb (resp. klesne produkce) a zvýší se míra nezaměstnanosti. Protože pokud se ti nepřizpůsobí (okamžitě) ceny, musí se ti přizpůsobit směrem dolů prodané množství; jiná možnost neexistuje.

Pokud jsou nominální ceny a mzdy navíc výrazně strnulé (tj. nominální mzdy ti třeba dva roky jako v USA během velké hospodářské krize neklesnou), tak to znamená, nižší množství prodávaného zboží a vyšší nezaměstnanost bude trvat poměrně dlouho, v tomto případě minimálně dva roky. ;)

A dlužno podotknout, že kdyby se v tomhle případě v reakci na zvýšenou poptávku po peněžních zůstatcích odpovídajícím způsobem zvýšila i peněžní zásoba (množství zlata), tak to ani nevede k cenové inflaci, pouze bys tím udržel ten samý tok peněžních výdajů (a příjmů) jako předtím.


No a až ta poptávka po penězích klesne, tak dojde k tomu růstu cenové hladiny (mainstream inflaci). Ona je ta inflace pouze maskovaná tou touhou držet větší peněžní zůstatky. Jenže, tuhle „touhu“ něco vyvolalo a dá se očekávat, že to tak nezůstane natrvalo.

Pak tu je ještě praktický problém - a to jak zjistit, kolik těch peněz je ta dodatečná poptávka po penězích. Na „stabilní cenovou hladinu“ se odvolávat nelze, protože 1. bude "trochu" problém spočítat součet cen všech statků v ekonomice, když se nevyrábí stále stejné statky ve stále stejném množství (v případě cenového koše - co všechno tam patří, kolik tam toho má být .... ? ). 2. Stále probíhají investice a zvyšování efektivity, takže cenová hladina má klesat. Požadavek po větším peněžním zůstatku se projeví stejně, jak to odlišit?

Takže máme super teoretické řešení (až na to, že někoho při tom okrademe ve prospěch někoho jiného), které ale nelze prakticky realizovat. :-)

Natisknout peníze není řešení, to je prostě jen nákup času, než se ten problém projeví znovu.
08. března 2013 18:23:39 | reagovat

Matěj Šuster

Re: a ešte ku forme argumentov

Uživatel Anderson napsal:


No a až ta poptávka po penězích klesne, tak dojde k tomu růstu cenové hladiny (mainstream inflaci). Ona je ta inflace pouze maskovaná tou touhou držet větší peněžní zůstatky. Jenže, tuhle „touhu“ něco vyvolalo a dá se očekávat, že to tak nezůstane natrvalo..

Abys tohle mohl tvrdit, musíš specifikovat konkrétní institucionální uspořádání daného peněžního systému.

To, co tvrdíš, by byla pravda jen v případě, že by zvýšená poptávka po peněžních zůstatcích byla "uspokojena" pomocí odpovídajícího nárůstu měnového zlata (anebo třeba státních "papírových peněz"). U toho měnového zlata by tedy jeho část za těchto okolností přešla do průmyslové výroby (šperky atd.), ale to by bylo asi z kvantitativního hlediska zanedbatelné.

Ale pokud byla ta poptávka po peněžních zůstatcích uspokojena odpovídajícím nárůstem "bankovních peněz" - např. bankovek, které jsou na požádání směnitelné, tak by pozdější plynulý pokles poptávky po peněžních zůstatcích vedl k tomu, že by tyto bankovky byly plynule stahovány z oběhu v rámci mezibankovního clearingu (vzájemného zúčtování).


Pak tu je ještě praktický problém - a to jak zjistit, kolik těch peněz je ta dodatečná poptávka po penězích. Na „stabilní cenovou hladinu“ se odvolávat nelze, protože 1. bude "trochu" problém spočítat součet cen všech statků v ekonomice, když se nevyrábí stále stejné statky ve stále stejném množství (v případě cenového koše - co všechno tam patří, kolik tam toho má být .... ? ). 2. Stále probíhají investice a zvyšování efektivity, takže cenová hladina má klesat. Požadavek po větším peněžním zůstatku se projeví stejně, jak to odlišit?

Takže máme super teoretické řešení (až na to, že někoho při tom okrademe ve prospěch někoho jiného), které ale nelze prakticky realizovat. :-)

Natisknout peníze není řešení, to je prostě jen nákup času, než se ten problém projeví znovu.

No, banky zvýšení poptávky po peněžních zůstatcích poznají prostě tak, že se jim v začnou kumulovat "nadbytečné" rezervy. ;) Což jim signalizuje, že mohou navýšit objem bankovních peněz.

A opačně, když poptávka po peněžních zůstatcích klesne, tak naopak rezervy ztrácejí, což je nutí k tomu, aby objem bankovní peněz v oběhu snižovaly - viz výše.
11. března 2013 08:38:50 | reagovat

Notaras

Re: Bankovnictví částečných rezerv

Uživatel Matěj Šuster napsal:

......

Ale třeba Henry Simons začal mít postupně čím dál větší pochybnosti o tom, nakolik by tahle reforma byla prakticky uskutečnitelná, mj. proto, že dospěl k závěru, že potlačíš "bankovnictví částečných rezerv" v jednom sektoru, okamžitě se ti objeví v jiné formě v jiném sektoru finačního trhu.

Koneckonců, bankovnictví částečných rezerv je jen jednou z mnoha typů "maturity mismatching", tj. časové transformace krátkodobých pasiv na dlouhodobější aktiva.

V principu se to nijak neliší od případů, kdy ti např. investiční banka financuje dlouhodobé investice pomocí krátkodobých úvěrů, u kterých předpokládá, že budou znovu a znovu obnovované (za cca stejnou úrokovou sazbu).
........



Ano , souhlasím, ale u ostatních forem transformace krátkodobých aktiv na dlouhodobá se neschopnost najít krátkodobobá pasiva na další financování dlouhodobých aktiv považuje za chybu a následkem je bankrot.

Kdežto v bankovnictví se to považuje za normální součást systému a vlastně žádanou součást systému, která údajně zmírňuje následky krize.
11. března 2013 09:16:16 | reagovat

Notaras

Re: a ešte ku forme argumentov

Uživatel Matěj Šuster napsal:

Uživatel Anderson napsal:

...

Abys tohle mohl tvrdit, musíš specifikovat konkrétní institucionální uspořádání daného peněžního systému.

To, co tvrdíš, by byla pravda jen v případě, že by zvýšená poptávka po peněžních zůstatcích byla "uspokojena" pomocí odpovídajícího nárůstu měnového zlata (anebo třeba státních "papírových peněz"). U toho měnového zlata by tedy jeho část za těchto okolností přešla do průmyslové výroby (šperky atd.), ale to by bylo asi z kvantitativního hlediska zanedbatelné.

Ale pokud byla ta poptávka po peněžních zůstatcích uspokojena odpovídajícím nárůstem "bankovních peněz" - např. bankovek, které jsou na požádání směnitelné, tak by pozdější plynulý pokles poptávky po peněžních zůstatcích vedl k tomu, že by tyto bankovky byly plynule stahovány z oběhu v rámci mezibankovního clearingu (vzájemného zúčtování).


A nevidíš trochu problém v tom, že poptávka po vyšších peněžních zůstatcích může být uspokojena nárůstem "bankovních peněz" jenom z důvodu omylu na straně příjemců bankovních peněz?

Pokud máme frakční bankovnictví s centrální bankou a lidé ztratí důvěru v "bankovní peníze" protože ví, že pohledávky, které banky drží ztratily významnou část své hodnoty, lidé sníží poptávku po bankovních penězích a zvýší poptávku po "skutečných papírových penězích". Centrální banka tedy emituje papírové peníze tak, že je půjčí komerčním bankám. Jenže tím se stane to, že hodnota "skutečných papírových peněz" bude kryta pohledávkami za komerčními bankami, krytými právě těmi pohledávkami, které ztratily významnou část své hodnoty.
Centrální banka ve skutečnosti neuspokojuje zvýšenou poptávku po peněžních zůstatcích tím, že by vydala další peníze, ale pouze snižuje hodnotu papírových peněz na takovou úroveň, že dlužníci doposud neschopní dostát svým závazkům, jsou najednou schopní dostát závazkům v nominálním vyjádření (ale v nižší reálné hodnotě), to je smysl celé operace.Kdyby totiž centrální banky chtěly pouze zvýšit množství peněz v oběhu, nakupovali by aktiva, u kterých je vyšší záruka, že neztratí, nebo dokonce získají hodnotu.

Lidé zvýšili svoji poptávku po peněžních zůsttatcích, protože očekávají, že si spíše udrží svoji hodnotu, než bankovní peníze, ale centrální banka udělá to, že sníží hodnotu peněz na úroveň bankovních peněz.
11. března 2013 09:33:09 | reagovat

HynekRk

Re: a ešte ku forme argumentov

Uživatel Matěj Šuster napsal:


Tady je dost možné, že George Selgin a Larry White zastávají nadměrně optimistické názory ohledně stability a celkové prospěšnosti svobodného bankovnictví částečných rezerv; ale na druhé straně se domnívám, že většina příslušníků "rothbardovského tábora" k této problematice přistupuje s neuvěřitelnou míru dogmatičnosti a neobjektivity - dost vtipné je i to, že větší stabilitu bankovnictví částečných rezerv než tito autoři jsou ochotni připustit i mainstreamoví zastánci centrálním bank - například Charles Goodhart. ;)

Ono jde spíše, o to že by si měli sami lidé dobrovolně vybrat a ne, že to bude někdo rozhodovat za ně. Ad tvůj demagogický popis "rothbardovského tábora". Mylím, že jde o tvé typické překroucení, ale mne teda rozhodně třeba popis Rothbarda anebo de Sota demagogický nepříšel a dokonce jsem u Rothbarda četl, že by se to, zda bankovnictví bude s částečnými nebo 100 % rezervami se nakonec rozhodne na trhu - tj. Rothbardova pozice nebyla 100 %. Také jsem zde četl několikrát články a diskuse na toto téma a naopak většina přípsěvků byla korektních.
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed