Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Industrialitis

přidat komentář zpět na článek

O´ Pruz

Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Moc jsem si početl.
Dokonce jsem si představil, že ČR přestane cokoli vyrábět a vše doveze, ono je nakonec vše z dovozu lacinější. Zrušíme automobilový průmysl, auta z Ameriky jsou lacinější a budeme kupovat jen tyto. Zrušíme zemědělství a vše dovezeme z Polska, jsou lacinější. Zrušíme zdravotnictví, ono je ...........Zrušíme .................... a dovezeme.
Zrušíme .................... a dovezeme.Zrušíme .................... a dovezeme.Zrušíme .................... a dovezeme.Zrušíme .................... a dovezeme.

Mám moc rád tyto extremistické blázny!

thorby

Dobrý článok

Najlepšie je, že každý človek má mierne odlišný názor na to, čo je potrebné, takže to častokrát končí džungľou colných taríf, dotácií, daňových prázdnin a pod.
Ideálne prostredie pre ešte väčší korporativizmus.

thorby

Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel O´ Pruz napsal:

a vše doveze

Rád by som bol človekom, ktorý by mohol všetko doviezť. Napríklad z obchodu. A nemusel by som kvôli tomu chodiť do práce/zamestnania.
Na tučnom bankovom konte nič zlé nevidím.

Zdeněk G

Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel O´ Pruz napsal:

Moc jsem si početl.
Dokonce jsem si představil, že ČR přestane cokoli vyrábět a vše doveze, ono je nakonec vše z dovozu lacinější. Zrušíme automobilový průmysl, auta z Ameriky jsou lacinější a budeme kupovat jen tyto. Zrušíme zemědělství a vše dovezeme z Polska, jsou lacinější. Zrušíme zdravotnictví, ono je ...........Zrušíme .................... a dovezeme.
Zrušíme .................... a dovezeme.Zrušíme .................... a dovezeme.Zrušíme .................... a dovezeme.Zrušíme .................... a dovezeme.

Mám moc rád tyto extremistické blázny!


Hoho, tak pozor, ne vše. Máme tu plno firem, které prosperují tak nějak sami od sebe (resp. díky svým majitelům a zaměstnancům) a na světovém trhu jsou úspěšné i přez to, že musí ze svých daní platit ty subvencované. Pokud by se jim ulehčilo, tak právě jejich majitelé by pak drželi kapitál a ti by nejlépe věděli, které obory rozvíjet (tj. které tu budou prosperovat).

Zde jsme opačný extrém, dotujeme zase zemědělství. Přitom na základě politické objednávky byl zlikvidován Čubův holding a místo toho jsme si tu nechali z dotací vyrůst Babišův agrofert - třetí nejbohatší člověk v zemi jehož firma by bez dotací ani nepřežila.

Donekonečna pochopitelně dovážet nelze, nadruhou stranu, velký obchodní deficit povede v důsledku ke snížení ceny koruny a tedy ke snížení nákladů na pracovní sílu i kupní síly obyvatelstva u nás což je jeden z faktorů, který může znovu uskutečnit konkurenceschopnými některé obory a i sníží přirozeně obchodní deficit.

PS: K tomu vysmívenému "Zrušíme", o tom tu nikdo nemluví. Vláda by byla hloupá kdyby jakoukoli firmu rušila jen tak protože má pocit že je neprosperující. To je na posouzení jejího majitele.

PPS: Sám jste se tu několikrát v diskusi oháněl tím, že máte firmu se zaměstnanci. Kdybyste měl nižší daně o to, co jde z vašich dosavadních daní na subvence jiných, vy byste nenašel prostor pro růst ve své firmě? Nepotřeboval byste k tomu nové zaměstnance? Není ten váš právě jeden z těch oborů, které by se zdravě rozvíjely, pokud by nebyly subvencovány jiné? (zemědělství, filmový průmysl, banky,...)

PPPS: Já vim, cinicky lze říct že se tu plýtvá na některé věci mnohem hůř než na subvence některých oborů a tohle už jsou "drobné". To je pravda.

O´ Pruz

Re: Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Drahý Zdeněku G,:

PPS: Mohu vás ujistit, že zaměstnanec je peklo na Zemi. Marně přemýšlím proč má zaměstnanec představy, že zaměstnavatel vyřeší veškeré jeho problémy. To jen tak na okraj. Mojí jedinou snahou je nastolit podnikatelský mechanizmus, jenž je odstíněn od veškerých zaměstnanců.
Tudíž zaměstnance nepotřebuji, dělám vše pro to, aby mi daně neztěžovaly život. Klidně nechť jsou dvojnásobné.
Závěr je mi naprosto jedno jaký je politický a ekonomický režim.

PPPS: vítám plýtvání v jakékoli podobě, tím se zcela přirozeně vytváří ohromný prostor pro moji činnost. Ono totiž plýtvání, třeba provozování EU je vždy cesta do pekla.

Navzdory všem teoriím (komparativní výhody, ztracené příležitosti, ....) a věhlasným jménům, jediná cesta k prosperitě je ekonomická soběstačnost.
Jedině vlastní kapitál tvoří zdroj prosperity, nikoli závislost v jakékoli podobě.

Josef Tětek

Re: Re: Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel O´ Pruz napsal:


Navzdory všem teoriím (komparativní výhody, ztracené příležitosti, ....) a věhlasným jménům, jediná cesta k prosperitě je ekonomická soběstačnost.
Jedině vlastní kapitál tvoří zdroj prosperity, nikoli závislost v jakékoli podobě.

A do jaké míry v oné soběstačnosti jste ochoten zajít? Na úrovni země? Kraje? Města? Ulice? Jedné osoby? Pokud jste proti "závislosti v jakékoli podobě", pak je zřejmě jedinou cestou k prosperitě vlastní statek a život na úrovni středověku.
Rozveďte prosím tuto úžasnou teorii.

Josef Tětek

Re: Re: Re: Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel Josef Tětek napsal:

Uživatel O´ Pruz napsal:

...
A do jaké míry v oné soběstačnosti jste ochoten zajít? Na úrovni země? Kraje? Města? Ulice? Jedné osoby? Pokud jste proti "závislosti v jakékoli podobě", pak je zřejmě jedinou cestou k prosperitě vlastní statek a život na úrovni středověku.
Rozveďte prosím tuto úžasnou teorii.

A ještě k tomu prosím zohledněte, proč mezi nejvíce prosperující země současnosti patří Hong Kong a Singapur, které jsou existenčně závislé na obchodu a cizím kapitálu, zatímco taková soběstačná Severní Korea má problém nakrmit své vlastní obyvatele.

Svatopluk Klich

Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

a je jediným skutečným zdrojem bohatství. Čím lépe je čas těchto lidí využit, čím více jsou lidé motivováni vytvářet produkt pro druhé, tím lépe. Pokud je levnější dovoz, znamená to, že lidé a jejich čas je v dané zemi možné využívat lépe. Ve světě nepokřivených cen a volného obchodu tak dochází k poctivé mezinárodní dělbě práce a roste životní úroveň všech.
Tolik k podstatě věci. K základu, z něhož vyplývá i tento článek

krija

Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel Svatopluk Klich napsal:

a je jediným skutečným zdrojem bohatství. Čím lépe je čas těchto lidí využit, čím více jsou lidé motivováni vytvářet produkt pro druhé, tím lépe. Pokud je levnější dovoz, znamená to, že lidé a jejich čas je v dané zemi možné využívat lépe. Ve světě nepokřivených cen a volného obchodu tak dochází k poctivé mezinárodní dělbě práce a roste životní úroveň všech.
Tolik k podstatě věci. K základu, z něhož vyplývá i tento článek
ani nahodou nerastie zivotna uroven vsech, to ani omylem. odporucam nastudovat m. friedmana a jeho nazor na externalizaciu. velmi lahko a velmi casto dochadza k tomu, ze naklady dobrovolnej a slobodnej dohody, vymeny dvoch stran nesu tretie strany.

Zdeněk G

Re: Re: Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel O´ Pruz napsal:

Drahý Zdeněku G,:

PPS: Mohu vás ujistit, že zaměstnanec je peklo na Zemi. Marně přemýšlím proč má zaměstnanec představy, že zaměstnavatel vyřeší veškeré jeho problémy. To jen tak na okraj. Mojí jedinou snahou je nastolit podnikatelský mechanizmus, jenž je odstíněn od veškerých zaměstnanců.
Tudíž zaměstnance nepotřebuji, dělám vše pro to, aby mi daně neztěžovaly život. Klidně nechť jsou dvojnásobné.
Závěr je mi naprosto jedno jaký je politický a ekonomický režim.

PPPS: vítám plýtvání v jakékoli podobě, tím se zcela přirozeně vytváří ohromný prostor pro moji činnost. Ono totiž plýtvání, třeba provozování EU je vždy cesta do pekla.

Navzdory všem teoriím (komparativní výhody, ztracené příležitosti, ....) a věhlasným jménům, jediná cesta k prosperitě je ekonomická soběstačnost.
Jedině vlastní kapitál tvoří zdroj prosperity, nikoli závislost v jakékoli podobě.


No, tak to jste asi hodně dobrej, ale bohužel ne každý je takový frajer jako vy. Já bohužel umím celkem málo věcí dost dobře na to aby mělo cenu to dělat a tak si za plat z jedné činnosti a tržbu z té druhé zbytek kupuju. Vím docela jistě že by mě k prosperitě přivedlo kdybych si vše dělal sám.

Nevím kde jste došel k představě že si to všichni zaměstnanci myslí. Znám dost takových, kteří právě naopakvidí ve svém zaměstnavately hlavní zdroj svých problémů, ovšem je to stejně krátkozraké jako vaše tvrzení.

Nakonac znám i člověka, který podnikáním ve stavebnictví nasekal milionové dluhy a nyní jako zaměstnanec ve stejném oboru vydělává dost na to aby to do pár let splatil a celkem si i mohl normálně žít - halt někdo umí vést firmu jiný umí stavět domy, ovšem sám o sobě by ani jeden teda tolik neprosperoval.

Když je to takové peklo proč si je teda jiní lidi najímaj? A to i v případě že je najmutí zaměstnance zpoplatněno placením nevolnického nájemného zvaného zdravotní a sociální a tunou administrativy?

Zdeněk G

Re: Re: Re: Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel Zdeněk G napsal:

Vím docela jistě že by mě k prosperitě přivedlo kdybych si vše dělal sám.


Tedy, chtěl jsem napsat že nepřivedlo.

František Vilím

Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel O´ Pruz napsal:

Moc jsem si početl.
Dokonce jsem si představil, že ČR přestane cokoli vyrábět a vše doveze, ono je nakonec vše z dovozu lacinější. Zrušíme automobilový průmysl, auta z Ameriky jsou lacinější a budeme kupovat jen tyto. Zrušíme zemědělství a vše dovezeme z Polska, jsou lacinější. Zrušíme zdravotnictví, ono je ...........Zrušíme .................... a dovezeme.
Zrušíme .................... a dovezeme.Zrušíme .................... a dovezeme.Zrušíme .................... a dovezeme.Zrušíme .................... a dovezeme.

Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Jaký extrémismus? Je přeci správné dovézt vše potřebné, které jinde (mimo naše státní hranice) dělají levněji a nebo to umí (my vlastně neumíme skoro nic). Pokud neumíme nic, můžeme vyrábět minimum věcí (více nezvládneme při našem počtu a znalostech) a budeme živořit. Kdo tedy rozhodne zda máme živořit či ne? Vláda? Zrušíme, ... dovezeme,.... Ale kdo? Proč se berou vážně státní hranice. Když něco kupuji, neprodává mi to Francie, Filipíny atd, ale konkrétní jednotlivci. Nekupuji něco jako ČR.
Proto nechápu nějaké obavy. Stačí pochopit problém "vyrovnané obchodní bilance" a na tom jak záleží na tom, jaká množina se pro tuto "statistiku" vybere.

krija

Re: Re: Re: Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel Zdeněk G napsal:

Uživatel O´ Pruz napsal:

...

No, tak to jste asi hodně dobrej, ale bohužel ne každý je takový frajer jako vy. Já bohužel umím celkem málo věcí dost dobře na to aby mělo cenu to dělat a tak si za plat z jedné činnosti a tržbu z té druhé zbytek kupuju. Vím docela jistě že by mě k prosperitě přivedlo kdybych si vše dělal sám.

Nevím kde jste došel k představě že si to všichni zaměstnanci myslí. Znám dost takových, kteří právě naopakvidí ve svém zaměstnavately hlavní zdroj svých problémů, ovšem je to stejně krátkozraké jako vaše tvrzení.

Nakonac znám i člověka, který podnikáním ve stavebnictví nasekal milionové dluhy a nyní jako zaměstnanec ve stejném oboru vydělává dost na to aby to do pár let splatil a celkem si i mohl normálně žít - halt někdo umí vést firmu jiný umí stavět domy, ovšem sám o sobě by ani jeden teda tolik neprosperoval.

Když je to takové peklo proč si je teda jiní lidi najímaj? A to i v případě že je najmutí zaměstnance zpoplatněno placením nevolnického nájemného zvaného zdravotní a sociální a tunou administrativy?
ak by zamestnavatel nevidel svojich zamestnancov ako naklad, keby nemal tuzbu po neustalom znizovani nakladov tak by nekupoval stroje, aby nahradil ludsku pracu, nikdy by nepresuval vyrobu tam kde je pracovna sila lacnejsia a nikdy by neprepustal. ale toto sa deje, nie je to ani kratkozrake a nie je to ani ziadny mytus.

na druhej strane plati tu ono stare zname, rozdeluj a panuj. niekomu tu velmi vyhovuje stav, kde sa podnikatelia hadaju so zamesnancami. ze by to boli bankari s politikmi. kym podnikatelia nepochopia, ze pre nich je zamestnanec ten najdolezitejsi, lebo len od neho zavisi kvalita a kvantita, teda spokojnost spotrebitela tak dovtedy tu nebude dobre. a nepomahate tomu ani vy rakusania, lebo pre vas existuju iba podnikatelia.

O´ Pruz

Re: Re: Re: Re: Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel Josef Tětek napsal:

-

Nevím jak k blahobytu přišel Hong Kong a Singapur. Mám však dobré povědomí o blahobytu Číny. Spolupracuji s několika lidmi jenž mají v Číně provozy. Vřele doporučuji stát se jedním z davu prosperujících Čiňanů. Za sebe, za žádnou cenu nechci onu prosperitu.

K NEzávislosti. Chce se mi napsat rozumná. Předpokládám, že to nebude přijato jako dostačující, tudíž nabídnu univerzální Pareto optimální.

Nepochybuji, o výhodách kooperace, spolupráce, dokonce i komparativních výhod. Jen mi zkušenost velí, že existují hranice, kde zmíněné výhody se stávají významnými nevýhodami.

krija

Re: Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel František Vilím napsal:

Uživatel O´ Pruz napsal:

...
Jaký extrémismus? Je přeci správné dovézt vše potřebné, které jinde (mimo naše státní hranice) dělají levněji a nebo to umí (my vlastně neumíme skoro nic). Pokud neumíme nic, můžeme vyrábět minimum věcí (více nezvládneme při našem počtu a znalostech) a budeme živořit. Kdo tedy rozhodne zda máme živořit či ne? Vláda? Zrušíme, ... dovezeme,.... Ale kdo? Proč se berou vážně státní hranice. Když něco kupuji, neprodává mi to Francie, Filipíny atd, ale konkrétní jednotlivci. Nekupuji něco jako ČR.
Proto nechápu nějaké obavy. Stačí pochopit problém "vyrovnané obchodní bilance" a na tom jak záleží na tom, jaká množina se pro tuto "statistiku" vybere.
vsak ak nic nevies tak bud sa zadlzujes, alebo zobres. to je opis dnesnej doby v jednej vete. niekto maka ako skrutka a niekto iba tlaci peniaze a nakupuje. fair deal, len co je pravda...

Josef Tětek

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel O´ Pruz napsal:

Uživatel Josef Tětek napsal:

-

Nevím jak k blahobytu přišel Hong Kong a Singapur.

Děkuji za odpověď. Tu nicneříkající omáčku poté jste si mohl ušetřit.

O´ Pruz

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel Josef Tětek napsal:

-

Děkuji za nicneříkající omáčkovou odpověď na moji nicneříkající omáčku a váš nic neříkající dotaz.

Tu nicneříkající omáčkovou odpověď poté jste si mohl ušetřit.

miško

Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

Uživatel Svatopluk Klich napsal:

...velmi lahko a velmi casto dochadza k tomu, ze naklady dobrovolnej a slobodnej dohody, vymeny dvoch stran nesu tretie strany.

kedze sa nam nechce citat uja friedmana mohol by si nam to nejako zhrnut ze jak si to ty pochopil resp co ta vedie k takemuto nazoru pls ?

Shtefka

Deskriptiva

Dám příklad ze života. Moje přítelkyně aby získala zápočet z Deskriptivi tak potřebovala udělat výkres. Ale není v tom ještě zručná. Navíc potřebovala hodně času na učení na jiné zkoušky a zápočty. Tak zaplatila jinému klukovi a ten jí ten výkres udělal. Místo mnoha a mnoha hodin s nejistým výsledkem dostala za několik minut vyřizování výkres , o kterém věděla že je správný. Navíc ušetřila hodně času, energie a nervů, které následně používá na zbývající zkoušky.
Ona sama i zvolila to riziko že to bude méně umět.
To stejné když si kupujeme výrobky z jiných zemí, které bychom sami vyrobili těžko nebo vubec. A peníze, které ušetříme tím že nemusíme kupovat dražší výrobky, ale také nám zůstane více kapitálu který bude levnější a tím najde větší uplatnění. Například kdyby se přestalo ochraňovat zemědělství tak by nepochybně zemědělská půda neležela ladem ale zlevnila by a využití by se našlo.
Ještě jeden důležitý argument:
Hodně je slyšet námitka že to u nás nepochybně zvýší nezaměstnanost, když se výrobky, které jsme vyráběli my, budou vyrábět jinde. Jenže na trhu s pracovníky když bude více nezaměstnaných tak klesnou jejich platové požadavky. To zaměstnavatele zase vede k jejich najímání. Respektive nebudou mít takovou tendenci nahrazovat lidskou sílu kapitálem.
Přesměrování výroby má tedy prakticky okamžité dlouhodobé pozitivní účinky( pokles ceny práce, ceny daného výrobku, ceny uvolněného kapitálu atd) a krátkodobé negativní účinky( nezaměstnanost v daném odvětví, krach globálně nekonkurence schopných podniků atd)

O´ Pruz

Králikárna

Chci pěstovat králíky. Mám peníze na zakoupení materiálu, ne na její postavení.

Mám dvě krajní možnosti:
Půjčit si a zaplatit její postavení, s tím, že má roční produkce na půjčku včetně úroků padne.
Postavit sám a vydělávám od prvního vrhu.

Se slzou v oku, že jsem oklamal komparaci volím vlastní stavbu a s ještě větší slzou, pobírám plody ihned.

Robert Antonio

Socialistické smýšlení

Holt lidé se socialistickým smýšlením vidí jen dvě možnosti.

Buď stát podporuje domácí průmysl.
Anebo stát zařízne domácí průmysl.

Černá a bílá. Nic dalšího. Představa, že stát do domácího průmyslu nebude vůbec zasahovat, je pro socana z kategorie sci-fi. Stát přece všecko řídí, a pokud průmysl prosperuje, je to jen a pouze díky moudré Straně a Vládě.

Kohi

Re: Králikárna

Uživatel O´ Pruz napsal:

Chci pěstovat králíky. Mám peníze na zakoupení materiálu, ne na její postavení.

Mám dvě krajní možnosti:
Půjčit si a zaplatit její postavení, s tím, že má roční produkce na půjčku včetně úroků padne.
Postavit sám a vydělávám od prvního vrhu.

Se slzou v oku, že jsem oklamal komparaci volím vlastní stavbu a s ještě větší slzou, pobírám plody ihned.


A ted si predstavte, ze jste advokat a za rok prace vydelate nekolikanasobne vic, nez stoji kralikarna i s urokama, budete opravdu rok stavet kralikarnu ?

Central Scrutinizer

Na co vůbec něco vyrábět?

Re:"Argenitna věnuje výrobě aut kapitál, práci a zdroje, které by jinak mohly být využity ekonomicky mnohem efektivněji - k produkci masa, obilí, vlny nebo k nákupu automobilů.
...
Na co vůbec něco vyrábět?
Kanada může přestat hledat nové zdroje ropy, Dovezeme ropu třeba z ... ČR.
A co ty nedohledné lány polí a sady? K čemu? Dovezeme jídlo třeba z ... Ethiopie.
A všechny ty nekonečné lesy a dřevařský průmysl. K čemu? Dovezeme z ... Velikonočních ostrovů.
...
Nabízí se otázka:
Až všichni stejně jako Henry uvidí světlo, přestanou ztrácet čas vývojem i výrobou a přestanou mrhat kapitálem, prácí a zdroji, které by jinak mohly být využity ekonomicky mnohem efektivněji - k dovozu nebo k nákupu,
odkud či od koho budou dovážet a nakupovat?
Od Bobíkových mimozemšťanů?

Zdeněk G

Re: Na co vůbec něco vyrábět?

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

Re:"Argenitna věnuje výrobě aut kapitál, práci a zdroje, které by jinak mohly být využity ekonomicky mnohem efektivněji - k produkci masa, obilí, vlny nebo k nákupu automobilů.
...
Na co vůbec něco vyrábět?
Kanada může přestat hledat nové zdroje ropy, Dovezeme ropu třeba z ... ČR.
A co ty nedohledné lány polí a sady? K čemu? Dovezeme jídlo třeba z ... Ethiopie.
A všechny ty nekonečné lesy a dřevařský průmysl. K čemu? Dovezeme z ... Velikonočních ostrovů.
...
Nabízí se otázka:
Až všichni stejně jako Henry uvidí světlo, přestanou ztrácet čas vývojem i výrobou a přestanou mrhat kapitálem, prácí a zdroji, které by jinak mohly být využity ekonomicky mnohem efektivněji - k dovozu nebo k nákupu,
odkud či od koho budou dovážet a nakupovat?
Od Bobíkových mimozemšťanů?


Jo a příště zase fňukej, že si někdo něco vyfabuloval jen ve své hlavě, vycucal z prstu a útočí na tebe ty blbe.

Jakub Skala

:)

Tak jsem si dnes vymazal nekolik jedincu z ignore listu a naramne jsem se pobavil :)

O´ Pruz

Re: Re: Králikárna

Probůh Kohi,

nejsem advokát, nemám ani na zaplacení práce. Tak jak Argentina.
Advokáta nenapadne pěstovat králíky. Trošilinku toho selskýho rozumu

O´ Pruz

Re: :)

Jakube,

byl jsem taky na chvíli vymazán? Mohl bych si do deníčku skauta zaznamenat dobrý skutek?

HynekRk

Re: Deskriptiva

Uživatel Shtefka napsal:

Dám příklad ze života. Moje přítelkyně aby získala zápočet z Deskriptivi tak potřebovala udělat výkres. Ale není v tom ještě zručná. Navíc potřebovala hodně času na učení na jiné zkoušky a zápočty. Tak zaplatila jinému klukovi a ten jí ten výkres udělal.

To se ještě učí? Někdo by jim už mohl říci, že existují různé Cady a počítače.

Kohi

Re: Re: Re: Králikárna

Uživatel O´ Pruz napsal:

Probůh Kohi,

nejsem advokát, nemám ani na zaplacení práce. Tak jak Argentina.
Advokáta nenapadne pěstovat králíky. Trošilinku toho selskýho rozumu


Ja chapu, ze se vam komparativni vyhody nelibej, pokud si nedokazete za rok vydelat vic, nez stoji kralikarna .... :) ... ale to je kvuli tomu, ze je nechapete .... Ony vam totiz rikaj, ze mate delat neco jinyho :)

Jakub Skala

Re: Re: :)

Uživatel O´ Pruz napsal:

Jakube,

byl jsem taky na chvíli vymazán? Mohl bych si do deníčku skauta zaznamenat dobrý skutek?


Ale jen jestli nosíte ten skautský obleček :)

krija

Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel miško napsal:

Uživatel krija napsal:

...
kedze sa nam nechce citat uja friedmana mohol by si nam to nejako zhrnut ze jak si to ty pochopil resp co ta vedie k takemuto nazoru pls ?
politik zdani podnikatela. nie je to sice dobrovolna a slobodna dohoda, ale podnikatel dan zahrnie do nakladov a plati ju spotrebitel. alebo uver s urokom. bankar pozicia podnikatelovi slobodne a dobrovolne. podnikatel zahrnie naklady uveru a uroku do ceny statku, alebo sluzby a hradi to spotrebitel. a takychto externalit je kopec povedme aj voci prirode atd. clovek ak ma moznost tak vzdy vyuzije prilezitost na externalizaciu nakolko hladi na svoj vlastny zaujem.

tomec

Tak

by mne zajímalo jak místní Sherlockové vydedukovali, že Henry Hazlitt v daném článku jakkoliv tvrdí nebo jen naznačuje, že není potřeba cokoliv produkovat?

Juraj Šeffer

Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

politik zdani podnikatela. nie je to sice dobrovolna a slobodna dohoda, ale podnikatel dan zahrnie do nakladov a plati ju spotrebitel.

Keby mohol podnikatel len tak zvysit cenu, uz davno by tu vyssiu cenu pytal.

bankar pozicia podnikatelovi slobodne a dobrovolne. podnikatel zahrnie naklady uveru a uroku do ceny statku, alebo sluzby a hradi to spotrebitel.

Nezmysel. Uz si toho Smitha, Ricarda ci Marxa vyhodte z hlavy.

Juraj Šeffer

Re: Re: Re: Re: Re: Mám moc rád tyto extremistické blázny!

Uživatel krija napsal:

a nepomahate tomu ani vy rakusania, lebo pre vas existuju iba podnikatelia.

Poprosim citacie "Rakusanov" ktore vas vymysel podporia.

Juraj Šeffer

Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

velmi lahko a velmi casto dochadza k tomu, ze naklady dobrovolnej a slobodnej dohody, vymeny dvoch stran nesu tretie strany.

Veru. Ak sa ja so susedom dohodneme ze si namalujeme domy ako muchotravky, klesne cena nehnutelnosti v okoli. Tym ze som si dnes kupil jedlo za to co som zarobil (dobrovolna vymena), ochudobnil som ostatnych ludi pretoze som znizil ponuku a zvysil som dopyt co vedie k vyssim cenam. Zatvorte ma!

Tomáš Fiala

Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

Uživatel miško napsal:

...politik zdani podnikatela. nie je to sice dobrovolna a slobodna dohoda, ale podnikatel dan zahrnie do nakladov a plati ju spotrebitel. alebo uver s urokom. bankar pozicia podnikatelovi slobodne a dobrovolne. podnikatel zahrnie naklady uveru a uroku do ceny statku, alebo sluzby a hradi to spotrebitel. a takychto externalit je kopec povedme aj voci prirode atd. clovek ak ma moznost tak vzdy vyuzije prilezitost na externalizaciu nakolko hladi na svoj vlastny zaujem.

Jenže Vy si pletete ekonomii a účetnictví. Ekonomie není účetnictví ve velkým. Ono je to na trhu totiž obráceně. Zákazník na trhu produkt koupí/nekoupí a náklady na ten produkt jsou mu šumák. Pakliže se mu zdá vzdání se určitého dílku své práce (=peněz) směnou za produkt výhodné, je mu jedno, jestli výrobce započítal do ceny nějaké náklady + splátky úvěru + úroky + 1.000% marži a výrobek prostě koupí za nabízenou cenu. Pakliže se mu ta směna zdá nevýhodná, je producentovi houby platné, že dokázal srazit náklady na minimum, úvěr si nevzal a marži má 0,001%. Za nabízenou cenu prostě produkt nekoupí. Náklady jsou něco, co zákazníka nezajímá. To je údaj pro producenta a jeho účetního.

Shtefka

Re: Králikárna

Uživatel O´ Pruz napsal:

Chci pěstovat králíky. Mám peníze na zakoupení materiálu, ne na její postavení.

Mám dvě krajní možnosti:
Půjčit si a zaplatit její postavení, s tím, že má roční produkce na půjčku včetně úroků padne.
Postavit sám a vydělávám od prvního vrhu.

Se slzou v oku, že jsem oklamal komparaci volím vlastní stavbu a s ještě větší slzou, pobírám plody ihned.


Nojo. Jenže vy jste šikovnej. Já když budu chtít pěstovat králíky tak mi nezbyde než si půjčit a králikárnu koupit. A o to tu jde. Já než bych ty prkna k sobě postloukal tak pro mě je lepší si tu králikárnu koupit. Nevím proč mi to chcete zakázat. Já vám gratuluju že umíte podnikat skoro bez zaměstnanců a dělat králikárny ale někdo toho schopen není a je výhodnější si to nechat udělat za peníze.

Juraj Šeffer

Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Náklady jsou něco, co zákazníka nezajímá.

Nielenze ho to nezaujima ale zakaznik v drvivej vacsine pripadov naklady nepozna a ani nemoze - casto ich presne nevie ani sam producent.

Central Scrutinizer

Re: Re: Na co vůbec něco vyrábět?

Uživatel Zdeněk G napsal:

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

...

Jo a příště zase fňukej, že si někdo něco vyfabuloval jen ve své hlavě, vycucal z prstu a útočí na tebe ty blbe.

Ani v případě že by jste se vůbec obtěžoval a "... něco vyfabuloval jen ve své hlavě, vycucal z prstu ..." čím protiargumentovat.
Vy jste ale neplýtval časem a rovnou jste se pustil do tykání a invektiv, protože víte že na jedno ani druhé nevidím důvod reagovat.
Takže "so long".

Zdeněk G

Re: Re: Re: Na co vůbec něco vyrábět?

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

Uživatel Zdeněk G napsal:

...
Ani v případě že by jste se vůbec obtěžoval a "... něco vyfabuloval jen ve své hlavě, vycucal z prstu ..." čím protiargumentovat.
Vy jste ale neplýtval časem a rovnou jste se pustil do tykání a invektiv, protože víte že na jedno ani druhé nevidím důvod reagovat.
Takže "so long".

Nevidím. Naopak vidím že reagujete na všechno a rád.

Jinak není nutné proti vám argumentovat, protože pláčete pěkně, ale nic z toho do čeho šijete v článku není. A protože plácáte nesmysly, reaguji na vás invektivou. Co se tykání týče, je to jako posledně. "Vy blbe" se mi prostě nějak blbě říká i píše.

Zdeněk G

Králíkárna, auta, včelíny...

Opruzi, já chápu proč stavíte králikárnu. Ale jde o to že jak píšete, na to nechat si ji postavit prostě nemáte.

U Argentiny jde o přesný opak - ona nemá, resp. mnoho Argentinců, nemá na to koupit si Argentinská auta nebo jsou pro ně zbytečně drahá, ale kvůli monopolu který argentinští výrobci dostali nemají jinou alternativu.

Je to, přirovnám-li to k vaší králíkarně, jako kdyby pro vás bylo levnější si nechat udělat králíkárnu od tesaře a sám dělat to co umíte nejlépe. Ale manželka vám řekla "Ne opruzi, musíš být samostatnej, žádnou králíkárnu kupovat nebudeš, pěkně se tesařinu naučíš sám." Patlal byste se s tím, koukal jak jste svou hlavní činností mohl vydělat dvakrát tolik a králíky už dávno chovat a místo toho vyhazujete další zmetkovou králíkárnu která se vám nepovedla.

Plno argentinců co si dneska mohli vozit prdel, já nevim ve škodovce jezdí na kole a spoří na nějaký předražený domácí vergl a vedle toho má problém s tím sehnat honáka ke stádu krav, protože ten dosavadní šikovnej šel raději dělat dělníka do fabriky na auta. Na ty předražený auta, protože je sice šikovnej honák, ale mizernej dělník v automobilovým průmyslu.

Máte pravdu. Pokud je pro mě levnější/výhodnější udělat si něco sám, je to rozumné. Ale stejně tak, pokud to cenu nemá... Proč by se s tím člověk patlal?

Já nechovám králíky, ale včely. Nejdřív jsem si úly dělal sám, ale nakonec se ukázalo že jsem na to levej a zabiju tím zbytečně času tak si to nechávám dělat od známého co se dřevem umí. A protože finální úkony z toho zvládám sám dobře, nechám si dělat jen komponenty, které pak si seskládám sám.

Tak to koneckonců dělali předtím i ti argentinci - skládali si s dovezených komponent auta sami (budemeli věřit tomu článku), takže se nedá říct, že by si práci kterou nezvládnou levněji sami neudělali.

Hlavně si myslím že je důležité mít tu volbu si rozhodnout sám co je výhodnější. Ne to mít vnuceno. Od vlády, od manželky, od kohokoli.

Central Scrutinizer

Vedle jak (ta) jedle?

Přijde mi podivné, že by nekdo chtěl ty Hazlittovy bludy skoro po skoro 50ti letech znovu publikovat.
Ledaže bychom si chtěli připomenout, jak vedle jak (ta) jedle Hazlitt byl.

Dnes Argentina vyrábí cca. 700,000 automobilů ročně a letos zvyšují výrobu na 1,000,000 automobilů ročně, jako třeba Škoda.
Místo pasení krav aby si ta auta mohli koupit z dovozu (jak doporučoval Hazlitt) dnes mají zaměstnání v moderních továrnách a ta auta ještě vyváží.

O´ Pruz

Re: Králíkárna, auta, včelíny...

Zdeňku,

nezpochybňuji teoretickou rovinu všech zde hlásaných pouček. Ony vskutku teoreticky, stejně tak jak komunismus, fungují bezvadně.

Zpochybňuji, a to dost zásadním způsobem jejich praktickou aplikaci.
Nakonec Centrál v předešlém příspěvku dal pádný argument.
Další je případ Číny.

Psaní do knížek a realita jsou dvě naprosto odlišné roviny problému.

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel Juraj Šeffer napsal:

Uživatel krija napsal:

...

Keby mohol podnikatel len tak zvysit cenu, uz davno by tu vyssiu cenu pytal.

...

Nezmysel. Uz si toho Smitha, Ricarda ci Marxa vyhodte z hlavy.
a) nastuduj teoriu trhu ako procesu rakuskej skoly a termin podnikatelske objavovanie, pripadne proces objavovania prilezitosti.

nie menovani, ktorych si uviedol, ale m. friedman.

jeden priklad z mnohych:

http://ekonomika.sme.sk/c/6366070/bankovu-dan-uz-citia-klienti-v-uroceni-uverov.html

Kohi

Re: Re: Králíkárna, auta, včelíny...

Uživatel O´ Pruz napsal:

Zdeňku,

nezpochybňuji teoretickou rovinu všech zde hlásaných pouček. Ony vskutku teoreticky, stejně tak jak komunismus, fungují bezvadně.

Zpochybňuji, a to dost zásadním způsobem jejich praktickou aplikaci.
Nakonec Centrál v předešlém příspěvku dal pádný argument.
Další je případ Číny.

Psaní do knížek a realita jsou dvě naprosto odlišné roviny problému.


Teorie, ktery praxe vyvrati jsou spatny teorie .... Tudiz nase "poucky" zpochybnujete, ba co vic .... Rovnou rikate, ze neplati ... Zkuste se zamyslet nad tim, proc teda podle Vas "teoreticky" plati, ale v praxi ne .... Jak je to vubec mozny ? Umite mi to vysvetlit tak, abych tomu rozumnel ? Nebo jsem uplne blbej a nemam sanci :( ....

Mimochodem ja zadnou Argentinskou znacku auta neznam .... Ale vim, ze se docela chytnuly steaky z plemene Angus, chovane v Argentine .... A taky vim, ze Cina svoji aplikaci alespon par (nasich) kapitalistickejch poucek snizila za poslednich 10 let chudobu na polovinu ....

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Uživatel krija napsal:

...
Jenže Vy si pletete ekonomii a účetnictví. Ekonomie není účetnictví ve velkým. Ono je to na trhu totiž obráceně. Zákazník na trhu produkt koupí/nekoupí a náklady na ten produkt jsou mu šumák. Pakliže se mu zdá vzdání se určitého dílku své práce (=peněz) směnou za produkt výhodné, je mu jedno, jestli výrobce započítal do ceny nějaké náklady + splátky úvěru + úroky + 1.000% marži a výrobek prostě koupí za nabízenou cenu. Pakliže se mu ta směna zdá nevýhodná, je producentovi houby platné, že dokázal srazit náklady na minimum, úvěr si nevzal a marži má 0,001%. Za nabízenou cenu prostě produkt nekoupí. Náklady jsou něco, co zákazníka nezajímá. To je údaj pro producenta a jeho účetního.
ja som tu pod inym clankom predsa pisal, ze spotrebitel je zamerany na medzny uzitok, ktory mu kupena sluzba, alebo statok prinasa. ja teda viem, ze spotrebitel vyrobne naklady nepozna, to ale neznamena, ze ich neplati on. pre spotrebitela je predsa vsetko co kupi NAKLADOM jeho jednania :)

Didi

Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:
politik zdani podnikatela. nie je to sice dobrovolna a slobodna dohoda, ale podnikatel dan zahrnie do nakladov a plati ju spotrebitel. ... a takychto externalit je kopec povedme aj voci prirode atd. clovek ak ma moznost tak vzdy vyuzije prilezitost na externalizaciu nakolko hladi na svoj vlastny zaujem.
Tak si kladu otázku: Jedná se skutečně o externalitu? Jak se socanský politik dostal k moci uvalovat na podnikatele daně? Že by tím, že ho spotřebitelé ve volbách zvolili? Takže vlastně o žádnou externalitu nejde, to jen občané-spotřebitelé nesou následky svých předchozích rozhodnutí. Že si to většina z nich stále nedokáže nebo nechce uvědomit, je jiný problém.

Kohi

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

...ja som tu pod inym clankom predsa pisal, ze spotrebitel je zamerany na medzny uzitok, ktory mu kupena sluzba, alebo statok prinasa. ja teda viem, ze spotrebitel vyrobne naklady nepozna, to ale neznamena, ze ich neplati on. pre spotrebitela je predsa vsetko co kupi NAKLADOM jeho jednania :)


To je prave to krasny, ze na volnym trhu zakaznik ty naklady znat nemusi, protoze diky cene se stanou jeho vlastnimi naklady (aniz by nejak musel koumat jejich strukturu, tak se chova tak, jako by ji vedel) ... Ona totiz ekonomie JE ucetnictvi ve velkym + umela byrokracie, coz je zvracena cinnost, ktera z principu nemuze fungovat efektivne (ekonomicky :)) .... Jednou z krasnejch veci na RE je, ze netrpi dichotomii mikra a makra .... Zjednodusene receno, nikdo se Vas nesnazi oklamat tim, ze by to ve velkym bylo jinak, nez v malym .... Na coz lidi hrozne casto skocej, protoze jsou liny premejslet ve velkym (cili SPRAVNE zobecnovat) ....

Kohi

Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel Didi napsal:

Uživatel krija napsal:
...
Tak si kladu otázku: Jedná se skutečně o externalitu? Jak se socanský politik dostal k moci uvalovat na podnikatele daně? Že by tím, že ho spotřebitelé ve volbách zvolili? Takže vlastně o žádnou externalitu nejde, to jen občané-spotřebitelé nesou následky svých předchozích rozhodnutí. Že si to většina z nich stále nedokáže nebo nechce uvědomit, je jiný problém.


To neni pravda, kdyz deti zapali sirkama municni sklad, protoze nechapou dusledky svoji cinnosti (resp. uverili strejdovi v gumovym plasti, kterej jim rikal, ze je to spravne), muzete je za to vinit ? Zaslouzej si potrestat ? Neni lepsi v takovych pripadech prijmout zodpovednost (za to, ze tomu rozumim - vim, ze to bouchne a ze nas to sejme vsechny) a snazit se jim to vysvetlit (je to naucit)? A kdyz to neudelam neni spis moje chyba, ze to bouchlo a zabilo nas to vsechny, nez tech deti, ktere to nevedely ?

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel Didi napsal:

Uživatel krija napsal:
...
Tak si kladu otázku: Jedná se skutečně o externalitu? Jak se socanský politik dostal k moci uvalovat na podnikatele daně? Že by tím, že ho spotřebitelé ve volbách zvolili? Takže vlastně o žádnou externalitu nejde, to jen občané-spotřebitelé nesou následky svých předchozích rozhodnutí. Že si to většina z nich stále nedokáže nebo nechce uvědomit, je jiný problém.
didi, ja som snazil uviest iba par prikladov a tento mi napadol ako prvy. mozno nebol najstastnejsii. ale skusim uviest prirodzeny a realny. ropne spolocnosti investuju miliardy usd do hladania novych nalezisk ropy. su to ony, ktore su v kontrakte s prirodou, lebo nikto iny ropu netazi. na jednej strane su tu ruski hladaci, u ktorych je v priemere kazdy druhy vrt uspesny. americki patraci maju uspesnost 1/10. toto sa premieta aj do konecnej ceny ropy. tuto cenu, tento naklad za neschopnost hradi spotrebitel. rusi tuto neschopnost americnov vyuzivaju, co im umoznuje maximalizovat zisk bez zbytocnej namahy lebo predavaju aj oni za trhove ceny.

Zdeněk G

Re: Re: Králíkárna, auta, včelíny...

Uživatel O´ Pruz napsal:

Zdeňku,

nezpochybňuji teoretickou rovinu všech zde hlásaných pouček. Ony vskutku teoreticky, stejně tak jak komunismus, fungují bezvadně.

Zpochybňuji, a to dost zásadním způsobem jejich praktickou aplikaci.
Nakonec Centrál v předešlém příspěvku dal pádný argument.
Další je případ Číny.

Psaní do knížek a realita jsou dvě naprosto odlišné roviny problému.


Jasně. Dejme tomu že dneska fungující automobilový průmysl je konkurenceschopný. Ono nakonec se dá očekávat že se to naučí. I já, kdybych pokračoval v té výrobě včelínů dál tak by se mi to nakonec vyplatilo.

Jde o to že to je přesně Bastiatovo "Co je a co není vidět". Dneska vidíme to že tam je automobilový průmysl produkující 1 000 000 aut ročně, ale nevidíme to, co by se produkovalo, kdyby nebyl uměle zvýhodněn automobilový průmysl namísto toho. Nevidíme co všechno si argentinci mohli pořídit v době, kdy museli kupovat nekonkurenceschopná auta, nevidíme průmysl, který tam mohl vyniknout.

A protože to není vidět, nikdo to přesně neví, může to být označováno za nepodložené spekulování etc.

Konec konců, pokud se tam už tehdy auta montovala, to by bylo, aby tam za 40 let nějací dodavatelé nevznikli přirozeně i bez podpory - přecijen měli minimálně tu výhodu že by ty komponenty nemuseli vozit přez půl světa.

Nevím na co konkrétně narážíte u Číny, byl bych rád kdybyste to explicitně upřesnil. Já si vždy myslel že se jim to tam rozjelo tak dobře díky:
1. liberalizaci podnikání
2. své doby velmi levné pracovní síle (což už dnes není tak horký, ale docela levná je furt)

Čínu bych sice zrovna nenazval minarchií, diktatura to je a v některých směrech docela tvrdá, ale právě zrovna v tom jak se tam stát (ne)cpe do ekonomiky a pracovněprávních vstahů k ní má rozhodně minimálně v tomto směru blíž než většina rozvinutých zemí.

Co bych třeba na číně kritizoval je umělé podhodnocování vlastní měny. Myslím že kdyby to nedělali, tak by jim rostl rychleji vnitřní trh i životní úroveň a nehromadili se jim dolarové reservy.
Jako chápu, že když autoritativní vládce číny vidí do čeho obyčejní číňané investují (neobydlená města duchů s miliony bytů, která běžní číňané staví a skupují je s vidinou zhodnocení i když to spíš napovídá o realitní bublině), má pocit že ví líp kam by ty investice měli jít. Na druhou stranu pokud jim ty peníze nenechá (konec konců si je vydělali) tak se s nima prostě hospodařit nenaučí. Nadruhou stranu tohle bych možná také dal za vinu právě neustálému znehodnocování juanu - kdo by držel peníze, které neustále ztrácí hodnotu, když byt je pořát bytem.

miško

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

Uživatel Didi napsal:

...didi, ja som snazil uviest iba par prikladov a tento mi napadol ako prvy. mozno nebol najstastnejsii. ale skusim uviest prirodzeny a realny. ropne spolocnosti investuju miliardy usd do hladania novych nalezisk ropy. su to ony, ktore su v kontrakte s prirodou, lebo nikto iny ropu netazi. na jednej strane su tu ruski hladaci, u ktorych je v priemere kazdy druhy vrt uspesny. americki patraci maju uspesnost 1/10. toto sa premieta aj do konecnej ceny ropy. tuto cenu, tento naklad za neschopnost hradi spotrebitel. rusi tuto neschopnost americnov vyuzivaju, co im umoznuje maximalizovat zisk bez zbytocnej namahy lebo predavaju aj oni za trhove ceny.

ony tie ropne spolocnosti vznikli len tak sami od seba ? - alebo ich vytvorili (a vytvaraju) spotrebitelia tym ze si kupili/kupuju ich vyrobky ? a este treba povedat ze si ich kupuju dobrovolne tj nie pod hrozbou iniciacie nasilia ak si ich nekupia alebo si kupia nejaky konkurencny produkt

František Vilím

Re: Vedle jak (ta) jedle?

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

Přijde mi podivné, že by nekdo chtěl ty Hazlittovy bludy skoro po skoro 50ti letech znovu publikovat.
Ledaže bychom si chtěli připomenout, jak vedle jak (ta) jedle Hazlitt byl.

Dnes Argentina vyrábí cca. 700,000 automobilů ročně a letos zvyšují výrobu na 1,000,000 automobilů ročně, jako třeba Škoda.
Místo pasení krav aby si ta auta mohli koupit z dovozu (jak doporučoval Hazlitt) dnes mají zaměstnání v moderních továrnách a ta auta ještě vyváží.


Je to ale opravdu vítězství pro Argentinu i ostatní, když vyrábí auta s nechtěnou podporou někoho jiného? Např. roce 2008 tam např nalili dost peněz aby ztížili kooordinaci všech účastníků (http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=newsarchive&sid=aNtgy0br55Ag)
Dle níže přiložené statistiky je celosvětově automobilový průmysl (moderní hladová zeď?) socialistický parazit. Vyrábí více než je zdrávo a jednoho dne to spadne bez možnosti záchrany.
http://www.deloitte.com/view/en_GX/global/press/global-press-releases-en/b07e28c44f101210VgnVCM100000ba42f00aRCRD.htm

O´ Pruz

Re: Re: Re: Králíkárna, auta, včelíny...

Uživatel Kohi napsal:

"Umite mi to vysvetlit tak, abych tomu rozumnel ?"

Umím a velice jednoduše. Exaktní - neexaktní.

Matematika coby exaktní věda není odvislá od člověka a jeho vrtochů Proto platí 1+1=2.

Ekonomie je neexaktní věda jenž je naopak velice odvislá od vrtochů člověka. Zkráceně: partner s vámi v 10 případech nevyjebe a v 11. případě fest. To jsou ty anomálie jenž odsuzují teorii do kouta.

O´ Pruz

Re: Re: Re: Králíkárna, auta, včelíny...

Uživatel Zdeněk G napsal:

-

Je krásný jak vyznavač svobody viní jiného za to, že se rozhodl jak se rozhodl a vyčítá mu, že se nerozhodl jinak. Navíc to KDYBY, případně přidá všeobjímající moudro ´Bastiatovo "Co je a co není vidět"´

Opět přicházejí na řadu ony komparativní výhody. Nezpochybňuji je. Pouze a jenom namítám, že jsou omezeny v platnosti. Prostě pokud nejsem schopen získat víc peněz, a je jedno z jakéhokoli důvodu, je s komparativníma výhodami konec. Omezenost zdrojů komparaci opět sune do kouta.

Již jsem tady jednou uváděl reálný případ. Podnikatel stál před volbou postavit halu na klíč za asi 30Mil, nebo vlastní silou za 20mil. V daném okamžiku onen rozdíl 10Mil odsunul komparaci mimo, jelikož nebylo možné úvěr splatit.
Hala byla za ony peníze realizována, přirozeně s problémy a navíc v delším čase, leč je bez obtíží splácena.
Ono totiž vydělat 10 Mil je v tržbách tak kolem 100Mil.
Nevím, asi je ta realita jaksi špatná! Nechce se mrcha řídit poučkami.

Tanguero

Re: Re: Re: Re: Králíkárna, auta, včelíny...

Opruzi, myslel jsem, že jsi inteligentní člověk s rozhledem, ale změnil jsem názor po přečtení dnešní diskuse. Někdo tu zmínil Severní Koreu, to je krásný příklad totální ekonomické soběstačnosti.
Ale není samotná, další zemí je Zimbabwe, ta země prosperovala z produkce a exportu tabáku a hovězího masa. Jenže tabáček a masíčko nezbývalo na všechny obyvatele, kterých mimochodem za vlády pana Rhodese přibylo 10-krát. Proto byli bílý farmáři vyhnáni a nařízeno soběstačné pěstování kukuřice. To, že prodejem kukuřice lze realizovat jen zlomek hektarového výnosu, přepočítáno na peníze, pana Mugabeho nezajímalo. Hlavně, že bude dost kukuřice pro každého. Jak to dopadlo je snad každému jasné.
Ve jmenovaném egyptě jsem viděl dělníky v továrně na elektroniku. Modlili se celou směnu korán, protože produkt, kvůli kterému byla fabrika postavena už zastaral, nová výroba se nenašla, ale podnik byl státní, zkrachovat nesměl..
Tvůj příklad s tou králikárnou je hodný génia. Já to obrátím. Králikárnu umí postavit zručný stolař, ale ten nemá páru o pěstování hlodavců. Naopak jsou lidi, kteří si rozumí se zvířaty, nebo rostlinami, ale nedejbože jim dát do ruky kladivo. Pak jsou lidi co si rozumí s lidmi a dokáží se domluvit a prodat to, co jiný vypěstoval. Ale kam šlápnou, sto let tráva neroste. A první pro druhého udělá králikárny, druhý vypěstuje hromadu masa a ten třetí to výhodně prodá jako BIO produkt do restarací. Ani jeden z nich to nedokáže celé sám, tohle je spolupráce. Ne že si každý šušní všechno sám a pak to podle toho vypadá.

Zdeněk G

Re: Re: Re: Re: Králíkárna, auta, včelíny...

Uživatel O´ Pruz napsal:

Uživatel Zdeněk G napsal:

-

Je krásný jak vyznavač svobody viní jiného za to, že se rozhodl jak se rozhodl a vyčítá mu, že se nerozhodl jinak. Navíc to KDYBY, případně přidá všeobjímající moudro ´Bastiatovo "Co je a co není vidět"´

Opět přicházejí na řadu ony komparativní výhody. Nezpochybňuji je. Pouze a jenom namítám, že jsou omezeny v platnosti. Prostě pokud nejsem schopen získat víc peněz, a je jedno z jakéhokoli důvodu, je s komparativníma výhodami konec. Omezenost zdrojů komparaci opět sune do kouta.

Již jsem tady jednou uváděl reálný případ. Podnikatel stál před volbou postavit halu na klíč za asi 30Mil, nebo vlastní silou za 20mil. V daném okamžiku onen rozdíl 10Mil odsunul komparaci mimo, jelikož nebylo možné úvěr splatit.
Hala byla za ony peníze realizována, přirozeně s problémy a navíc v delším čase, leč je bez obtíží splácena.
Ono totiž vydělat 10 Mil je v tržbách tak kolem 100Mil.
Nevím, asi je ta realita jaksi špatná! Nechce se mrcha řídit poučkami.


Podívejte se, já to argentincům nevyčítám, pouze si myslím že to co udělala jejich vláda bylo hloupé. Tím že si něco myslím snad niší svobodu nenarušuji, nebo snad ano?

Zase nevím co se mi tím vlastně snažíte dokázat tím, že podnikatel dokázal halu sám postavit levněji než byla dodávána stavební firmou na klíč. Vždyť to nikdo nepopírá, že je pak lepší když si to postaví sám. Jenomže to bychom se bavili o situaci kdy v době o které Hazlitt píše stála výroba automobilu včetně včech potřebných komponent v Argentině dejme tomu o třetinu méně než by stál dovoz srovnatelného.

Prostě mám pocit že vy i Central buď ten rozdíl nedovedete pochopit, nebo to děláte záměrně protože chcete prudit (z čehož přez vaši přezdívku nepodezřívám ani tak vás jako právě Centrala).

Nevím jestli má cenu abychom v tom pokračovali, snažím se vašim argumentům rozumět a myslím že jim i rozumím, nicméně je problém že jdou mimo to o co se tu přeme. Spor totiž není o tom zda je vhodné dělat si věci které se nám vyplatí sami. Zde se shodujeme že ano.

Spor je tu o to zda si dělat sám i věci, které se nám nevyplatí. Nedorozumnění mezi námi je asi v tom, že vy v této rovině neumíte nebo z nějakého důvodu nechcete uvažovat.

Toho Bastiata a "kdyby" jsem zmínil právě proto že ten "argument" s "kdyby" jsem očekával. Oponenti to většinou dělají, když jim začnou docházet jiné argumenty, protože ví že si tu můžeme filozofovat jak chceme ale nemůžeme to doložit. V diskusi kdy je třeba zářit před hloupým davem je to jistě silný argument, ale ve chvíli kdy si tu intelektuálně onanujeme sami je to myslím zbytečné.

Mohli bychom se prosím vrátit k té číně a mohl byste prosím napsat co jste měl tou narážkou výše měl konkrétně na mysli?

O´ Pruz

Re: Re: Re: Re: Re: Králíkárna, auta, včelíny...

Uživatel Tanguero napsal:

-

Nikomu nebrání považovat mne za pitomce. Z druhé strany i já mám jisté pochyby. Uvádět příklady extrémů (Severní Koreu,Zimbabwe), k podpoře vždy platných zde hlásaných pouček, no nevím. Nakonec i Hitler se dostal k moci naprosto demokraticky.

Zkuste prosím připustit, že nezpochybňuji výhody principu kooperace, spolupráce, komparace.
Pouze a jenom zpochybňuji platnost za všech okolností.

Zde vznikl spor z článku, že Argentinci udělali chybu, že začali vyrábět automobily vlastní výrobními kapacitami.

Půjdu ještě dál. Udělali pro budoucnost a prosperitu tímto krokem to nejlepší co jen mohli. V uzavřeném ekonomické systému se vždy vyplatí vyrábět vlastní výrobky
Jsem si vědom, že v tento okamžik budu označován za tuplovaného pitomce.

Tím nezpochybňuji potřebu dovozu např. ropy, či jiného produktu jenž neumím vyrobit. Přirozeně za striktní podmínky vyrovnané obchodní bilance.

O´ Pruz

Re: Re: Re: Re: Re: Králíkárna, auta, včelíny...

Zdeňku,

došly mi argumenty.

František Vilím

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Králíkárna, auta, včelíny...

Uživatel O´ Pruz napsal:

Udělali pro budoucnost a prosperitu tímto krokem to nejlepší co jen mohli.



Je to jen domněnka vzdáleného osamělého a nevědoucího pozorovatele, která mimo jiné předpokládá, že většina Argentinců jsou hlupáci. Proč by jinak se sami dobrovolně nevrhali (nebo alespoň pár nejlepších soukromníků) houfně do výroby aut atd., když je to pro ně nejlepší a musí čekat, než někdo bude stimulovat pomocí zdrojů nejistého původu? Pro čí prosperitu je to nejlepší krok? Jak a kdo zhodnotí očekávané přínosy a neočekávané nežádoucí vedlejší efekty, když jsou zničeny nejjednodušší přirozené zpětné vazby jednání jednotlivců. Zrovna Argentina ukazuje, že v budoucnosti se mohou opět lidé ztratit své úspory a transakční náklady na znovunastolení informace stavu trhu budou obrovské a nemusí se to podařit, pokud se dostane do stavu socialistické černé díry. Z takové černé díry se již nedostane žádná informace o potřebách většiny lidí a budou o jejich potřebách zase rozhodovat vzdálení osamělí a nevědoucí pozorovatele ze stranických sekretariátů.
http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/svet/zeme-pred-deseti-lety-zbankrotovala-ted-znarodnuje_233471.html

Central Scrutinizer

Re: Re: Vedle jak (ta) jedle?

Uživatel František Vilím napsal:

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

...

Je to ale opravdu vítězství pro Argentinu i ostatní, když vyrábí auta s nechtěnou podporou někoho jiného? Např. roce 2008 tam např nalili dost peněz aby ztížili kooordinaci všech účastníků (http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=newsarchive&sid=aNtgy0br55Ag)

Je to ale opravdu prohra pro Argentinu i ostatní, když (dnes) vyrábí (vlastní) auta (a ještě je vyváží)?

Vy mne zkoušíte zda umím číst, že?
Odkazovaný článek jen podporuje co jsem již napsal.
Peníze se nalévaly do praček, ledniček a financování.
O "nechtěné podpoře" či penězích pro automobilky tam není ani slovo.

Central Scrutinizer

Re: Re: Vedle jak (ta) jedle?

Uživatel František Vilím napsal:

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

...

Dle níže přiložené statistiky je celosvětově automobilový průmysl (moderní hladová zeď?) socialistický parazit. Vyrábí více než je zdrávo a jednoho dne to spadne bez možnosti záchrany.
http://www.deloitte.com/view/en_GX/global/press/global-press-releases-en/b07e28c44f101210VgnVCM100000ba42f00aRCRD.htm

Kohi

Re: Re: Re: Re: Králíkárna, auta, včelíny...

Uživatel O´ Pruz napsal:


Opět přicházejí na řadu ony komparativní výhody. Nezpochybňuji je. Pouze a jenom namítám, že jsou omezeny v platnosti. Prostě pokud nejsem schopen získat víc peněz, a je jedno z jakéhokoli důvodu, je s komparativníma výhodami konec. Omezenost zdrojů komparaci opět sune do kouta.


To je prave ono, Vy furt berete komnparativni vyhody jako neco, co muze a nemusi platit. Jenze komparativni vyhody (resp. jejich pouziti) jsou odpoved na otazku "Co mam delat, abych se mel nejlip?" (a nemusel pachat nasili, pochopitelne :))
Teoreticky existuje i nastaveni (ekonomickej set), ve kterym KV odpovedet neumi, jenze tenhle Set se v praxi nevyskutuje a i kdyby se u nejakych vyjimecnych jedincu vyskytl, tak nevydrzi moc dlouho .....

Kohi

Re: Re: Re: Re: Králíkárna, auta, včelíny...

Uživatel O´ Pruz napsal:

Uživatel Kohi napsal:

"Umite mi to vysvetlit tak, abych tomu rozumnel ?"

Umím a velice jednoduše. Exaktní - neexaktní.

Matematika coby exaktní věda není odvislá od člověka a jeho vrtochů Proto platí 1+1=2.

Ekonomie je neexaktní věda jenž je naopak velice odvislá od vrtochů člověka. Zkráceně: partner s vámi v 10 případech nevyjebe a v 11. případě fest. To jsou ty anomálie jenž odsuzují teorii do kouta.


To neni tak uplne daleko od RE .... RE vam akorat rika, ze s Vama vyjebe vsech 10 a pokazdy jinak :) Ale mam pocit, ze alespon premejslite, narozdil od mnohych .... Jen tak dal, jinak to ani nejde :):)

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel miško napsal:

Uživatel krija napsal:

...
ony tie ropne spolocnosti vznikli len tak sami od seba ? - alebo ich vytvorili (a vytvaraju) spotrebitelia tym ze si kupili/kupuju ich vyrobky ? a este treba povedat ze si ich kupuju dobrovolne tj nie pod hrozbou iniciacie nasilia ak si ich nekupia alebo si kupia nejaky konkurencny produkt
samozrejme, ze vznikaju len tak (precitaj si moju reakciu na juraja). spotrebitelia rozhoduju iba o tom, ze ci, alebo ako a kedy zaniknu.

Central Scrutinizer

Re: Re: Vedle jak (ta) jedle?

Uživatel František Vilím napsal:

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

Přijde mi podivné, že by nekdo chtěl ty Hazlittovy bludy skoro po skoro 50ti letech znovu publikovat.
Ledaže bychom si chtěli připomenout, jak vedle jak (ta) jedle Hazlitt byl.

Dnes Argentina vyrábí cca. 700,000 automobilů ročně a letos zvyšují výrobu na 1,000,000 automobilů ročně, jako třeba Škoda.
Místo pasení krav aby si ta auta mohli koupit z dovozu (jak doporučoval Hazlitt) dnes mají zaměstnání v moderních továrnách a ta auta ještě vyváží.

Dle níže přiložené statistiky je celosvětově automobilový průmysl (moderní hladová zeď?) socialistický parazit. Vyrábí více než je zdrávo a jednoho dne to spadne bez možnosti záchrany.
http://www.deloitte.com/view/en_GX/global/press/global-press-releases-en/b07e28c44f101210VgnVCM100000ba42f00aRCRD.htm

Úhybný manévr (red herring)
······································
V angličtině výraz znamená původně uzený sleď, obrazně (často v detektivkách) falešná stopa. Druhotný význam je patrně odvozen z triku při honu na lišku, kdy uzený sleď tažený jezdcem přes území lovu dokázal psy snadno svést ze stopy. V diskusích se jedná o odvedení pozornosti od meritu věci k podružnostem.

Podstatu klamu elegantně vystihuje známá anekdota: USA: Kolik je v SSSR průměrný plat kvalifikovaného dělníka? SSSR: A vy zase bijete černochy!
Manžel: Opravdu si nemůžeme dovolit norkový kožich. Pracuji dvanáct hodin denně a i tak máme sotva na nájem.
Manželka: A na tu mladou servírku tehdy před deseti lety jsi peníze měl, co?!
....................................................................................................................................

"Dle níže přiložené statistiky je" jasné, že fakta jsou opět na mé straně.
Argentina v té tabulce utratila na stimulačním balíčku směšně málo, v porovnání s ostatními zeměmi.
Co je jejich 3.9bn balíček v porovnání s jejich sousedem a největším dovozcem Brazílií...100bn!
Díky za odkaz.

miško

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

Uživatel miško napsal:

...samozrejme, ze vznikaju len tak (precitaj si moju reakciu na juraja). spotrebitelia rozhoduju iba o tom, ze ci, alebo ako a kedy zaniknu.

kazda spolocnost vznikla preto ze jej zakladatelia predpokladali ze na trhu najdu odbyt pre svoje vyrobky alebo sluzby resp ocakavali nejaku reakciu ostatnych ludi na vznik tejto spolocnosti cize tvoje "len tak" je proste blbost (mierne povedane)

Juraj Šeffer

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

Uživatel Didi napsal:

...didi, ja som snazil uviest iba par prikladov a tento mi napadol ako prvy. mozno nebol najstastnejsii. ale skusim uviest prirodzeny a realny. ropne spolocnosti investuju miliardy usd do hladania novych nalezisk ropy. su to ony, ktore su v kontrakte s prirodou, lebo nikto iny ropu netazi. na jednej strane su tu ruski hladaci, u ktorych je v priemere kazdy druhy vrt uspesny. americki patraci maju uspesnost 1/10. toto sa premieta aj do konecnej ceny ropy. tuto cenu, tento naklad za neschopnost hradi spotrebitel. rusi tuto neschopnost americnov vyuzivaju, co im umoznuje maximalizovat zisk bez zbytocnej namahy lebo predavaju aj oni za trhove ceny.


To nie je externalita. To ze niekto nie je schopny vyrobit auto ktore je aspon take dobre ako nemecke ci japonske, to je externalita? Ved pritom mina realne prostriedky z prirody. To ze do tazby ropy pletiete "kontrakt s prirodou" z toho externalitu nerobi.

Juraj Šeffer

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

Uživatel Juraj Šeffer napsal:

...a) nastuduj teoriu trhu ako procesu rakuskej skoly a termin podnikatelske objavovanie, pripadne proces objavovania prilezitosti.

nie menovani, ktorych si uviedol, ale m. friedman.

jeden priklad z mnohych:

http://ekonomika.sme.sk/c/6366070/bankovu-dan-uz-citia-klienti-v-uroceni-uverov.html


Anekdotam o bankovom sektore o velkosti 15 bank ktory je vysoko regulovany statom by sa vyhol aj Mr Friedman ak by mal hovorit o trhu.

Ceteris paribus, producent cenu zvysit nemoze lebo to nepreda.

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel Juraj Šeffer napsal:

Uživatel krija napsal:

...

Anekdotam o bankovom sektore o velkosti 15 bank ktory je vysoko regulovany statom by sa vyhol aj Mr Friedman ak by mal hovorit o trhu.

Ceteris paribus, producent cenu zvysit nemoze lebo to nepreda.
regulovany snad iba v tom, ze udeluje licencie a urcuje podmienky pre ich vydanie.

aj bankovom sektore doslo k deregulaciam a tu je vysledok. aj odklon od zlateho standardu je deregulacia.

divne, ze napriek tvojmu tvrdeniu a uhybnemu manevru v slovnom spojeni ceteris paribus ceny stale rastu...

PS a to som si este pred casom myslel, ze mas naviac :(

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel Juraj Šeffer napsal:

Uživatel krija napsal:

...

To nie je externalita. To ze niekto nie je schopny vyrobit auto ktore je aspon take dobre ako nemecke ci japonske, to je externalita? Ved pritom mina realne prostriedky z prirody. To ze do tazby ropy pletiete "kontrakt s prirodou" z toho externalitu nerobi.
ak kontrakt s prirodou sem pletiem ja tak tak isto ho sem plietol aj rothbard. vid tu:

http://www.mises.cz/literatura/for-a-new-liberty-45-kapitola-vlastnicka-prava-214.aspx

a vobec si to nepochopil. rusko tam bolo iba na ilustraciu. tazisko externalizacie je na priklade s americanmi.

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel miško napsal:

Uživatel krija napsal:

...
kazda spolocnost vznikla preto ze jej zakladatelia predpokladali ze na trhu najdu odbyt pre svoje vyrobky alebo sluzby resp ocakavali nejaku reakciu ostatnych ludi na vznik tejto spolocnosti cize tvoje "len tak" je proste blbost (mierne povedane)
ja mam pocit, ze blbost si napisal ty a at to rozsoudi buh. ty si predsa napisal citujem:

"alebo ich vytvorili (a vytvaraju) spotrebitelia tym ze si kupili/kupuju ich vyrobky ?"

ja som kladol doraz na slovo vytvorili, ty na ktore? to ty ako spotrebitel ides za byrokratmi zaregistrovat firmu pre cloveka co chce podnikat? alebo ty ako spotrebitel mu na zaciatku kupujes techniku pre zaciatok jeho podnikania? tak si to ujasnime, lebo takto tato diskusia nema vyznam.

Juraj Šeffer

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

Uživatel Juraj Šeffer napsal:

...regulovany snad iba v tom, ze udeluje licencie a urcuje podmienky pre ich vydanie.


Snad..., stat vlastne nic nereguluje. Stovky ci tisice stran zakonov, vyhlasok ci smernic su vlastne dobrovolne.

aj bankovom sektore doslo k deregulaciam a tu je vysledok. aj odklon od zlateho standardu je deregulacia.

To si mysli aj Michael Moore. Ale ten necital Misesa ani Rothbarda, vy ano. Existuju staty kde maju menej bankovej regulacie ale nezaznamenali tam take problemy v bankovom sektore ako mali "deregulovane" USA.

divne, ze napriek tvojmu tvrdeniu a uhybnemu manevru v slovnom spojeni ceteris paribus ceny stale rastu...

Ceny rastu kde? V bankovom sektore? No rast mozu ak sa zvysuje dopyt alebo klesa ponuka, zaroven co stat nuti ludi pouzivat bezhotovostne platby a bankove ucty ak chcu podnikat. Btw uz sa neviem dockat kedy lunatics typu Karacsony zavedu vyhradne bezhotovostne platby aby mohli kazdeho zdanit.

PS a to som si este pred casom myslel, ze mas naviac :(

Vas je skoda, nie ste blby. Mate vsak problem s etikou a preto sa snazite prekrucat ekonomicku teoriu naruby. Potom je jedno kolko knih precitate.

Juraj Šeffer

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

Uživatel Juraj Šeffer napsal:

...ak kontrakt s prirodou sem pletiem ja tak tak isto ho sem plietol aj rothbard. vid tu:

http://www.mises.cz/literatura/for-a-new-liberty-45-kapitola-vlastnicka-prava-214.aspx


Clanok je to dlhy. Kde tam Rothbard pise o kontrakte s prirodou? Pokial viem v jeho libertarianskom frameworku moze kontrakt nastat iba medzi ludmi, nie medzi abstraktnou entitou priroda a clovekom.

A neutekajte od veci, ak vy X a Rothbard X neznamena ze X je spravne.

a vobec si to nepochopil. rusko tam bolo iba na ilustraciu. tazisko externalizacie je na priklade s americanmi.

Vas text mal potom opomenut Rusov a vyhlasit ze uspesnost Americanov je 1/10 a jedna sa o externalitu. To ze firma A ma n-krat vyssie naklady ako firma B ale obidve predavaju za tie iste ceny je podla vas externalita? Predpokladam ze vam vadi iba negativna o ktorej sa rozpravame, lebo ak vam ide o pozitivnu, tak berte na vedomie ze som sa dnes osprchoval a to malo pozitivny vplyv na prostredie okolo mna a ostatni by mali byt preto zdaneni. /sarcasm/

miško

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

Uživatel miško napsal:

...ja mam pocit, ze blbost si napisal ty a at to rozsoudi buh. ty si predsa napisal citujem:

"alebo ich vytvorili (a vytvaraju) spotrebitelia tym ze si kupili/kupuju ich vyrobky ?"

ja som kladol doraz na slovo vytvorili, ty na ktore? to ty ako spotrebitel ides za byrokratmi zaregistrovat firmu pre cloveka co chce podnikat? alebo ty ako spotrebitel mu na zaciatku kupujes techniku pre zaciatok jeho podnikania? tak si to ujasnime, lebo takto tato diskusia nema vyznam.

vytvorit v zmysle vybudovat nie zalozit - a este by si mohol napisat co konkretnejsie si myslel tym ze spolocnosti vznikaju "len tak" pretoze ani v tom pripade ze sa bavime o zalozeni spolocnosti a nie jej vybudovani tak sa neda povedat ze by si ju niekto zalozil "len tak" bez zvazenia moznej reakcie ostatnych ludi na jej vznik

krija

re

Uživatel miško napsal:

Uživatel krija napsal:

...
vytvorit v zmysle vybudovat nie zalozit - a este by si mohol napisat co konkretnejsie si myslel tym ze spolocnosti vznikaju "len tak" pretoze ani v tom pripade ze sa bavime o zalozeni spolocnosti a nie jej vybudovani tak sa neda povedat ze by si ju niekto zalozil "len tak" bez zvazenia moznej reakcie ostatnych ludi na jej vznik
len tak, tym som mal namysli to, ze ludia objavuju trzne prilezitosti, medzery v ponuke na trhu atd.

na budovani firmy maju daleko vacsi vplyv zamestnanci ako spotrebitelia. ak je kvalita na dostatocnej urovni tak zakaznici co maju dopyt po ponukanom pridu. ak je kvalita mizerna, alebo poklesne tak idu o dom dalej.

to juraj. odpoviem neskor.

miško

Re: re

Uživatel krija napsal:

Uživatel miško napsal:

...len tak, tym som mal namysli to, ze ludia objavuju trzne prilezitosti, medzery v ponuke na trhu atd.

na budovani firmy maju daleko vacsi vplyv zamestnanci ako spotrebitelia. ak je kvalita na dostatocnej urovni tak zakaznici co maju dopyt po ponukanom pridu. ak je kvalita mizerna, alebo poklesne tak idu o dom dalej.

to juraj. odpoviem neskor.

prepac ale k "ludia objavuju trzne prilezitosti, medzery v ponuke na trhu atd." mi vyraz "len tak" jednoducho nepasuje ale samozrejme tebe sa moze zdat k tomu adekvatny

ako mozu mat na budovani firmy daleko vasci vplyv zamestnaci ako spotrebitelia ??? moji zamestnanci vyrobia nejaky vyrobok na najkvalitnejsej dostupnej urovni ale medzi zakaznikmi po takom druhu vyrobku nieje dopyt tak co mi to je platne ze je najkvalitnejsi ??? aj keby ho nahodou dokazali vyrobit este kvalitnejsie nic sa nezmeni - naopak ak po nom dopyt je ale moji zamestnanci ho vyrobili menej kvalitne ako konkurencia tak mozem znizit cenu a tak urobit tento vyrobok konkurencieschopny

krija

Re: Re: re

Uživatel miško napsal:

Uživatel krija napsal:

...
prepac ale k "ludia objavuju trzne prilezitosti, medzery v ponuke na trhu atd." mi vyraz "len tak" jednoducho nepasuje ale samozrejme tebe sa moze zdat k tomu adekvatny

ako mozu mat na budovani firmy daleko vasci vplyv zamestnaci ako spotrebitelia ??? moji zamestnanci vyrobia nejaky vyrobok na najkvalitnejsej dostupnej urovni ale medzi zakaznikmi po takom druhu vyrobku nieje dopyt tak co mi to je platne ze je najkvalitnejsi ??? aj keby ho nahodou dokazali vyrobit este kvalitnejsie nic sa nezmeni - naopak ak po nom dopyt je ale moji zamestnanci ho vyrobili menej kvalitne ako konkurencia tak mozem znizit cenu a tak urobit tento vyrobok konkurencieschopny
k tomu len tolko, ze v case ked sa predaval trabant, tak bol dopyt aj po ferrari :)

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Juraj Šeffer

Snad..., stat vlastne nic nereguluje. Stovky ci tisice stran zakonov, vyhlasok ci smernic su vlastne dobrovolne. jasne, ze reguluje, ale rec bola o bankovom sektore.

To si mysli aj Michael Moore. Ale ten necital Misesa ani Rothbarda, vy ano. Existuju staty kde maju menej bankovej regulacie ale nezaznamenali tam take problemy v bankovom sektore ako mali "deregulovane" USA.ano, silne regulovane arabske staty napriklad :) ich biznis zacal prekvitat dokonca aj v london city.

Ceny rastu kde? V bankovom sektore? No rast mozu ak sa zvysuje dopyt alebo klesa ponuka, zaroven co stat nuti ludi pouzivat bezhotovostne platby a bankove ucty ak chcu podnikat. Btw uz sa neviem dockat kedy lunatics typu Karacsony zavedu vyhradne bezhotovostne platby aby mohli kazdeho zdanit."Laissez-faire economists such as Friedrich Hayek and Milton Friedman sometimes refer to externalities as "neighborhood effects" or "spillovers", although externalities are not necessarily minor or localized. Similarly, Ludwig Heinrich Edler von Mises argues that externalities arise from lack of "clear personal property definition.""

http://en.wikipedia.org/wiki/Externality

som v praci, tak len wiki, ale ak ma pamat neklame, tak mises o externalitach pisal aj v HA.

Vas je skoda, nie ste blby. Mate vsak problem s etikou a preto sa snazite prekrucat ekonomicku teoriu naruby. Potom je jedno kolko knih precitate. ,-)

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel Juraj Šeffer napsal:

Uživatel krija napsal:

...

Clanok je to dlhy. Kde tam Rothbard pise o kontrakte s prirodou? Pokial viem v jeho libertarianskom frameworku moze kontrakt nastat iba medzi ludmi, nie medzi abstraktnou entitou priroda a clovekom.

A neutekajte od veci, ak vy X a Rothbard X neznamena ze X je spravne.

...

Vas text mal potom opomenut Rusov a vyhlasit ze uspesnost Americanov je 1/10 a jedna sa o externalitu. To ze firma A ma n-krat vyssie naklady ako firma B ale obidve predavaju za tie iste ceny je podla vas externalita? Predpokladam ze vam vadi iba negativna o ktorej sa rozpravame, lebo ak vam ide o pozitivnu, tak berte na vedomie ze som sa dnes osprchoval a to malo pozitivny vplyv na prostredie okolo mna a ostatni by mali byt preto zdaneni. /sarcasm/
"Existuje vůbec v nějaké civilizované zemi hrouda hlíny nebo list stromu, který na sobě nenese stopy lidské činnosti? Ve městech jsme obklopeni lidskými výtvory, chodíme a jezdíme po rovných chodnících a silnicích. Díky člověku se z bažin staly suché oblasti vhodné k životu, neboť člověk ze vzdálených kopců vytěžil kámen, kterým je pokryl. Žijeme v domech a byl to člověk, jenž vytěžil kámen z lomů a ze dřeva vyrobil prkna, díky lidským znalostem se tyto materiály vhodně skombinovaly a z kamene a dřeva se stal dům. A i na venkově je lidská činnost dobře patrná, lidé obhospodařují půdu a celé generace lidí ji kypří a hnojí. Díky lidské práci jsou řeky zkroceny přehradami a tam, kde voda předtím roznášela zkázu, dnes přináší život a úrodu. Všude okolo nás můžeme vidět, jak silná ruka formuje hmotu a odhodlaná inteligence ji přeměňuje za účelem uspokojení potřeb té samé bytosti. Příroda uznává svého pána a člověk cítí, že je v přírodě doma. Člověk si přírodu přivlastnil, stala se jeho vlastní, jeho majetkem....."

miško

Re: Re: Re: re

Uživatel krija napsal:

Uživatel miško napsal:

...k tomu len tolko, ze v case ked sa predaval trabant, tak bol dopyt aj po ferrari :)

o tom niet pochyb ale ako z toho mozes usudit ze "na budovani firmy maju daleko vacsi vplyv zamestnanci ako spotrebitelia." ??? ak zalozim firmu a mam k dispozicii tych najlepsich zamestnancov ako mozem zacat nieco vyrabat ked neviem po com je dopyt na trhu ? co si urobim prieskum medzi tymi zamestnancami ? vzdy maju na budovani firmy vacsi vplyv spotrebitelia ako zamestnanci lebo bez spotrebitelov nevies co mas vyrabat aj keby si mal tych najlepsich zamestnancov je ti to prt platne ked nevies co pre teba maju vyrobit

František Vilím

Re: Re: Re: Vedle jak (ta) jedle?

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

Uživatel František Vilím napsal:

...
Úhybný manévr (red herring)
······································
V angličtině výraz znamená původně uzený sleď, obrazně (často v detektivkách) falešná stopa. Druhotný význam je patrně odvozen z triku při honu na lišku, kdy uzený sleď tažený jezdcem přes území lovu dokázal psy snadno svést ze stopy. V diskusích se jedná o odvedení pozornosti od meritu věci k podružnostem.

Podstatu klamu elegantně vystihuje známá anekdota: USA: Kolik je v SSSR průměrný plat kvalifikovaného dělníka? SSSR: A vy zase bijete černochy!
Manžel: Opravdu si nemůžeme dovolit norkový kožich. Pracuji dvanáct hodin denně a i tak máme sotva na nájem.
Manželka: A na tu mladou servírku tehdy před deseti lety jsi peníze měl, co?!
....................................................................................................................................

"Dle níže přiložené statistiky je" jasné, že fakta jsou opět na mé straně.
Argentina v té tabulce utratila na stimulačním balíčku směšně málo, v porovnání s ostatními zeměmi.
Co je jejich 3.9bn balíček v porovnání s jejich sousedem a největším dovozcem Brazílií...100bn!
Díky za odkaz.


No a co, že Brazílie se více poškozuje než Argentina? Je to míra poškození a nikoliv úspěchu a pokroku. Je zarážející, že vůbec něco tak nespravedlivého se obhajuje a velebí jako pokrok.

Central Scrutinizer

Re: Re: Re: Re: Vedle jak (ta) jedle?

Uživatel František Vilím napsal:

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

."Dle níže přiložené statistiky je" jasné, že fakta jsou opět na mé straně.
Argentina v té tabulce utratila na stimulačním balíčku směšně málo, v porovnání s ostatními zeměmi.
Co je jejich 3.9bn balíček v porovnání s jejich sousedem a největším dovozcem Brazílií...100bn!
Díky za odkaz.



No a co, že Brazílie se více poškozuje než Argentina? Je to míra poškození a nikoliv úspěchu a pokroku. Je zarážející, že vůbec něco tak nespravedlivého se obhajuje a velebí jako pokrok.

No a co?
Argentinci Vám vzkazují, že honit krávy a lézt po poli můžou Češi, když se jim to líbí.
Připravte si vidle a holínky

Central Scrutinizer

Re: Re: Re: Re: Vedle jak (ta) jedle?

Uživatel František Vilím napsal:

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

...

No a co, že Brazílie se více poškozuje než Argentina? Je to míra poškození a nikoliv úspěchu a pokroku. Je zarážející, že vůbec něco tak nespravedlivého se obhajuje a velebí jako pokrok.

Přesně tak, "no a co".
Ten odkaz a tabulky jste sem zatáhl vy. Je to Váš red herring, ne můj.

Central Scrutinizer

Re: Re: Re: Re: Vedle jak (ta) jedle?

Uživatel František Vilím napsal:

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

...

No a co, že Brazílie se více poškozuje než Argentina? Je to míra poškození a nikoliv úspěchu a pokroku. Je zarážející, že vůbec něco tak nespravedlivého se obhajuje a velebí jako pokrok.

No a co?
Nic to nemění na tom, že Argentina "investovala" v té Vaší tabulce do stimulace automobilek prakticky nejméně ze všech (s výjimkou zemí centrální a východní Evropy).

krija

Re: Re: Re: Re: re

Uživatel miško napsal:

Uživatel krija napsal:

...
o tom niet pochyb ale ako z toho mozes usudit ze "na budovani firmy maju daleko vacsi vplyv zamestnanci ako spotrebitelia." ??? ak zalozim firmu a mam k dispozicii tych najlepsich zamestnancov ako mozem zacat nieco vyrabat ked neviem po com je dopyt na trhu ? co si urobim prieskum medzi tymi zamestnancami ? vzdy maju na budovani firmy vacsi vplyv spotrebitelia ako zamestnanci lebo bez spotrebitelov nevies co mas vyrabat aj keby si mal tych najlepsich zamestnancov je ti to prt platne ked nevies co pre teba maju vyrobit
predsa o tom som pisal, o objavovani. to je hlavna uloha podnikatela. a ak nieco objavis a mas najlepsich zamestnancov tak spotrebitelia budu chodit za tebou. ak vyrabas nieco co nik nechce to sa nazyva hlupost a nema nic spolocne s trhom, s liberalizmom, s efektivitou proste okrem hluposti to naozaj nic nie je.

miško

Re: Re: Re: Re: Re: re

Uživatel krija napsal:

Uživatel miško napsal:

...predsa o tom som pisal, o objavovani. to je hlavna uloha podnikatela. a ak nieco objavis a mas najlepsich zamestnancov tak spotrebitelia budu chodit za tebou. ak vyrabas nieco co nik nechce to sa nazyva hlupost a nema nic spolocne s trhom, s liberalizmom, s efektivitou proste okrem hluposti to naozaj nic nie je.

ako mam potom vnimat tvoj vyrok "na budovani firmy maju daleko vacsi vplyv zamestnanci ako spotrebitelia." ked si sam prave napisal ze najvasci vplyv maju spotrebitelia kedze oni urcuju co mam vyrabat ?

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Re: re

Uživatel miško napsal:

Uživatel krija napsal:

...
ako mam potom vnimat tvoj vyrok "na budovani firmy maju daleko vacsi vplyv zamestnanci ako spotrebitelia." ked si sam prave napisal ze najvasci vplyv maju spotrebitelia kedze oni urcuju co mam vyrabat ?
tak od zaciatku. clovek objavuje priestor, medzeru v trhu, ktory by mohol vyplnit. ak ju najde a rozhodne sa tento priestor vyplnit, tak sa z neho stava podnikatel.

ak sa mu podari kvalitou, cenou oslovit spotrebitela tak jeho vyrobky a sluzby podnikatelovi umoznia sa etablovat na trhu. ak bude dopyt po jeho sluzbach maly, alebo ziadny, ze kvalita bude mizerna, tak musi hladat uplatnenie niekde inde. spotrebitel je sudcom, arbitrom a on rozhoduje o tom, ze kto bude vyrabat a zvacsa aj o tom, ze co. tym, ze je spotrebitel v roli posudzovatela tak je z toho zrejme, ze reaguje na pricinnu udalost, ktorou je hodnotenie vyrobku, alebo sluzby. pricinnou udalostou je vyrobok, alebo sluzba a tie musi niekto vyrobit, alebo poskytnut. tymi nie su ini, ako podnikatelia so svojimi zamestnancami.

miško

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: re

Uživatel krija napsal:

Uživatel miško napsal:

...tak od zaciatku. clovek objavuje priestor, medzeru v trhu, ktory by mohol vyplnit. ak ju najde a rozhodne sa tento priestor vyplnit, tak sa z neho stava podnikatel.

ak sa mu podari kvalitou, cenou oslovit spotrebitela tak jeho vyrobky a sluzby podnikatelovi umoznia sa etablovat na trhu. ak bude dopyt po jeho sluzbach maly, alebo ziadny, ze kvalita bude mizerna, tak musi hladat uplatnenie niekde inde. spotrebitel je sudcom, arbitrom a on rozhoduje o tom, ze kto bude vyrabat a zvacsa aj o tom, ze co. tym, ze je spotrebitel v roli posudzovatela tak je z toho zrejme, ze reaguje na pricinnu udalost, ktorou je hodnotenie vyrobku, alebo sluzby. pricinnou udalostou je vyrobok, alebo sluzba a tie musi niekto vyrobit, alebo poskytnut. tymi nie su ini, ako podnikatelia so svojimi zamestnancami.

no a nakolko je prave spotrebitel v roli konecneho posudzovatela ako ty sam pises a nie zamestnanci alebo sam podnikatel tak na budovani firmy ma primarny/daleko vacsi vplyv spotrebitel a nie ako si napisal ty ze zamestananci

Juraj Šeffer

Re: Re: Re: re

Uživatel krija napsal:

Uživatel miško napsal:

...k tomu len tolko, ze v case ked sa predaval trabant, tak bol dopyt aj po ferrari :)


Typicky komentar uplne od veci ktory sa vyhyba otazke, s ustipacnym smajlikom.

Juraj Šeffer

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

Juraj Šeffer

...jasne, ze reguluje, ale rec bola o bankovom sektore.


A o com inom? Bankovy/financny sektor je tradicne jeden z najviac regulovanych. Uz je to naozaj smiesne ako sa vsemozne snazite vykreslit stat ako bezmocnu agenturu ktora mieni dobre zatial co banky su zlo. Napriek tomu ze je to stat kto vytvoril kartel a udrzuje ho pod hrozbou nasilia. Este som nevidel aby komercna banka poslala vlastnu policiu do inej banky aby dodrziavala taku ci onaku regulaciu alebo prijala platby od inej banky iba v jej mene. Nehovoriac o tom ze vam vadi ked stat urci povinnu vysku min. rezerv a banky tym padom vytvoria novu menu cez uvery.

...ano, silne regulovane arabske staty napriklad :) ich biznis zacal prekvitat dokonca aj v london city.

..."Laissez-faire economists such as Friedrich Hayek and Milton Friedman sometimes refer to externalities as "neighborhood effects" or "spillovers", although externalities are not necessarily minor or localized. Similarly, Ludwig Heinrich Edler von Mises argues that externalities arise from lack of "clear personal property definition.""

http://en.wikipedia.org/wiki/Externality

som v praci, tak len wiki, ale ak ma pamat neklame, tak mises o externalitach pisal aj v HA.

... ,-)


Ocividne neviete co su tie externality. Podla vas ak niekto "plytva" prostriedkami, najma ak sa jedna o "matku Zem" tak to volate externalitou. Negativne su vzdy porusenim majetkovych prav, pozitivne problem nie su.

Juraj Šeffer

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vše je totiž dáno tím, že počet lidí a jejich čas je omezený

Uživatel krija napsal:

Uživatel Juraj Šeffer napsal:

..."Existuje vůbec v nějaké civilizované zemi hrouda hlíny ...."


Vy tam vidite kontrakt s prirodou a na zaklade toho vyssie naklady Americanov pri hladani ropy su externalitou?

·face palm·
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed